Štítek ‘Artemis I’

Cesta k Artemis 1 a 2 (ohlédnutí za 2. čtvrtletím a výhled na 3. čtvrtletí 2019)

I takhle vypadalo přepisování názvu programu pilotovaných letů za nízkou oběžnou dráhu Země poté, kdy administrátor NASA Jim Bridenstine tyto průzkumné mise nově pojmenoval. V rámci našich čtvrtletních přehledů pravidelně sumarizujeme postup příprav na první dvě mise – nepilotovanou, nyní nazvanou Artemis 1 na oběžnou dráhu Měsíce a pilotovanou Artemis 2, během níž má čtyřčlenná posádka kosmické lodě Orion uskutečnit oblet Měsíce. Podívejme se tedy, co vše se událo od posledního čtvrtletního přehledu. Tentokrát začneme děním na startovním komplexu SLC-46 na Mysu Canaveral.

Kosmotýdeník 350 (27.5. – 02.6.)

Umělecká představa letounu Stratolaunch se třemi raketami Pegasus

Po tři sta padesát týdnů vám nepřetržitě v tento čas přinášíme pravidelný přehled událostí v kosmonautice v uplynulém týdnu. Ani tuto neděli v Kosmotýdeníku o tento příděl nepřijdete. Hlavním tématem bude tentokrát smutný konec ambiciózního a velkolepého projektu letounu Stratolaunch. Jaké byly plány a proč to nakonec nedopadlo, se dozvíte v hlavním článku. V dalších tématech se podíváme na kosmodrom Boca Chica, zamíříme i do Ruska a dojde i na pravidelné rubriky. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli!

Kosmotýdeník 348 (12.5. – 19.5.)

Uběhlo dalších sedm dní a proto je čas podívat se na události, které v kosmonautice tento čas formovaly. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vezme plány společnosti ULA na znovupoužitelnost svých raket a plány NASA na nafukovací tepelný štít. Oba tyto plány se setkají v jednom startu v roce 2021. Dále se podíváme na poslední čínský start, anebo na pokrok u zařízení Starhopper společnosti SpaceX. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Cesta k Exploration Mission-1 a 2 (ohlédnutí za 1. čtvrtletím a výhled na 2. čtvrtletí 2019)

V souvislosti s rostoucími lunárními aktivitami Číny byl úvodní odstavec minulého čtvrtletního souhrnu věnován úvaze, či spíše varování před chybějícím pocitem naléhavosti návratu amerických astronautů k Měsíci a na jeho povrch. Právě o naléhavosti hovořil 26. března viceprezident Spojených států Mike Pence na zasedání Národní rady pro kosmonautiku. Pence ve svém projevu pověřil NASA přistát v roce 2024 v oblasti jižního pólu Měsíce. Tedy v oblasti, která má velkou vědeckou, ekonomickou a strategickou hodnotu, a kde již NASA potvrdila existenci vodního ledu v trvale odstíněných kráterech.

Poletí Orion k Měsíci na komerční raketě?

NASA měla za úkol provést misi EM-1 nejpozději do června roku 2020. Jak však dnes přiznal administrátor kosmické agentury, Jim Bridenstine, vývoj nosné rakety SLS potkávají zdržení a komplikace, takže se zdá, že se tento slíbený termín nestihne. Bridenstine zdůraznil, že SLS je pro budoucí plány NASA velmi důležitá – vzhledem ke svému obřímu aerodynamickému krytu a velké nosnosti. Dodal však, že v rámci zachování slíbeného termínu agentura zvažuje mnoho řešení. Jedním z nich je i možnost, že by NASA sáhla po komerčně dostupných raketách.

Valentýnské oživení kosmické techniky

Právě dnes zažívají dva kousky kosmické techniky první společné oživení. Evropský servisní modul ESM (European Service Module) a adaptér lodi Orion CMA (Crew Module Adapter) budou poprvé společně aktivovány. To umožní technikům poprvé zkontrolovat spojení mezi oběma důležitými díly. K samotnému spojení došlo už na konci loňského roku, přičemž oba díly se od sebe už nikdy neoddělí. Evropský servisní modul už prošel zkouškami avioniky a energetických systémů již před odesláním do USA – v montážní hale firmy Airbus v německých Brémách. Ale tentokrát půjde o první oživení od jeho spojení s adaptérem CMA.

