9. prosince 2018 
Na internetu se objevil screenshot potvrzující příjem signálu z čínské lunární sondy9. prosince 0:32
Štítek ‘Chang’e 4’
Dráha Chang’e 4
Po včerejším startu je sestava na dráze 200 × 420 000 km a k přistání v pánvi South Pole-Aitken je plánováno na 4. ledna. 8. prosince 10:59
ŽIVĚ A ČESKY: Čína míří na odvrácenou stranu Měsíce
Když se podíváme na mapu míst, kde lidé či automaty přistály na Měsíci, zjistíme, že všechny lokality jsou na straně, která je k Zemi neustále přivrácená. Na opačné straně zatím nepřistála žádná sonda. Nejsou v tom žádné záhady či tajemství, pouze technologické překážky. Z odvrácené strany není nikdy vidět Země, takže s takovou sondou by se skrz Měsíc nedalo komunikovat. Čínská sonda Chang’e 4 se však o první přistání na odvrácené straně pokusí – se Zemí bude komunikovat přes retranslační družici, která má výhled jak na Zemi, tak na odvrácenou stranu Měsíce. A co víc, lander by měl na povrch Měsíce vysadit i průzkumné vozítko!
Čínští lunární drobečkové
Společně s čínskou družicí Queqiao letěly do vesmíru i dva technologické demonstrátory Longjiang. Šlo o malé družice s rozměry 50 × 50 × 45 centimetrů a hmotností 45 kg, které měly za úkol kroužit kolem Měsíce po protáhlé dráze. Měly udržovat vzájemnou vzdálenost 1 – 10 kilometrů a provádět experimenty v rádiové části spektra v rádiovém stínu Měsíce. K tomu však bylo potřeba, aby malé družice zapálily svůj motor a vstoupily na oběžnou dráhu kolem našeho přirozeného satelitu, což byla vzhledem k malým rozměrům obou průzkumníků technologická výzva. Výsledkem je vyrovnané skóre – jedna družice uspěla, druhá nikoliv.
Lunární komunikační sonda vypuštěna
Retranslační družice Queqiao a experimentální Longijang 1 a 2 se úspěšně oddělily od nosné rakety Dlouhý pochod 4C (start včera ve 23:25 SELČ). 21. května 9:13
Na co se těšit v roce 2018?
Jako když se dítě dostane do hračkářství, nebo do cukrárny – tak nějak se cítí fanoušci kosmonautiky na prahu roku 2018. Dlouhé roky jsme se na tento rok těšili a i když některé události původně plánované na rok 2018 sklouzly na pozdější termíny (například premiéra rakety SLS), stále by mělo jít o mimořádně nabitý rok. V dnešním článku se pokusíme shrnout všechny atraktivní momenty, které nás zřejmě čekají. Jejich počet je ve srovnání s minulými roky nadstandardní. Je jasné, že některé z nich potkají odklady, ale jejich výčet vypadá jednoduše fantasticky a my, jakožto fandové letů do vesmíru, se máme na co těšit.
Rubrika Aktuální dění 
Štítky: 2014 MU69, Alexander Gerst, Alexej Ovčinin, Andrew Feustel, Bennu, BepiColombo, Boeing, Chandrayaan-2, Chang'e 4, Čína, Crew Dragon, Cygnus, Cygnus OA-10E, Cygnus OA-9, David Saint-Jacques, Dragon, ESA, exoplanety, Falcon 9, Falcon Heavy, Galileo, Google Lunar X Prize, GRACE-FO, Hayabusa 2, HTV, HTV-7, ICON, Indie (ISRO), InSight, ISS, Japonsko (JAXA), Jeanette Epps, JWST, LauncherOne, Mars, Merkur, Měsíc, MEV-1, NASA, Nauka, navigace, New Horizons, Nikolaj Tichonov, Oleg Artěmjev, Oleg Kononěnko, Orion, OSIRIS-REX, Parker Solar Probe, planetka, Progress MS-08, Progress MS-10, Progress MS-9, Richard Arnold, Ryugu, Serena Auñón-Chancellor, Sergej Prokopjev, SLS, Slunce, Sojuz MS-08, Sojuz MS-09, Sojuz MS-10, Sojuz MS-11, SpaceX, SpaceX CRS-14, SpaceX CRS-15, Starliner (CST-100), TESS, Tyler "Nick" Hague Čchang’e 4 na Měsíc přiveze brambory
Experiment mini-ekosystému bude obsahovat semena brambor a larvy hmyzu včetně Bource morušového. Cílem bude zjistit, mohou-li brambory růst na povrchu Měsíce a může-li tam přežít hmyz. 14. června 11:07
Mise na odvrácenou stranu Měsíce
Mnoho z vás má určitě ještě v čerstvé paměti historické přistání čínské sondy Čchang’e 3 na Měsíci a následný sjezd vozítka Jutu z rampy. Stalo se tak 14. prosince 2013 a jednalo o první měkké přistání na povrchu našeho přirozeného satelitu po dlouhých 37 letech, kdy zde naposledy přistála sovětská Luna 24. Úspěšná Čchang’e 3 měla v záloze svou nedokončenou kopii, která ji měla v případě neúspěchu zastoupit. Jelikož se však tento její osud nikdy nenaplnil, Čína přistoupila k mírné úpravě sondy a její přípravě na další ambiciózní misi Čchang’e 4, která posune hranice čínského průzkumu Měsíce zase o krok dál. Pojďme se podívat na fakta a novinky týkající se této sondy, které byly nedávno zveřejněny.
Kosmotýdeník 228 (23.1. – 29.1.)
Plán nové ruské super rakety, nebo představení nových skafandrů pro soukromou kosmickou loď CST-100 Starliner. To byly události, které formovaly posledních sedm dní z pohledu kosmonautiky. Kosmotýdeník je tu však od toho, aby si všímal i méně známých věcí, které kosmonautika během týdne přinesla. Podíváme se proto na pozitivní posun čínské lunární mise. Zamíříme také do Jižní Ameriky, kde historicky poprvé odstartoval Sojuz na dráhu přechodovou ke geostacionární. Nevynecháme ani další události a tradiční snímek a video týdne. Přeji vám příjemné čtení a hezkou neděli.
Rubrika Aktuální dění Štítky: Boeing Blue, Čchang-čeng 5, Chang'e 3, Chang'e 4, Chang'e 5, Chang'e 5 T1, ESA, Kosmotýdeník, Mars, Měsíc, MRO, Small GEO, Sojuz 2-1B, SpaceX Kosmotýdeník 211 (26.9. – 2.10.)
Máme za sebou týden, který se jistě zapsal do dějin kosmonautiky. V hlavním tématu se budeme věnovat podrobnějšímu rozboru posledních okamžiků mise Rosetta, která v pátek dopadla na jádro komety 67P. Zamíříme také na Nový Zéland za firmou Rocket Lab, která nainstalovala svoji vypouštěcí rampu. V Číně zase chystají misi s odběrem vzorků z odvrácené strany Měsíce. To a více naleznete v aktuálním vydání Kosmotýdeníku. Příjemné čtení a hezkou neděli.
Rubrika Aktuální dění, Budoucnost Štítky: 67P/Čurjumov-Gerasimenko, Chang'e 4, Chang'e 5, Chang'e 6, Electron, ESA, Kosmotýdeník, Mars, Philae, Raptor, Rocket Lab, Rosetta, SpaceX 
Nahrávání ...