Bluelink Satcom
Čínský startup Bluelink Satcom získal financování na vybudování družicové sítě schopné detekovat signály Bluetooth z vesmíru.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čínský startup Bluelink Satcom získal financování na vybudování družicové sítě schopné detekovat signály Bluetooth z vesmíru.
NASA 28. března oznámila, že přidala vesmírnou loď Starship od společnosti SpaceX do své smlouvy NASA Launch Services (NLS) II. Smlouvu NLS II využívá agentura k získávání služeb startu pro mnoho vědeckých a průzkumných misí.
Specialista na vesmírnou robotiku GITAI dokončil koncepční studii mechanického ramene, které by bylo připraveno podporovat japonský lunární rover s posádkou.
Kanadská společnost MDA Space oznámila 1. dubna plány na koupi izraelského výrobce družicových čipů SatixFy za 269 milionů dolarů.
Společnost Airbus Defence and Space postaví přistávací platformu pro rover ExoMars Evropské vesmírné agentury. Start mise je plánován na rok 2028.
Čína dňa 29.3.2025 o 17:05 hod. SEČ úspešne vypustila experimentálnu družicu TJS-16 pomocou rakety CZ-7A z kozmodrómu WSLC.
Evropa uzavřela smlouvu se společností Thales Alenia Space na vývoj digitálního dvojčete zemědělských systémů, které kombinují satelitní data a modelování plodin na podporu udržitelných a klimaticky odolných zemědělských postupů na celém kontinentu.
Technologická a konzultační firma Booz Allen Hamilton představila koncept mega-konstelace družic navržených tak, aby naplnily vizi vládní administrativy na komplexní protiraketový obranný štít na ochranu Spojených států, tzv. Golden Dome.
V prohlášení z 26. března NASA uvedla, že modul Pressurized Cargo Module pro Cygnus, který měl letět s misí NG-22 k ISS, je poškozený a nebude použit pro tuto misi, která měla odstartovat v červnu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Pokud všechno dopadne dobře, dočkáme se v roce 2021 vypuštění společné evropsko – čínské družice pojmenované SMILE (Solar Wind Magnetosphere Ionosphere Link Explorer), tedy přeloženo do češtiny úsměv. Tento satelit má být určený pro studium vzájemných reakcí mezi slunečním větrem a ochrannou magnetosférou, která jako neviditelný štít brání naši planetu před nabitými částicemi z kosmu.
Pokud je někdo z Vás vášnivým nebo alespoň příležitostným modelářem, nejspíš se u Vás doma vyskytují nějaké modely současných či historických vesmírných lodí, raket, vědeckých sond či přistávacích modulů. Snad každý správný fanoušek kosmonautiky má doma nějaký takovýto výtvor v měřítku, které dovoluje jeho umístění na polici, do vitrínky či zavěšení pod strop. Napadlo Vás ale někdy, postavit si vesmírnou loď nebo orbitální stanici v měřítku 1:1? Partu nadšenců ze severočínské provincie Hebei ano! V malé skupince se pustili do stavby kopie první čínské vesmírné stanice Tiangong-1 o délce desíti metrů a průměru 3,35 m. Nejedná se ale o pouhou maketu. Stanice obsahuje několik funkčních zařízení. Dokončení veledíla jim trvalo čtyři měsíce a my Vám v dnešním krátkém článku jako malou zajímavost nabídneme několik fotografií tohoto modelu.
Od poloviny letošního do konce příštího roku představí Čína trojici nových kosmických nosičů CZ5, 6 a 7. Nepůjde o pouhou evoluci, ale o skutečnou revoluci: nahradí totiž prakticky všechny dnes používané kosmické rakety „Made in China“. Základem všech tří raket je nově vyvinutý motory YF100 na kerosen a kapalný kyslík. Tedy na pohonné látky, které dosud nejlidnatější země světa ve svém kosmickém programu nevyužívala. Jeho vývoj začal v roce 2000, první statické zážehy proběhly o pět let později a certifikovaný byl v květnu 2012.
