křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Francouzská vesmírná agentura CNES si vybrala MaiaSpace, startup podporovaný ArianeGroup, který vyvíjí znovu použitelnou malou nosnou raketu, aby převzal odpalovací rampu ve Francouzské Guyaně původně postavenou pro raketu Sojuz.
NASA udělila smlouvu ve výši 15 milionů dolarů společnosti Starfish Space pro financování vývoje mise na inspekci trosek. Mise Small Spacecraft Propulsion and Inspection Capability je naplánována na konec roku 2026.
Italská firma D-Orbit, zabývající se vesmírnou logistikou, získala 150 milionů eur (168 milionů dolarů) ve dvoudílném kole financování série C. Prostředky umožní společnosti D-Orbit vyvinout vesmírné cloud computing a servisní systémy na oběžné dráze.
Společnost Hydrosat rozšiřuje oblast svého podnikání v Latinské Americe. V Mexiku a Guatemale využívají nástroje Hydrosatu ke zlepšení efektivity využívání vody, zvýšení výnosů plodin a podpoře udržitelného zemědělství prostřednictvím firemní platformy IrriWatch.
Space Rapid Capabilities Office (Space RCO), specializovaná divize v rámci US Space Force, zahájila první fázi projektu zaměřeného na vývoj infrastruktury pro družicové operace založené na cloudu.
Federální komise pro komunikace odhlasovala 26. září otevření širšího spektra pro Starlink a další negeostacionární družicové operátory. Operátorům NGSO se tak umožní přístup k frekvencím v pásmu 17,3-17,7 gigahertzů pro družicovou komunikaci.
Společnost Radian Aerospace oznámila 25. září, že provedla první sérii pojížděcích testů prototypu PFV01, prototypu znovupoužitelného orbitálního kosmického letounu.
Americké vesmírné síly postupují vpřed s plány na rozšíření své stárnoucí Satellite Control Network (SCN) využitím komerčních satelitních antén. Vesmírné síly čelí nedostatku kapacity, kdy se roční vypouštění družic podporovaných SCN od roku 2012 ztrojnásobilo.
Společnost Outside Analytics získala zakázku ve výši 25 milionů dolarů na integraci dat z družic pro varování před raketami a dalších senzorů v Laboratoři nástrojů, aplikací a zpracování (TAP) při U.S. Space Force.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Dragon V2 od SpaceX, CST100 od Boeingu, nebo Dream Chaser od Sierra Nevada Corp.? Debata ohledně výběru budoucí americké pilotované lodi vzbuzovala ještě v polovině loňského roku mnoho vášní v odborné i laické veřejnosti. Byť jsou karty rozdány (NASA dále financuje jen lodi CST100 a Dragon V2), zajímavý pohled na všechny projekty nabízí stav plnění milníků ještě z minulého kontraktu: všechny měly být dokončené do dubna 2014, ale rok se s rokem sešel a ještě tomu tak není.
V roce 2008 NASA uzavřela smlouvy se dvěma soukromými firmami na dopravu nákladu na ISS. SpaceX měla za 1,6 miliardy dolarů dopravit na stanici 12 lodí a OSC za 1,9 miliardy 8 lodí Cygnus. Program CRS (Commercial Resupply Services) momentálně probíhá a NASA oběma společnostem přidala pár misí – od SpaceX nakonec poletí tři Dragony a od OSC jeden Cygnus navíc. Jenže ISS bude fungovat minimálně do roku 2020, možná až 2024. Současný program CRS ale skončí v roce 2017. NASA proto připravuje jeho nástupce – CRS-2.
Dny plynou jako voda a neustále s sebou přináší nové a nové události. Někdy není snadné zachytit všechny aktuality a proto ke slovu přichází nejdéle vycházející seriál na našem blogu – Kosmotýdeník. Stejně jako ve 126 minulých nedělích jsme pro Vás připravili shrnutí těch nejdůležitějších momentů uplynulého týdne. Konkrétně se můžete těšit na rekapitulaci výstupu dvou amerických astronautů do volného prostoru, zahájení výstavby přístupové věže pro pilotované lodě CST-100 a třetím tématem bude let zásobovací lodi Progress k ISS. Na konci článku na Vás jako obvykle čeká několik krátkých zpráv.
