sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

ESA

Evropa uzavřela smlouvu se společností Thales Alenia Space na vývoj digitálního dvojčete zemědělských systémů, které kombinují satelitní data a modelování plodin na podporu udržitelných a klimaticky odolných zemědělských postupů na celém kontinentu.

Booz Allen Hamilton

Technologická a konzultační firma Booz Allen Hamilton představila koncept mega-konstelace družic navržených tak, aby naplnily vizi vládní administrativy na komplexní protiraketový obranný štít na ochranu Spojených států, tzv. Golden Dome.

NG-22

V prohlášení z 26. března NASA uvedla, že modul Pressurized Cargo Module pro Cygnus, který měl letět s misí NG-22 k ISS, je poškozený a nebude použit pro tuto misi, která měla odstartovat v červnu.

Space Systems

Velitelství Space Systems oznámilo 27. března, že Rocket Lab a Stoke Space se připojí k Blue Origin, SpaceX a United Launch Alliance (ULA) v programu National Security Space Launch (NSSL) Phase 3 Lane 1.

CFO NASA

Bílý dům předložil Senátu 24. března nominaci Grega Autryho na pozici finančního ředitele agentury NASA. Autry byl nominován na pozici CFO NASA v červenci 2020, několik měsíců po odchodu Jeffa DeWita. Senát jeho nominaci tehdy neschválil.

Gravitics

Společnost Gravitics oznámila 26. března, že obdržela navýšení strategického financování, neboli STRATFI, ocenění od SpaceWERX, komerční složky Space Force, v hodnotě až 60 milionů dolarů.

Vulcan

Velitelství vesmírných systémů Space Forces oznámilo 26. března, že dokončilo dlouho očekávanou certifikaci rakety Vulcan po analýze dat ze dvou certifikačních startů rakety v lednu a říjnu 2024.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: cina
ShenZhou 19

Kosmotýdeník 633 (28. 10. – 3. 11.)

Příprava na první start rakety New Glenn, soutěž o logo LASARSatu i mnoho dalších dílčích kosmonautických událostí. Takový byl další kosmonautikou napěchovaný týden. V našem pravidelném souhrnu toho nejzajímavějšího z kosmonautiky z uplynulého týdne se však zaměříme i na další události. V hlavním tématu třeba na start a začátek čínské mise ShenZhou 19, která je zajímavá hned z několika pohledů. V dalších tématech si připomeneme, že výroba raket Atlas V se chýlí k úplnému závěru a na výrobní lince je poslední exemplář. Vydáme se také na Starbase, kde je maketa lunární verze Starship a dojde i na další témata. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Intelsat-33e

Kosmotýdeník 632 (21. 10. – 27. 10.)

I v dalším týdnu se v kosmonautice děla řada zajímavých věcí, které vám jako vždy shrne pravidelné týdenní shrnutí, které na Kosmonautixu už více jak deset let vychází vždy v neděli v poledne. Hlavní téma je tentokrát trochu nepříjemné. Už na konci předešlého týdne došlo na geostacionární dráze k rozpadu telekomunikační družice Intelsat 33e. Cenná a velmi omezená oběžné dráha tak čelí růstu kosmického odpadu. Problematických je však více věcí. V dalších tématech se můžete těšit na jednu zajímavou informaci o družici GRBBeta, přistání pilotovaného Dragonu z rekordně dlouhé mise, anebo třeba na přípravu na šestý integrovaný let super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Orbiter Chang’e-6 je v libračním centru Slunce-Země

Čínská mise Chang’e-6 se skládala z několika částí. Na odvrácené straně Měsíce dosedl přistávací modul a se vzorky odstartoval vzletový modul. Na oběžné dráze Měsíce došlo k předání kontejneru se vzorky do návratového pouzdra, se kterým vstříc Zemi odletěl orbitální modul. Právě ten byl klíčovou součástí celé 53 dní dlouhé mise, která jako první dopravila na Zemi vzorky z odvrácené strany Měsíce. 25. června tento modul navedl návratové pouzdro se vzorky z kráteru Apollo podle plánu do pozemské atmosféry, ovšem sám naši planetu minul díky motorickému manévru. Bylo tedy otázkou, jaké s ním mají Číňané plány do budoucna.

Kosmotýdeník 624 (26. 8. – 1. 9.)

Letní prázdniny se nachýlily ke svému konci a máme tu první zářijovou neděli. Ještě než ale začnou všechny možné školní povinnosti, čeká nás (kromě jiného) také 624. díl Kosmotýdeníku. Ten si v rámci hlavního tématu posvítí na přípravu nového amerického kosmického teleskopu, který bude mít za úkol vyhledávat zatím neznámá blízkozemní tělesa. Poskytne tak lidstvu cenné informace, zda náhodou naší planetě nehrozí srážka s nějakým kosmickým balvanem. Kromě toho ale bude řeč také o neúspěšném pokusu o přistání prvního stupně Falconu 9, následném uzemnění těchto nosičů a jejich rychlém návratu do služby, nebo o tom, proč tento týden neodstartovala velmi zajímavá mise Polaris Dawn.

