BepiColombo

  • Data z průletů BepiColombo kolem Merkuru už přináší vědecké informace

    Data z průletů BepiColombo kolem Merkuru už přináší vědecké informace

    V červnu 2023 provedla evropsko-japonská mise BepiColombo gravitační manévr u svého budoucího cíle – planety Merkur. Během průletu byly obě spojené sondy vystaveny řadě jevů, které často souvisely s magnetickým polem planety. Přístroje na BepiColombo tyto jevy měřily a poskytly tak vědcům náznak toho, co by se mohli časem dozvědět o magnetickém poli Merkuru a jeho jedinečných útvarech, které by mise měla prostudovat do hloubky, až v listopadu 2026 dorazí na oběžnou dráhu kolem planety.

  • Jak BepiColombo viděla průlet kolem Merkuru?

    Jak BepiColombo viděla průlet kolem Merkuru?

    Evropsko-japonská mise BepiColombo se 4. září prosmýkla kolem Merkuru v nejmenší vzdálenosti, jaká je pro tuto misi naplánována. Kromě toho tato mise dostala první možnost nahlédnout do okolí jižního pólu první planety naší soustavy. Při průletu byly aktivní tři inženýrské kamery (M-CAM 1, 2 a 3), které pořídily 128 různých snímků a právě z nich bylo vytvořeno působivé časosběrné video. V něm vidíme, jak se planeta pomalu nasune do zorných polí kamer M-CAM 2 a 3, načež kamera M-CAM 1 ukáže, jak se Merkur postupně začal opět vzdalovat.

  • Kosmotýdeník 625 (2. 9. – 8. 9.)

    Kosmotýdeník 625 (2. 9. – 8. 9.)

    Tento týden se stalo tolik zajímavých kosmonautických věcí, že je opravdu obtížné vybrat, co do našeho pravidelného týdenního souhrnu dát. Jisté však je, že hlavní téma Kosmotýdeníku bude tentokrát z České republiky. V Praze totiž proběhla velmi zajímavá simulovaná mise PROMISE zahrnující i výstup na povrch Měsíce, které se mimo jiné účastnil i Aleš Svoboda. Podíváme se na podrobnosti. V dalších tématech se můžete těšit na návrat lodi Starliner z nečekaně dlouhé certifikační mise, průlet sondy BepiColombo kolem Merkuru či návrat čínského tajného malého raketoplánu. Nepřijdete ani o tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • BepiColombo dnes prolétí kolem Merkuru

    BepiColombo dnes prolétí kolem Merkuru

    Evropsko-japonská mise BepiColombo se v noci na zítřek ještě před půlnocí prosmýkne kolem první planety Sluneční soustavy. Gravitační manévr přivede sondu 4. září ve 23:48 SELČ do maximální vzdálenosti pouze 165 kilometrů nad povrchem Merkuru. Pro BepiColombo to bude vůbec první možnost spatřit polární oblasti této planety. Na níže přiložen infografice můžete vidět, jak bychom viděli tento průlet, pokud bychom stáli na místě Slunce.

  • BepiColombo

    ESA oznámila úpravu trajektorie mise BepiColombo k Merkuru. Odkládá vstup sondy na oběžnou dráhu téměř o rok z důvodu problémů s tryskami. Příští průlet proběhne 165 kilometrů od Merkuru, tedy o 35 kilometrů blíže, než bylo původně plánováno. 3. září 10:30

  • Problém s pohonným systémem BepiColombo

    Problém s pohonným systémem BepiColombo

    Evropsko-japonskou misi BepiColombo potkal problém, který jí znemožnil využívat pohonný systém na plný tah. Sestava je tvořena třemi hlavními samostatnými částmi. Kromě vlastních vědeckých sond MMO (též Mio) a MPO je zde pohonný modul MTM (Mercury Transfer Module). Jednotlivé části se od sebe oddělí až poté, co celá sestava vstoupí na dráhu kolem Merkuru. Fotovoltaické panely a iontové motory na MTM slouží k vytváření tahu, který mise potřebuje během své komplikované cesty ze Země k Merkuru. Ovšem 26. dubna, kdy měla sestava naplánovaný začátek velkého manévru, nebyl modul MTM schopen dodat iontovým motorům dostatek elektrické energie.

  • Vzorná spolupráce kosmických sond

    Vzorná spolupráce kosmických sond

    17. duben roku 2021 byl na Slunci vlastně skoro stejný jako každý jiný den. To se ale změnilo, když výjimečná erupce vyvrhla z jeho povrchu obří oblak materiálu. Podobné výrony ze Slunce nejsou neobvyklé, ale tento se vyznačoval nezvykle širokým rozptylem, ve kterém vyslal vysokoenergetické protony a elektrony téměř rychlostí světla. Tyto částice postupně zaregistrovalo hned několik kosmických sond, které se pohybují ve vnitřních oblastech Sluneční soustavy. Bylo to dokonce poprvé, kdy byly vysokoenergetické protony a elektrony (zkráceně SEP – solar energetic particles) pozorovány sondami na pěti hodně vzdálených místech mezi Sluncem a Zemí, ale i u Marsu. Nyní tyto odlišné výhledy na sluneční erupci odhalují, že různé druhy potenciálně nebezpečných SEP mohou být vyvrhovány různými jevy na Slunci do různých směrů, takže mají široký rozptyl.

