sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Enpulsion

Rakouská společnost Enpulsion, která vyrábí elektrické pohonné systémy pro družice, získala první významné externí financování na zvýšení výroby a potenciální akvizici dalších společností.

Viasat

Společnost Viasat získala kontrakt v hodnotě 14 milionů dolarů na poskytování družicové komunikace za letu pro flotilu dopravních letadel C-37 amerického námořnictva, která používají vyšší vedení.

Anduril Industries

Společnost Anduril Industries oznámila, že plánuje získat společnost ExoAnalytic Solutions, která provozuje jednu z největších komerčních sítí dalekohledů na světě používaných ke sledování satelitů a vesmírného odpadu.

Eutelsat

Společnost Eutelsat dokončila poslední krok refinančního plánu v hodnotě 5 miliard eur na obnovu své konstelace širokopásmového připojení OneWeb na nízké oběžné dráze Země (LEO) a podporu evropského programu suverénní konektivity IRIS².

BlackSky

Výzkumná laboratoř leteckých sil udělila společnosti BlackSky kontrakt v hodnotě až 99 milionů dolarů na vývoj velkého optického zobrazovacího zařízení určeného pro budoucí vesmírné zpravodajské systémy.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: cassini

Poslední dny sondy Cassini

Jednou z největších kosmonautických událostí roku bude řízený zánik americké sondy Cassini v atmosféře Saturnu. Do 15. září již nezbývá mnoho času a proto je čas podívat se trochu detailněji na to, co přesně bude zániku předcházet. Rozhodli jsme se tedy, že pro Vás přeložíme infografiku, kterou NASA při této příležitosti zveřejnila na internetu. Je na ní krásně vidět, jakou roli bude při zániku hrát saturnův měsíc Titan, nebo kdy se můžeme těšit na přijetí úplně posledních fotografií od této úžasné sondy.

Zázraky Saturnu

O velkých planetách v naší soustavě se říká, že je to v podstatě taková zmenšená sluneční soustava. Jak v případě Jupiteru, tak v případě Saturnu obíhá kolem velmi zajímavé planety několik desítek měsíců, které se od sebe hodně liší. Sonda Cassini zkoumala od roku 2004 Saturn i jeho bohatý systém měsíců. O jejích objevech jsme na našem webu napsali už mnoho článků.. Tento ale bude jiný. Jelikož se nezadržitelně blíží konec této velkolepé mise, pojďme se společně pokochat videem, do kterého odborníci z JPL vybrali ty nejlepší fotky od této sondy a šikovně je zkombinovali s počítačovými animacemi sondy samotné.

Kosmotýdeník 258 (21.8. – 27.8.)

Tento týden vířila vody kosmonautiky hlavně SpaceX – to je ostatně jejím dobrým zvykem. Dočkali jsme se jednoho startu, jednoho přistání a nového skafandru. Neměli bychom však zapomínat ani na start Minotauru 4 a v Kosmotýdeníku se tentokrát v hlavním tématu podíváme na hurikán Harvey, který bedlivě sleduje NASA a NOAA a jejich předpovědi a zkoumání nenapovídají nic pěkného. Děkujeme, že jste se opět začetli do týdenního souhrnu nejzajímavějších událostí z kosmonautiky. Přeji vám hezké čtení a příjemnou neděli.

Úžasná spolupráce pro výzkum slunečních erupcí

Když dokáží kosmické agentury spolupracovat, mohou dokázat velké věci. Tohle tvrzení se opět potvrdilo při unikátním měření, do kterého se zapojilo rovnou deset sond, které provozují Spojené státy a Evropa. Ještě zajímavější je, že získaná měření pokrývají prakticky celou sluneční soustavu – první „na ráně“ byla evropská sonda Venus Express u Venuše a posledním průzkumníkem byl americký Voyager 2 ve vnějších oblastech našeho solárního systému. Všech deset sond pocítilo vliv sluneční erupce, která se prohnala sluneční soustavou.

Poslední oběhy Cassini na prstech jedné ruky

Americká sonda Cassini právě vstupuje do závěrečné fáze projektu Grand Finale, ve které vykoná sérii pěti superblízkých přiblížení k Saturnu. První z pěti posledních průletů přijde zítra v 18:22 našeho času – nejnižší bod dráhy bude jen 1630 – 1710 kilometrů nad horní vrstvou oblačnosti. Odborníci očekávají, že v této výšce už mohou být zbytky atmosféry natolik husté, že sonda bude muset použít své korekční trysky – stejně jako to dělala při blízkých průletech kolem Titanu, který má také hustou atmosféru.

Poslední korekce od Cassini

Sonda Cassini pravidelně provádí korekční zážehy, aby upravila svou dráhu a přiblížila ji té ideální, neboli referenční trajektorii, se kterou počítají letoví plánovači. 15. července došlo k dalšímu takovému zážehu z řady, který byl přesto jiný. Nyní už má tým jistotu, že žádný další zážeh už nebude s největší pravděpodobností potřeba. Od startu své mise použila Cassini pohonný systém ke korekci dráhy 360×. Poslední korekční zážeh trval podle přijatých údajů přesně 153,125 sekund a změnil rychlost sondy o 143,64 mm/s. Do konce této úžasné mise nyní chybí méně než dva měsíce.

Polární záře na Saturnu

Ozdobou noční oblohy bývá jev, který z našich zeměpisných šířek spatříme jen výjimečně. Stačí ale vycestovat k severu, navštívit třeba Skandinávii a máte velkou šanci, že na vlastní oči uvidíte barevné představení zvané polární záře. Hlavní roli v něm hrají nabité částice ze Slunce, které reagují s materiálem v horních vrstvách atmosféry. Molekuly plynů se pak doslova rozsvítí a na obloze umí vyčarovat působivé obrazce. Ale mohli bychom polární záře vidět i na jiných planetách? Na Saturnu určitě ano.

TOP5 – Nejrychlejší sondy

Rychlost fascinuje lidstvo již dlouhá staletí. Už naši předkové pečlivě vybírali nejrychlejší koně, v současné době zase fandíme nejrychlejším běžcům, cyklistům, rychlobruslařům, motocyklistům, nebo závodním jezdcům. Rychlost nás obklopuje prakticky na každém kroku. Není proto divu, že jsme se na tuhle veličinu podívali i v našem prázdninovém seriálu. Dnes se tedy můžete těšit na rekordmany, kteří drží primát nejrychlejších lidmi vyrobených objektů. Ale má to jeden háček – už ve škole jsme se učili, že rychlost daného objektu musíme vždy vztáhnout k nějakému konkrétnímu tělesu, protože ve vesmíru je vše v pohybu. Tento důležitý předpoklad proto nevynecháme ani my.

Blízký pohled na Epimetheus

Sonda Cassini momentálně absolvovala již 12 z 22 průletů mezi Saturnem a vnitřním okrajem jeho prstenců, ale to neznamená, že se nemůžeme těšit z nových fotek měsíců. Od nich je nyní sonda moc daleko, ale zpracování snímků chvíli trvá a proto jsme se nyní dočkali doposud nejpodrobnějšího snímku povrchu měsíce Epimetheus, který je vzorným příkladem toho, jak divokým prostředím dříve sluneční soustava bývala. Epimetheus má v průměru 113 kilometrů a jeho povrch je pokryt bezpočtem kráterů, které připomínají dávné srážky s kosmickými objekty. Samotnou detailní fotku najdete v našem článku – pro srovnání jsme jako náhledový snímek použili fotku tohoto měsíce z roku 2007, která zatím patřila k nejpodrobnějším.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.