Tisková konference NASA k programu CCP, která proběhla 26. ledna 2015, byla první od vyhlášení dvou finalistů v září loňského roku, více zde. Ukázala, že zbylí dva finalisté, Boeing a SpaceX, musí svižně a bez velkých odkladů postupovat vpřed v programu Commercial Crew Program (CCP). Tedy pokud mají splnit přání administrátora NASA Charlese Boldena, aby po roce 2017 definitivně skončila závislost dopravy astronautů na ruských Sojuzech.
Okřídlené stroje, schopné cesty do vesmíru lákaly americkou armádu jako můru rozsvícená žárovka. Od 50.let minulého století experimentovala se stroji umožňujícími dosáhnout hranice atmosféry a nebýt spěchu v nastalých kosmických závodech se Sovětským svazem, první Američan by se pravděpodobně do vesmíru podíval v kosmickém letounu. Nakonec se armáda dočkala v podobě Space Shuttlu, který zpočátku provozovala společně s agenturou NASA. Po havárii Challengeru však od něj dala ruce pryč a hledala něco vhodnějšího. To se jí podařilo s bezpilotním raketoplánem X-37B, který DARPA (Agentura pro výzkum pokročilých obranných projektů) převzala od NASA. Musí jej však vynášet tradiční raketa. DARPA se rozhodla, že přinese křídlaté stroje i do tohoto sektoru…
Před pár dny jsme na našem blogu informovali o tom, že NASA vybrala dvě firmy, které by měly od roku 2017 vozit astronauty na ISS. SpaceX a Boeing prošly do finále a společnost Sierra Nevada Corporation zůstala na jediném nepostupovém místě. Výrobci miniraketoplánu Dream Chaser se s tím ale odmítli smířit. 26. září podali protest proti výsledkům výběru a ačkoliv to původně vypadalo, že se SpaceX a Boeingu toto odvolání nedotkne, NASA nyní oběma společnostem nařídila pozastavit práce na testech a přípravách jejich pilotovaných lodí, dokud se celá situace nevyřeší.
Týden se s týdnem sešel, máme tu opět neděli, čas oběda. V televizi běží politická debata a na našem portálu vychází Kosmotýdeník – náš nejdéle fungující seriál, jehož cílem je shrnout kosmické události z uplynulých sedmi dnů. Dnes na Vás čekají tři velká témata a pár menších. Obecně by se dalo říct, že se budeme pohybovat okolo tématu soukromých kosmických agentur. Nejprve si řekneme pár slov o výběru soukromých lodí, které budou na ISS vozit posádku, připomeneme si start soukromé lodi Dragon k Mezinárodní vesmírné stanici a v posledním velkém tématu bude řeč o pokusu amerických firem nahradit závislost jejich země na ruských motorech.
Jak už jsme na našem webu psali v dnešním hlavním článku, NASA včera oznámila, že americké astronauty by měly od roku 2017 vozit na ISS dvě soukromé lodě – Dragon V2 od SpaceX a CST-100 od Boeingu. V dnešním článku se zaměříme na infografiky obou vybraných lodí, které nám ukáží mnoho zajímavých detailů, které člověk snadno přehlédne. Autorem obou informačních obrázků je Karl Tate z amerického portálu Space.com. Ale ani čtenáři, kteří si s angličtinou příliš netykají nemusí smutnit. Obě infografiky jsme pro Vás kompletně přeložili do češtiny.
SpaceX, Boeing a Sierra Nevada Corporation – tři firmy, které v uplynulých týdnech a měsících připravovaly své kosmické lodě. V rámci programu CCdev, který vyhlásila NASA se tyto tři firmy dostaly až do nejužšího finále. Nejde o nic menšího než o výběr lodi, která bude v příštích letech dopravovat americké (a další „západní“) astronauty na ISS a zbaví tak americkou kosmickou agenturu závislosti na ruských lodích Sojuz.
Spousta aplikací, které považujeme za běžné díky našim chytrým mobilním telefonům a tabletům, sice začíná pomalu pronikat i na Mezinárodní kosmickou stanici, ovšem kosmické lodě, které dokud brázdily či brázdí vesmír, jsou nepoměrně konzervativnější. Přestože u nich dochází k postupné modernizaci, stále připomínají v oblasti designu a IT spíše technologické dědečky. Využít nové technologie naplno, počítat s nimi už od samého počátku a dát tak kosmickým lodím konečně pořádný nádech 21.století se nyní snaží Boeing se svým připravovaným strojem CST-100 ve spolupráci s lídrem na trhu s mobilními telefony, firmou Samsung.
Děkujeme za registraci!
Nyní můžete hodnotit články a psát komentáře.
