sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Izraelský vesmírný startup Remondo tvrdí, že našel způsob, jak získávat snímky ve vysokém rozlišení z družic dostatečně malých na to, aby se vešly do příručního zavazadla. Toto inženýrské tvrzení, pokud bude ověřeno na oběžné dráze, by mohlo změnit cenovou strukturu komerčního dálkového průzkumu Země.
Společnost Aalyria 23. února oznámila kolo financování ve výši 100 milionů dolarů, které oceňuje kalifornskou společnost na 1,3 miliardy dolarů. Podpoří nasazení laserových terminálů a softwaru pro dynamické směrování dat napříč vesmírnými, vzdušnými a pozemními sítěmi.
Agentura pro rozvoj vesmíru (Space Development Agency) 23. února oznámila udělení zakázky v hodnotě 30 milionů dolarů společnosti AST SpaceMobile na demonstraci schopnosti její vesmírné mobilní širokopásmové sítě se přímo propojit s vojenskými komunikačními zařízeními.
Společnost Rheinmetall, největší německý dodavatel obranných konstrukcí, zvažuje možnou akvizici mnichovského výrobce laserových komunikačních terminálů Mynaric. Tento krok by mohl zhatit dříve oznámený plán společnosti Rocket Lab na koupi.
Společnost Boeing otevřela ve svém areálu El Segundo v Kalifornii nový výrobní závod na výrobu elektrooptických infračervených (EO/IR) senzorů pro americké vojenské družice. Rozšiřuje tak kapacitu s rostoucí poptávkou po systémech pro sledování raket.
NASA plánuje start rakety SLS s misí Artemis 2 na 6. března.
Tory Bruno, bývalý generální ředitel United Launch Alliance, uvedl, že se rozhodl připojit ke společnosti Blue Origin, aby pracoval na důležitých projektech národní bezpečnosti, včetně aplikací zařízení Blue Ring.
Japonská společnost iSpace oznámila, že práce na novém motoru pro její lunární moduly čelí zpoždění a že si ponechává možnost výměny motorů.
Dlouho očekávané omezení odpovědnosti provozovatelů raket ve Spojeném království vstoupilo v platnost 18. února s cílem zvýšit konkurenceschopnost začínajícího raketového sektoru v zemi.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Čandraján-2 se trochu neprávem považuje za neúspěšnou misi, přitom selhala jen část sondy. Konkrétně se nepovedlo přistát na povrchu v jižní části, asi 600 km od jižního měsíčního pólu. Přesto, že výsadek nevyšel tak orbiter úspěšně obíhá okolo Měsíce a provádí užitečnou vědu. Sonda má velmi kvalitní kameru a známe jsou například fotografie míst přistání z misí Apollo nebo zachycení následovníka – tedy modul Čandraján-3 po úspěšném dosednutí nebo fotografie japonského landeru SLIM, který v roce 2024 skončil vzhůru nohama poblíž kráteru Shioli. Nejnověji se indičtí vědci pochlubily pozorováním účinku sluneční erupce v interakci s Měsícem. Faktem je, že se indická kosmická agentura ISRO výsledky bohužel zatím moc nechlubí o to více podobné zprávy potěší.
Kolem Měsíce od září obíhá sonda Čandraján-2 — mise, kterou si mnozí spojují s neúspěšným pokusem o přistání v jižní oblasti Měsíce. Stroj měl ale dvě části a ta první úspěšně provádí průzkum z oběžné dráhy. Sonda obíhá Měsíc po kruhové dráze s parametry 100 x 100 km. Orbiter má na své palubě osm vědeckých přístrojů. Dva z nich jsou vylepšené verze podobných přístrojů ze sondy Čandraján-1 a mezi nimi jsou též kamery s vysokým rozlišením. Na základě nasbíraných dat se již skládají studie a některé z nich ukazují, že v dostupných hloubkách na Měsíci je více ledu než se počítalo. Nedávná studie odhaluje důkazy o zvýšené možnosti výskytu vodního ledu v polárních kráterech Měsíce. Studii provádějí vědci Space Applications Center (SAC)/ISRO ve spolupráci s výzkumníky z IIT Kanpur, University of Southern California, Jet Propulsion Laboratory a IIT (ISM) Dhanbad. To naznačuje, že množství podpovrchového ledu v prvních pár metrech je asi 5 až 8krát větší než množství na povrchu v oblastech obou pólů.
Již podruhé se v rámci této série vrátíme do Indie k příběhu významné osoby novodobé kosmonautiky. K. Sivan se stal vůdčí osobností ISRO a mnohokrát prokázal své schopnosti. Významně pomohl v rozvoji raketových motorů na kryogenní látky, které patří k tomu nejsložitějšímu, co lidstvo kdy dokázalo vyrobit. Indie dlouho pracovala na tom, aby tuto technologii také zvládla, a povedlo se. Díky tomu se mohla tamní raketová technika posunout o pořádný kus dopředu. ISRO si mohlo dovolit výrobu větších a složitějších družic, ale i raket. Na mnoho zajímavých projektů dohlížel právě K. Sivan.
Místo dopadu indického lunárního landeru bylo identifikováno na snímcích LRO z 11. 11. 2019 cca 600 km od jižního pólu. 3. prosince 7:40
Indie zveřejnila první snímky a data z orbitální sondy u Měsíce. Snímky pořídila kamera OHRC. 9. října 9:59
Není žádným tajemstvím, že na Měsíci panují rozdílné podmínky. Například dramatické výkyvy teplot, jejichž rozdíly jsou asi nejznatelnější. Toto kolísání značně ztěžuje průzkum robotům, protože aby mohli na povrchu Měsíce vůbec přežít, tak musí být opravdu odolní. Měsíční noc je skutečně krutá. Teplota klesá až na -180 °C . Své o tom ví i indická sestava automatického měsíčního vozítka (Pragyan) a přistávací platformy (Vikram), která se 7. září pokusila přistát v oblasti jižního pólu. Sestava byla navržena především na denní podmínky a dopředu panovala jen velmi malá naděje, že zařízení přežijí i lunární noc a navážou opět spojení. Dnes už víme, že se Indii pokus o přistání na Měsíci nepovedl, ale malou záhadou stále zůstává, proč se to nepovedlo a jak sestupový modul nakonec vůbec skončil. V nedávném rozhovoru pro Times of India uvedl předseda indické kosmické agentury ISRO K. Sivan několik novinek a to nejen o této misi, ale i o dalším směřování indické kosmonautiky. Rozhodl jsem se tedy udělat menší výtah z toho, co v rozhovoru zaznělo a na závěr se podíváme na prozatímní výsledky agentury NASA,
Sestava již pořídila několik detailních snímků povrchu kamerou TMC-2. Galerie zde. 27. srpna 10:13
Sonda dnes úspěšně vstoupila na lunární oběžnou dráhu 114 km x 18072 km. Manévr trval 1738 s. 20. srpna 7:17
Čandraján-2 úspěšně provedla manévr a po příštím zažehu bude na translunární dráze. 8. srpna 12:37
Trval 646 s a zvýšil drahu sestavy na 277 x 89472 km. Další zážeh přijde 6. srpna. 2. srpna 21:47
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
