sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Josef Aschbacher 13. května při slyšení před výborem Evropského parlamentu prohlásil, že je „zázrak“, že Evropa dosáhla vedoucí role v některých vesmírných oblastech, jako je pozorování Země a navigace, vzhledem k tomu, že její výdaje na vesmír značně zaostávají za Spojenými státy a Čínou.
Norská ministryně obchodu a průmyslu Cecilie Myrsethová podepsala Artemis Accords během akce v sídle Norské kosmické agentury v Oslu, které se zúčastnil šéf agentury a chargé d’affaires velvyslanectví USA v Oslu.
Startup Solestial, který se zabývá solární energií získal v rámci financování série A 17 milionů dolarů na rozšíření výroby křemíkových fotovoltaických panelů pro vesmírné aplikace.
Společnost Ramon.Space, specialista na vesmírné výpočty, 14. května oznámila dohodu o dodávce systémů digitálních komunikačních kanálů pro nejméně 70 připravovaných družic OneWeb, což pomůže s přechodem konstelace na softwarově definovanou síť, kterou lze aktualizovat na oběžné dráze.
Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.
Kanadská společnost Kepler Communications 14. května oznámila, že poprvé úspěšně demonstrovala optické datové spojení mezi prototypem družice na nízké oběžné dráze Země (LEO) a pozemní stanicí partnera.
Saúdskoarabský geostacionární operátor Arabsat podepsal 14. května dohodu o poskytnutí širokopásmové kapacity z navrhované konstelace na nízké oběžné dráze Země se společností Telesat.
Společnost Varda Space Industries oznámila, že 13. května úspěšně přistála její návratová kapsle W-3 v Jižní Austrálii, čímž dokončila svou třetí misi. Mise W-3 se zaměřila na shromažďování dat pro vojenský hypersonický výzkum.
NASA 14. května oznámila, že společnosti Rocket Lab zadala zakázku na vynesení mise Aspera raketou Electron. Start je naplánován nejdříve na první čtvrtletí roku 2026 ze startovacího komplexu 1 společnosti na Novém Zélandu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Když bylo v únoru 1930 objeveno Pluto, celý astronomický svět byl šťastný. Devátá planeta sluneční soustavy, po které se už dlouho pátralo, byla najednou tu. Přecházela však pomalu desetiletí a nadšení opadalo, těleso, které bylo nalezeno nemělo parametry, které se od něj očekávaly. Ještě ke všemu byla mohutnými pozemskými dalekohledy v téže oblasti nalézána další a další tělesa podobných rozměrů, jako mělo Pluto. Nakonec se situace stala neudržitelnou a v roce 2006 bylo Pluto ze seznamu planet vyškrtnuto a zařazeno do nově zřízené kategorie trpasličích planet. Co je to planeta a jak se liší od planety trpasličí. Kolik máme trpasličích planet, zamířily už k některé z nich kosmické sondy? A pokud ano, jaké? Na tyto a další otázky se nám ve své přednášce pokusí odpovědět český astronom, popularizátor a námořník Mgr. Petr Schierich PhD, pracovník astronomického ústavu AV ČR. Přednáška samotná pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.
Americká sonda Dawn přinesla vědcům nevídané detailní pohledy na trpasličí planetu Ceres, která obíhá v hlavním pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem. V říjnu 2018, kdy se mise chýlila ke konci, prolétávala Dawn méně než 35 kilometrů nad terénem. Její přístroje tak mohly pořídit mimořádně detailní měření povrchu pod sondou včetně tajemných světlých oblastí, které Ceres proslavily i mezi laickou veřejností. Už relativně krátce po jejich objevu vědci zjistili, že bílou barvu dávají těmto místům usazeniny uhličitanu sodného (sody na praní). Předpokládalo se, že tyto usazeniny velmi pravděpodobně vytvořila voda, která prosákla na povrch a vypařila se. Soli, které v ní byly rozpuštěné, tu však zůstaly a vytvořily krustu, která dobře odráží světlo. Jenže nikdo neměl jistou odpověď na otázku, odkud se tato tekutina vzala.
