Štítek ‘Boeing’

Posun mise OFT-2

Opakovaný nepilotovaný test lodi Starliner neproběhne na začátku ledna, ale neurčitě v prvním čtvrtletí roku 2021. 10. listopadu 22:30

Další změna posádky zkušebního Starlineru

Poté, co byl Eric Boe nahrazen Michaelem Finckem, se mění i post velitele lodi. Místo Chrise Fergusona poletí Barry Wilmore. 7. října 17:30

Kosmotýdeník 419 (21.9. – 27.9.)

Tento týden byl velmi bohatý na události v kosmonautice a tak vám přinášíme pravidelný přehled kosmonautických událostí v poněkud větším rozsahu, než bývá zvykem. Přesto však je to čistokrevný Kosmotýdeník! V hlavním tématu se budeme podrobně věnovat firmě Axiom Space, která má naplánované minimálně čtyři komerční lety s komerčními posádkami na ISS. V dalších tématech se budeme věnovat testům Starship, přípravě modulu Nauka, anebo přípravám na start rakety Antares 230+ s lodí Cygnus. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Boeing plánuje opakování testu na přelom roku

Starliner čeká na nepilotovanou testovací misi OFT.

Firma Boeing 25. srpna uvedla, že „zažívá výrazný posun“ vstříc startu druhé nepilotované testovací mise lodi Starliner k Mezinárodní kosmické stanici. Tato zkouška by podle slov firmy měla proběhnout na konci letošního roku, nebo na začátku roku příštího. Jakmile bude tato mise dokončena, měl by mít Starliner volnou cestu k závěrečné zkoušce – pilotované testovací misi, která je zatím plánována na polovinu roku 2021 bez bližšího upřesnění. Chystaný nepilotovaný test bude druhou příležitostí, kdy se loď Starliner dostane na oběžnou dráhu. První testovací mise OFT v prosinci 2019 musela být výrazně zkrácena kvůli chybě, která způsobila, že loď spotřebovala mnohem více pohonných látek než dosáhla plánované dráhy. Kvůli této nadměrné spotřebě se Starliner nemohl vydat k ISS a připojit se k ní.

Případ nepilotovaného Starlineru je uzavřen

Agentura NASA a firma Boeing dokončily výsledné zhodnocení mise OFT z prosince 2019 a pokračují v přípravách na opakovanou misi OFT-2, která proběhne letos v zatím neupřesněném termínu. „NASA a Boeing udělaly hodně práce při hodnocení závad nepilotovaného testu Startlineru,“ uvedl Steve Jurczyk, přidružený administrátor NASA a dodal: „Vše, co jsme zjistili, nám pomůže posunout se vpřed ve vývoji a zkouškách Starlineru, ale i celého komerčního programu.“ Společná komise nyní dokončila i vyšetřování poslední anomálie – přerušované komunikace mezi lodí Starliner a pozemním střediskem. Ještě se sluší připomenout, že tým už dříve vyřešil vyšetřování dalších dvou závad.

Zkouška padáků Starlineru

Ověřovalo se, zda se padáky zachovají správě i za situace, kdy by byl únikový systém aktivován krátce po startu. 29. června 22:10

Kosmotýdeník 402 (25.5. – 31.5.)

Toto vydání našeho pravidelného souhrnu nejzajímavějších událostí v kosmonautice za uplynulých sedm dní, má (zdá se) jasné téma. Přesto se však v hlavním článku budeme věnovat výbuchu Starship SN-4, ale rozhodně nevynecháme ani pravděpodobně největší událost letošního roku, kterou byl úspěšný start mise DM-2 soukromé lodě Crew Dragon. Na let prvních lidí na palubě soukromé kosmické lodě se podíváme zejména formou fotografií ze startovního dne. Zbude místo i na další témata, jakými jsou start čínské rakety s telekomunikačními družicemi, anebo ohlasy na start Crew Dragonu na Twitteru. Přeji vám pěkné čtení a příjemnou neděli.

Kosmotýdeník 400 (11.5. – 17.5.)

Právě vyšel čtyř stý Kosmotýdeník, který vás jako každý týden seznámí s tím, co zajímavého se stalo v kosmonautice v uplynulých sedmi dnech. Dnes bude hlavním tématem dokoupení dalšího křesla v Sojuzu pro amerického astronauta – proč se tak stalo a kolik to bude NASA stát? V dalších tématech se podíváme například na odložený start malé čínské rakety Kuaizhou 1A, která byla uzemněna kvůli Koronaviru, nevynecháme ani přípravy na misi DM-2 a nachystané jsou i tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

NASA dnes oznámí kontrakty na pilotované landery pro lunární mise Artemis

Pilotovaný lander v programu Artemis má být větší než lunární modul v programu Apollo. Ten měl celkovou výšku 7,6 metrů, maximální průměr 3,7 metru a startovní hmotnost přibližně 14,5 tuny, v pozdějších misích 16,4 tuny. Lunární modul byl vynášen raketou Saturn V společně s kosmickou lodí Apollo. Po navedení třetího stupně rakety směrem k Měsíci se velitelská loď odpoutala a vzdálila. Následně se otočila a potom se spojila s lunárním modulem. Ten pak vytáhla z adaptéru na třetím stupni. Na kruhové oběžné dráze Měsíce se lunární modul s dvoučlennou posádkou odpojil od velitelské lodi ve výši přibližně 110 kilometrů, v pozdějších misích probíhalo odpojení na eliptické oběžné dráze Měsíce ve výši přibližně 18 – 110 kilometrů nad povrchem.

Boeing rozhodl: Starliner si zopakuje misi OFT

Starliner ukončil misi OFT nočním přistáním v Novém Mexiku.

První letový test lodi Starliner nedopadl podle očekávání. Loď od Boeingu se kvůli chybě časovače nedostala na správnou dráhu a přišla tak o možnost spojení s Mezinárodní kosmickou stanicí. Musela se tedy předčasně vrátit na pevnou zemi. Během mise se podařilo otestovat některé systémy, ale při následném vyšetřování se ukázalo, že loď měla problémů více. Velmi často se objevovaly otázky, zda ve světle těchto událostí dojde k opakování nepilotované testovací mise OFT (Orbital Flight Test). Jak Boeing tak i NASA dlouho opakovaly, že na rozhodnutí je zatím čas. Nyní již oficiálně víme, že Starliner si tuto misi zopakuje.