Eutelsat
Společnost Eutelsat dokončila poslední krok refinančního plánu v hodnotě 5 miliard eur na obnovu své konstelace širokopásmového připojení OneWeb na nízké oběžné dráze Země (LEO) a podporu evropského programu suverénní konektivity IRIS².
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Eutelsat dokončila poslední krok refinančního plánu v hodnotě 5 miliard eur na obnovu své konstelace širokopásmového připojení OneWeb na nízké oběžné dráze Země (LEO) a podporu evropského programu suverénní konektivity IRIS².
Výzkumná laboratoř leteckých sil udělila společnosti BlackSky kontrakt v hodnotě až 99 milionů dolarů na vývoj velkého optického zobrazovacího zařízení určeného pro budoucí vesmírné zpravodajské systémy.
Německý startup Rocket Factory Augsburg (RFA) oznámil, že plánuje první start rakety RFA ONE na toto léto.
NASA vybrala pro budoucí lety rakety Space Launch System horní stupeň Centaur, který se v současnosti používá na raketě Vulcan společnosti United Launch Alliance.
Startup General Galactic z jižní Kalifornie plánuje koncem letošního roku vypustit družicio hmotnosti 500 kg, aby demonstroval nový vícerežimový pohonný systém.
Společnost Terran Orbital, součást skupiny Lockheed Martin a přední poskytovatel satelitních řešení, dnes oznámila jmenování Kwona Parka do funkce vrchního ředitele pro výrobní operace.
Kandidát Bílého domu na post zástupce správce NASA, Matt Anderson, získal na slyšení v Senátu 5. března podporu obou stran a prošel slyšením o potvrzení své nominace.
Polská společnost Liftero bude dodávat chemický pohon pro servisní misi indické firmy OrbitAID na oběžné dráze.
Britský startup Mutable Tactics získal předběžné financování ve výši 2,1 milionu dolarů na vývoj softwaru pro umělou inteligenci, který umožní skupinám vojenských dronů operovat autonomně, a to i v případě narušení družicové navigace a komunikace.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Tento týden přinesl zejména druhý test WDR rakety SLS, v rámci kterého byla sice úspěšně natankována celá raketa, ale nakonec se v datech ukázaly problémy s heliem na druhém stupni ICPS. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se budeme věnovat evropské firmě Orbex, která v pátek vyhlásila propuštění zbývajících zaměstnanců a likvidaci. Při této příležitosti si shrneme aktivity i některých dalších evropských firem usilujících o starty kosmických prostředků z Evropy. V dalších tématech nás čeká raketoplán Dream Chaser či oživení rampy B na Starbase. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Poslední předvánoční týden byl v kosmonautice nebývale rušný. Devět orbitálních startů, které si mezi sebe rozložily rakety Falcon 9, Ariane 6, Atlas V, CZ-5, CZ-4B a Electron ukazuje, že se před Vánoci nebrzdí. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník bude věnovat další významné události, kterou bylo jmenování nového administrátora NASA Jareda Isaacmana. Jeho jmenování v době plné turbulencí a nejistot je velmi sledované. V dalších tématech se hned dvakrát budeme věnovat dokovacím prstencům, respektive jejich výrobě a testování. Nevynecháme ani přípravu mise Artemis II. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Institut pro strukturu a design německé agentury DLR dodal na Institut kosmických systémů DLR v Brémách kvalifikační model přistávací nohy demonstrátoru znovupoužitelné rakety Callisto ke zkouškám. Callisto je mezinárodně vyvíjený demonstrátor znovupoužitelné rakety, na kterém spolupracují agentury DLR z Německa, CNES z Francie a JAXA z Japonska. Primárním cílem projektu je vývoj a dozrání klíčových technologií pro budoucí znovupoužitelné rakety. Demonstrátor Callisto bude vybaven čtveřicí přistávacích nohou, které mají pohltit rázy při motorickém přistávání a po dosednutí zajistí, že raketa zůstane stát, aby mohla být přepravena a opětovně použita. Zodpovědnost za vývoj demonstrátoru přistávacích nohou byla přidělena Institutu DLR pro struktury a design ze Stuttgartu, který také zodpovídá za aerodynamický kryt rakety a její aerodynamické řídící povrchy.
Jupiter se chlubí nejjasnějšími a nejpůsobivějšími polárními zářemi ve Sluneční soustavě. U jeho pólů tato chvějící se světélka nabízí náznaky toho, jak tato planeta interaguje se slunečním větrem a měsíci, které se prohánějí v Jupiterově magnetickém poli. Na rozdíl od pozemských polárních září si největší měsíce Jupiteru vytvářejí vlastní signatury polárních září v atmosféře planety. To je jev, který pozemský Měsíc nedělá. Tyto měsíci vyvolané záře bývají označovány také jako „stopy družic“ a odhalují, jak každý měsíc interaguje se svým lokálním kosmickým prostředím.
