křišťálová lupa

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (Crew-13)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

U.S. Space Force

Americké vesmírné síly vyzývají průmyslové společnosti k předložení nabídek na novou generaci pozemních antén určených k řízení a ovládání vojenských družic. Jde o obnovení výběrového řízení, které se pod původním dodavatelem dostalo do problémů.

ICEYE

Finský provozovatel konstelace družic se syntetickou aperturou ICEYE založil v polském hlavním městě Varšavě nové technologické centrum pro družice. Nové zařízení má posílit výzkumné, vývojové a výrobní kapacity společnosti v Polsku, kde ICEYE plánuje v letech 2026 až 2028 investovat více než 120 milionů zlotých.

Jared Isaacman

Administrátor NASA Jared Isaacman uvedl, že agentura „unikla kulce“ díky nečekanému odkladu čínské lunární mise, zatímco Spojené státy závodí s Čínou o to, která země jako další dopraví lidi na Měsíc.

SDA

Agentura pro rozvoj vesmíru (Space Development Agency) hledá nabídky od průmyslových společností na kontrakt v hodnotě až 369 milionů dolarů na rozšíření celosvětové pozemní infrastruktury podporující její konstelaci družic na nízké oběžné dráze Země určených k varování před raketami a jejich sledování.

ESA

Evropská kosmická agentura a Evropská komise udělily kontrakty dvěma týmům na provedení studie architektur konstelace družic pro snímkování Země, která by měla sloužit bezpečnostním účelům.

U.S. Space Force

Americké Vesmírné síly udělily společnosti Impulse Space kontrakt v hodnotě až 31,2 milionu dolarů na misi zaměřenou na sledování situace ve vesmíru, plánovanou na rok 2029. Mise bude využívat optický senzor na nízké oběžné dráze Země ke sledování objektů až do vzdálenosti geosynchronní oběžné dráhy.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: chandrayaan-3

Vozítko Pragján už brázdí povrch u pólu Měsíce

V minulém týdnu zaznamenala Indie na Měsíci klíčový úspěch, její přistávací modul byl první, který měkce dosedl v polárních oblastech Měsíce. Koncem srpna by měla startovat další měsíční sonda. Ta pochází z Japonska a bude přistávat v rovníkové oblasti. V nedávném článku jsem psal o dvou sondách, které se chystaly přistát v blízkosti jižního pólu Měsíce. První z nich byla ruská sonda Luna 25. Ta bohužel selhala při úpravě dráhy okolo Měsíce, kdy motor pracoval déle a sonda 20. srpna 2023 dopadla tvrdě na měsíční povrch a rozbila se.

Romane

Kosmotýdeník 571 (21.8. – 27.8.)

Je nejen ideální čas na nedělní oběd, ale nedělní poledne je už také přes deset let časem, kdy se můžete těšit na pravidelný souhrn kosmonautických událostí uplynulých sedmi dní. Hlavním tématem Kosmotýdeníku tentokrát bude prostý rozvod kabeláže. Nebude se jednat o kabeláž běžnou, ale o tu, určenou pro Nancy Grace Roman Space Telescope, z čehož plyne, že to bude nečekaně komplexní úkol. V dalších tématech se můžete těšit samozřejmě na misi Chandrayaan-3, start pilotované mise Crew-7, či statický zážeh Super Heavy B9. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Indie dokázala přistát na Měsíci

Indická kosmická mise Chandrayaan-3 dokázala dnes ve 14:32 SELČ dosednout na povrch Měsíce – konkrétně u kráteru Manzinus U. Indie se tak stala teprve čtvrtým státem světa, který to po Sovětském svazu, Spojených státech a Číně dokázal. Přistání landeru Vikram navíc proběhlo do oblasti, kterou můžeme označit jako širší okolí jižního pólu Měsíce. Tato lokalita zatím byla studována pouze z oběžné dráhy, ale v dalších letech se sem chystá hned několik výprav – robotických i pilotovaných. Indická mise tedy může během 14 pozemských dnů přinést cenné informace o podmínkách, které zde panují. Lander přistál bezpečně i přesto, že musel na poslední chvíli provést úhybný manévr, aby dosedl do bezpečnějšího místa. Následná komunikace amerických i evropských antén s landrem potvrdila, že stroj funguje a na Zemi dorazily i první snímky.