Hyperbola-1 opět selhala

Čínská raketa Hyperbola-1 (setkat se můžete také s označením Shuang Quxian-1, případně zkratkou SQX-1) neměla zatím moc dobrou bilanci. Startovala zatím šestkrát a z toho v polovině případů selhala. Dnes v 1:40 našeho času odstartovala z kosmodromu Ťiou-čchüan na svou sedmou misi, v rámci které měla na sun-synchronní oběžnou dráhu dopravit trojici meteorologických družic Yunyao-1. Sedmý start raketyHyperbola-1 však také neskončil úspěšně. Během fungování čtvrtého stupně se objevila anomálie, která způsobila, že raketa havarovala připsala si již čtvrté selhání.

Dlouhý pochod 7A vynesl komunikační družici

Dnes ve 13:57 zaburácely na rampě LC-2 kosmodromu Wenchang na ostrově Hainan motory rakety Dlouhý pochod 7A. Na oběžnou dráhu se dostala telekomunikační družice Zhongxing 3A, ale někdy se můžete setkat také s názvem ChinaSat 3A. Start byl úspěšný a družice dosáhla plánované dráhy. Jejím úkolem bude z geostacionární oběžné dráhy poskytovat služby spojené s přenosem hlasu, dat, ale i rozhlasového a televizního vysílání. Podle zpravodajské agentury Xinhua se jednalo o 526. start rakety z rodiny Dlouhý pochod.

Vyjmutí kontejneru se vzorky od Chang’e 6

Včerejší přistání návratového pouzdra zakončilo hlavní fázi čínské mise Chang’e 6. Po kontrole pouzdra a přípravě na jeho přesun do civilizace mohlo celé pouzdro zamířit do Pekingu. Tady bylo dnes před zraky novinářů otevřeno a poté došlo k opatrnému vyjmutí kontejneru, ve kterém se nachází vzorky samotné. Právě toto pouzdro si mezi sebou na oběžné dráze předaly vzletový a orbitální modul sondy Chang’e 6. Dalším významným krokem bude zvážení vzorků. Teoretické maximum jsou dva kilogramy, ale reálně se očekává o něco méně. Konstrukčně velmi podobná sonda Chang’e 5 dopravila v roce 2020 na Zemi 1 731 gramů vzorků.

První vzorky z odvrácené strany Měsíce jsou na Zemi

Čínská kosmonautika se opět zapsala do historie! Mise Chang’e 6 dokázala 25. června ráno našeho času dopravit na Zemi vzorky odebrané na tajemné odvrácené straně Měsíce. Nejenže se nikdy dříve nic podobného nepodařilo, ale dokonce v historii nenajdeme žádnou misi, která by se o takový milník pokusila. Onen historický okamžik nastal v 8:07 našeho času, kdy návratové pouzdro dosedlo na padáku do autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko. Tomuto úspěchu ale předcházela celá řada kritických kroků, které nesměly selhat. Samotná sonda Chang’e 6 byla tvořena čtyřmi základními moduly – lunárním landerem, návratovým pouzdrem, orbiterem a vzletovým modulem.

Čína otestovala hardware lunární rakety

Hlavní dodavatel čínského kosmického průmyslu provedl úspěšný statický zážeh prvního stupně rakety, která by jednou mohla dopravit astronauty k Měsíci. Testovací exemplář prvního stupně rakety Dlouhý pochod 10 byl 14. června zažehnut v pekingské čtvrti Fengtai. Jak uvedla Čínská akademie technologií nosných raket (CALT), náběh raketových motorů byl hladký, hoření probíhalo podle plánu a úspěšná byla i fáze vypnutí motorů. O provedení samotného statického zážehu se postaral Institut 101 Šesté akademie Čínské korporace pro leteckou a kosmickou vědu a techniku (CASC), která je hlavním dodavatelem kosmických služeb v zemi.

První detekce negativních iontů na Měsíci

První přístroj Evropské kosmické agentury, který přistál na Měsíci, zaznamenal přítomnost negativně nabitých iontů na povrchu Měsíce, které zde vznikají interakcí se slunečním větrem. Evropští experti, kteří se starají o přístroj NILS (Negative Ions at the Lunar Surface) potvrdili úspěch své vědecké mise, která se vydala na odvrácenou stranu Měsíce na palubě čínské sondy Chang’e 6. Objev nové složky plazmatu na povrchu Měsíce otevírá nové brány ke studiu kosmické fyziky, ale i pro pilotované a robotické mise v éře obnoveného průzkumu Měsíce.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.