sociální sítě

Přímé přenosy

SLS (Artemis II)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Pentagon

Očekává se, že Pentagon ukončí nebo výrazně omezí práci na dlouho odkládaném programu pozemního řízení GPS postaveném společností Raytheon, protože se potýká s přetrvávajícími technickými problémy více než deset let po vývoji.

NASA

Navrhované změny v podpoře komerčních vesmírných stanic ze strany NASA vyvolaly obavy a zmatek mezi společnostmi, které je vyvíjejí, varoval šéf jedné z oborových organizací.

Bellatrix Aerospace

Indická společnost Bellatrix Aerospace 27. března oznámila, že získala 20 milionů dolarů na zvýšení výroby svých družicových pohonných systémů poté, co si zajistila prvního velkého komerčního zákazníka mimo zemi.

Sift

Společnost Sift, startup z jižní Kalifornie, který vyvíjí nástroje, jež pomáhají inženýrům porozumět datům z hardwarových senzorů, získal v investičním kole série B 42 milionů dolarů.

Pave Space

Švýcarský startup Pave Space získal 40 milionů dolarů na vývoj orbitálního transportního zařízení, které by mohlo přesouvat družice z nízké oběžné dráhy Země (LEO) na určenou oběžnou dráhu během hodin.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: dalkovy-pruzkum-zeme

ESA vybrala novou misi pro studium Země – WIVERN

Po pečlivé přípravě a zevrubném výběru se členské státy ESA rozhodly vybrat jako 11. zástupce programu Earth Explorer misi WIVERN, která bude implementována v rámci prestižního programu FurtureEO. Celý příběh začal v roce 2020, když ESA vydala výzvu pro hledání nápadů, které by mohly posunout hranice výzkumu Země a družicových technologií. Z 15 návrhů byly čtyři vybrány do užšího seznamu a postoupily do fáze podrobnější studie. V roce 2023 byla tato skupina ještě více zúžena na pouhé dva projekty – WIVERN a CAIRT. Po zveřejnění podrobné zprávy o každé misi (odkazy níže) a během hloubkových konzultací uživatelů na červencovém setkání byly oba koncepty podrobeny rozborům vědecké komunity a Poradního výboru agentury ESA pro pozorování Země (ACEO). Na základě jejich zhodnocení byl projekt VIWERN doporučen k implementaci jako Earth Explorer 11. Nyní programová rada ESA pro pozorování Země potvrdila toto rozhodnutí. WIVERN byla vybrána jako další Earth Explorer. WIVERN je zkratka z celého názvu wind velocity radar nephoscope a tato mise má poskytnout první měření větru v mracích, ale také informace o vnitřní struktuře mraků. Vyplní tak významnou

Tomáš Přibyl – Válka očima špionážních družic (15.03.2022)

Píše se polovina března a již jsou to tři týdny od okamžiku, kdy ruská armáda ruská armáda zahájila ničím nevyprovokovanou válku a zaútočila na území Ukrajiny. Výsledkem je kromě vojenských ztrát i řada mrtvých civilistů včetně žen a dětí. Značné škody navíc utrpěla i pozemní infrastruktura. Byl však tento útok něčím neočekávaným? Přeci jen, již řadu desetiletí operují z oběžné dráhy špionážní družice, jenže jejich záběry jsou nám prostým občanům nedostupné. V posledních 10-15 letech se ovšem na oběžnou dráhu dostávají i družice soukromých firem, které mají sice nižší rozlišovací schopnosti, ale jejich záběry a snímky jsou již běžným smrtelníkům dostupné. Přednáška, kterou bych vám dnes rád nabídl vám nejprve představí historii optické špionáže z oběžné dráhy a poté její autor plynule přejde k současným událostem, které již několik týdnů otřásají světovým děním. Tímto přednášejícím není nikdo jiný než redaktor serveru kosmonautix, pan Ing. Tomáš Přibyl, kurátor letectví a kosmonautiky Technického muzea v Brně. Přednáška vznikla v rámci Science & Technology Club v Brně.

