ExoMars
Společnost Airbus Defence and Space postaví přistávací platformu pro rover ExoMars Evropské vesmírné agentury. Start mise je plánován na rok 2028.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Airbus Defence and Space postaví přistávací platformu pro rover ExoMars Evropské vesmírné agentury. Start mise je plánován na rok 2028.
Čína dňa 29.3.2025 o 17:05 hod. SEČ úspešne vypustila experimentálnu družicu TJS-16 pomocou rakety CZ-7A z kozmodrómu WSLC.
Evropa uzavřela smlouvu se společností Thales Alenia Space na vývoj digitálního dvojčete zemědělských systémů, které kombinují satelitní data a modelování plodin na podporu udržitelných a klimaticky odolných zemědělských postupů na celém kontinentu.
Technologická a konzultační firma Booz Allen Hamilton představila koncept mega-konstelace družic navržených tak, aby naplnily vizi vládní administrativy na komplexní protiraketový obranný štít na ochranu Spojených států, tzv. Golden Dome.
V prohlášení z 26. března NASA uvedla, že modul Pressurized Cargo Module pro Cygnus, který měl letět s misí NG-22 k ISS, je poškozený a nebude použit pro tuto misi, která měla odstartovat v červnu.
Velitelství Space Systems oznámilo 27. března, že Rocket Lab a Stoke Space se připojí k Blue Origin, SpaceX a United Launch Alliance (ULA) v programu National Security Space Launch (NSSL) Phase 3 Lane 1.
Bílý dům předložil Senátu 24. března nominaci Grega Autryho na pozici finančního ředitele agentury NASA. Autry byl nominován na pozici CFO NASA v červenci 2020, několik měsíců po odchodu Jeffa DeWita. Senát jeho nominaci tehdy neschválil.
Společnost Gravitics oznámila 26. března, že obdržela navýšení strategického financování, neboli STRATFI, ocenění od SpaceWERX, komerční složky Space Force, v hodnotě až 60 milionů dolarů.
Velitelství vesmírných systémů Space Forces oznámilo 26. března, že dokončilo dlouho očekávanou certifikaci rakety Vulcan po analýze dat ze dvou certifikačních startů rakety v lednu a říjnu 2024.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Už dříve vědci zjistili, že obří gejzíry vyvržených ledových zrnek a vodní páry, které vyvěrají z povrchu Saturnova měsíce Enceladu, jsou bohaté na organické sloučeniny, z nichž některé jsou důležité pro život, jak jej známe. Nyní vědci, kteří analyzovali data z americké sondy Cassini, přináší důkaz o obyvatelnosti Enceladu na nové úrovni. Podařilo se jim totiž objevit silné potvrzení přítomnosti kyanovodíku, což je molekula, která je klíčová pro původ života. Kromě toho také výzkumníci odhalili důkaz, že oceán, který se ukrývá pod ledovým krunýřem měsíce a zásobuje zmíněné výtrysky, ukrývá významný zdroj chemické energie, který až doposud nebyl objeven. Zmíněná energie je zde ve formě několika organických sloučenin, z nichž některé na Zemi slouží jako „palivo“ pro organismy.
Pro velký ohlas k článku pojednávajícím o přetížení Deep Space Network jsem se rozhodl, že by bylo dobré se více podívat na historii tohoto systému, který je nesmírně důležitý pro podporu pilotovaných i nepilotovaných misí v rámci výzkumu vesmíru. Dále bychom se zaměřili i na budoucnost provozu DSN. V předešlém článku jsme se věnovali problémům, kterým nyní celá síť čelí. Tyto problémy způsobuje především narůstající počet vesmírných misí v kombinaci se zpožděním modernizace sítě a zmenšujícím se rozpočtem. Tato kombinace tlačí vedení DSN do situace, kdy bude muset striktně odmítat pokusy o spojení s družicemi, které se odmlčí. Sama ředitelka DSN, Suzanne Dodd, uvedla k celé situaci: „Pokud neuslyšíme váš signál, vaše mise je u konce“. Problémy hrozící síti byly známy již delší dobu, ale mise Artemis I ukázala, že se nejedná o malý problém.
Mezinárodní tým vědců se pustil do analýzy dat, která nasbírala americká sonda Cassini. Zjistili přitom, že uvnitř na sůl bohatých ledových zrníček vyvrhovaných z měsíce Enceladu do okolního prostoru se nachází stopy fosforu, tedy chemického prvku, který je nezbytný pro život. Ledový měsíc Enceladus je znám tím, že se na něm nachází podpovrchový oceán a voda z něj tryská skrz praskliny ledové krusty v gejzírech, které se nachází u jižního pólu. Tyto výtrysky pak napájí ledovými částicemi saturnův prstenec E (slabší prstenec nacházející se na vnější části výrazných prstenců).
