iSpace
Čínský výrobce znovupoužitelných nosných raket iSpace získal první část financování v rámci kola série E, několik měsíců po obrovském investičním kole D++, přičemž získávání dalších finančních prostředků stále pokračuje.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čínský výrobce znovupoužitelných nosných raket iSpace získal první část financování v rámci kola série E, několik měsíců po obrovském investičním kole D++, přičemž získávání dalších finančních prostředků stále pokračuje.
Americké vesmírné síly přidaly k existující smlouvě se společností Impulse Space 28 milionů dolarů na dodávku dalších dvou manévrovatelných kosmických zařízení pro takticky rychle reagující vesmírné mise. Tím se rozšiřuje role tohoto startupu v rámci snahy poskytnout vojenským operátorům rychlejší možnosti reakce na dění na oběžné dráze.
Virgin Galactic uvádí, že komerční lety své nové suborbitální kosmické lodi zahájí až začátkem roku 2027, což představuje zpoždění o několik měsíců.
Společnost BlackSky 11. srpna oznámila víceletý kontrakt, v jehož rámci poskytne mezinárodnímu zákazníkovi nepřetržité monitorování z vesmíru a garantované i na vyžádání prováděné zadávání úkolů satelitům.
Představitelé NASA uvádějí, že jsou přesvědčeni o realizaci plánů vypustit do konce roku 2028 demonstrační misi s jaderným elektrickým pohonem. Uvedli to poté, co navštívili národní laboratoř, která pro tuto misi staví jaderný reaktor.
Firefly Aerospace uvádí, že zaznamenává silný zájem o své nosné rakety a navyšuje jejich výrobu, tyto snahy se však zatím nepromítly do zvýšení frekvence startů.
Litevská společnost Astrolight, která se zabývá laserovou komunikací ve vesmíru, podepsala memorandum o porozumění se společností ATMOS Space Cargo. Cílem je demonstrovat optické komunikační spojení za letu mezi návratovým kosmickým zařízením a družicí na oběžné dráze.
Většinový vlastník společnosti Rocket Factory Augsburg je i přes neúspěch při testování stále přesvědčen, že společnost letos uskuteční svůj první pokus o orbitální start.
Společnost Kepler Communications plánuje v roce 2028 vypustit své družice nové generace pro optický přenos dat na připravované raketě Neutron od společnosti Rocket Lab. Půjde o jednu z několika misí, které má kanadský provozovatel naplánované na rok 2028.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Tento týden to byl kosmonautický nášup s dvojitým přidáním. Dočkali jsme se hned tří neúspěšných startů, úspěšného návratu předčasně ukončené mise Crew-11 anebo (též úspěšného) převozu rakety SLS na rampu. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník bude soustředit na plány NASA a amerického ministerstva energetiky ohledně nukleárních reaktorů na Měsíci. V dalších tématech přidáme ještě přípravu lunárního modulu Blue Ghost Mk1. Přeji vám dobé čtení a pěknou neděli.
Čína úspešne vypustila dňa 28.5.2025 o 19:31 hod. SELČ vedeckú sondu Tianwen-2 k planétke Kamooalewa a neskôr k asteroidu P/2013 P5 (PanSTARRS) pomocou rakety CZ-3B z kozmodrómu XSLC.
Čína úspešne vypustila dňa 27.4.2025 o 17:54 hod. SELČ komunikačnú družicu Tianlian-2 05 pomocou rakety CZ-3B z kozmodrómu XSLC.
Čína úspešne vypustila dňa 10.4.2025 o 18:47 SELČ experimentálnu a testovaciu družicu TJSW-17 pomocou rakety CZ-3B z kozmodrómu XSLC.
Z kosmodromu Si-čchang odstartovala raketa CZ-3B ve verzi s vylepšeným prvním stupněm a pomocnými urychlovacími motory. Na oběžnou dráhu dopravila vojenskou družici TJS 13. Družice bude sloužit k telekomunikaci a také ke sběru zpravodajských informací.
Z kosmodromu Si-čchang odstartovala nosná raketa CZ-3B ve verzi G2. Náklad tvořily dvě družice Zhihui Tianwang 1’01 (Č‘-chuej Tchien-wang). Jedná se o první čínské telekomunikační družice na středně vysoké oběžné dráze (MEO). 9. května 15:00
Z kosmodromu Si-čchang odstartovala nosná raketa CZ-3B. Na oběžnou dráhu byla dopravena družice Weixing Hulianwang Gaogui 01 (Wej-sing Chu-lien-wang Kao-kuej) k poskytování internetového připojení. 1. března 10:00
Právě utíkají poslední hodiny roku 2023, a protože je neděle, vychází na samé výspě končícího roku i pravidelný Kosmotýdeník. V přehledu nejzajímavějších kosmonautických událostí se tentokrát v hlavním tématu budeme věnovat včerejšímu úspěšnému průletu sondy Juno kolem vulkanického měsíce Io. Nevynecháme však ani další dění. Zajímat se budeme například o odklad ambiciózní japonské mise MMX, děsuplný dopad stupně rakety CZ-3B do obydlené oblasti, či si připomeneme poslední letošní let rakety Falcon Heavy. Přeji vám dobré čtení, pěknou neděli a vše dobré a kosmické v novém roce!
Čína vypustila komunikačnú družicu Tianlian-2 03 dňa 12.7.2022 o 16:30 hod. UTC pomocou rakety CZ-3B. 12. júla 22:40
Čína vypustila telekomunikačnú družicu ChinaSat 6D dňa 15.4.2022 o 12:00 hod. UT pomocou rakety CZ-3B. 15. apríla 17:40
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.