Quindar
Společnost Quindar, startup poskytující software pro správu misí provozovatelům družic, byla vybrána společností Starfish Space, která se zabývá servisem družic, k podpoře prvních tří misí družic Otter.
sociální sítě
Přímé přenosy
Žádné plánované přenosy nebyly nalezeny.
krátké zprávy
Společnost Quindar, startup poskytující software pro správu misí provozovatelům družic, byla vybrána společností Starfish Space, která se zabývá servisem družic, k podpoře prvních tří misí družic Otter.
Federální úřad pro letectví schválil plány na starty raket Starship ze startovacího komplexu 39A Kennedyho vesmírného střediska, jelikož SpaceX přesouvá starty raket Falcon 9 mimo tuto rampu.
Tomorrow.io získala 175 milionů dolarů na financování DeepSky , družicové konstelace určené ke shromažďování obrovského množství atmosférických dat pro modely umělé inteligence.
Vývojáři družic pro detekci lesních požárů se posouvají nad rámec pouhého poskytování nezpracovaných dat a přidávají nástroje, které hasičům a výzkumníkům ukazují, kdy družic skutečně přeletí nad oblastmi, které sledují.
Společnost Viridian Space Corp. podepsala dohodu o společném výzkumu a vývoji (CRADA) s Výzkumnou laboratoří letectva.
Senátní výbor odložil projednání návrhu zákona, který má urychlit přezkum žádostí o licence na družicové vysílání Federální komunikační komisí, a to z důvodu obav, že by návrh mohl být příliš shovívavý.
Vědecký výbor Sněmovny reprezentantů 4. února jednomyslně schválil zákon o autorizaci NASA po přijetí desítek pozměňovacích návrhů.
Saúdská kosmická agentura v úterý oznámila jména vítězných týmů globální soutěže DebriSolver, jedné z hlavních iniciativ doprovázejících Konferenci o vesmírném odpadu 2026.
Společnost Transcelestial, startup vyvíjející technologie optické komunikace, podepsala dohodu se společností Gilmour Space Technologies o začlenění její technologie do vesmírných zařízení Gilmour Space.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Poslední předvánoční týden byl v kosmonautice nebývale rušný. Devět orbitálních startů, které si mezi sebe rozložily rakety Falcon 9, Ariane 6, Atlas V, CZ-5, CZ-4B a Electron ukazuje, že se před Vánoci nebrzdí. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník bude věnovat další významné události, kterou bylo jmenování nového administrátora NASA Jareda Isaacmana. Jeho jmenování v době plné turbulencí a nejistot je velmi sledované. V dalších tématech se hned dvakrát budeme věnovat dokovacím prstencům, respektive jejich výrobě a testování. Nevynecháme ani přípravu mise Artemis II. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Institut pro strukturu a design německé agentury DLR dodal na Institut kosmických systémů DLR v Brémách kvalifikační model přistávací nohy demonstrátoru znovupoužitelné rakety Callisto ke zkouškám. Callisto je mezinárodně vyvíjený demonstrátor znovupoužitelné rakety, na kterém spolupracují agentury DLR z Německa, CNES z Francie a JAXA z Japonska. Primárním cílem projektu je vývoj a dozrání klíčových technologií pro budoucí znovupoužitelné rakety. Demonstrátor Callisto bude vybaven čtveřicí přistávacích nohou, které mají pohltit rázy při motorickém přistávání a po dosednutí zajistí, že raketa zůstane stát, aby mohla být přepravena a opětovně použita. Zodpovědnost za vývoj demonstrátoru přistávacích nohou byla přidělena Institutu DLR pro struktury a design ze Stuttgartu, který také zodpovídá za aerodynamický kryt rakety a její aerodynamické řídící povrchy.
Jupiter se chlubí nejjasnějšími a nejpůsobivějšími polárními zářemi ve Sluneční soustavě. U jeho pólů tato chvějící se světélka nabízí náznaky toho, jak tato planeta interaguje se slunečním větrem a měsíci, které se prohánějí v Jupiterově magnetickém poli. Na rozdíl od pozemských polárních září si největší měsíce Jupiteru vytvářejí vlastní signatury polárních září v atmosféře planety. To je jev, který pozemský Měsíc nedělá. Tyto měsíci vyvolané záře bývají označovány také jako „stopy družic“ a odhalují, jak každý měsíc interaguje se svým lokálním kosmickým prostředím.
