Bluelink Satcom
Čínský startup Bluelink Satcom získal financování na vybudování družicové sítě schopné detekovat signály Bluetooth z vesmíru.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čínský startup Bluelink Satcom získal financování na vybudování družicové sítě schopné detekovat signály Bluetooth z vesmíru.
NASA 28. března oznámila, že přidala vesmírnou loď Starship od společnosti SpaceX do své smlouvy NASA Launch Services (NLS) II. Smlouvu NLS II využívá agentura k získávání služeb startu pro mnoho vědeckých a průzkumných misí.
Specialista na vesmírnou robotiku GITAI dokončil koncepční studii mechanického ramene, které by bylo připraveno podporovat japonský lunární rover s posádkou.
Kanadská společnost MDA Space oznámila 1. dubna plány na koupi izraelského výrobce družicových čipů SatixFy za 269 milionů dolarů.
Společnost Airbus Defence and Space postaví přistávací platformu pro rover ExoMars Evropské vesmírné agentury. Start mise je plánován na rok 2028.
Čína dňa 29.3.2025 o 17:05 hod. SEČ úspešne vypustila experimentálnu družicu TJS-16 pomocou rakety CZ-7A z kozmodrómu WSLC.
Evropa uzavřela smlouvu se společností Thales Alenia Space na vývoj digitálního dvojčete zemědělských systémů, které kombinují satelitní data a modelování plodin na podporu udržitelných a klimaticky odolných zemědělských postupů na celém kontinentu.
Technologická a konzultační firma Booz Allen Hamilton představila koncept mega-konstelace družic navržených tak, aby naplnily vizi vládní administrativy na komplexní protiraketový obranný štít na ochranu Spojených států, tzv. Golden Dome.
V prohlášení z 26. března NASA uvedla, že modul Pressurized Cargo Module pro Cygnus, který měl letět s misí NG-22 k ISS, je poškozený a nebude použit pro tuto misi, která měla odstartovat v červnu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Evropsko-japonská družice EarthCARE, která byla vypuštěna v květnu, již přinesla první snímky ze tří svých vědeckých přístrojů. Nyní je v centru pozornosti atmosférický lidar, nejpokročilejší ze čtyř palubních přístrojů družice. Jeho špičkový senzor dokázal podrobně zachytit vertikální profily aerosolů ve 20 kilometrů vysokém sloupci atmosféry. Tyto malé částice a kapičky pocházejí jednak z přírodních zdrojů (lesní požáry, prach, mořský příboj), tak i z lidské činnosti (průmyslové emise, či spalování dřeva. Vydáváním pulsů ultrafialového záření a analýzou odražených signálů tento jedinečný lidar měří distribuci a vlastnosti aerosolů a oblačnosti. Sleduje jejich výšku, mocnost, optické vlastnosti i fyzikální charakteristiky.
Družice Tanager-1, která nese špičkový přístroj od NASA k detekci skleníkových plynů, dosáhl oběžné dráhy poté, co jej 16. srpna v rámci mise Transporter-11 vynesla z Vandenbergovy základny raketa Falcon 9. Pozemní týmy úspěšně navázaly komunikaci s družicí necelé tři hodiny po startu. Družice využije snímkovací spektrometr vyvinutý v Jet Propulsion Laboratory ke globálnímu měření emisí metanu a oxidu uhličitého, které vystopuje až na úroveň jednotlivých podniků. Tanager-1 byl vyvinut jako součást filantropicky financované koalice veřejného a státního sektoru, kterou vede nezisková organizace Carbon Mapper. Firma Planet Labs PBC, která postavila družici Tanager-1, je členem koalice Carbon Mapper, stejně jako JPL. Organizace se netají plánem postavit později druhou družici Tanager, která má opět nést snímkovací spektrometr z JPL.