Před pěti lety se stala americká sonda Dawn první umělou oběžnicí trpasličí planety a zároveň první sondou obíhající postupně okolo dvou těles. Tím první byla planetka Vesta. 6. března 8:00
Tento týden by se dal nazvat týdnem konců, což v kosmonautice ne vždy musí znamenat něco negativního. Krom dalekohledu Kepler se totiž odmlčela i sonda Dawn, jejíž odchod byl také očekávaný a bylo z ní vymáčknuto, co se dalo. Podíváme se na ní blíže. Dále se v Kosmotýdeníku podíváme na ponoření české podvodní laboratoře Hydronaut, nebo na další čínský start. Těšit se můžete i na další tradiční rubriky. Přeji vám při chvílích s Komotýdeníkem hezkou neděli a dobré čtení.
Od vydání minulého Kosmotýdeníku uplynulo přesně 604 800 sekund a je čas na vydání nového pokračování, které zhodnotí dění v kosmonautice za zmíněný uplynulý čas. Podíváme se zejména na neodvratně se blížící konec velkolepé mise americké sondy Dawn. Budeme se však také věnovat odkladu letu dalšího Falconu Heavy a Delta IV Heavy, nebo se podíváme na perfektní záběry z vývozu vypouštěcí plošiny pro raketu SLS. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.
Už jen několik týdnů zbývá do konce unikátní mise, která trvá 11 let. Někdy mezi srpnem a říjnem spotřebuje sonda Dawn poslední zbytky hydrazinu, který používá k udržování orientace v prostoru, která je nezbytná pro přesné namíření antény k Zemi. Ve chvíli, kdy zásoby paliva dojdou, sonda nebude schopna komunikovat s naší planetou a přestane pracovat – jako mrtvé těleso bude obíhat kolem trpasličí planety Ceres. Do té doby ale bude pokračovat ve sběru informací a snímkování povrchu tohoto zajímavého světa. Vědci moc dobře vědí,čeho všeho je tato sonda schopná a proto chtějí její potenciál využít do poslední chvíle.
Jak si udržet přehled v událostech kosmonautiky? Máme jednoduché řešení, pokud nemáte čas číst všechny naše články, je tu Kosmotýdeník, aby vám dal základní přehled o tom, co se za uplynulých sedm dní stalo. Navíc vždy zbude místo i na pár nových informací. Dnes se například podíváme, jak probíhají přípravy na přistání francouzsko-německého landeru MASCOT, který k asteroidu Ryugu přivezla japonská sonda Hayabusa 2, zamíříme do Kalifornie na Vandenbergovu základnu, kde by už v září mohly poprvé na tamní pevninu přistávat Falcony 9, ale podíváme se také na unikátní snímek z jihoamerického kosmodromu v Kourou, kde fotografům zapózovaly hned dvě rozpracované rakety Ariane 5. Přeji vám hezké čtení a pěknou neděli.
Promiňte nám velká písmena v nadpisu, ale tohle je naprosto mimořádná paráda. Jak již víte z minulých článků, sonda Dawn klesla na zatím nejnižší dráhu, po které se kdy pohybovala. A nyní máme k dispozici i fotografie povrchu trpasličí planety Ceres, které se na této extrémně nízké dráze podařilo pořídit. Snímky svou kvalitou a množstvím detailů jednoznačně překonávají vše, co tato sonda v minulosti nafotila. Kráter Occator jsme ještě nikdy dříve neviděli tak podrobně. Ostatně škoda slov, která stejně nedokáží popsat zaslané fotky, podívejte se sami a kochejte se.
Sonda Dawn by měla za několik ní dosáhnout oběžné dráhy ve výšce jen 50 km nad povrchem trpasličí planety Ceres. 2. června 8:12
Pozorování, která nám nabízí sonda Dawn ukázala, že Ceres v relativně nedávné době prošla určitými povrchovými změnami. Znamenalo by to, že jediná trpasličí planeta ve vnitřní oblasti sluneční soustavy, je dynamickým objektem, který se stále vyvíjí a mění. Sonda totiž z oběžné dráhy kolem trpasličí planety zaznamenala nedávno odkryté materiály a sledovala i to, jak se mění. Na základě těchto pozorování vědci vydali hned dvě studie, které 14. března vyšly v časopise Science Advances.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
