sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Cambrian Works si vybrala společnost Astroscale US jako svého partnera pro 30denní studii NASA, jejímž cílem je vypracovat komplexní koncept provozu a implementační plán pro potenciální komerční misi ke zvýšení oběžné dráhy observatoře Neila Gehrelse Swifta.
Norská společnost Kongsberg Defence & Aerospace (KDA) se připravuje na expanzi působnosti malých družic nad Arktidou.
NASA vybrala několik společností, aby prozkoumaly proveditelnost opětovného restartu astrofyzikální družice Swift.
Vesmírné síly převezmou do 1. října kontrolu nad všemi vesmírnými misemi, které v současnosti zajišťují jednotky Národní gardy letectva.
Společnost SpaceX obvinila Virginii z vyloučení Starlinku z většiny státních dotací ve výši 613 milionů dolarů v rámci federálního programu širokopásmového připojení.
Společnost Telespazio Germany 12. srpna oznámila plány na vylepšení své platformy pro řízení misí EASE-Rise o služby Digantara pro sledování vesmírné situace (SSA) a nástroje umělé inteligence Intella.
Společnost Rocket Lab USA 12. srpna oznámila, že dokončila akvizici společnosti Geost, amerického dodavatele elektrooptických a infračervených (EO/IR) senzorů používaných ve vojenských družicích. Hodnota akvizice dosahuje 275 milionů dolarů.
Vedoucí vědeckého ředitelství NASA uvedla, že agentura je i nadále rozhodnuta využívat malé družice k provádění různých vědeckých misí, ačkoli tyto plány čelí nejistému rozpočtu.
Společnost Northrop Grumman oznámila, že nové radarové stanoviště v Západní Austrálii, vybudované v rámci třístranného partnerství mezi Spojenými státy, Spojeným královstvím a Austrálií, prokázalo, že dokáže sledovat objekty na geostacionární oběžné dráze Země.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Rok se nám s rokem sešel a máme tu jednu z dalších přednášek, které by nám měly zrekapitulovat dění v kosmonautice a astronomii v uplynulém roce. A jak už to na našem serveru poslední dobou bývá, nepůjde o záznam přednášky, ale upozornění na přednášku, která se teprve pro vás chystá. Uskuteční se ve čtvrtek dne 20. ledna 2022 v 18:00 v prostoru IQLANDIA, vědeckotechnického vzdělávacího centra, které v Liberci nabízí dětský vědecký park, science centrum pro starší a provozuje zde i planetárium. Své shrnutí loňských událostí si pro vás připravil redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec. Jako diváci můžete položit i přednášejícímu otázky, které vám na závěr přenosu zodpoví. Ty lze zaslat od 16. 1. na slido.com po zadání kódu #rok2021. A nyní přidám ještě krátkou anotaci o přednášce z pera samotného autora.
Vybaví se vám z roku 2021 přehlídka planet na večerní obloze? Start dalekohledu JWST? Přistání Perseverance na Marsu? Nebo první přistání Starship? Nejen tyto události hýbaly světem astronomie a kosmonautiky Podíváme se na nejnovější objevy a zážitky z pohledu amatérského astronoma a popularizátora kosmonautiky.
Blíží se nedělní večer, kterou sebou pravidelně již řadu měsíců přináší pořad Hvězdárny a planetária Brno, který se jmenuje Sedmikrásky. Dokonce i na diskuzním serveru discord, kam bych vás mimochodem chtěl pozvat, jsou pravidelně několik minut před osmou hodinou večerní všichni aktivní návštěvníci zváni na tento pořad. Vystupují v něm ředitel Hvězdárny pan Mgr. Jiří Dušek PhD. a redaktor českého rozhlasu Brno, pan Jiří Kokmotos. Do svého dnešního pořadu si oba hlavní protagonisté pozvali Dušana Majera, šéfredaktora serveru Kosmonautix, Tomáše Přibyla, kurátora Technického muzea v Brně a Norberta Wernera z Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Masarykovy univerzity. Dnešní díl se bude cele věnovat dalekohledu Jamese Webba, který se na svou pouť do libračního bodu L-2 soustavy Země-Slunce. Jedna se o naprosto přelomový astronomický přístroj, který má velkou šanci výrazně rozšířit naše vědecké poznatky. Tento nesmírně nákladný teleskop vynesen do vesmíru raketou Ariane 5 25. prosince roku 2022. V současné době se tento přístroj stále rozkládá a připravuje na svůj provoz. Pozvaní odborníci budou dnes nejen odpovídat na otázky obou Jirků, ale jsou připraveni
Jak jsem již sliboval, po vyčerpání archivních přednášek budeme na tomto serveru hlavně upozorňovat na přednášky budoucí. Ta, na kterou bych vás dnes rád pozval, by vám měla představit nejzajímavější události, které se odehrály v posledním čtvrtletí roku 2021. Autorem této přednášky je šéfredaktor serveru Kosmonautix, Dušan Majer. Tak jako v každém z předchozích dílů si připravil kosmonautické zajímavosti, které se odehrály v říjnu, listopadu a prosinci. V říjnu se nám poprvé představila nová jihokorejská raketa KSLV-II Nuri. Odstartovala též mise Lucy, která je určená k průzkumu Jupiterovy rodiny asteroidů. Třetí velmi zajímavou událostí tohoto měsíce pak byla mise Sojuz MS-19, kdy mezi cestujícími téhle mise byl i ruský režisér a herečka, kteří na ISS natáčely záběry pro budoucí film. Ani listopad nás poté neochudil. Nejprve ruská protidružicová střela rozstřelila na oběžné dráze vysloužilý sovětský satelit Kosmos 1408, poté se k mezinárodní kosmické stanici připojil nový modul Pričal a na špici rakety Falcon 9 se do vesmíru vydala sonda DART. Pokud předchozí dva měsíce byly zajímavé, tak prosinec byl velice nadupaný.