Plány čínské kosmonautiky na další roky naznačují, že by se centrem zájmu měla stát obyvatelnost kosmických těles a pátrání po mimozemském životě. Nejnověji tento trend potvrzuje zveřejněný harmonogram chystaných projektů. Na čínských sociálních sítích byl sdílen slajd z přednášky pojmenovaný „obyvatelnost a pátrání po mimozemském životě“ od národní Laboratoře pro průzkum hlubokého vesmíru (DSEL), což je výzkumná instituce na národní úrovni spadající pod Čínský národní úřad pro vesmír (CNSA). Na slajdu je uvedena řada plánovaných i zatím neschválených misí, z nichž mnohé mají astrobiologický význam.
Již 13. dubna by měla z evropského kosmodromu ve Francouzské Guyaně odstartovat raketa Ariane 5 a pod svým aerodynamickým krytem bude ukrývat evropskou vědeckou sondu JUICE (Jupiter Icy Moons Explorer). Její mise je zkoumat tři Jupiterovy měsíce, kterými jsou Ganymed, Callisto a Europa u nichž je předpoklad, že pod svým povrchem ukrývají kapalnou vodu. K Jupiteru JUICE dorazí v červenci roku 2031, v roce 2034 vstoupí sonda na oběžnou dráhu kolem Ganymedu a stane se první sondou, která bude obíhat jiný měsíc než Měsíc Země. Vědecká fáze mise se nyní odhaduje na čtyři roky. U takto významné události pro Vás samozřejmě máme připravený česky komentovaný přenos.
Společnost SpaceX změnila nahlížení na kosmické rakety, jako na zboží na jedno použití. Přes všechnu kritiku se sázka na risk vyplatila a i nejzarytější skeptici nyní hledají cesty, jak udělat lety do kosmu levnější. Fungující koncept záchrany prvního stupně pomocí přistání za využití motorů byl sice na první pohled šílený nápad, ale o jeho úspěchu svědčí fakt, že téměř všichni výrobci raket se jím nyní nějakým způsobem zabývají. A stranou není ani Evropa, která se snaží postupnými prvky nabídnout koncept, který bude schopný konkurovat raketám Elona Muska. ArianeGroup spolu s partnery a to hlavně z Francie vyvíjejí komponenty, které povedou k opakovaně použitelné raketě chystané na rok 2030. Do programu je zapojena celá ESA, a tedy i Česká republika. V nedávné době byly odzkoušeny dvě palivové nádrže pro demonstrátor Themis. První důležitý milník na cestě k evropské znovupoužitelnosti.
Safran Electronics & Defense zajistí hardware pro telemetrii opětovně použitelného demonstrátoru Callisto. První start do 25 km v plánu v 2022. 28. dubna 11:00
Francouzská kosmická agentura (CNES) a Německé středisko pro letectví a kosmonautiku (DLR) chtějí hlouběji zhodnotit přínosy obnovitelných technologií a postupně získat znalosti k znovupoužitelnému využití kosmických nosičů. K tomu jsou však nezbytné zkušenosti, které se Evropa bude snažit získat prostřednictvím jednostupňového raketového demonstrátoru. Ten by měl otestovat kritické technologie v reprezentativním prostředí, tak aby se v budoucnu daly využít v mnohem větším měřítku. Technologické postupy budou propojeny zároveň i s těmi provozními, aby ověřily, zda je podobný koncept vůbec proveditelný a pro koncové zaměření rentabilní. Úkolem bude taktéž identifikovat možná další vylepšení. Vyvíjený zkušební demonstrátor se nazývá Callisto a začít testovat se má od roku 2021.
Právě v těchto dnech v Evropě vzniká složitá planetární sonda JUICE (šťáva), která by se už na jaře roku 2022 mohla vydat na svou pouť k Jupiteru, kde se zaměří především na tři ledové měsíce Europu, Ganymedes a Callisto. Tyto měsíce lákají některé vědce už opravdu dlouho. Stačí si vzpomenout na americko/evropský projekt EJSM/Laplace (Europa Jupiter Systém Mission – Laplace) či plánovanou americkou misi JIMO (Jupiter Icy Moons Orbiter). Tyto programy však bohužel doplatily na škrty v rozpočtech. Na sondu JUICE snad čeká lepší osud, protože její realizace je tentokrát mnohem více reálná a je už téměř „za dveřmi“. Proč si však Evropa vybrala zrovna Jupiter za svůj další cíl? A jaké ambice má vlastně tato mise?
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.