V sobotu 18. listopadu ve 20:00 SEČ byla na Mezinárodní kosmické stanici dokončena instalace přístroje AWE. S pomocí dálkově ovládaného manipulátoru Canadarm2 inženýři nejprve vyjmuli AWE z nehermetizovaného nákladového prostoru (trunku) nákladní lodi Dragon 2, k čemuž došlo jen pár dní poté, co tato loď dorazila ke stanici. Následně byl stejný manipulátor využit k usazení AWE na platformu EXPRESS Logistics Carrier 1, která je navržena k tomu, aby mohla přijmout externí náklady připojené k Mezinárodní kosmické stanici. Po vydání prvotních pokynů k přístroji AWE, k čemuž došlo v pondělí 20. listopadu, mohl tým potvrdit, že přístroj přijímá elektrickou energii. Všechny čtyři kamery fungují a vědecký tým přijímá jejich data. Mise tedy probíhá podle očekávání. Přístroj AWE by měl umožnit vědcům vypočítat velikost, energii a hybnost atmosférických gravitačních vln, které mohou vzniknout vlivem narušení způsobených počasím jako jsou bouřky či hurikány. AWE je prvním přístrojem NASA, který se pokusí o tento typ vědeckých pozorování. Očekává se, že by mohl přinést hlubší pohled do procesů, jak pozemské počasí může ovlivňovat kosmické počasí, které má vliv třeba
30. dubna letošního roku bude nominální provoz družice Aeolus, první mise určené výhledně k pozorování zemských profilů větru v globálním měřítku, ukončen v rámci příprav na sérii činností, které souvisí se závěrečnou fází celého projektu. Ačkoliv nedávná aktualizace palubního laseru družice Aeolus způsobila, že i v posledních měsících fungoval stejně dobře jako dříve, ubývající zásoby pohonných látek společně s rostoucí sluneční aktivitou znamenají, že se konec mise nezadržitelně blíží. To, že se tato evropská mise dostala takto daleko, je ohromný úspěch. Aeolus totiž svou původní očekávanou tříletou životnost překonal o více než rok a půl.
Americký přístroj AWE (Atmospheric Waves Experiment) by měl letos v prosinci vyrazit vstříc stanici ISS. Odsud, z výšky okolo 420 kilometrů, bude studovat atmosférické gravitační vlny, aby vědci lépe porozuměli tomu, jak se s jejich pomocí přenáší energie v horních vrstvách pozemské atmosféry a jak ovlivňují kosmické počasí. namísto výrazu atmosférické gravitační vlny se občas můžete setkat i s označením vztlakové vlny (buoyancy waves). Jedná se o běžný jev propojující oblasti nízkého a vysokého tlaku přenosem tepla a hybnosti vzhůru. Tyto vlny vznikají blízko zemského povrchu vlivem poruch – například když vzduch proudí přes hory, ale také vznikají při bouřkách a tropických cyklónech. Tyto odlišné zdroje vytváří atmosférické gravitační vlny s velmi odlišnými rychlostmi i rozsahem, které bylo až doposud velmi složité komplexně měřit z kosmického prostoru jedním přístrojem.
V pondělí 28. listopadu NASA oznámila, že ukončuje vývoj své mise GeoCarb. Namísto ní chce agentura vypracovat a zavést plán na využití alternativních možností měření a sledování skleníkových plynů. Postupně se totiž začínají objevovat nové možnosti, jak pořizovat klíčová měření skleníkových plynů. V době, kdy NASA uvažovala o misi GeoCarb přitom takové možnosti nebyly k dispozici. Za příklad nám může posloužit vědecký přístroj EMIT, který byl v červenci letošního roku dopraven na Mezinárodní kosmickou stanici, schopný měřit metan.
Když 21. prosince loňského roku odstartovala z floridské rampy 39A raketa Falcon 9 s nákladní lodí Dragon 2, vydal se vstříc oběžné dráze také malý CubeSat DAILI (Daily Atmospheric Ionospheric Limb Imager). Jde o 6U CubeSat, je tedy tvořený šesti základními kostkami s hranou o délce 10 cm. Ačkoliv běžně jsou tyto kostky u 6U Cubesatu složeny do tvaru 2×3, u DAILI jde o šest kostek v řadě za sebou. Na CubeSat má tedy poměrně nezvyklý tvar s rozměry 10 × 10 × 60 cm. Začátkem ledna dojde k jeho vypuštění z paluby ISS a on pak bude moci začít sledovat složení zemské atmosféry ve výškách 130 – 350 kilometrů nad povrchem.
Americký vědecký přístroj, který bude měřit znečištění vzduchu nad Severní Amerikou, se dočkal dalšího důležitého milníku. V úterý 18. května byl přístroj TEMPO (Tropospheric Emissions: Monitoring of Pollution), který bude během přeletů nad osvětlenou stranou Země pořizovat každou hodinu měření s nesrovnatelným prostorovým rozlišením, odeslán z výrobní firmy Ball Aerospace v coloradském Broomfieldu do firmy Maxar Technologies, která vyrábí v kalifornském Palo Altu samotnou družici Intelsat 40e, do které bude přístroj integrován.
Znečištění ovzduší je globální environmentální problém zasahující zdraví lidí, který má na svědomí každoročně milióny předčasných úmrtí po celém světě. Satelit Copernicus Sentinel-5P byl vypuštěn v říjnu 2017, aby mapoval různé zenčišťující látky v ovzduší. 12. března 2019 publikovala ESA nové mapy zložené na pozorování tohoto satelitu týkající se emisí kysličníku dusičitého (nitrogen dioxide) do atmosféry ve městských oblastech celého světa.
Podle rozboru více než dvacetiletých sledování sahá atmosféra Země ve formě vodíkové geokorony až do vzdálenosti 630 000 km. 10. března 9:15
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