Na tomto webu se už více než rok snažíme našim čtenářům a divákům nabízet záznamy zajímavých přednášek které se více, či méně zabývají kosmonautikou. V těchto přednáškách jsou zmíněni astronauté, zajímavé rakety, družice, výsledky družic a občas zde zmíníme i aplikovanou kosmonautiku. Od tohoto formátu ovšem občas utečeme a uděláme výjimku, která je ovšem pro dobro věci. Je totiž milou tradicí, že pravidelně každou neděli řada fanoušků kosmonautiky a astronomie tráví nedělní večer sledováním pořadu Hvězdárny a planetária Brno, který se jmenuje Sedmikrásky. Dokonce i na diskuzním serveru discord, kam bych vás mimochodem chtěl pozvat, jsou pravidelně několik minut před osmou hodinou večerní všichni aktivní návštěvníci zváni na tento pořad. Vystupují v něm ředitel Hvězdárny pan Mgr. Jiří Dušek PhD. a redaktor českého rozhlasu Brno, pan Jiří Kokmotos. Témata jejich rozhovorů jsou obsáhlá, ale dají se jednoduše shrnout do dvou slov, kosmonautika a astronomie. Čas od času je do tohoto pořadu zván zajímavý host, který tu vypráví o astrofotografii, jindy o světelném smogu a někdy tento host vypráví o kosmonautice. Dnes si oba hlavní protagonisté
Na zemském povrchu už od počátku 17. století konstruují astronomové větší a větší dalekohledy, aby s nimi mohli lépe pozorovat vesmír. Tento trend dosahuje svého maxima v 21. století, kdy se staví teleskopy, které budou mít průměr zrcadla několik desítek metrů. Dalekohledy na zemském povrchu jsou ale limitovány propustností zemské atmosféry. Pokud astronomové chtějí pozorovat vesmír ve vlnových délkách, které zemská atmosféra nepropouští, nemají jinou možnost, než dopravit tyto teleskopy na oběžnou dráhu. Tím nejslavnějším dalekohledem, který na oběžné dráze slouží již více než 30. let je Hubblův vesmírný dalekohled (HST). Už řadu let se však plánuje vypuštění jeho nástupce, který se nazývá dalekohled Jamese Webba (JWST). Nebude mít však za cíl nahradit jej zcela, svá pozorování bude totiž provádět primárně v infračervené oblasti. Oproti HST však JWST bude mít větší průměr primárního zrcadla. Zatímco HST se dodnes pyšní zrcadlem o průměru 2,4m, zrcadlo pro JWST bude mít 6,5m. Dalekohled také není produktem jedné země, ale při jeho konstrukci se spojily hned tři kosmické agentury: americká NASA, evropská
Dnešní týden prozatím zakončíme představování dalekohledů na oběžné dráze. Léta, kdy astronomům stačily k pozorování vesmíru pozemní dalekohledy, skončila se začátkem kosmonautiky. Už v 60. letech se vydávaly na oběžnou dráhu první teleskopy. Na ruské straně to byly družice Proton 1-4 a na americké straně pak šlo o družice OAO. Jak šel čas, družice se vylepšovaly, na americké straně se jednalo hlavně o 4 družice z programu Velkých observatoří, z nichž nejznámější je pak jednoznačně Hubblův vesmírný dalekohled (HST). Ale i jeho dny i sláva se pomalu chýlí ke konci, proto již v polovině 90. let byl zahájen vývoj jeho nástupce. Nejde však o nástupce v pravém slova smyslu. Vesmírný dalekohled Jamese Webba není totiž určen ke sledování oblohy ve viditelné oblasti elektromagnetického spektra, ale v oboru infračerveném. Na rozdíl od HST nebude také umístěn na nízké oběžné dráze, ale v bodě L2 soustavy Země-Slunce. Dalekohled Jamese Webba nám ve své přednášce představí Dr. Martin Topinka PhD, který pracuje na Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Masarykovy univerzity v Brně. Přednáška byla pronesena v rámci Noci vědců.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
