CZ-3C

  • Kosmotýdeník 348 (12.5. – 19.5.)

    Kosmotýdeník 348 (12.5. – 19.5.)

    Uběhlo dalších sedm dní a proto je čas podívat se na události, které v kosmonautice tento čas formovaly. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vezme plány společnosti ULA na znovupoužitelnost svých raket a plány NASA na nafukovací tepelný štít. Oba tyto plány se setkají v jednom startu v roce 2021. Dále se podíváme na poslední čínský start, anebo na pokrok u zařízení Starhopper společnosti SpaceX. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

  • Kosmotýdeník 219 (21.11. – 27.11.)

    Kosmotýdeník 219 (21.11. – 27.11.)

    Připravujete nedělní oběd? To je krom jeho konzumování také čas, na vydání aktuálního dílu Kosmotýdeníku. Co přinesla kosmonautika a vesmír za uplynulých 168 hodin? Třeba to, že se objevila zajímavá studie o podpovrchovém oceánu trpasličí planety Pluto, který jako nejvěrohodnější vysvětlení řeší některé záhady známého srdíčka na Plutu. Podíváme se ale také na úterní start čínského komunikačního satelitu, který má zajímavé poslání. Nevynecháme dění v Rusku, ani snímek, či video týdne. Přeji vám pěkné nedělní poledne, dobrou chuť a příjemné čtení.

  • Kosmotýdeník 196. díl (13.6. – 19.6.2016)

    Kosmotýdeník 196. díl (13.6. – 19.6.2016)

    Máme pravé nedělní poledne, tedy ideální čas začíst se do pravidelného přehledu toho, co nám nejzajímavějšího přineslo uplynulých sedm dní v kosmonautice. Tentokrát se vydáme do laboratoří firem Boeing a SpaceX, kde probíhají přípravy a výcvik posádek před prvním pilotovaným letem soukromých kosmických lodí, který se nezadržitelně blíží. Podíváme se také na včerejší přistání Sojuzu TMA-19M a na start rakety Ariane 5. To není však všechno. Příjemné čtení a pěkně strávenou neděli.

  • Kosmotýdeník 177. díl (1.2. – 7.2.2016)

    Kosmotýdeník 177. díl (1.2. – 7.2.2016)

    Pravidelný souhrn zajímavých událostí, které přinesl právě uplynulý týden v kosmonautice, vám již tradičně shrne Kosmotýdeník. Dnes se podíváme na dokončení primárního zrcadla pro dalekohled Jamese Webba. Zjistíme něco o dalších plánech společnosti SpaceX a také jak pokračují přípravy na osmou zásobovací misi k ISS. Nevynecháme ani start severokorejského satelitu, který se uskutečnil dnes nad ránem a zavítáme i do Číny, kde jim z nebe pršely raketové stupně. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

  • Další Beidou 3 na oběžné dráze

    Další Beidou 3 na oběžné dráze

    V pondělí 1. února došlo už k druhému letošnímu startu čínské rakety. Na řadě byl nosič CZ-3C a na palubě nesl navigační družici Beidou-21. Vznesl se z kosmodromu Xichang, který se nachází uvnitř Číny při jižní hranici s Myanmarem, Laosem a Vietnamem. Program Beidou zahrnuje čínskou alternativu amerického navigačního systému GPS nebo evropského Galileo. V současné době Čína staví síť družic v rámci III. fáze, která by měla být hotova v roce 2020. Satelit vypuštěný v pondělí by měl být poslední experimentální družicí fáze Beidou III.

