sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Starship

NASA 28. března oznámila, že přidala vesmírnou loď Starship od společnosti SpaceX do své smlouvy NASA Launch Services (NLS) II. Smlouvu NLS II využívá agentura k získávání služeb startu pro mnoho vědeckých a průzkumných misí.

GITAI

Specialista na vesmírnou robotiku GITAI dokončil koncepční studii mechanického ramene, které by bylo připraveno podporovat japonský lunární rover s posádkou.

ESA

Evropa uzavřela smlouvu se společností Thales Alenia Space na vývoj digitálního dvojčete zemědělských systémů, které kombinují satelitní data a modelování plodin na podporu udržitelných a klimaticky odolných zemědělských postupů na celém kontinentu.

Booz Allen Hamilton

Technologická a konzultační firma Booz Allen Hamilton představila koncept mega-konstelace družic navržených tak, aby naplnily vizi vládní administrativy na komplexní protiraketový obranný štít na ochranu Spojených států, tzv. Golden Dome.

NG-22

V prohlášení z 26. března NASA uvedla, že modul Pressurized Cargo Module pro Cygnus, který měl letět s misí NG-22 k ISS, je poškozený a nebude použit pro tuto misi, která měla odstartovat v červnu.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: cchang-ceng-11

Kosmotýdeník 418 (14.9. – 20.9.)

Další týden je za námi a ani tentokrát se fanoušci kosmonautiky nenudili. Že jste nestíhali sledovat dění? Nebo si jen chcete všechny události hezky v klidu a na jednom místě připomenout? V obou případech je Kosmotýdeník ideální volbou. Stejně jako v minulých týdnech na Vás i dnes čeká jedna hlavní zpráva, několik krátkých zpráv a chybět nebudou ani tradiční rubriky. Budeme se věnovat SpaceX, ale i sondě Hayabusa 2 nebo Číně. K nedělnímu obědu Vám přejeme dobrou chuť a doufáme, že Vám bude chutnat i náš dezert v podobě Kosmotýdeníku.

První čínský start z mořské plošiny

Ve středu 5. června provedla Čína první start orbitální rakety z mořské plošiny ve Žlutém moři. Raketa Dlouhý pochod 11 odstartovala přesně v 6:06:01 SELČ. Mise měla kódové označení LM-11 WEY, přičemž poslední tři písmena odkazují na strategické partnerství mezi firmou WEY a Čínskou akademií raketových technologií CALT. Při misi bylo na oběžnou dráhu vyneseno sedm družic – Bufeng-1A a Bufeng-1B vyvinula Čínská akademie kosmických technologií a jejich úkolem bude provádět zkušební měření rychlosti povrchového větru, ale mají i ověřovat technologie letu malých družic ve formaci.

Kosmotýdeník 279 (15.1. – 21.1.)

Po více než čtyřech letech se Spojené státy dostaly do fáze, kdy nemají schválený rozpočet a federální agentury musí omezovat svůj provoz na nezbytné minimum. V plánovaných posádkách pro ISS na letošní rok došlo k náhradě Jeanette Epps a Čína vypustila raketu Dlouhý pochod 11. Tak by se daly stručně shrnout události minulého týdne, které jsme pro Vás podrobně nerozebrali v našich článcích. Ale nyní přichází Kosmotýdeník, který kromě těchto informací přináší i tradiční shrnutí vydaných článků.

Čína vstupuje na pole nové orientace kosmických sond

Čínská raketa Dlouhý pochod 11 se včera v 0:42 našeho času dočkala svého již druhého startu. Z kosmodromu Ťiou-čchüan vynesla hned několik satelitů, z nichž nejzajímavější exemplář má za úkol ověřit možnosti navigace pomocí pulsarů. Raketa, která má všechny stupně na tuhá paliva dopravila náklad na heliosynchronní dráhu. Tady se od horního stupně oddělila jak družice XPNAV-1 zaměřená na pulsarovou navigaci, tak i cubesat Xiaoxiang-1, který má ověřit systémy stabilizace pro malé teleskopy. Společně s těmito družicemi letěly i další cubesaty určené ke sledování Země.

Čína vypustila další novou raketu

Jak jsme Vás před několika dny informovali, Čína na konec září připravila dvě premiéry nových raket – po Čchang-čeng-6 přišla řada i na Čchang-čeng-11. Ta se na cestu k heliosynchronní dráze vydala dnes ve 3:41 našeho času z kosmodromu Jiquan. CZ-11 je součástí snahy o změnu pohonných látek, kterou čínské nosiče používají. Zatímco současné rakety spalují toxický hydrazin, CZ-11 sází na motory na tuhá paliva, čímž se podobá evropské lehké raketě Vega, nebo japonské Epsilon. Nový nosič má díky motorům na tuhá paliva zajistit levné vynášení malých nákladů a doplnit tak služby, které poskytují rakety s motory na kapalné pohonné hmoty.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.