  • Na co se těšit v roce 2024? (Bezpilotní kosmonautika)

    Na co se těšit v roce 2024? (Bezpilotní kosmonautika)

    Přelom roků je na našem webu již tradičně ve znamení rekapitulace událostí končícího roku a výhledu na to, co slibuje rok nastupující. Vloni jsme tuto tradici lehce aktualizovali. Jelikož se toho děje stále více, rozdělili jsme tedy oba články na pilotovanou a bezpilotní kategorii. Tento článek je tedy prvním ze zmíněných čtyř. Zaměříme se na to, co by nás mohlo v roce 2024 čekat na poli nepilotované kosmonautiky. V pátek 29. prosince přijde článek zaměřený na výhled pilotované kosmonautiky na rok 2024. První den Nového roku Vám přinese rekapitulaci nepilotované kosmonautiky v roce 2023 a 2. ledna vyjde na našem webu článek, který zrekapituluje rok 2023 v pilotované kosmonautice.

  • Japonská součást BepiColombo přináší zajímavá data

    Japonská součást BepiColombo přináší zajímavá data

    Mise BepiColombo je společným projektem japonské a evropské kosmické agentury tvořeným dvojicí sond. Evropská sonda nese název MPO, zatímco japonská se označuje jako MMO, přičemž se pro ni používá i familiární označení Mio. BepiColombo je přelomová mise, jelikož ještě nikdy necestovaly dva orbitery k jiné planetě společně.  Během 1. října 2021 provedla BepiColombo první průlet kolem Merkuru, který pomohl upravit její rychlost tak, aby mohlo v roce 2025 dojít k doručení obou družic na oběžnou dráhu této planety. Pečlivá analýza nasbíraných údajů o plazmatu zachycená sondou Mio prokazuje, že její senzory poprvé zažily situaci, kdy došlo k uryhclení elektronů v magnetosféře a jejich spadu na povrch planety. Dopadající elektrony vytvořily na povrchu polární záři pozorovatelnou v rentgenovém oboru. Podle vědců může jít o univerzální mechanismus vzbuzující polární záři, a to i v magnetickém prostředí velmi odlišném od zemského.

  • Na co se těšit v roce 2023? (Bezpilotní kosmonautika)

    Na co se těšit v roce 2023? (Bezpilotní kosmonautika)

    Ke každoročnímu koloritu přelomu dvou roků už na našem webu neodmyslitelně patří série článků, ve kterých nejprve rozebíráme, na co se v dalším roce těšit a následně si zrekapitulujeme uplynulý rok. Jelikož se toho děje stále více, budou obě zmíněné kategorie článků rozděleny na kosmonautiku bezpilotní a kosmonautiku pilotovanou, do které si ale přidáme i provoz kosmických stanic včetně startů bezpilotních nákladních lodí. Dnes se proto podíváme na to, co nás v roce 2023 čeká na poli bezpilotní kosmonautiky. A nebude toho věru málo! Můžeme se těšit na premiéry nových kosmických raket, starty nových sond, ale i nové objevy těch, které již ve vesmíru jsou. Stejně jako každý rok je potřeba i tentokrát připomenout, že všechny v článku uvedené informace se zakládají na údajích, které jsou na konci roku 2022 veřejně dostupné. Je tedy možné, že některé zmíněné projekty potká odklad na další rok(y). Stejně tak je jasné, že si pro nás kosmonautika připraví celou řadu událostí, které se dopředu…

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-317)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Space Cargo

    Evropská společnost Space Cargo Unlimited, specializující se na výrobu ve vesmíru, dokončila vývojový model opakovaně použitelného kosmického zařízení REV1 určeného k dopravě užitečného zatížení do vesmíru a jeho následnému návratu na Zemi.

  • NASA

    Administrátor NASA Jared Isaacman představil vizi agentury, která se při zajišťování kosmických lodí a přepravních služeb spoléhá na komerční firmy, ale zároveň si zachovává odborné znalosti a zázemí potřebné k vývoji technologií, do nichž by se soukromý sektor sám nepustil kvůli příliš vysokým rizikům nebo nákladům.

  • Mitsubishi Electric

    Společnost Mitsubishi Electric plánuje při druhém zkušebním letu nosné rakety Miura 5 vypustit demonstrační družici pro připravovanou víceúčelovou megakonstelaci. Španělská kosmická společnost PLD Space, která raketu Miura 5 vyvíjí, plánuje její první start v první polovině roku 2027.

  • Čína

    Čínská kosmická agentura vyhlásila výzvu k předkládání návrhů vědeckých přístrojů pro svou připravovanou misi k Jupiteru. Zveřejněné informace odhalují, že součástí projektu bude také přistávací modul určený k přistání na Callisto, jednom ze čtyř velkých Galileových měsíců Jupiteru.

  • NASA

    Členové rozpočtového výboru amerického Senátu chtějí urychlit vývoj kosmického teleskopu Habitable Worlds Observatory NASA a navrhují proto poskytnout na tuto misi dodatečné finanční prostředky v roce 2027.

  • SEOPS Space

    Společnost SEOPS Space, specializující se na zajišťování služeb v oblasti kosmických startů, uzavřela se společností Stoke Space dohodu o několika misích, v jejímž rámci si zajistila využití její nosné rakety Nova pro sdílené starty družic (rideshare). První z těchto misí by se mohly uskutečnit již v roce 2029.

  • Office of Space Commerce

    Americký Úřad pro kosmický obchod (Office of Space Commerce) vybral čtyři společnosti k účasti v pilotním programu, který má vést k vytvoření systému pro schvalování nových komerčních kosmických aktivit.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Pravopisnou kontrolu zajišťuje Korekthor.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