sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Ve věku 74 let zemřel v pátek 10. července 2026 druhý bulharský kosmonaut Alexandr Alexandrov. Do vesmíru se podíval v rámci programu INTERKOSMOS. Při této misi se podíval v roce 1988 na ruskou stanici MIR při misi Sojuz TM-5.
Společnost Fi, která se zabývá technologiemi pro domácí mazlíčky, 8. července spustila sledovací zařízení pro psy, které využívá službu T-Satellite s podporou Starlink od společnosti T-Mobile, aby bylo možné zůstat připojeni napříč Spojenými státy, a to i mimo pozemní síť telekomunikačního operátora.
Japonská společnost iSpace, která se zabývá průzkumem Měsíce, kupuje nákladní kapacitu pro svůj budoucí přistávací modul, který by nesla kosmická loď Starship v lunární verzi.
Nová singapurská kosmická agentura podepsala dohodu o spolupráci se svým japonským protějškem v rámci svého úsilí o vybudování kosmického průmyslu v zemi.
Ve věku 87 roků zemřela včera, ve středu 8. července 2026 legendární americká pilotka Wally Funk. Byla poslední z žijících účastnic programu Mercury 13. V roce 2021 nahlédla v kabině New Shepard společnosti Blue Origin na několik minut do vesmíru (mise NS-16, dosažená výška 107 km)
Čest její památce.
Společnost Orbit Fab, která se zabývá doplňováním paliva pro družice, doufá, že s novým generálním ředitelem a novým kolem financování přejde od vývoje technologií k provozu.
Společnost D-Orbit podepsala smlouvu se společností ArkEdge Space. Dohoda o vícenásobném využití servisní družice ION je jednou z dosud největších komerčních dohod společnosti D-Orbit.
Indický startup Skyroot Aerospace se připravuje na svůj první pokus o start na orbitální dráhu, který se uskuteční již 12. července. Společnost plánuje rychlé rozšíření na měsíční frekvenci startů.
Program NASA pro komerční sběr družicových dat (CSDA) oznámil 23. června udělení smluv osmi novým poskytovatelům komerčních satelitních dat, z nichž tři jsou evropští: Kuva Space (Finsko), OroraTech (Německo) a Satlantis (Španělsko).
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Máme za sebou dalších sedm dní, které jsou poněkud odlišné od těch týdnů, na které jsme normálně zvyklí. I hlavní téma Kosmotýdeníku, který shrnuje dění v kosmonautice za poslední týden, bude věnováno aktuálním dopadům světové pandemie koronaviru COVID-19 na kosmický výzkum. Podíváme se, jaké má pandemie aktuální dopady na programy NASA. Věnovat se však budeme i dalším tématům, od startů Falconu 9 a Sojuzu 2-1b, až po novou globální mapu planetky Bennu. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.
Nový přidružený administrátor NASA pro pilotovaný průzkum a provoz Doug Loverro připravuje se svým týmem revidovaný plán mise Artemis III, jejíž cílem je pilotované přistání na Měsíci v roce 2024. V rozhovoru s vědeckým výborem Poradní rady NASA Loverro 13. března oznámil, že Gateway byla vyvedena z kritické cesty pro přistání 2024 a zcela oddělena od mise Artemis III. O této možnosti jsme informovali v několika předchozích dílech, naposledy v třetím odstavci únorového dílu. Gateway tedy již není součástí této mise, ale nadále bude potřebná pro udržitelný plán pozdějších průzkumných misí. Díky vyvedení z podpory mise Artemis III budou první moduly Gateway schopny pojmout vědecké užitečné zatížení. Současně NASA oznámila první dva vědecké experimenty, o nichž jsme psali v samostatném článku, a které proběhnou na palubě Gateway.
Nosná raketa Space Launch System, která se má stát páteří amerického programu Artemis bude používat pomocné urychlovací bloky na tuhé pohonné látky od firmy Northrop Grumman a hlavní kyslíkovodíkové motory od firmy Aerojet Rocketdyne. V úterý vydal úřad hlavního inspektora NASA zprávu, podle které by náklady na vývoj tohoto nosiče měly v době premiérového startu dosáhnout více než 18 miliard dolarů. Program je již nyní ve dvouletém skluzu oproti původním plánům a cena vzrostla oproti očekáváním o dvě miliardy dolarů. Na vině jsou jak technické komplikace, tak i změny požadavků, ale i výkony dodavatelů. V roce 2023, kdy mají v SLS letět první lidé, by mohly náklady na program SLS atakovat hranici 23 miliard dolarů.
