Varda Space Industries
Společnost Varda Space Industries, která se zabývá výzkumem mikrogravitace, podepsala dohodu s provozovatelem kosmodromu Southern Launch, která umožní až 20 návratů kapslí v Jižní Austrálii do roku 2028.
křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Varda Space Industries, která se zabývá výzkumem mikrogravitace, podepsala dohodu s provozovatelem kosmodromu Southern Launch, která umožní až 20 návratů kapslí v Jižní Austrálii do roku 2028.
Univerzita Jižní Austrálie 29. září oznámila dohodu s australským startupem RapidBeam a japonským startupem Warpspace o vývoji laserových komunikačních systémů.
Společnost Flexell Space (generální ředitel Taehun Ahn) oznámila na Mezinárodním astronautickém kongresu (IAC) 2025 v australském Sydney podpis memoranda o porozumění (MOU) s italskou společností NPC Spacemind, která se zabývá řešením družicových technologií.
Austrálie a Spojené království obnovily svůj závazek ke spolupráci v oblasti vesmíru v dohodě podepsané 1. října na Mezinárodním astronautickém kongresu.
Společnost Moog Inc. oznámila dokončení dvou integrovaných pohonných modulů Moog. Tyto pokročilé systémy budou dále instalovány na družicových tahačích Meteor třídy ESPA-Grande společnosti Moog.
Čínská společnost Geovis Insighter Technology plánuje vyslat na nízkou oběžnou dráhu Země konstelaci 144 družic pro sledování situace ve vesmíru (SSA).
Společnost Cosmic Shielding získala od Výzkumné laboratoře letectva (Air Force Research Laboratory) kontrakt TACFI v hodnotě 4 milionů dolarů na vývoj nástroje pro predikci výkonu čipů umělé inteligence a další elektroniky chráněných před zářením na oběžné dráze.
Raketa Dlouhý pochod 2D vynesla v neděli večer na oběžnou dráhu novou sadu experimentálních družic Shiyan-30.
Startup Eartheye Space se sídlem v Singapuru a Austrálii oznámil 29. září na Mezinárodním astronautickém kongresu v Sydney, že začne nabízet samoobslužné ovládání družic sledujících vesmír, a to kromě senzorů zaměřených na Zemi.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Další týden uplynul jako voda, jaro se nezadržitelně blíží a kosmonautika jako vždy postupuje vpřed. Přichází proto Kosmotýdeník, který jako obvykle shrne všechno podstatné z uplynulých sedmi dní. Jelikož jsme všechna velká témata již rozpracovali v průběhu týdne do jednotlivých článků, rozhodli jsme se v tomto díle našeho seriálu zaměřit svou pozornost na detaily, které se u velkých témat do článků nedostaly a také na několik drobnějších témat.
Otázky okolo připravované čínské orbitální stanice Tiangong-2 se dočkaly odpovědí – alespoň některé. O tom, že se čínská stanice Tiangong-1 dočká nástupce se hovořilo již několik let, ale zatím pořád jsme pracovali s nejistými termíny a informacemi. Ani nyní nevíme všechno, ale na sepsání článku to stačí. Doufáme tedy, že pro Vás budou informace zajímavé. Pokud by Vás tedy zajímalo, kdy se můžeme těšit na start nové čínské stanice, kdy k ní zamíří první posádka a co se bude na stanici testovat, je tento článek přesně pro Vás.
5. říjen 2003 znamenal v relativně uzavřeném oboru, jakým jsou pilotované kosmické lety, malé zemětřesení. Již nějakou dobu se vyskytovaly náznaky, že elitní klub zemí, jež dosud byly schopny poslat člověka za hranice atmosféry, doplní teprve třetí člen. Ona středa uprostřed října tyto zvěsti potvrdila. Ke Spojeným státům americkým a Ruské federaci se prostřednictvím lodi Šen-Čou-5 přidala i Čínská lidová republika. Na palubě kosmické lodi byl podplukovník čínského letectva Jang Liwei. Během mise, trvající 21 hodin, 22 minut a 45 sekund jeho loď vykonala čtrnáct obletů Země a bezpečně přistála v oblasti Vnitřního Mongolska. Let byl náležitě využit tamními masmédii a k širší veřejnosti se tak dostaly fotografie a videozáznamy z průběhu letu i z okamžiků po přistání. I nezasvěcení si mohli – či spíše museli – povšimnout poměrně zajímavé okolnosti. Mnoho součástí vybavení se nápadně podobalo tomu ruskému. Návratová kabina Šen-Čou byla na první pohled kopií ruského Sojuzu a skafandr, ve kterém Liwei svůj let podnikl, nezapřel podobu s oblekem Sokol KV-2, používaným v ruském kosmickém programu…
V pondělí 1. února došlo už k druhému letošnímu startu čínské rakety. Na řadě byl nosič CZ-3C a na palubě nesl navigační družici Beidou-21. Vznesl se z kosmodromu Xichang, který se nachází uvnitř Číny při jižní hranici s Myanmarem, Laosem a Vietnamem. Program Beidou zahrnuje čínskou alternativu amerického navigačního systému GPS nebo evropského Galileo. V současné době Čína staví síť družic v rámci III. fáze, která by měla být hotova v roce 2020. Satelit vypuštěný v pondělí by měl být poslední experimentální družicí fáze Beidou III.
