Americké Vesmírné síly
Americké Vesmírné síly plánují síť družic, která by nepřetržitě monitorovala dění v okolí geosynchronní oběžné dráhy a vzájemně mezi sebou komunikovala, aby mohla rychle předávat údaje z průzkumu vojenským operátorům.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Americké Vesmírné síly plánují síť družic, která by nepřetržitě monitorovala dění v okolí geosynchronní oběžné dráhy a vzájemně mezi sebou komunikovala, aby mohla rychle předávat údaje z průzkumu vojenským operátorům.
Třetí a poslední širokopásmová družice ViaSat-3 s kapacitou v řádu terabitů byla uvedena do provozu nad oblastí Ameriky, oznámil 17. září její americký provozovatel. Stalo se tak několik dní poté, co společnost SpaceX vynesla na oběžnou dráhu poslední tři družice pro síť O3b mPower lucemburské společnosti SES.
Americké Vesmírné síly rozšiřují využívání komerčních družic k odhalování a určování polohy rušení GPS a dalšího elektronického rušení. Z toho, co původně začalo jako experiment, se tak stává stálá globální operace.
NASA pokračuje v plánech na nákup dalších tří misí kosmické lodi Crew Dragon společnosti SpaceX k Mezinárodní vesmírné stanici, přestože dlouhodobá budoucnost této kosmické lodi zůstává nejistá.
Softwarová společnost Sedaro zaměřená na vesmírné technologie získá od vlády financování až ve výši 45 milionů dolarů na rozšíření platformy, která pomáhá americkým vesmírným silám analyzovat, jak spolu fungují různé družice, senzory a další schopnosti.
Společnost Rocket Lab 18. září vynesla na oběžnou dráhu radarovou zobrazovací družici pro japonskou společnost Synspective. Šlo již o pátý let rakety Electron během pouhého měsíce a půl.
Německý startup Isar Aerospace zahájí komerční starty své rakety Spectrum po úspěšném zkušebním letu na začátku tohoto měsíce. Společnost zároveň pracuje na rozšíření výrobních kapacit, aby dokázala uspokojit vysokou poptávku.
Společnost Space Cargo Unlimited podepsala smlouvu na přepravu nákladů na palubě návratového modulu Starfall společnosti SpaceX. Firma tak rozšiřuje širokou nabídku možností pro výzkum a výrobu v podmínkách mikrogravitace.
Americké vesmírné síly dávají společnosti SpaceX volnost při návrhu jedné z nových vojenských družicových sítí na nízké oběžné dráze Země (LEO). Stanovují přitom požadavky na výkon, místo aby předepisovaly počet a konfiguraci družic potřebných k jejich splnění.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

SpaceX změnila kosmonautiku, a to nejen po technické stránce, ale proměnila i management. Hlavní zprávou posledních let ovšem je, že opětovně použitelné rakety nejsou utopie a jejich provoz dává i ekonomický smysl. Svým přístupem doslova utekla společnost pod vedením Elona Muska konkurenci na míle daleko, a ta se teď snaží dohánět co se dá. Výjimkou není ani Evropa a evropské společnosti. Vlajkovou lodí příštích let ESA má být raketa Ariane 6, která je ovšem velmi často kritizována. Zejména za to, že nesleduje trendy posledních let. Respektive, že se nejde podobnou cestou jako u SpaceX. Může za to mnoho faktorů, ale nejzásadnějším bylo rozhodnutí o tom, jak bude vypadat nástupce nosiče Ariane 5 před lety. Tato raketa byla úplně jiná, než její předchůdkyně ve stejné rodině. Ty byly modulární a daly se upravovat podle požadavků daných misí. Podobně, jako třeba rakety Atlas V. Ariane 5 má ovšem základní architekturu pořád stejnou. Nelze ovlivnit počet pomocných motorů a tím nelze měnit výrazně ani tah. Ariane 5 totiž vyrostla jako možný nosič pro