Pouhé dva týdny po dokončení termálních a environmentálních zkoušek začaly lodi Orion pro misi Artemis I radiofrekvenční zkoušky. Testy označované jako EMC, jsou běžnou součástí přípravy kosmického hardwaru. Veškerá elektronika vydává nějakou formu elektromagnetických vln, které mohou způsobit interferenci s jinými zařízeními. Pro příklad z běžného života nemusíme chodit moc daleko – asi každý z nás zažil, jak se začnou chovat reproduktory, když se blízko nich nachází mobilní telefon, na který se zrovna někdo snaží dovolat.
V dalších letech budeme po mnoha desetiletích půstu opět svědky pilotovaných výprav k Měsíci a jednou možná i někam dál. U těchto výprav, zvlášť pokud mají trvat delší dobu, představuje největší riziko pro posádku neviditelný nepřítel – kosmické záření. NASA proto nedávno podepsala dohodu s Izraelskou kosmickou agenturou ISA a německým centrem DLR, která se týká experimentálního ověření zařízení AstroRad, tedy vesty chránící před kosmickým zářením, během chystané mise Artemis I. Půjde jednak o letovou zkoušku nové rakety SLS a lodi Orion, která poletí bez posádky. Celý experiment, který dostal jméno MARE (Matroshka AstroRad Radiation Experiment), má získat cenná data o radiační úrovni v různých fázích cesty k Měsíci a zpět. Inženýry bude zajímat, jak efektivní v blokování neviditelného záření tyto vesty jsou.
V úvodu minulého dílu byl popsán přínos Gateway pro případné budoucí mise k Marsu. Ve stejný den, kdy článek vyšel, zveřejnil Výbor pro vědu, vesmír a technologie Sněmovny reprezentantů text návrhu autorizačního zákona, ve kterém specifikuje zprávy, které má administrátor NASA předat Kongresu, a které by sloužily jako podklad pro budoucí rozhodování. Ačkoli může být text zákona ještě změněn, vzhledem k jeho důležitosti se mu věnujeme v závěru tohoto dílu. V srpnu 2018 uvedl viceprezident USA Mike Pence termín, ve kterém má být na palubě Gateway první posádka – před koncem roku 2024. Nyní jsou v počáteční fázi výroby díly pro první dva moduly Gateway i pro pilotovanou misi Artemis III.
Jelikož se snažíme sledovat cestu prvního dokončeného centrálního stupně nové americké rakety SLS, nemůžeme Vás ochudit o aktuální informace. Zamíříme na jih amerického státu Mississippi, konkrétně na Stennisovo středisko, kde se tento letový exemplář pro misi Artemis I připravuje na významný milník v podobě souboru zkoušek označovaných jako Green run test. Stručně se dá říct, že půjde o komplexní testování celého stupně odshora dolů, během kterého se prověří správné fungování všech částí nové rakety před jejím prvním startem. Všechny zkoušky proběhnou na stanovišti B-2, což je největší testovací stanoviště svého druhu ve Spojených státech.
Firma Thales Alenia Space zahájila v Turíně stavbu servisního modulu lodi Orion pro misi Artemis III, v rámci které se mají lidé vrátit na Měsíc. 23. ledna 10:40
V minulém čtvrtletním přehledu jsme mimo jiné informovali o prováděných zkouškách mobilní vypouštěcí plošiny na startovní rampě 39B. Systémy plošiny byly napojeny na systémy rampy, v potrubí mezi infrastrukturou rampy a plošiny proudil kapalný vodík a kapalný kyslík, startovní tým prováděl simulovaná odpočítávání spojená se zkouškami chrličů vody a zatahováním obslužných ramen. Mezitím získávaly pozemní týmy praktické zkušenosti i v montážní hale VAB. 16. října byl Pathfinder, tedy rozměrová a hmotnostní maketa centrálního stupně rakety SLS, zvednut v rámci zkoušek jeřábových prací do svislé polohy a přemístěn do sekce High Bay 3 mezi přístupové montážní plošiny. Po dokončení zkoušek byl Pathfinder 31. října odeslán člunem Pegasus z přístaviště u haly VAB zpět do továrny Michoud Assembly Facility v New Orleans.
Firma Boeing chce rozvinout návrh lunárního landeru, který by podle firmy mohla startovat v jednom kuse na vylepšené verzi rakety SLS, kterou právě Boeing z velké části staví. Boeing předpokládá, že jeho návrh by umožnil dopravit astronauty na povrch Měsíce v roce 2024 bez nutnosti využít zárodek lunární stanice Gateway. Tento návrh lunárního landeru předložený NASA ale není jediný, který agentura dostala. Do úterý 5. listopadu totiž měly firmy posílat své projekty, které měly umožnit realizaci zrychleného návratu na jižní pól Měsíce v roce 2024, který před několika měsíci vyhlásil prezident Donald Trump.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
