sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Josef Aschbacher 13. května při slyšení před výborem Evropského parlamentu prohlásil, že je „zázrak“, že Evropa dosáhla vedoucí role v některých vesmírných oblastech, jako je pozorování Země a navigace, vzhledem k tomu, že její výdaje na vesmír značně zaostávají za Spojenými státy a Čínou.
Norská ministryně obchodu a průmyslu Cecilie Myrsethová podepsala Artemis Accords během akce v sídle Norské kosmické agentury v Oslu, které se zúčastnil šéf agentury a chargé d’affaires velvyslanectví USA v Oslu.
Startup Solestial, který se zabývá solární energií získal v rámci financování série A 17 milionů dolarů na rozšíření výroby křemíkových fotovoltaických panelů pro vesmírné aplikace.
Společnost Ramon.Space, specialista na vesmírné výpočty, 14. května oznámila dohodu o dodávce systémů digitálních komunikačních kanálů pro nejméně 70 připravovaných družic OneWeb, což pomůže s přechodem konstelace na softwarově definovanou síť, kterou lze aktualizovat na oběžné dráze.
Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.
Kanadská společnost Kepler Communications 14. května oznámila, že poprvé úspěšně demonstrovala optické datové spojení mezi prototypem družice na nízké oběžné dráze Země (LEO) a pozemní stanicí partnera.
Saúdskoarabský geostacionární operátor Arabsat podepsal 14. května dohodu o poskytnutí širokopásmové kapacity z navrhované konstelace na nízké oběžné dráze Země se společností Telesat.
Společnost Varda Space Industries oznámila, že 13. května úspěšně přistála její návratová kapsle W-3 v Jižní Austrálii, čímž dokončila svou třetí misi. Mise W-3 se zaměřila na shromažďování dat pro vojenský hypersonický výzkum.
NASA 14. května oznámila, že společnosti Rocket Lab zadala zakázku na vynesení mise Aspera raketou Electron. Start je naplánován nejdříve na první čtvrtletí roku 2026 ze startovacího komplexu 1 společnosti na Novém Zélandu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Lunární lander firmy Firefly Aerospace úspěšně provedl manévr TLI a čeká jej 4denní cesta k Měsíci. Po vstupu na jeho oběžnou dráhu bude kolem něj 16 dní kroužit a snižovat dráhu, pak se pokusí o přistání.
Začátek roku odstartoval pěkně zostra. Dočkali jsme se hned dvou atraktivních testovacích startů, konkrétně IFT-7 od SpaceX a New Glenn od Blue Origin. Ani další události nás nenechají v klidu. K Měsíci se vydaly hned dva landery a sice Blue Ghost a HAKUTO-R RESILIENCE. České želízko v ohni nesla na své palubě mise Transporter-12. Na kosmickou vycházku se z ISS vydala tentokrát dvojice amerických astronautů. Na závěr se ještě podíváme na starty družic Thuraya-4 NGS, Spainsat-NG 1 a NROL-153. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00. Vesmírné výzvy jsou součástí Youtube kanálu Kosmonautix, kde najdete například zajímavá kosmonautická videa s českými titulky. Také zde najdete živě a česky komentované přímé přenosy startů raket. Další pořady jako Vesmírnou techniku a Vesmírné zprávy nyní najdete nově na Youtube kanálu SVĚT KOSMONAUTIKY. Najdete je také na internetové televizi Fameplay. Třikrát v týdnu vycházejí pořady s názvem Vesmírné zprávy a v pátek pořad Vesmírná technika. Starší pořady můžete najít na Stream.cz pod názvem Dobývání vesmíru, kde stejnojmenný pořad přinášel po mnoho let každý
S tím, jak program Artemis vede lidstvo zpět na Měsíc a výhledově i na Mars, NASA zdokonaluje špičkové technologie pro navigaci a určení polohy, které mohou pomoci nové éře lunárního průzkumu. Technologický demonstrátor, náklad LuGRE (Lunar GNSS Receiver Experiment), má tyto technologie otestovat v praxi a připravit cestu pro jejich praktické využití a další rozvoj. Tento společný projekt americké (NASA) a italské (ASI) kosmické agentury má ukázat, že je možné využívat signály existujících globálních navigačních družicových systémů (GNSS) pro určování polohy, navigaci a měření času na Měsíci.
Další týden sprintuje ke svému konci a za 12 hodin od vydání tohoto článku už bude patřit historii. Přinesl ale celou řadu momentů, na které se bude ještě dlouho vzpomínat – ať už v dobrém, či špatném. V Kosmotýdeníku si zrekapitulujeme aktuální stav mise OSIRIS-APEX, ale řeč bude také o dění na základně Starbase, či o přípravě na další indický start s jejich vlastní navigační družicí.
