křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Americké Vesmírné síly přeskupují harmonogramy a rozdělení startů v rámci zajišťování národní bezpečnosti, zatímco společnost United Launch Alliance pracuje na tom, aby její raketa Vulcan mohla znovu létat, uvedl 21. října vysoce postavený vojenský představitel.
Americké Vesmírné síly potřebují do roku 2030 další významný kosmodrom, který by zvládl rostoucí poptávku po vojenských i komerčních startech. Zvažují přitom státní i soukromě vlastněné lokality, uvedl 21. října velitel Velitelství vesmírných systémů (Space Systems Command).
Americké letectvo testuje, zda vojenské zásoby a vybavení dokážou odolat náročným podmínkám kosmického letu na palubě nové návratové kapsle Starfall společnosti SpaceX. Jde o součást úsilí Pentagonu prozkoumat možnosti využití komerčních kosmických dopravních prostředků k přepravě kriticky důležitého vybavení k vojenským jednotkám po celém světě.
Společnosti SES Space & Defense a Planet Labs se připravují na demonstraci vysokokapacitního přenosu dat mezi družicemi na nízké a střední oběžné dráze Země. Využijí k tomu prototyp komunikačního zařízení, který byl 20. října vynesen do vesmíru na palubě sdíleného letu SpaceX Bandwagon-5.
Americké Vesmírné síly chtějí, aby jejich nejvytíženější kosmodromy dokázaly v budoucnu zvládat nárazově pět až osm významných operací denně. Modernizační plán má zabránit tomu, aby zastaralá infrastruktura začala omezovat rozvoj kosmických aktivit.
Společnost SpaceX plánuje při příštím startu rakety Starship pokus o záchranu obou jejích stupňů. Start by se mohl uskutečnit již příští měsíc, pokud jej schválí příslušné regulační úřady.
Zdá se, že ruská vojenská družice Cosmos 2612 se přiblížila na vzdálenost méně než 500 m ke komerční družici pro radarové snímkování Země, kterou provozuje společnost Iceye.
Velitelství Vesmírných sil USA na Blízkém východě by se v průběhu příštích několika let mohlo rozrůst až na pětinásobek současné velikosti, a to v souvislosti s rozšiřováním role Vesmírných sil v rámci vojenských operací.
Čtyři největší evropští mobilní operátoři 19. října oznámili, že hledají družicového partnera pro zavedení vlastních služeb přímého spojení družic s koncovými zařízeními (Direct-to-Device, D2D). Předtím podepsali dopis o záměru prozkoumat možnost společné nabídky na získání potřebných frekvenčních pásem, která by umožnila poskytovat konektivitu prostřednictvím družic přímo z vesmíru.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Tématem dnešní přednášky je přírodní jev, který je starší než lidstvo. Tímto problémem je zemětřesení, při kterém dochází k náhlému pohybu zemské kůry. Tento pohyb je indukovaný uvolněním napětí, které vzniká z neustálých pohybů zemských desek podél zlomů. Typickými představiteli míst, kde k nim dochází, je například zlom San Andreas v Kalifornii na západním pobřeží USA, východní Asie, Turecko či jiná místa. Následky tohoto jevu bývají často katastrofické, na tomto místě stačí připomenout událost, která se odehrála na vánoce roku 2004. Tehdy došlo pod hladinou Indického oceánu k posunu tektonických desek vůči sobě a tato událost měla za následek vyvolání vlny tsunami, která zpustošila pobřeží Indonésie, Srí Lanky, Indie a dalších zemí. Při této události zemřelo více než 200 tisíc lidí a byly při ní způsobeny nedozírné hospodářské škody. Jedna z věcí, která je při zemětřesení obtížná, ne-li nemožná je jeho předpovídání. I tak se řada vědců pokouší najít způsob, jak se o to pokusit. O jednom z těchto způsobů pohovoří dnešní přednášející, pan RNDr. David Píša PhD., vědecký pracovník Oddělení kosmické fyziky,
Dne 10. února roku 2020 odstartovala z floridské rampy SLC-41 nosná raketa Atlas V 411, pod jejímž aerodynamickým krytem se skrývala sonda Solar Orbiter. Tato sonda, určená k průzkumu naší mateřské hvězdy, je společným projektem americké NASA a evropské ESA. Cílem sondy je zkoumání vnitřní heliosféry a slunečního větru. Během své činnosti by měla provádět i blízká pozorování polárních oblastí Slunce. Než se však dostane sonda na svou cílovou dráhu, bude muset provést několik gravitačních manévrů u Země a Slunce, které sondě zaberou celkem 3,5 roku. Tyto manévry postupně upraví dráhu sondy tak, že v nejbližším bodě se ke Slunci přiblíží na 42 milionů kilometrů a v tom nejvzdálenějším bude téměř na dohled Zemi. Finální oběžná dráha bude eliptická se sklonem 24°. Nominální mise by měla trvat 7 let. Více o družici samotné, misi i přístrojích na ní se dozvíte v dnešní přednášce. Přednášejícím bude pan RNDr. David Píša PhD., vědecký pracovník Oddělení kosmické fyziky, Ústavu fyziky atmosféry AV ČR. Přednáška samotná byla pronesena v rámci cyklu Science to go, který si dal za úkol zpřístupnit
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
