Vast
NASA vybrala společnost Vast, která plánuje provozovat komerční vesmírné stanice, aby v roce 2027 vyslala soukromou astronautskou misi na Mezinárodní vesmírnou stanici.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
NASA vybrala společnost Vast, která plánuje provozovat komerční vesmírné stanice, aby v roce 2027 vyslala soukromou astronautskou misi na Mezinárodní vesmírnou stanici.
Americký senátní obchodní výbor schválil návrh zákona FCC, jehož cílem je zefektivnit licencování družic po revizi ustanovení týkajících se automatického schvalování žádostí.
Administrátor NASA Jared Isaacman uvedl, že má zájem setkat se svým ruským protějškem z Roskosmosu a zúčastnit se nadcházejícího startu rakety Sojuz.
Společnost Stoke Space získala dalších 350 milionů dolarů na urychlení prací na své opakovaně použitelné nosné raketě a budoucích projektech.
Společnost Eutelsat podepsala finanční balíček v hodnotě 975 milionů eur s francouzskou exportní úvěrovou agenturou, který má pomoci financovat 440 náhradních družic pro konstelaci širokopásmové sítě OneWeb na nízké oběžné dráze Země (LEO).
Společnost Space Systems oznámila smluvní dohodu se společností PickNik Robotics na podporu vývoje softwaru pro misi Fly Foundational Robotics (FFR) agentury NASA. FFR se zaměřuje na rozvoj schopností robotické manipulace na oběžné dráze.
Francouzsko-německá letecká společnost The Exploration Company dokončila simulované testy přistání na vodní hladině své lodi Nyx, modulární, opakovaně použitelné kosmické loďi určené k přepravě nákladu i posádky na nízkou oběžnou dráhu Země.
Britská společnost Orbex, která se zabývá vyvojem nosných raket, oznámila, že podala návrh na nucenou správu poté, co selhalo několik pokusů o zachování financování společnosti.
Investoři a obchodníci ve vesmírném sektoru očekávají, že plánovaná primární veřejná nabídka akcií (IPO) společnosti SpaceX v letošním roce vyvolá nárůst kapitálu v celém odvětví, ale ne bez rizika, že v budoucnu odvede pozornost investorů od ostatních společností.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Už když začal Teleskop Jamese Webba posílat své první fotky vesmíru, byli astronomové velmi překvapeni objevem drobných červených teček, které byly rozptýleny napříč mladým vesmírem. Od roku 2022 proto astronomové zkoušeli určit, co jsou vlastně LRD (little red dots / malé červené tečky) zač. Nyní na to, zdá se, skutečně přišli. LRD jsou mladé černé díry. Někteří výzkumníci přitom spekulovali, že by tyto tečky mohly být velmi časnými galaxiemi, protože vyzařují světlo. Ovšem zdá se, že vznik galaxií je velmi pomalý proces. LRD se přitom objevují už pár stovek milionů let po Velkém třesku a o miliardu let později mizí. Galaxie by neměly čas na to, aby narostly do dostatečné velikosti a jasu, aby byly snadno vidět. Kromě toho se hluboce červená barva LRD neshodovala s očekávanými emisemi samotného svitu hvězd.
Většina menších galaxií nemusí mít ve svých středech supermasivní černé díry – naznačuje to alespoň nedávná studie založená na datech z americké rentgenové observatoře Chandra. Toto zjištění je v kontrastu s obecnou představou, že prakticky každá galaxie má ve svém středu jednu z obřích černých děr. Tým astronomů nyní využil data z pozorování více než 1600 galaxií, které observatoř Chandra sbírala více než dvacet let. Výzkumníci sledovali galaxie s hmotnostmi v rozsahu od více než desetinásobku hmotnosti Mléčné dráhy až po trpasličí galaxie, jejichž hvězdná hmotnost je méně než pár procent naší Galaxie. Studie popisující tyto výsledky byla publikována v časopise The Astrophysical Journal.
Vědci už dlouho diskutovali o roli slučujících se galaxií při dodávání energie aktivním supermasivním černým dírám. Nyní bezkonkurenční datový soubor milionů galaxií od evropského teleskopu Euclid poskytl důkazy, že spojování galaxií hraje dominantní úlohu a je dokonce prvotním spouštěčem většiny zářících černých děr. Téměř všechny masivní galaxie ukrývají ve svých středech supermasivní černou díru (SMBH = supermassive black hole). Většina z nich se prostě jen ukrývá v temnotě a tiše pohlcuje plyn, prach a hvězdy ze svého okolí. Tyto materiály se shromažďují v akrečním disku černé díry, než se nevratně ponoří do její propasti, a přitom vyzařují jen nepatrné množství záření, které prozrazuje polohu černé díry.
