sociální sítě

Přímé přenosy

PSLV-XL (Proba-3)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

LM 400

Společnost Lockheed Martin 19. listopadu oznámila, že její nová družicová platforma střední velikosti LM 400 bude mít svou orbitální premiéru příští rok na palubě rakety Firefly Aerospace.

Teledyne Space Imaging

Společnosti Teledyne Space Imaging a Satlantis oznámily partnerství na Space Tech Expo Europe. Jedná se o vývoj elektroniky senzoru pro pozorování Země a planetární průzkum. Satlantis vyvine Front-end Electronics (FEE) pro vyvíjený detektor CIS125 TDI Teledyne.

Iceye

Společnost Lockheed Martin začala spolupracovat s konsorciem vedeným společností Iceye, finskou společností provádějící pozorování Země, která se specializuje na družice pro radarové zobrazování. Společnosti pracují na vývoji technologií rozpoznávání cílů s umělou inteligencí pro finskou armádu.

Chance Saltzman

Generál Chance Saltzman, velitel vesmírných operací U.S. Space Force, navštívil Starbase v Boca Chica během šestého zkušebního letu rakety SH/SS. Saltzman byl pozván SpaceX, aby sledoval zkušební let a zúčastnil se dvoudenního hodnocení programu.

Space ISAC

Středisko pro sdílení a analýzu vesmírných informací (Space ISAC) otevřelo své první mezinárodní operační středisko v Austrálii. Expanze přichází v době rostoucích obav o zranitelnosti kybernetické bezpečnosti v orbitálních systémech.

Boost!

ESA 19. listopadu oznámila, že prodlužuje smlouvy se společnostmi HyImpulse, Isar Aerospace, Orbex a Rocket Factory Augsburg (RFA) v celkové hodnotě 44,22 milionů eur prostřednictvím svého programu „Boost!“, který má pomoc při integrovaném testování nosných raket

AeroVironment

Společnost AeroVironment, dodavatel obrany zaměřený na bezpilotní vzdušná vozidla, oznámil 19. listopadu, že plánuje získat BlueHalo, společnost zabývající se obrannými a vesmírnými technologiemi. Hodnota obchodu je přibližně 4,1 miliardy dolarů.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: danuri
Danuri

Jihokorejská sonda posílá nádherné snímky Měsíce

Danuri, první jihokorejská sonda určená ke studiu Měsíce je téměř v polovině své primární mise. Sondu vynesla raketa Falcon 9 startujcíí z Mysu Canaverel na Floridě a o 4 měsíce později, tedy v prosinci loňského roku, se Danuri usadila na oběžné dráze kolem Měsíce. Od té chvíle pečlivě sbírá data a pořizuje snímky měsíčního povrchu posetého bezpočtem kráterů. Sonda Danuri obíhá přibližně 100 kilometrů nad povrchem Měsíce a data, která odešle na Zemi, jsou analyzována týmem expertů. Díky sondě Danuri (někdy se můžete setkat i se starším názvem KPLO – Korea Pathfinder Lunar Orbiter) se Jižní Korea stala teprve osmým státem či kosmickou agenturou, která dopravila své zařízení na oběžnou dráhu Měsíce.

Danuri

Kosmotýdeník 554 (24.4. – 30.4.)

Tento týden mnozí ještě prožívali dozvuky letu první sestavy Super Heavy Starship, ale i tento týden byl napěchovaný významnými milníky. Kosmotýdeník vám opět shrne ty nejzajímavější kosmonautické události. V hlavním tématu se tentokrát vypravíme na Měsíc, kde na palubě korejské sondy Danuri pořizuje snímky šikovná kamera ShadowCam, aby připravila data pro přistání posádky mise Artemis III. V dalších tématech se podíváme na neúspěch mise HAKUTO-R či první EVA astronauta ze Spojených arabských emirátů. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Instalace přístroje ShadowCam do sondy Danuri.

Kamera ShadowCam nahlédla to temných oblastí

Loňským úspěchem bezpilotní testovací mise Artemis I se otevírají brány k návratu lidí na Měsíc – tentokrát však mají astronauti navštívit zatím neprozkoumané oblasti v okolí jižního pólu, kde mají astronauti přistát v roce 2025. Jedním z přístrojů, které pomohou získat informace pro přípravu těchto výprav, je mimořádně citlivá kamera ShadowCam – jeden ze šesti přístrojů na palubě jihokorejské lunární sondy Danuri vypuštěné v srpnu 2022, která v prosinci dorazila na dráhu kolem Měsíce. Dřívější kamery na lunárních sond byly navrženy k pořizování snímků osvětleného povrchu. ShadowCam vyvinutá experty z Malin Space Science Systems a Arizona State University však má za úkol pořizovat snímky trvale zastíněných oblastí u měsíčních pólů. Tyto lokality se nikdy nedočkají přímého slunečního svitu a podle vědců by se tu měl nacházet vodní led. Právě zmrzlá voda je pro průzkumníky důležitý zdroj – z ledu se dá získat palivo, ale i kyslík.