Chystá se přistání u pólu Měsíce

Už brzy by u jižního měsíčního pólu mohl přistát první vesmírný automat, mohly být dokonce dva. Chystaly se k tomu indická sonda Čandrájan 3 a ruská Luna 25. Ta druhá však během přechodu na správnou dráhu selhala. Pól by mohl být nejvhodnější oblastí pro pozemskou základnu. Jsou zde místa, kde Slunce nezapadá a lze stále využívat fotovoltaiku. Zároveň jsou zde krátery, kde nikdy sluneční paprsky nedopadají a mohl by zde být led. V posledních letech se velmi intenzivně obnovuje zájem o návrat člověka na Měsíc. Tentokrát už by mělo jít o návrat trvalý a intenzivní. V takovém případě bude nutné mít zdroje energie a potřebných surovin.

Europa Clipper

Kosmotýdeník 570 (14.8. – 20.8.)

Dalších sedm dní uteklo jako voda a je proto ideální čas si shrnout dění v kosmonautice v uplynulých sedmi dnech. V aktuálním Kosmotýdeníku si jako hlavní téma ukážeme přípravu očekávané sondy Europa Clipper, která se vypraví prozkoumat stejnojmenný ledový měsíc. Sonda nyní získala velmi důležitou součást, která je pro průběh mise naprosto nepostradatelná. V dalších tématech se zaměříme na aktuální problém ruského landeru Luna-25 či na nový snímek z místa, které nebývá příliš často vidět. Nepřijdete ani o další pravidelné rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

VV_2023_07

Vesmírné výzvy – červenec 2023

Na úvod červencových Vesmírných výzev se podíváme na start teleskopu Euclid, pak se rozloučíme s Ariane 5 reportáží z jejího posledního startu. Následují záznamy startů družice Jupiter-3, jež míří na geostacionární dráhu a indické sondy Chandrayaan-3, která vyrazí směrem k Měsíci. Dále se podíváme na pokus o záchranu rakety Electron. Zdokumentujeme dění na Starbase. V samotném závěru nás čeká start šesti misí Starlink. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.

@Atheist_Krishna

Obrazem: Ohlédnutí za indickým startem na Měsíc

Tento rok se uskutečnilo již přes 100 kosmických startů, ale jen některé z nich mířily dál než do blízkosti Země. Jedním takovým letem byl indický pokus o reparát v rámci mise Čandraján-3 (Chandarayaan-3). Řekli jsme si, že se za tímto startem ohlédneme také prostřednictvím obrazového materiálu, protože některé snímky si o to vyloženě říkají. Dnešní článek bude tedy spíše z ranku vizuálních a to nejen po technické stránce, ale podíváme se i na to, jak událost vnímali místní lidé. Jen připomenu, že jde o třetí indickou misi k Měsíci a druhý pokus o přistání na povrchu, protože první výsadek nebyl úspěšný. Jde tak vlastně o opravu a nezbývá než doufat, že se to tentokrát podaří. Na palubě přistávacího modulu je i vozítko Pragjan (Pragyan) s vlastním vědeckým vybavením. Sonda je nyní ve fázi přeletu. Má za sebou první navýšení dráhy a druhé je naplánované už na 18. července. Další podrobnosti a technické informace lze najít také v nedávno vydaném článku zde. Pokud se vše povede, je v plánu přistát v jižní oblasti Měsíce 23 nebo 24. srpna.

Kosmotýdeník 565 (10.7. – 16.7.)

Sedm dní je pryč a přichází další tradiční přehled těch nejzajímavějších událostí, které se v uplynulém týdnu staly v kosmonautice. Hlavní téma Kosmotýdeníku bude tentokrát souviset se stanicí Gateway. Její první dva moduly PPE a HALO se na výslednou oběžnou dráhu dostanou pomocí pokročilých solárně elektrických motorů, které nyní prochází zkouškami. V dalších tématech se můžete těšit na oslavu výročí jednoho roku od zveřejnění prvních vědeckých snímků dalekohledu Jamese Webba, zrušení mise Janus, či ohlédnutí za startem mise Chandrayaan-3. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.