V rámci příprav na program Artemis agentura NASA vyvíjí sérii stále komplexnějších lunárních misí, které ve výsledku povedou k vybudování udržitelné lidské přítomnosti na povrchu Měsíce v dalších desetiletích. V rámci programu CLPS (Commercial Lunar Payload Services) se na Měsíc vydal i lunární lander Blue Ghost od Firefly Aerospace, který má 14 dní fungovat v oblasti Mare Crisium. Na své palubě nese desítku vědeckých a technologických nákladů od NASA, které umožní prostudovat dříve neprozkoumanou oblast. Jedním z těchto přístrojů je i LMS (Lunar Magnetotelluric Sounder) vyvinutý na Southwest Research Institute, který má být schopen prostudovat vnitřní strukturu Měsíce až do hloubky 1130 km, což odpovídá dvěma třetinám cesty k jádru Měsíce. Tato měření si posvítí na diferenciaci a tepelnou historii Měsíce, což je středobod chápání evoluce světů s pevným povrchem.
Na první pohled může Měsíc působit jako pustá kamenná koule, ale jeho povrch pokrývají vrstvy štěrku, drobných kamenů a prachu, které se souhrnně označují jako lunární regolit. Během misí programu Apollo si astronauti na vlastní kůži ověřili, že jemný práškovitý prach, elektromagneticky nabitý vlivem neustálého bombardování slunečními a kosmickými částicemi, je extrémně abrazivní a ulpívá na všem – od bot a rukavic až po dopravní prostředky a nářadí. Jaké výzvy tento regolit představuje pro budoucí mise programu Artemis, které počítají s dlouhodobějšími pobyty na měsíčním povrchu?
Naše minisérie článků o nákladech na palubě lunárního landeru Blue Ghost od Firefly Aerospace se pomalu blíží k závěru a samotný lander by se dnes ráno mohl vydat na 45 dní dlouhou cestu k Měsíci. V dnešním článku si posvítíme hned na dva zajímavé náklady – na rozdíl od minulých článků tentokrát nebude řeč o vědeckých přístrojích, ale o technologických demonstrátorech. Na jejich význam při kosmických misích bychom neměli zapomínat, protože často testují nové technologie, které je potřeba prověřit v reálných podmínkách, aby se mohly začít používat na budoucích misích. Nejprve si představíme odběrné zařízené LPV (Lunar PlanetVac) a ve druhé části bude následovat radiačně odolný počítač RadPC.
V posledních týdnech vyšlo na našem webu hned několik článků, které postupně představují vědecké přístroje a technologické demonstrátory, které má na Měsíc dopravit první lunární lander Blue Ghost od firmy Firefly Aerospace. Není se co divit, jeho start na Falconu 9 nás čeká už příští týden a proto by bylo záhodno představit Vám před startem co možná nejvíce z jeho zajímavých nákladů. Dnes se podíváme na zařízení, které si posvítí na problém, se kterým se na první pohled potýkají i lidé na Zemi. Přesto v případě Měsíce (a jednou i Marsu) jde o významnější komplikaci. Řeč je o boji s prachem, který pro astronauty představuje významné riziko, které je potřeba co nejvíce omezit. Právě proto výzkumníci z Kennedyho střediska na Floridě hledají inovativní možnosti k využití své technologie EDS (Electrodynamic Dust Shield).
Americký rentgenový snímač, který brzy vyrazí k Měsíci, je důkazem, že i při letech k Měsíci je možné studovat naši planetu. Jeho úkolem totiž bude pořídit první globální snímky magnetického pole, které chrání Zemi před nebezpečnými projevy našeho Slunce. Přístroj LEXI (Lunar Environment Heliospheric X-ray Imager) je jedním z deseti nákladů na palubě příští lunární dodávky z programu CLPS (Commercial Lunar Payload Services). Lander Blue Ghost od firmy Firefly Aerospace by měl odstartovat na Falconu 9 z Kennedyho střediska na Floridě v polovině ledna. LEXI podpoří snahu NASA porozumět tomu, jak Země reaguje na kosmické počasí.
Astronauti z programu Apollo umístili na povrch Měsíce koutové odražeče, které dokáží s minimálním rozptylem vrátit zpět na Zemi laserový paprsek, který byl z naší planety vyslán k povrchu Měsíce. Jedná se o zrcadla, která odrážejí přicházející světlo do stejného směru, ve kterém přichází. Výpočet času, který puls potřebuje k cestě tam a zpět, umožňuje vědcům přesně změřit tvar Měsíce a jeho vzdálenost od Země. Obě tyto hodnoty jsou přitom přímo ovlivněny gravitací naší planety. O více než půl století později, když stojíme na prahu lunárního programu Artemis, vědci stále využívají data z těchto koutových odražečů z programu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