Lidstvo touží prozkoumat vesmír od doby, kdy naši předkové začali před tisíciletími studovat noční oblohu. To, co jsme dokázali za posledních 65 let, si vyžádalo odhodlání, vytrvalost a představivost bezpočtu lidí. Zatímco mnoho národů pomáhalo v mnoha misích mimo zemskou atmosféru, tak NASA má jako jedna z mála institucí lví podíl na objevitelských prvenstvích. USA úspěšně přistálo s astronauty na povrchu Měsíce, spolupracovalo s evropskými vládami na průzkumu největšího měsíce Saturnu a vyvinulo vesmírné teleskopy, které zachycují vzdálené končiny vesmíru. Tento výčet nemá za cíl popsat všechny významné úspěchy, ale poskytne určitý pohled na to, čeho tato americká vesmírná agentura od svého založení v roce 1958 dokázala dosáhnout.
Epidemie COVIDu-19, jak to vypadá v naší zemi ba i v dalších krajinách, postupně opadá. Je to samozřejmě dobře, ale my se nyní budeme snažit využít jednoho z mála pozitiv, které tato pandemie způsobila. Na jaře roku 2020 se Hvězdárna a Planetárium Brno rozhodla, že zdigitalizuje archiv svých starších přednášek a nahrálo je všechny na server youtube. Všech 123 starých přednášek je k dispozici na kanálu retro přednášky. Ta, kterou jsem pro vás dnes vybral, patří mezi ně. Je jednou z nejstarších, nahrána byla v roce 2004. V dnešní přednášce vystoupí jeden z největších popularizátorů kosmonautiky v Česku, pan Ing. Marcel Grün, bývalý ředitel Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy a dlouholetý člen klubu Space. Tématem jeho přednášky bude nejdražší a nejtěžší kdy člověkem vypuštěná meziplanetární sonda, sonda Cassini. Ta se na na oběžnou dráhu vypravila pod aerodynamickým krytem rakety Titan IV a po sedmileté cestě, v červenci 2004, se dostala na oběžnou dráhu cílové planety Saturn. Tam zahájila svůj mnohaletý výzkum. Její součástí byla i planetární sonda Huygens, která v lednu roku 2005 přistála na povrchu největšího Saturnova
V rámci nové studie se vědci zaměřili na devět kráterů, které se nachází na největším Saturnově měsíci – Titanu. Tato analýza přinesla důležité poznatky o tom, jak eroze ovlivňuje povrch a také co se pod ním nachází. Odborníci použili data nasbíraná sondou Cassini, aby nahlédli do kráterů a odhalili tak více detailů o tom, jak se krátery vyvíjí a jak jejich změny ovlivňuje počasí. Podobně jako Země má i Titan hustou atmosféru, která funguje jako ochranný štít před dopady meteoritů. Ukázalo se, že eroze a další geologické procesy postupně vymažou i krátery, které vytvořily meteority, které se dostaly až k povrchu. Výsledkem je, že na Titanu vidíme mnohem méně kráterů než na jiných měsících. Při takových impaktech dochází vždy k odhalení podpovrchového materiálu a takové krátery na Titanu toho prozradí opravdu hodně.
V roce 2005 úspěšně proletěla sonda Cassini nejblíže (505 km) kolem Hyperionu, saturnského měsíce nepravidelného tvaru. 26. září 5:43
Přiloženou mozaiku infračervených snímků saturnova měsíce Enceladu vytvořili vědci ze všech dat tohoto druhu, která nasbírala sonda Cassini. Ta obíhala kolem Saturnu mezi roky 2004 a 2017. Sonda skončila svou misi plánovaným vstupem do atmosféry, ale její data jsou stále využívána pro nové objevy. Cassini prolétla kolem Enceladu celkem 147×, z čehož 23 průletů bylo klasifikovány jako blízké. Přístroj VIMS (Visual and Infrared Mapping Spectrometer) při nich sbíral data, která mohou odhalit informace o teplotě a složení materiálů na povrchu, ale i velikost a krystalovitost ledových útvarů.
Analýza výtrysků ze saturnova měsíce Enceladu stále překvapuje – odborníci nyní oznámili, že v nich objevili nový druh organické látky – části aminokyselin. Sonda Cassini, která výtryskem prolétla, je již dávno zničená, ale její data se budou analyzovat ještě hodně dlouho. Masivní hydrotermální průduchy vyvrhují materiál z nitra Enceladu, který se mísí s vodou z podpovrchového oceánu – poté, co se materiál dostane do volného prostoru, můžeme pozorovat výtrysk vodní páry a ledových zrníček. Nově objevené molekuly obsahující dusík a kyslík kondenzují na těchto zrnkách.
V neděli v době oběda pro vás již tradičně vychází Kosmotýdeník – pravidelný souhrn událostí z kosmonautiky v uplynulém týdnu. V jeho aktuálním vydání se vypravíme opravdu daleko. Budeme zkoumat důvody vzniku podivných jezer na měsíci Titanu a to, jak k objasnění jejich vzniku pomohla nyní již neexistující sonda Cassini. Podíváme se také na padající led na Marsu, anebo na úpravy floridské rampy 39A pro starty systému Starship Superheavy. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