Minulý týden se seběhly hned tři velké události, které svou výjimečností silně vybočovaly z normálu. Aktuální týden naopak nabídl na první pohled méně atraktivní momenty, ale zato jich bylo více. Ostatně posuďte sami – právě přichází 117. díl našeho nejdéle vydávaného seriálu – Kosmotýdeníku. Také dnes si připomeneme nejdůležitější momenty uplynulých sedmi dní, které by rozhodně neměly zapadnout a které si zaslouží připomenutí.
Konec října byl ve znamení dvou vážných nehod, z nichž jedna si vyžádala dokonce oběť na životě. Havárie raket Antares a kosmické lodi SpaceShipTwo se budou vyšetřovat ještě několik týdnů, možná i měsíců. Přesto se minulý týden v obou případech podařil poměrně velký posun ve vyšetřování. Není se tedy co divit, že dnešní Kosmotýdeník bude ve dvou hlavních tématech rozebírat právě pokroky ve vyšetřování obou nehod. Na konci článku navíc najdete i krátké zprávy, které přineslo uplynulých 7 dní.
Jsou týdny, na jejichž konci se při psaní Kosmotýdeníku autor drbe na hlavě a pokládá si stále stejnou otázku „O čem mám psát“. Pak jsou naopak týdny, kdy se najednou semele tolik událostí, že by to běžně stačilo na celý měsíc. Tento týden nastala ta druhá možnost. V naší rekapitulaci uplynulého týdne nemohou chybět dvě nehody, které postihly svět kosmonautiky, třetím tématem pak bude úspěšný návrat čínské sondy Chang’e 5 T1 od Měsíce. Jelikož bylo zajímavých momentů více, můžete se těšit i na několik telegrafických mini-zpráv na konci článku.
Chang’e-5 T1, tedy experimentální čínská sonda určená k nabírání zkušeností s návratem těles od Měsíce už za pár hodin ukončí svou misi. 27. října okolo osmé večer našeho času prolétla okolo našeho věrného souputníka a nabrala kurs směrem k Zemi. Čím je blíže naší planetě, tím silněji na ni působí gravitace a stále ji urychluje. K přistání by mělo dojít dnes mezi 23:19 a 23:49 SEČ. Půjde o první návrat lidmi vyrobeného objektu od Měsíce od roku 1976, kdy to dokázala sovětská Luna 24. V našem dnešním krátkém článku Vám přinášíme několik fotografií, které sonda pořídila.
Čínský satelitní navigační systém Beidou se chystá rozšířit své služby i pro další země. Kromě mnoha východoasijských zemí Čína začala spolupracovat i s Mexikem, Švédském a s Izraelem. Důvodem tohoto kroku je fakt, že Beidou v blízkých letech projde transformací z regionálního navigačního systému na globální. Proto bude potřeba vybudovat více řídících a monitorovacích stanic po celém světě, aby mohla být zaručena plná funkčnost a přesnost měření.
V nedávných dnech uskutečnila Čína další z významných kroků směřujících ke stavbě nové orbitální stanice, hlubšímu průzkumu Sluneční soustavy, pilotovanému lunárnímu programu a k celkovému rozšíření možností čínské kosmonautiky. Přesně po pěti letech totiž byla nedávno dokončena stavba očekávaného kosmodromu Wenchang (Wenchang Satellite Launch Center), který se stal již čtvrtým kosmodromem nejlidnatější země světa. V dnešním článku se tedy na tento kosmodrom podíváme trochu podrobněji, přidáme něco z historie a také v krátkosti shrneme informace o dalších čínských kosmodromech.
Na začátku nového tisíciletí vyhlásila Čína smělý plán, který spočíval v průzkumu Měsíce. Tehdy to všechno vypadalo až příliš idealisticky – vždyť Říše Středu v té době teprve sbírala první větší zkušenosti z oběžné dráhy. První fáze lunárního průzkumu měla být ve znamení snímkování Měsíce z oběžné dráhy, druhá fáze obnášela měkké přistání na povrchu a třetí, závěrečná fáze už počítala s dopravou odebraných vzorků na Zemi. První fázi úspěšně zvládly sondy Chang’e 1 a Chang’e 2. Druhou fázi máme v živé paměti, když na Měsíci přistála Chang’e 3. Nyní je tedy na řadě fáze třetí, která je ze všech nejnáročnější.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