V dnešním díle se podíváme na zoubek především úspěšnému zážehu prvního stupně rakety Falcon 9, který se na konci prosince zapsal do dějin svým návratem na pevnou zemi. Další řádky pak připomenou další události z kosmonautiky, na které se na našem webu zatím nedostalo. Podíváme se třeba na přípravy na start posledního exempláře rakety Falcon 9 v1.1, ale zopakujeme si i první start letošního roku, který má na svědomí Čína. zastavíme se i v USA, kde bylo dokončeno svařování kabiny lodi Orion pro její misi v roce 2018. Nevynecháme ani trpasličí planetu Pluto, na které jsme možná objevili kryovulkány.
Vážení čtenáři, dovolte mi, abych Vás jménem celé naší redakce co nejsrdečněji přivítal v roce 2016. Náš portál se bude i v roce s šestkou na konci snažit o aktuální přinášení aktuálních informací z kosmonautiky. V dnešním článku se podíváme na nejočekávanější momenty roku 2016. Ale jak už historie mnohokrát ukázala, vždy se může objevit událost, kterou nikdo dopředu nečeká – v pozitivním slova smyslu to může být neplánovaný objev, ale samozřejmě stále je tu riziko nečekané havárie. Doufejme, že nás v roce 2016 budou čekat jen ty dobré momenty, které lidstvo posunou zase o kus dál.
Denně na nás útočí mnoho informací a proto člověk velmi snadno ztratí přehled. Napadlo nás tedy, že bychom pro naše čtenáře mohli připravit tento trochu netradiční článek. Řekli jsme si, že se podíváme na nejbližších 5 let – od roku 2016, do roku 2020 – a v každém zkusíme najít pět zajímavých momentů, které jsou na tento rok plánovány. Je jasné, že kosmonautiku potkávají odklady a komplikace, ale přesto jsme si řekli, že by tento rekapitulační článek mohl mít u čtenářů úspěch. Aby byl přehled pokud možno konzistentní, rozhodli jsme se, že v něm budou v maximální možné míře zastoupeny události nepilotované kosmonautiky – ať už jde o starty, nebo o termíny, kdy má nějaká sonda začít pracovat u svého cíle.
17. prosince se „na křídlech“ rakety Dlouhý pochod 2D vydala do vesmíru čínská družice DAMPE (DArk Matter Particle Explorer). Z názvu je patrné, že hlavním úkolem bude výzkum temné, či lépe bychom asi měli říkat „skryté“ hmoty. V nadpisu použitý název Opičí král pak odkazuje na její pojmenování Wukong, což je jméno postavy vystupující v čínském příběhu ze 16. století Cesta na západ. Čínská kosmonautika nám často chystá drobná překvapení, když najednou vidíme startovat nějakou jejich raketu, nebo družici, o které jsme toho třeba moc neslyšeli. Proto v dnešním článku zkusíme poodhalit, jak je družice vybavena, co přesně bude jejím úkolem a proč tedy ten problém s temnou nebo skrytou hmotou vůbec máme.
Sedm dní je za námi a náš portál Vám opět nabízí možnost nahlédnout na nový list pomyslné kroniky kosmonautiky, tedy našeho seriálu Kosmotýdeník. Dnes se můžete těšit na dvě větší zprávy, přičemž hlavně ta první není vůbec příjemná – ruská kosmická agentura bude muset hodně bojovat se mimořádně drastickým snižováním rozpočtu na další roky. Kromě toho se podíváme i na vypuštění nové čínské armádní družice a připravili jsme pro Vás také několik krátkých zpráv. Chybět nebudou ani tradiční rubriky včetně oblíbeného snímku týdne.
jí říkáme Dlouhý pochod 5, Long March 5, Chang Zheng 5, CZ-5, nebo Čchang-čeng 5, jisté je, že tahle raketa bude v dalších letech páteří čínské kosmonautiky – společně se slabou „šestkou“ a středně silnou „sedmičkou“ vytvoří silná „pětka“ užitečnou trojici, která pokryje všechny kategorie vynášených nákladů. Tento nosič bude schopen dopravit na nízkou oběžnou dráhu až 25 tun, případně 14 tun na dráhu přechodovou ke geostacionární. Prvního startu bychom se měli dočkat příští rok – zatím si musíme vystačit jen s fotkami ze zkušebního vývozu na rampu.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.