Čandraján-2

  • Čandraján-2 pozoroval vliv koronálních výronů hmoty ze Slunce na lunární exosféru

    Čandraján-2 pozoroval vliv koronálních výronů hmoty ze Slunce na lunární exosféru

    Karel ZvoníkŽádné komentáře

    Čandraján-2 se trochu neprávem považuje za neúspěšnou misi, přitom selhala jen část sondy. Konkrétně se nepovedlo přistát na povrchu v jižní části, asi 600 km od jižního měsíčního pólu. Přesto, že výsadek nevyšel tak orbiter úspěšně obíhá okolo Měsíce a provádí užitečnou vědu. Sonda má velmi kvalitní kameru a známe jsou například fotografie míst přistání z misí Apollo nebo zachycení následovníka – tedy modul Čandraján-3 po úspěšném dosednutí nebo fotografie japonského landeru SLIM, který v roce 2024 skončil vzhůru nohama poblíž kráteru Shioli. Nejnověji se indičtí vědci pochlubily pozorováním účinku sluneční erupce v interakci s Měsícem. Faktem je, že se indická kosmická agentura ISRO výsledky bohužel zatím moc nechlubí o to více podobné zprávy potěší. 

  • Na Měsíci je více podpovrchového ledu než se očekávalo

    Na Měsíci je více podpovrchového ledu než se očekávalo

    Karel Zvoník1 komentář

    Kolem Měsíce od září obíhá sonda Čandraján-2 — mise, kterou si mnozí spojují s neúspěšným pokusem o přistání v jižní oblasti Měsíce. Stroj měl ale dvě části a ta první úspěšně provádí průzkum z oběžné dráhy. Sonda obíhá Měsíc po kruhové dráze s parametry 100 x 100 km. Orbiter má na své palubě osm vědeckých přístrojů. Dva z nich jsou vylepšené verze podobných přístrojů ze sondy Čandraján-1 a mezi nimi jsou též kamery s vysokým rozlišením. Na základě nasbíraných dat se již skládají studie a některé z nich ukazují, že v dostupných hloubkách na Měsíci je více ledu než se počítalo. Nedávná studie odhaluje důkazy o zvýšené možnosti výskytu vodního ledu v polárních kráterech Měsíce. Studii provádějí vědci Space Applications Center (SAC)/ISRO ve spolupráci s výzkumníky z IIT Kanpur, University of Southern California, Jet Propulsion Laboratory a IIT (ISM) Dhanbad. To naznačuje, že množství podpovrchového ledu v prvních pár metrech je asi 5 až 8krát větší než množství na povrchu…

  • Indický rakeťák Kailasavadivoo Sivan (2. díl)

    Indický rakeťák Kailasavadivoo Sivan (2. díl)

    Karel Zvoník30 komentářů

    Již podruhé se v rámci této série vrátíme do Indie k příběhu významné osoby novodobé kosmonautiky. K. Sivan se stal vůdčí osobností ISRO a mnohokrát prokázal své schopnosti. Významně pomohl v rozvoji raketových motorů na kryogenní látky, které patří k tomu nejsložitějšímu, co lidstvo kdy dokázalo vyrobit. Indie dlouho pracovala na tom, aby tuto technologii také zvládla, a povedlo se. Díky tomu se mohla tamní raketová technika posunout o pořádný kus dopředu. ISRO si mohlo dovolit výrobu větších a složitějších družic, ale i raket. Na mnoho zajímavých projektů dohlížel právě K. Sivan.

  • Najdeme sestupový modul Čandraján-2?

    Najdeme sestupový modul Čandraján-2?

    Karel Zvoník6 komentářů

    Není žádným tajemstvím, že na Měsíci panují rozdílné podmínky. Například dramatické výkyvy teplot, jejichž rozdíly jsou asi nejznatelnější. Toto kolísání značně ztěžuje průzkum robotům, protože aby mohli na povrchu Měsíce vůbec přežít, tak musí být opravdu odolní. Měsíční noc je skutečně krutá. Teplota klesá až na -180 °C . Své o tom ví i indická sestava automatického měsíčního vozítka (Pragyan) a přistávací platformy (Vikram), která se 7. září pokusila přistát v oblasti jižního pólu. Sestava byla navržena především na denní podmínky a dopředu panovala jen velmi malá naděje, že zařízení přežijí i lunární noc a navážou opět spojení. Dnes už víme, že se Indii pokus o přistání na Měsíci nepovedl, ale malou záhadou stále zůstává, proč se to nepovedlo a jak sestupový modul nakonec vůbec skončil. V nedávném rozhovoru pro Times of India uvedl předseda indické kosmické agentury ISRO K. Sivan několik novinek a to nejen o této misi, ale i o dalším směřování indické kosmonautiky. Rozhodl jsem se tedy…

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK
Přenos zde

krátké zprávy

  • Voyager Technologies

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost Voyager Technologies uvedla, že je s akvizicí společnosti Astrobotic, která vyvíjí lunární přistávací moduly, spokojena. Zároveň se připravuje na start své příští mise.

  • Špionážní družice

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Vysoce postavený představitel amerických zpravodajských služeb nastínil možnost, že budoucí špionážní družice budou navrhovány s ohledem na potřeby umělé inteligence, nikoli lidských analytiků obrazových dat.

  • ESA

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Členské státy Evropské kosmické agentury (ESA) se 15. prosince sejdou v Římě, aby rozhodly o budoucnosti evropského programu pilotovaného a robotického průzkumu vesmíru. Toto setkání se odchyluje od obvyklého tříletého cyklu ministerských konferencí ESA a poskytne ministrům příležitost k dřívější reakci na blížící se konec provozu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

  • Hydrosat

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost Hydrosat, která se zabývá termovizním snímkováním, oznámila nový program snímkování ve vysokém rozlišení ve střední infračervené oblasti spektra. Ten poskytne evropským vládám a spojeneckým zákazníkům z oblasti obrany schopnosti taktického zpravodajství, sledování a průzkumu (ISR).

  • Čína

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

  • Cape Canaveral

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Navzdory letošnímu poklesu počtu raketových startů z kosmodromu Cape Canaveral pokračují americké Vesmírné síly v úsilí o zajištění výrazně vyšší frekvence startů. Součástí těchto plánů je také přidělení dalšího odpalovacího stanoviště společnosti Blue Origin.

  • Google

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost Google oznámila, že se jí podařilo úspěšně spustit model umělé inteligence na procesoru určeném pro datová centra, který byl umístěn na palubě družice. Jde o první významný krok v úsilí společnosti zjistit, zda by infrastruktura pro výpočty umělé inteligence mohla v budoucnu fungovat i ve vesmíru.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Tento web chrání reCAPTCHA. Platí zásady ochrany soukromí a smluvní podmínky společnosti Google.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