Štítek ‘Česká kosmická kancelář’

Přímé škody z exploze Falconu dosáhnou stovek milionů dolarů

Aktuální informace o explozi rakety Falcon 9 a následném zničení družice Amos 6 i rampy SLC-40 jsme Vám ve čtvrtek odpoledne přinesli formou speciálního psaného online přenosu. Od události již uplynulo více než 24 hodin, Nyní je čas na zhodnocení situace a rekapitulaci všech možností. Obrátili jsme se tedy na Michala Václavíka z České kosmické kanceláře, který nám odpověděl na otázky, které se kolem aktuální havárie nejčastěji zmiňují.

Uspěli jsme v celosvětové konkurenci, říká o českém přístroji Michal Václavík

Přistání návratového pouzdra Bion-M1 (zdroj DLR)

Česká republika se může radovat z dalšího úspěchu. Český přístroj CZENDA určený k přesnému měření kosmického záření poletí na ruské sondě Bion-M2, která by mohla odstartovat v roce 2021. O jak velký přístroj se jedná? Jaké senzory bude používat a co všechno bude potřeba zajistit, než se podívá do vesmíru? Na to všechno jsme se zeptali Michala Václavíka z České kosmické kanceláře, který stál u zrodu tohoto úspěchu a stále je s ním formou jednání a konferencí propojen. V rozhovoru, který Vám dnes přinášíme bude řeč především o tomto českém přístroji, ale v závěru nakousneme i širší souvislosti zaměřené na pronikání české techniky do kosmického prostoru.

Rozhovor: Andrej Borisenko

Vážení čtenáři, je mi velkou ctí, že Vám mohu představit první díl nového, nepravidelného seriálu, který by Vás mohl zajímat. Ve spolupráci s Milanem Halouskem z České kosmické kanceláře bychom Vám rádi čas od času přinášeli exkluzivní rozhovory s ruskými kosmonauty. Ti se totiž po své kosmické misi rehabilitují v Karlových Varech, nebo se zde na svou vesmírnou misi naopak teprve připravují. Právě tak tomu bylo i v případě kosmonauta, který náš seriál otevře – Andrej Borisenko poletí v září na Sojuzu MS-2 a bude na něj čekat půlroční pobyt na Mezinárodní vesmírné stanici, kde bude členem dlouhodobých expedic s pořadovými čísly 49 a 50. A nyní již končím svůj úvodník a předávám prostor Milanu Halouskovi.

Češi mohou opět zasáhnout do kosmického výzkumu

Ruské experimentální biologické mise Bion sahají do roku 1966, kdy došlo k vypuštění prvního exempláře, aby jej v následujících letech až do roku 1996 následovalo jedenáct dalších misí. Pak si dal program na 17 let pauzu a v roce 2013 se podařilo vypustit modernizovaného nástupce, kterým byl Bion-M1. Ten sice přinesl mnoho vědeckých poznatků, nicméně část sledovaných objektů během pobytu na oběžné dráze zahynula. Rusové věří, že mise Bion-M2 chystaná na rok 2020 by mohla být úspěšnější. A díky úspěšnému vyjednávání se na projektu mohou podílet i české instituce.

Vyhrajte s Odysseem cestu do Kourou

Patříte do kategorie studentů, nebo máte někoho takového ve své okolí? Pokud se Vy, nebo dotyčný zajímáte o kosmonautiku, je dnešní článek určený právě pro Vás. Soutěž Oddyseus je studentský projekt financovaný Evropskou unií z programu Horizont 2020, jehož cílem je inspirovat mladé lidi z celé Evropy k zapojení do výzkumu vesmíru a nabízí šanci ukázat znalosti v širokém spektru témat spojených s vesmírem, od družic a kosmických sond až k astrobiologii a meziplanetárnímu cestování. Zaujalo Vás to? Pak čtěte dál a nezapomeňte, že se můžete přihlásit do 15. ledna.

ŽIVĚ: Tisková konference o českém přístroji pro Mars

Vážení čtenáři, dnešním dnem náš portál vstupuje na další úroveň informování. Denně Vám přinášíme články o kosmonautice, občas zprostředkujeme přímý přenos ze zajímavé události, nedávno jsme začali s komentovanými starty raket. Dnes ale přichází něco nového – přineseme Vám živě tiskovou konferenci České kosmické kanceláře, na které budou představeny detaily českého přístroje WAM, který bude pracovat na povrchu Marsu. Jde o mimořádně zajímavý projekt a proto jsme se rozhodli k nadstandardnímu kroku.

Česká republika bude mít svůj přístroj na Marsu

Tak tohle je opravdu bomba! Společná evropsko-ruská mise ExoMars 2018 je už tak dost zajímavá, ale nyní bude ještě zajímavější – minimálně pro Českou republiku. Dočkáme se totiž českého přístroje na povrchu Marsu. Konkrétně pak na přistávací plošině, která dopraví na povrch Rudé planety evropský rover. Velkou událost popsal na našem diskusním fóru Michal Václavík z České kosmické kanceláře: „Jedním z šesti vybraných přístrojů je vlnový analyzátor WAM pro měření změn magnetického pole, jehož návrh předložil tým českých vědců. WAM umožní zkoumat elektromagnetické emise atmosférického původu, magnetické anomálie na povrchu Marsu, vnitřní strukturu planety a vliv kosmického počasí.“

Konference pro všechny mladé zájemce o kosmonautiku

Studujete střední, nebo vysokou školu, baví vás lety do kosmu a chtěli byste se jim věnovat aktivně? Pokud jste odpověděli kladně, pak Vás možná zaujme informace, že se na začátku července bude v prostorách Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze konat konference nazvaná Czech Space Day 2015. Na jejím začátku se účastníci dozvědí o možnostech studia oborů spojených s kosmonautikou, případně také o tématických pracovních stážích. Řeč bude i o dalších projektech, které souvisí s lety do kosmu – ať už v rámci ČR, ale i zahraničí.

Česká kosmická kancelář hledá dobrovolníky

Mezi 29. červnem a 3. červencem letošního roku se bude v Praze konat mezinárodní sympozium Humans in Space, které organizují Česká kosmická kancelář a Mezinárodní astronautická akademie. Na konferenci se budou řešit témata spojená s pobytem člověka v kosmu a s tím souvisejícím technickým zázemím. Organizátoři se momentálně obrací na mladé fanoušky kosmonautiky z řad studentů a nabízí jim možnost zúčastnit se celé akce a podílet se na jejím technickém zajištění. Stejný princip se osvědčil už v případě Mezinárodního astronautického kongresu, který proběhl v roce 2010 také pod taktovkou České kosmické kanceláře. Zájemci by měli na starosti především pomoc účastníkům s orientací v místě konání a v harmonogramu sympozia, nebo zodpovídání jednoduchých dotazů. Pro studenty středních a vysokých škol se tak otevírá jedinečná příležitost se zdarma zúčastnit významné mezinárodní akce. Dobrovolníci si ze sympozia kromě zkušeností odnesou i vzpomínky na setkání s vědci, techniky i kosmonauty.