Cesta k Exploration Mission-1 a 2 (ohlédnutí za 4. čtvrtletím 2018 a výhled na 1. čtvrtletí 2019)

Zdá se, že oproti šedesátým letům minulého století naráží současný plán na návrat Američanů k Měsíci či dokonce na jeho povrch na chybějící pocit naléhavosti. Případný náskok rostoucího konkurenta, Číny, by však v souvislosti s přeměnou geopolitického myšlení mohl mít významné a pro Spojené státy škodlivé důsledky. Čína připravuje novou pilotovanou kosmickou loď schopnou lunárních misí, a na první pololetí roku 2020 chystá její zkušební bezpilotní let na oběžné dráze Země. Loď bude vynesena z rampy LC101 kosmodromu Wenchang na ostrově Hainan při prvním letu rakety CZ-5B, což je nová varianta CZ-5 bez druhého stupně, určená k vynášení nákladů na nízkou oběžnou dráhu.

Servisní modul Orionu připojen k adaptéru

První exemplář evropského servisního modulu a adaptér, na který bude usazena návratová kabina lodi Orion se již nikdy nerozdělí. Po několika týdnech intenzivní práce, kdy pracovníky čekaly i směny prodloužené přes víkendy, se oba díly podařilo spojit. K významnému momentu došlo v montážní hale budovy Neil Armstrong Operations & Checkout building na Kennedyho středisku. Aby byly oba díly pevně spojené, zajišťuje přesně 192 šroubů, které zvládnou i velké namáhání při startu a samotném letu. Na celou sestavu však ještě čeká celá řada kroků na cestě na startovní rampu.

Servisní modul pro Orion míří na Floridu

Na dnešní ranní hodiny je ohlášeno zahájení přepravy evropského servisního modulu pro kosmickou loď NASA Orion, určenou pro misi Exploration Mission-1, na Kennedyho vesmírné středisko. Transportní letoun Antonov An-124 Ruslan společnosti Volga-Dnepr vzlétne z letiště v německých Brémách. Zítra má modul dorazit na Kennedyho vesmírné středisko. Servisní modul má tvar válce o výšce i průměru přibližně čtyři metry. Dohoda o dodání modulu mezi NASA a ESA byla ratifikována v prosinci 2012. V listopadu 2014 ESA vybrala jako hlavního dodavatele pro vývoj a výrobu společnost Airbus Defence and Space. Úkolem servisního modulu při kosmické misi bude kromě pohonu a řízení polohy Orionu i zajištění tepelné regulace modulu pro posádku a jeho zásobování elektřinou, vodou, kyslíkem a dusíkem. Uvnitř modulu se nachází více než 20 000 dílů a komponentů zahrnujících mimo jiné jedenáct kilometrů kabelů a stovky metrů trubek. Po natankování 8,6 tuny paliva přesáhne jeho hmotnost třináct tun. Podívejme se, jak probíhala stavba modulu, kterou rozhodně nelze označit za lehkou, a jaké další kroky jej ještě čekají.

Kosmotýdeník 320 (29.10. – 4.11.)

Tento týden by se dal nazvat týdnem konců, což v kosmonautice ne vždy musí znamenat něco negativního. Krom dalekohledu Kepler se totiž odmlčela i sonda Dawn, jejíž odchod byl také očekávaný a bylo z ní vymáčknuto, co se dalo. Podíváme se na ní blíže. Dále se v Kosmotýdeníku podíváme na ponoření české podvodní laboratoře Hydronaut, nebo na další čínský start. Těšit se můžete i na další tradiční rubriky. Přeji vám při chvílích s Komotýdeníkem hezkou neděli a dobré čtení.