sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Maxar Intelligence vydala nový mapovací produkt vyvinutý s využitím umělé inteligence Ecopia, který převádí družicové snímky do detailních 2D a 3D map. Produkt s názvem Vivid Features kombinuje archiv družicových snímků společnosti Maxar se softwarem umělé inteligence od společnosti Ecopia
Novaspace s podporou regionu Occitanie pořádá ve dnech 12. a 13. května 2026 v Toulouse ve Francii inaugurační Vesmírný summit pro odolnou budoucnost. Toto mezinárodní setkání shromáždí více než 500 lídrův oboru, politiků a vedoucích pracovníků z průmyslu a koncových uživatelů z celého globálního řetězce v oblasti vesmíru.
Společnost Arianespace zvažuje možnosti zvýšení počtu startů rakety Ariane 6 nad 10 ročně, pokud to podpoří poptávka ze strany vlády a komerčních subjektů.
Společnost GHGSat plánuje rozšířit svou konstelaci monitorovacích a analytických služeb skleníkových plynů o 47 milionů kanadských dolarů formou vlastního kapitálu a půjčky.
Společnosti Axiom Space a Spacebilt 16. září oznámily plány na dodání datového centra s optickým komunikačním spojením k Mezinárodní vesmírné stanici v roce 2027.
Společnost Anduril, která se zabývá obrannými technologiemi, a startup pro vesmírnou dopravu Impulse Space se připravují na demonstraci autonomního setkání a přiblížení na geostacionární oběžné dráze Země. Test je plánován na rok 2026.
Společnost Amazon se letos chystá zdvojnásobit velikost své konstelace družic Kuiper na více než 200.
SpaceX očekává, že začne testovat služby přímého přenosu dat do zařízení s využitím nově získaného spektra od společnosti EchoStar již koncem příštího roku.
Společnost Swissto12 dokončila předběžné posouzení návrhu své první družice Neastar-1 s přímým připojením k zařízení. Švýcarský výrobce malých geostacionárních družic to oznámil 15. září.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
V pondělí jsme sledovali předposlední start rakety Antares ve verzi 230+, při kterém se na oběžnou dráhu dostala kosmická loď Cygnus. V rámci mise NG-18 má zajistit zásobování Mezinárodní kosmické stanice. Nastal však nečekaný problém. Dva kruhové fotovoltaické panely Ultraflex se měly vyklopit přibližně 90 minut po startu, ovšem vlivem zatím neupřesněné závady k tomu nedošlo. Týmům se podařilo vyklopit pouze jediný panel. Předběžná analýza ukázala, že by tato anomálie neměla mít vliv na středeční přílet lodi ke stanici, ale jisté je, že nás čeká opravdu nezvyklá podívaná. My budeme vše sledovat v rámci živě a česky komentovaného přenosu.
Dnes měla podle plánu odstartovat nosná raketa Antares 230+ s kosmickou lodí Cygnus, která míří na Mezinárodní vesmírnou stanici. Start se ale neuskutečnil, jelikož v řídící místnosti, která má na starost kosmickou loď, se rozezněl požární alarm. Zatím to však naštěstí vypadá, že k požáru nedošlo. Start byl tedy odložen o dvacet čtyři hodin a nový termín startu byl stanoven na 7. listopadu v 11:55:15. Na Mezinárodní vesmírnou stanici Cygnus dopraví zásoby jídla, oblečení pro posádku, vědecké experimenty, nářadí na údržbu stanice atd. a to vše dává celkovou hmotnost 3 729 kilogramů.
V neděli dopoledne, nás čeká start rakety Antares s kosmickou lodí Cygnus. Jak je již u těchto kosmických lodí zvykem, i tentokrát je pojmenována po významné osobě v oblasti kosmického průmyslu, a tak osmnáctá loď Cygnus ponese jméno první Američanky, která letěla do vesmíru (Sally Ride). Na Mezinárodní vesmírnou stanici Cygnus dopraví vědecké experimenty, oblečení pro posádku, zásoby jídla atd. o celkové hmotnosti 3 729 kilogramů, v nákladovém prostoru o velikosti 27 m³. Kosmikou loď Cygnus na oběžnou dráhu vynese raketa Antares 230+ z kosmodromu Wallops ve Virginii.
Podnět k vzniku rakety, kterou dnes známe pod jménem Antares, dala NASA, když potřebovala zajistit zásobování Mezinárodní kosmické stanice ISS po vyřazení raketoplánů z aktivní služby. Tato raketa nebyla vybrána napoprvé, ale uspěla až ve druhém kole. To jako kdyby předznamenalo její další nelehký osud. V její historii najdeme například změny názvu nosiče i jeho provozovatelů, ale i změny konstrukce.