  • Kosmotýdeník 133. díl (30.3. – 5.4.2015)

    Kosmotýdeník 133. díl (30.3. – 5.4.2015)

    Velikonoční svátky jsou v plném proudu a k oslavám se samozřejmě musí přidat i tradiční Kosmotýdeník, který vám každý týden přináší souhrn toho nejzajímavějšího, co přineslo uplynulých sedm dní v kosmonautice. Dnes se například vypravíme do Číny, kde budeme svědky startu vylepšené rakety CZ-3C a nové generace satelitu navigačního systému Beidou. V dalších zprávách se podíváme třeba do Ruska na start armádních satelitů Gonets, nebo na přípravy na nadcházející zásobovací let k ISS v režii SpaceX. Ale nevynecháme ani návštěvu planety Mars, komety 67P, nebo oblasti kolem planetky Pluto. Přejeme příjemné čtení a samozřejmě veselé Velikonoce.

  • 22. Kozmická Strojovňa – rakety nového milénia – tretia časť

    22. Kozmická Strojovňa – rakety nového milénia – tretia časť

    Za posledných niekoľko rokov sa toho v kozmonautike udialo skutočne veľmi veľa. Začiatkom nového tisícročia sa začali testovať a používať rakety novej generácie. Či už ide o americké Delty, Atlasy V, Falcony, Európske Ariane 5 a Vegy, Japonské H-2(A, B), indické PSLV a GSLV. Veľa nosičov je momentálne vo vývoji. Číňania by radi čo najskôr dokončili ťažkotonážnu CZ-5 a slabšie CZ-7 a CZ-11, Rusi pracujú na novej raketovej rodine Angara pomenovanej po rovnomennej rieke, India by chcela vyvinúť GSLV mk.III, Európa začína s vývojom Ariane 5+ a Ariane 6 a to nehovorím o novej americkej superrakete SLS. Čaká nás teda veľmi zaujímavé obdobie. Ak sa čo len polovica všetkých plánovaných projektov dočká realizácie, bude to druhý zlatý vek kozmonautiky. Ako sa to všetko vyvinie uvidíme v roku 2050. Dnes si povieme niečo o krajinách, ktoré by mohli do vývoja vesmírnych technológií zasiahnuť veľmi výrazným spôsobom. Čína je obrovská krajina, ktorá vraj raz predbehne aj USA. Japonsko je momentálne vlastníkom jednej…

sociální sítě

Přímé přenosy

Starship (Flight 15)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • CSA

    Kanadská vláda vybrala bývalého hlavního ekonoma NASA do čela kanadské kosmické agentury, která se musí vypořádat se změnami v plánech NASA na průzkum vesmíru.

  • CesiumAstro

    Společnost CesiumAstro 5. listopadu oznámila, že v rámci investičního kola série D získala 730 milionů dolarů. Financování má podpořit její transformaci ze specialisty na družicové antény na provozovatele vlastní družicové konstelace. Hodnota texaské společnosti tak přesáhla 4,5 miliardy dolarů.

  • Astrolab

    Společnost Astrolab, která vyvíjí pilotované i robotické rovery, rozšiřuje své působení do oblasti lunární infrastruktury. Vyvíjí systémy, které by mohly zajišťovat napájení a komunikaci pro budoucí základnu na Měsíci.

  • Vesmírný odpad

    Na trhu se objevilo několik společností zaměřených na servis družic na oběžné dráze, které se snaží řešit rostoucí riziko kosmického odpadu. Získávání platících zákazníků však zůstává zásadní výzvou, přestože přibývá demonstrací podporovaných vládami a klíčové technologie již byly ověřeny přímo na oběžné dráze.

  • Open Cosmos

    Mezinárodní regulační orgány omezily počet družic v klíčovém spektrálním podání společnosti Open Cosmos pro její plánovanou komunikační síť na 52 družic, a to kvůli nedodržení termínů jejich vypuštění. Jde o něco málo více než čtvrtinu počtu družic, které britská společnost plánuje nasadit pro zajištění počátečních globálních služeb.

  • NOAA

    Provozovatelé komerčních meteorologických družic pozorně sledují návrh rozpočtu amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) na rok 2028 a hledají v něm náznaky, zda je agentura připravena rozšířit nákupy dat od komerčních poskytovatelů.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