Karel Charvát, Heřman Šnevajs – Využití dat dálkového průzkumu Země v zemědělství s ohledem na využití časových řad (9.3.2021)

Po kratším čase bych se opět rád vrátil k tématu dálkového průzkumu Země, tedy k oboru, který se začal rozvíjet na počátku vzduchoplavectví, tedy v polovině 19. století. Na počátku to byly nesmělé krůčky, kdy pro sledování země byly využívány balóny či vzducholodě, ale nástup strojů těžších vzduchu znamenal okamžitou revoluci. Od roku 1957 pak do tohoto oboru začala výrazně promlouvat i raketová technika. Důvod byl prostý, obyčejné letadlo je při svém průzkumu vázáno množstvím paliva, které sebou nese. Naproti tomu, družice na oběžné dráze toto palivo spotřebovává pouze na svou orientaci a při vhodně zvolené oběžné dráze je schopna poskytovat velmi kvalitní snímky a to i opakovaně ve stejnou denní dobu. Jedním z hlavních oborů, který využívá dálkového průzkumu Země je zemědělství. Využívat lze jak jednorázové záběry zemského povrchu, tak opakované snímkování, které umožňuje dlouhodobě sledovat vývoj dané oblasti. O využití dálkového průzkumu v zemědělství dnes pohovoří v dnešní přednášce jeden ze zakladatelů tohoto oboru u nás, kterým je RNDr. Karel Charvát, spolu s ním pak vystoupí i Heřman Šnevajs.

Josef Laštovička, Přemysl Štych – Dálkový průzkum Země – Monitorování životního prostředí (18.12.2020)

Již několikrát jsme si tu povídali o dálkovém průzkumu Země. Jde o metodu, kdy jevy a objekty na Zemi zkoumáme bez fyzického kontaktu s nimi. V tomto oboru dochází k pořizování, zpracování a analýze leteckých a družicových snímků. K čemu jsou taková data dobrá. Lze si to ukázat na řadě případů. Pomocí dálkového průzkumu můžeme sledovat rozrůstání městských aglomerací, kácení deštných pralesů či vysychání vodních ploch. Zde stojí za zmínku kupříkladu Aralské jezero, kdy prostým porovnáním satelitních snímků na wikipedii můžete názorně vidět, jak v průběhu přibližně 25 let jezero doslova mizí. Díky dálkovému průzkumu lze také monitorovat monitorovat koncentraci některých plynů v na Zemi a měřit tak kupříkladu kvalitu ovzduší. Za zmínku stojí i využití ve vojenství, při zvládání či sledování průběhu přírodních katastrof, kterými bývají hlavně povodně či požáry. Dnes vám netradičně nabídneme přednášející dva. Tím prvním je docent RNDr. Přemysl Štych PhD., z katedry aplikované geoinformatiky a kartografie, Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Ten bude hovořit hlavně o možnostech a principech dálkového průzkumu Země. Tím druhým účinkujícím bude jeho doktorand, Mgr. Josef Laštovička, Ph.D. Ten

Vojtěch Blažek – Dálkový průzkum Země (14.10.2020)

V dnešní přednášce zabrousíme směrem, o kterém jsme tu již častokrát hovořili, ale nikdy jsme se mu nevěnovali podrobněji. Řeč bude o dálkovém průzkumu Země. Počátky této činnosti se dají vysledovat už v 19. století a vyskytly se velmi brzy po vynálezu fotografie. Průkopníkem v tomto oboru se stal slavný francouzský vzduchoplavec a fotograf Nadar svými fotografiemi Paříze z roku 1858. S tím, jak se dostávaly do vzduchu čím dál dokonalejší fotografické přístroje a balóny, vzducholodě či letadla dosahovaly větších výšek se nám samozřejmě dařilo získávat lepší představu o skutečné tváři naší Země. Letecké snímkování pak zaznamenalo svůj boom v obou světových válkách či dalších válečných konfliktech. Nového rozměru pak bylo dosaženo s nástupem kosmonautiky. Dálkový průzkum Země je totiž metodou, jak získávat řadu zajímavých informací o jevech na povrchu, bez nutnosti fyzického kontaktu. Údaje takto získané využívají civilní osoby, vědci i vojáci. Asi si dokážete představit sami, že tyto údaje se dají používat při tvorbě map, v geologii, v zemědělství, či při pátrání po raketových střelnicích. Údaje z těchto družic ale používají i archeologové, když pomocí nich vyhledávají

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.