Ani mezi běžnou populací, natož pak mezi fanoušky kosmonautiky, pravděpodobně neexistuje skoro nikdo, kdo by alespoň jednou neslyšel o černých dírách. Tyto extrémní vesmírné objekty jsou mezi lidmi velmi populární. Za to vděčí zřejmě jednak vhodně zvolenému názvu, jednak jakési tajemnosti, která spoustu lidí přitahuje. S černými dírami se navíc spojuje nevyhnutelnost definitivního konce všeho, neboť černé díry vykazují tak masivní zakřivení prostoročasu, že z nich nemůže uniknout ani světlo. Když se nějaký objekt přiblíží příliš blízko černé díře, slapové efekty ho roztrhají a následně je pohlcen černou dírou. Nedávno astronomové pozorovali, jak černá díra zkonzumovala jednu z hvězd. A protože se na objevu podílelo i několik kosmických observatoří, dnes si jej společně představíme.
Jedním z nejatraktivnějších témat astrofyziky jsou černé díry a vše kolem nich. Černé díry přitahují pozornost a prodávají knihy. Proč je zrovna o ně takový zájem? Jednak je to určitě zajímavým názvem, jednak tím, že v sobě obsahují jakési tajemno, což většinu lidí vždy fascinovalo. Navíc v sobě obsahují i jakousi konečnost a osudovost, což také může některé přitahovat. Ať tak či onak, právě černé díry jsou také častým tématem seriózních výzkumů. Kromě menších tzv. hvězdných černých děr se zkoumají i obří supermasivní černé díry, které sídlí v jádrech galaxií. Na jednu takovou studii se dnes podíváme podrobněji.
Teleskop Jamese Webba detekoval dosud nejvzdálenější aktivní supermasivní černou díru. 7. července 7:00
Astronomové mají díky kosmickým observatořím vynikající přehled o velice zajímavých dějích v okolí černých děr. Jedním z nich je i koróna v jejich okolí, která dokáže náhle zmizet a zase se objevit. Za jejím zmizením může stát například příliš blízký průlet hvězdy kolem černé díry. Ta hvězdu slapovými silami roztrhá a padající hmota vyčistí okolí horizontu události, čímž zmizí právě zmiňovaná koróna. Pak se černé díře podaří přitáhnout si novou hmotu z akrečního disku v okolí a koróna se opět objeví. Tento jev nyní astronomové pozorovali u jedné z relativně blízkých galaxií pomocí několika přístrojů v kosmu, jako je rentgenová observatoř NuSTAR, detektor NICER na ISS nebo observatoř Neil Gehrels Swift.
Studenti univerzit a výzkumníci mise OSIRIS-REx, která studuje blízkozemní asteroid, se dočkali nečekaného pozorování jevu vzdáleného 30 tisíc světelných let. Vloni na podzim studenty postavený přístroj REXIS (Regolith X-Ray Imaging Spectrometer) sledoval okraj asteroidu Bennu a zaznamenal záblesk černé díry ze souhvězdí Holubice. REXIS má rozměry krabice od bot a jeho úkolem je měřit rentgenové záření vydávané povrchem planetky v reakci na dopadající sluneční záření. Přístroj detekující záření o vysoké energii vznikl jako spolupráce mezi MIT a Harvardskou univerzitou s cílem ukázat studentům, jak v praxi vypadá účast na kosmickém projektu.
Titulní obrázek dnešního článku znáte asi všichni. Mediálním světem vloni v dubnu rezonovala historicky první fotografie černé díry. Náš web se tomuto tématu nevěnoval z logického důvodu – ono historické pozorování provedla soustava pozemských radioteleskopů Event Horizon Telescope (EHT). Jelikož se náš web věnuje kosmonautice, nejednalo se o téma z našeho tématického okruhu. Nyní se však díváte na článek, který se této mediálně známé černé díře věnuje. Řeč ale nebude o slavné fotografii, to bychom přišli hodně pozdě s křížkem po funusu. Ano, hádáte správně, černá díra v galaxii M87 se dočkala dalšího objevu a tentokrát jej má na svém kontě kosmická observatoř.
Dnes EK oznámila výsledky pozorování supermasivní černé díry v galaxii M87 soustavou radioteleskopů EHT a ukázala fotografii plasmatu na horizontu událostí. 10. dubna 15:15
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.