Jaký byl rok 2022? (Nepilotovaná kosmonautika)

Tento článek vychází pouhých 24 hodin a 10 minut poté, co ve střední Evropě skončil rok 2022 a předal pomyslné žezlo roku 2023. Je tedy nejvyšší čas si připomenout, co nám uplynulých 12 měsíců přineslo a na co bychom rozhodně neměli zapomínat. Samozřejmě, u podobného článku nemohou chybět ani grafy nebo statistiky, které nám naplno ukáží, jak výjimečný byl rok 2022. Zažili jsme totiž nejvyšší počet orbitálních startů v celé historii kosmonautiky. Dnes se zaměříme pouze na kosmonautiku nepilotovanou – na středu pro Vás pak připravíme článek rekapitulující rok 2022 z pohledu kosmonautiky pilotované.

Na co se těšit v roce 2023? (Bezpilotní kosmonautika)

Ke každoročnímu koloritu přelomu dvou roků už na našem webu neodmyslitelně patří série článků, ve kterých nejprve rozebíráme, na co se v dalším roce těšit a následně si zrekapitulujeme uplynulý rok. Jelikož se toho děje stále více, budou obě zmíněné kategorie článků rozděleny na kosmonautiku bezpilotní a kosmonautiku pilotovanou, do které si ale přidáme i provoz kosmických stanic včetně startů bezpilotních nákladních lodí. Dnes se proto podíváme na to, co nás v roce 2023 čeká na poli bezpilotní kosmonautiky. A nebude toho věru málo! Můžeme se těšit na premiéry nových kosmických raket, starty nových sond, ale i nové objevy těch, které již ve vesmíru jsou. Stejně jako každý rok je potřeba i tentokrát připomenout, že všechny v článku uvedené informace se zakládají na údajích, které jsou na konci roku 2022 veřejně dostupné. Je tedy možné, že některé zmíněné projekty potká odklad na další rok(y). Stejně tak je jasné, že si pro nás kosmonautika připraví celou řadu událostí, které se dopředu nedají čekat. Věřme však, že to budou jen potěšující

VV_2022_08

Vesmírné výzvy – srpen 2022

Největší událost, která se měla v srpnu udát a sice start rakety SLS se kvůli technické závadě přesunula na září. Věnuje se jí třetí reportáž. Před ní uvidíte start jihokorejské sondy Danuri (KPLO) a také premiérový a bohužel nepříliš vydařený start indické rakety SSLV. Po přehledu kratších zpráv v rámci Kosmonautiky v kostce vás čeká reportáž z předčasně ukončeného ruského výstupu z ISS a také pět startů s družicemi Starlink. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.

ŽIVĚ A ČESKY: Start první korejské lunární sondy

Vůbec první korejská sonda určená k průzkumu měsíce, navržená a postavená Jihokorejskou vesmírnou agenturou KARI ve spolupráci s agenturou NASA. Takto by se dala velmi stručně popsat sonda Danuri, která má za úkol, jak již bylo zmíněno, zkoumat Měsíc. Sonda Danuri nese hned několik vědeckých přístrojů. Jedním z nich je přístroj Lunar Terrain Imager (LUTI). Jak jste si pravděpodobně odvodili z názvu, tak tento přístroj má za úkol pořizovat snímky měsíčního povrchu. Pravděpodobně bude fotit lokality, vytipované k přistání pro druhou fázi průzkumné mise Měsíce, která by měla odstartovat v roce 2030. Dalším přístrojem je například Wide-Angle Polarimetric Camera (PolCam). Jde o širokoúhlou polarimetrickou kameru, která bude získávat snímky celého měsíčního povrchu kromě polárních oblastí. Dále sonda nese magnetometr, kameru ShadowCam od NASA, komunikační systém DTNPL a spektrometr zaměřený na gama záření. Hmotnost sondy Danuri je 678 kilogramů a bude obíhat na oběžné dráze Měsíce s výškou 100 × 300 kilometrů a sklonem 90°.

Čtvrtek bude překypovat starty

Jsou dny (a občas i řady dnů), kdy se toho v kosmonautice moc neděje. Ale aby byla ve světě letů do vesmíru rovnováha, jsou tu zase naopak dny, kdy se toho děje mimořádně hodně. Takový den nás čeká právě zítra – 4. srpna. Pokud se totiž nic nepokazí, mohli bychom se dočkat rovnou šesti startů z toho pěti orbitálních. Pokud chceme být exaktní a vztáhnout to opravdu jen na 4. srpna, od obou čísel si odečtěte jedničku – k tomu se ještě dostaneme. V kosmonautice samozřejmě není nic vytesáno do kamene a odklady hrozí u každého startu. I kdyby se tedy nepodařily všechny plánované starty, minimálně některé by snad proběhnout měly. Co nás tedy zítra čeká?

Jihokorejská lunární sonda je natankována

Jihokorejská sonda, která by měla tento týden odstartovat z Mysu Canaveral, již byla naplněna pohonnými látkami, které bude potřebovat k domanévrování na nízkou oběžnou dráhu Měsíce, kde má fotografovat a provádět další vědecký výzkum. Sonda dříve označovaná jako KPLO (Korea Pathfinder Lunar Orbiter) má odstartovat 5. srpna v 1:08 SELČ na raketě Falcon 9. Sonda samotná dorazila na Mys Canaveral 6. července. Před pár dny manažeři mise uvedli, že start byl o dva dny posunut, aby měli inženýři ve SpaceX čas navíc k provedení dodatečných prací na nosné raketě.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.