Chang’e 5 T1

  • Kosmotýdeník 228 (23.1. – 29.1.)

    Kosmotýdeník 228 (23.1. – 29.1.)

    Plán nové ruské super rakety, nebo představení nových skafandrů pro soukromou kosmickou loď CST-100 Starliner. To byly události, které formovaly posledních sedm dní z pohledu kosmonautiky. Kosmotýdeník je tu však od toho, aby si všímal i méně známých věcí, které kosmonautika během týdne přinesla. Podíváme se proto na pozitivní posun čínské lunární mise. Zamíříme také do Jižní Ameriky, kde historicky poprvé odstartoval Sojuz na dráhu přechodovou ke geostacionární. Nevynecháme ani další události a tradiční snímek a video týdne. Přeji vám příjemné čtení a hezkou neděli.

  • Chang’e 5 T1 pokračuje v přípravách na návrat vzorků z Měsíce

    Chang’e 5 T1 pokračuje v přípravách na návrat vzorků z Měsíce

    V říjnu minulého roku z čínského kosmodromu Xichang odstartovala raketa CZ-3C se zajímavou sondou Chang’e 5 T1. Šlo o misi, která měla především otestovat návrat tělesa na Zemi druhou kosmickou rychlostí. Čína totiž chce už za dva roky dopravit na Zemi vzorky lunární horniny. Na dráhu volného návratu se tehdy vydala sonda s návratovým pouzdrem Xiaofei, které po obletu Měsíce úspěšně přistálo zpět v Zemi Draka. Samotná sonda však Zemi minula a po jejím obletu se vydala do libračního centra L2 soustavy Země – Měsíc. Odtud měla nerušený výhled na odvrácenou stranu našeho souputníka, kterou studovala celý prosinec. Poté se vydala zpět k Měsíci a vstoupila na jeho oběžnou dráhu, kde pracuje dodnes. Veškerá její práce se soustřeďuje na přípravu následujících čínských lunárních výprav, testování klíčových technologií ale i studium Měsíce.

  • Kosmotýdeník 111. díl (27.10. – 2.11.2014)

    Kosmotýdeník 111. díl (27.10. – 2.11.2014)

    Jsou týdny, na jejichž konci se při psaní Kosmotýdeníku autor drbe na hlavě a pokládá si stále stejnou otázku „O čem mám psát“. Pak jsou naopak týdny, kdy se najednou semele tolik událostí, že by to běžně stačilo na celý měsíc. Tento týden nastala ta druhá možnost. V naší rekapitulaci uplynulého týdne nemohou chybět dvě nehody, které postihly svět kosmonautiky, třetím tématem pak bude úspěšný návrat čínské sondy Chang’e 5 T1 od Měsíce. Jelikož bylo zajímavých momentů více, můžete se těšit i na několik telegrafických mini-zpráv na konci článku.

  • Čínská sonda se vrací domů

    Čínská sonda se vrací domů

    Chang’e-5 T1, tedy experimentální čínská sonda určená k nabírání zkušeností s návratem těles od Měsíce už za pár hodin ukončí svou misi. 27. října okolo osmé večer našeho času prolétla okolo našeho věrného souputníka a nabrala kurs směrem k Zemi. Čím je blíže naší planetě, tím silněji na ni působí gravitace a stále ji urychluje. K přistání by mělo dojít dnes mezi 23:19 a 23:49 SEČ. Půjde o první návrat lidmi vyrobeného objektu od Měsíce od roku 1976, kdy to dokázala sovětská Luna 24. V našem dnešním krátkém článku Vám přinášíme několik fotografií, které sonda pořídila.

  • Kosmotýdeník 110. díl (20.10. – 26.10.2014)

    Kosmotýdeník 110. díl (20.10. – 26.10.2014)

    Pravidelný čtenář portálu kosmonautix.cz dobře ví, že nedělní poledne je tím správným časem pro pravidelný souhrn toho nejzajímavějšího, co se stalo v kosmonautice v uplynulém týdnu. Tentokrát se podíváme na návrat kosmické zásobovací lodě Dragon a až se s ní vrátíme na Zemi, vyrazíme k Měsíci s čínskou misí Chang’e 5 T1. Na závěr samozřejmě nebude scházet souhrn krátkých událostí, které tento týden přinesl. Přejeme příjemné čtení a dobře strávenou neděli.

  • Návrat od Měsíce už za pár dní

    Návrat od Měsíce už za pár dní

    Na začátku nového tisíciletí vyhlásila Čína smělý plán, který spočíval v průzkumu Měsíce. Tehdy to všechno vypadalo až příliš idealisticky – vždyť Říše Středu v té době teprve sbírala první větší zkušenosti z oběžné dráhy. První fáze lunárního průzkumu měla být ve znamení snímkování Měsíce z oběžné dráhy, druhá fáze obnášela měkké přistání na povrchu a třetí, závěrečná fáze už počítala s dopravou odebraných vzorků na Zemi. První fázi úspěšně zvládly sondy Chang’e 1 a Chang’e 2. Druhou fázi máme v živé paměti, když na Měsíci přistála Chang’e 3. Nyní je tedy na řadě fáze třetí, která je ze všech nejnáročnější.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-317)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Office of Space Commerce

    Americký Úřad pro kosmický obchod (Office of Space Commerce) vybral čtyři společnosti k účasti v pilotním programu, který má vést k vytvoření systému pro schvalování nových komerčních kosmických aktivit.

  • Axiom Space

    Společnost Axiom Space úspěšně dokončila kritické přezkoumání návrhu (Critical Design Review, CDR) skafandru, který vyvíjí pro lunární mise NASA v rámci programu Artemis. Současně pracuje na jeho zjednodušené verzi určené pro první přistání astronautů na Měsíci.

  • Electron

    Nosná raketa Electron společnosti Rocket Lab uskutečnila 14. listopadu svůj jubilejní 100. start v rámci mise pro japonského zákazníka. Tohoto milníku dosáhla rychleji než jakákoli jiná komerční raketa v historii.

  • Firefly Aerospace

    Společnost Firefly Aerospace obhajovala svou dohodu se společností AST SpaceMobile, jejímž předmětem je prodej raketových motorů, nikoli zajištění samotných raketových startů. Dohodu označila za „zásadní transformační kontrakt“, který jí poskytne kapitál potřebný k urychlení vývoje vlastních nosných raket.

  • Čína

    Čína hledá mezinárodní partnery pro projekt soustavy malých kosmických družic, které budou obíhat po eliptických drahách s periodou devíti dnů a dosahovat až do vzdálenosti Měsíce. Vypuštění této soustavy je plánováno na rok 2030.

  • SDA

    Agentura pro rozvoj kosmických systémů (Space Development Agency) přidělila společnosti SpaceX téměř 10 milionů dolarů na studii zaměřenou na integraci její proprietární technologie laserové komunikace se systémy pro varování před raketovými útoky a jejich sledování. Americké Vesmírné síly (U.S. Space Force) se totiž snaží propojit družicové sítě využívající různé optické komunikační standardy.

  • Francie

    Francie zadala společnostem Airbus Defence and Space a Thales Alenia Space zakázku v hodnotě přesahující 1,5 miliardy eur (1,7 miliardy dolarů) na vývoj dvou vojenských družic nové generace určených k pozorování Země.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Pravopisnou kontrolu zajišťuje Korekthor.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