Plány čínské kosmonautiky na další roky naznačují, že by se centrem zájmu měla stát obyvatelnost kosmických těles a pátrání po mimozemském životě. Nejnověji tento trend potvrzuje zveřejněný harmonogram chystaných projektů. Na čínských sociálních sítích byl sdílen slajd z přednášky pojmenovaný „obyvatelnost a pátrání po mimozemském životě“ od národní Laboratoře pro průzkum hlubokého vesmíru (DSEL), což je výzkumná instituce na národní úrovni spadající pod Čínský národní úřad pro vesmír (CNSA). Na slajdu je uvedena řada plánovaných i zatím neschválených misí, z nichž mnohé mají astrobiologický význam.
Již 13. dubna by měla z evropského kosmodromu ve Francouzské Guyaně odstartovat raketa Ariane 5 a pod svým aerodynamickým krytem bude ukrývat evropskou vědeckou sondu JUICE (Jupiter Icy Moons Explorer). Její mise je zkoumat tři Jupiterovy měsíce, kterými jsou Ganymed, Callisto a Europa u nichž je předpoklad, že pod svým povrchem ukrývají kapalnou vodu. K Jupiteru JUICE dorazí v červenci roku 2031, v roce 2034 vstoupí sonda na oběžnou dráhu kolem Ganymedu a stane se první sondou, která bude obíhat jiný měsíc než Měsíc Země. Vědecká fáze mise se nyní odhaduje na čtyři roky. U takto významné události pro Vás samozřejmě máme připravený česky komentovaný přenos.
Společnost SpaceX změnila nahlížení na kosmické rakety, jako na zboží na jedno použití. Přes všechnu kritiku se sázka na risk vyplatila a i nejzarytější skeptici nyní hledají cesty, jak udělat lety do kosmu levnější. Fungující koncept záchrany prvního stupně pomocí přistání za využití motorů byl sice na první pohled šílený nápad, ale o jeho úspěchu svědčí fakt, že téměř všichni výrobci raket se jím nyní nějakým způsobem zabývají. A stranou není ani Evropa, která se snaží postupnými prvky nabídnout koncept, který bude schopný konkurovat raketám Elona Muska. ArianeGroup spolu s partnery a to hlavně z Francie vyvíjejí komponenty, které povedou k opakovaně použitelné raketě chystané na rok 2030. Do programu je zapojena celá ESA, a tedy i Česká republika. V nedávné době byly odzkoušeny dvě palivové nádrže pro demonstrátor Themis. První důležitý milník na cestě k evropské znovupoužitelnosti.
Safran Electronics & Defense zajistí hardware pro telemetrii opětovně použitelného demonstrátoru Callisto. První start do 25 km v plánu v 2022. 28. dubna 11:00
Francouzská kosmická agentura (CNES) a Německé středisko pro letectví a kosmonautiku (DLR) chtějí hlouběji zhodnotit přínosy obnovitelných technologií a postupně získat znalosti k znovupoužitelnému využití kosmických nosičů. K tomu jsou však nezbytné zkušenosti, které se Evropa bude snažit získat prostřednictvím jednostupňového raketového demonstrátoru. Ten by měl otestovat kritické technologie v reprezentativním prostředí, tak aby se v budoucnu daly využít v mnohem větším měřítku. Technologické postupy budou propojeny zároveň i s těmi provozními, aby ověřily, zda je podobný koncept vůbec proveditelný a pro koncové zaměření rentabilní. Úkolem bude taktéž identifikovat možná další vylepšení. Vyvíjený zkušební demonstrátor se nazývá Callisto a začít testovat se má od roku 2021.
Právě v těchto dnech v Evropě vzniká složitá planetární sonda JUICE (šťáva), která by se už na jaře roku 2022 mohla vydat na svou pouť k Jupiteru, kde se zaměří především na tři ledové měsíce Europu, Ganymedes a Callisto. Tyto měsíce lákají některé vědce už opravdu dlouho. Stačí si vzpomenout na americko/evropský projekt EJSM/Laplace (Europa Jupiter Systém Mission – Laplace) či plánovanou americkou misi JIMO (Jupiter Icy Moons Orbiter). Tyto programy však bohužel doplatily na škrty v rozpočtech. Na sondu JUICE snad čeká lepší osud, protože její realizace je tentokrát mnohem více reálná a je už téměř „za dveřmi“. Proč si však Evropa vybrala zrovna Jupiter za svůj další cíl? A jaké ambice má vlastně tato mise?
Do startu evropské mise JUICE (Jupiter Icy Moons Explorer) zbývá ještě pět let a od chvíle, kdy dorazí k největší planetě sluneční soustavy, nás dělí více než deset let. Přesto už víme, jak bude tato sonda vypadat. Na první pohled zaujme dvojice solárních panelů v křížovém uspořádání s celkovou plochou 97 metrů čtverečních. Půjde o největší solární panely, jaké se kdy dostaly do meziplanetárního prostoru. Vše je dáno potřebou generovat 850 W pro palubní přístroje ve velké vzdálenosti od Slunce.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.