Dalších sedm dní uteklo jako voda a je tu opět připraven pravidelný přehled těch nejzajímavějších událostí kosmonautiky v uplynulém týdnu. Hlavní téma se tentokrát bude zabývat důvody odložení dalšího startu zásobovací lodi Cygnus, která má problémy s dodávkami komponent. Do výrobního řetězce totiž zásadně zasáhla ruská válka na Ukrajině. V dalších tématech se změříme na rekordní počet startů rakety Falcon 9, také nevynecháme start nového modulu pro čínskou stanici, anebo se podíváme na proběhlý výstup do volného prostoru z Mezinárodní kosmické stanice. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
ISS je v současnosti největší mezinárodní kosmický projekt, na kterém se podílelo mnoho kosmických agentur a států. Je to také největší a nejdražší projekt, který kdy člověk ve vesmíru zvládnul postavit. Stavba započala roku 1998, kdy byl vynesen základní modul Zarja, na který se později připojovaly další a další moduly. V současnosti se na ISS provádí nespočet důležitých experimentů a také zde k dnešnímu dni bydlí sedm astronautů. Ti zde ke každodennímu životu potřebují mnoho věcí. Ať už jde o věci osobní, nebo materiál, bez kterého nemůžou na ISS pracovat. Mnoho nezbytných a potřebných položek, jako třeba jídlo, voda, oblečení, nové experimenty a mnoho dalšího se sem musí pravidelně dovážet. K tomu slouží nákladní lodě jako například lodě Progress, Cargo Dragon a nebo Cygnus. Právě o lodi Cygnus dnes bude řeč, protože na startovací rampě LP-0A nacházející se na Wallops Flight Facility v americké Virginii je připravena raketa Antares 230+, která vynese k ISS právě nový exemplář lodi Cygnus. Bude se jednat o misi Cygnus NG-17, která bude mít jako obvykle za úkol doplnit zásoby na
Již čtyř stý devadesátý týden vám pokaždé v neděli v poledne přinášíme přehled těch nejzajímavější událostí z kosmonautiky v Kosmotýdeníku. Ani dnes tomu nebude jinak. V hlavním tématu se tentokrát zaměříme na vědecký náklad, který pošle loď Cygnus na ISS po polovině února. Jsou to experimenty velmi zajímavé. Dále se budeme zajímat o ruský start rakety Sojuz z kosmodromu Pleseck, vývoj nové ruské pilotované lodi Orel, anebo o rekordní startovní kadenci raket Falcon 9. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Ve střední Evropě panoval 11. srpen jen pár desítek sekund, když se tisíce kilometrů odsud (na východním pobřeží USA ve Virginii) vznesla k obloze raketa Antares 230+, která na oběžnou dráhu dopravila nákladní kosmickou loď Cygnus NG-16. Ta následně zahájila pronásledování Mezinárodní kosmické stanice, ke které by měla dorazit ve čtvrtek před polednem. Duo ve složení Megan McArthur, Thomas Pesquet bude mít za úkol zachytit loď pomocí staničního manipulátoru SSRMS alias Canadarm 2. O připojení lodi ke staničnímu modulu Unity se pak postarají pozemní operátoři. Pokud tedy ve čtvrtek kolem poledne budete mít čas, zveme Vás ke sledování našeho komentovaného přenosu.
Raketa Antares již stojí na kosmodromu MARS na pobřeží Virginie. Před několika hodinami ještě pracovníci firmy Northrop Grumman doplnili časově citlivý náklad do útrob lodi Cygnus, což znamená, že se start opravdu blíží. Pokud se nic nepokazí, měla by raketa Antares odstartovat v úterý ve 23:56 SELČ a kosmická loď pokřtěná Ellison Onizuka se vydá na cestu k Mezinárodní kosmické stanici, kam má dopravit nejrůznější náklad – od zásob pro posádku až po vybavení stanice a vědecké experimenty. Tímto příspěvkem Vás srdečně zveme ke sledování našeho živě a česky komentovaného přenosu.
V roce 2011 se ve Spojených Státech skončila 30 let trvající éra, kdy hlavním dopravním prostředkem NASA byl raketoplán. Jednalo se úžasný stroj, ale už několik let dříve bylo jasné, že tu nebude věčně. Proč ale musely skončit, nedal se jejich provoz ještě udržet? Počátek desátých let 21. století ale nepřinesl jen změnu v pojetí pilotované kosmonautiky. Nástup prezidenta Obamy přinesl i řadu změn ve financování kosmického programu, díky kterému bylo nutno změnit také některé již domluvené a připravené spolupráce s dalšími kosmickými agenturami. Měnily a upravovaly se v té době i plány na nové nosiče a kosmické lodi. Původně vyvíjená raketa Ares byla zrušena a z celého programu Constellation zůstala pouze přejmenovaná kosmická loď Orion. Počátek desetiletí však nepřinesl jen snížení rozpočtu, ale je charakterizován i novými dopravními loděmi soukromých dopravců, kterou zahájily zásobování ISS. Jednalo se o veskrze vzrušující a zajímavou dobu, kterou nám ve své přednášce představí redaktor serveru kosmonautix, pan Ing. Tomáš Přibyl, kurátor letectví a kosmonautiky Technického muzea v Brně. Přednáška byla přednesena na půdě Hvězdárny a planetária Brno.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