Společnost SpaceX změnila nahlížení na kosmické rakety, jako na zboží na jedno použití. Přes všechnu kritiku se sázka na risk vyplatila a i nejzarytější skeptici nyní hledají cesty, jak udělat lety do kosmu levnější. Fungující koncept záchrany prvního stupně pomocí přistání za využití motorů byl sice na první pohled šílený nápad, ale o jeho úspěchu svědčí fakt, že téměř všichni výrobci raket se jím nyní nějakým způsobem zabývají. A stranou není ani Evropa, která se snaží postupnými prvky nabídnout koncept, který bude schopný konkurovat raketám Elona Muska. ArianeGroup spolu s partnery a to hlavně z Francie vyvíjejí komponenty, které povedou k opakovaně použitelné raketě chystané na rok 2030. Do programu je zapojena celá ESA, a tedy i Česká republika. V nedávné době byly odzkoušeny dvě palivové nádrže pro demonstrátor Themis. První důležitý milník na cestě k evropské znovupoužitelnosti.

Raketa Ariane 6 ještě ani nevzlétla, a už se v Evropě chystá její nástupce. Za tímto účelem vznikla pracovní skupina ArianeWorks, srovnatelná například s obdobným projektem Skunk Works z USA, který vytvořil jedno z nejkultovnějších letadel světa SR-71 Blackbird. Nově vzniklá pracovní skupina by měla urychlit vznik opětovně použitelného nosiče a je třeba říct, že první výsledky už skutečně mají. Nyní se ArianeWorks zaměřuje na stavbu prototypu Themis, který bude osazen třemi raketovými motory na metan a odzkouší potřebné technologie pro vzlet a přistání raketového stupně, podobným způsobem jako v současnosti létají rakety Falcon 9. První krokem je stavba a vývoj trupu s nádržemi a následné zkoušky.

Před necelým rokem jsem sepsal článek, ve kterém byly mimo jiné shrnuty plány ESA, respektive francouzského Národního centra kosmického výzkumu (CNES), které se týkaly i připravovaných raketových nosičů a demonstrátorů. Jeden z ředitelů CNES, jenž má na starosti raketové nosiče – Jean-Marc Astorg, nyní tyto plány aktualizoval a přidal podrobnější informace o tom, jak chce Evropa dosáhnout dalšího snížení nákladů, a to až o polovinu v porovnání s aktuálními propočty na provoz rakety Ariane-6. Navíc se zdá, že se významně mění také rétorika. CNES zcela otevřeně přijal přístup „design-to-cost“ inspirovaný SpaceX a nejen to, potvrdil zahájení příprav na opakovanou použitelnost v první fázi, která povede přes koncept k velmi podobné raketě jako je Falcon 9.
Společnost APCO Technologies podepsala dohodu s ArianeGroup a CNES o spolupráci na demonstrátoru Themis. 25. listopadu 17:25

Jaké je počasí na Marsu a jak může ovlivnit měření marsotřesení? To je otázka, které se budeme věnovat v hlavním článku aktuálního již 336. vydání Kosmotýdeníku, které vás provede nejzajímavějšími událostmi, které přinesla kosmonautika v uplynulých sedmi dnech. Budeme se věnovat i dalším tématům, jakým je například rychlost přepravy prvního stupně Falconu 9 zpět na Floridu, navštívíme planetku Ryugu, či se podíváme na aktualizované plány na evropskou znovupoužitelnou raketu. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Francouzská kosmická agentura (CNES) a Německé středisko pro letectví a kosmonautiku (DLR) chtějí hlouběji zhodnotit přínosy obnovitelných technologií a postupně získat znalosti k znovupoužitelnému využití kosmických nosičů. K tomu jsou však nezbytné zkušenosti, které se Evropa bude snažit získat prostřednictvím jednostupňového raketového demonstrátoru. Ten by měl otestovat kritické technologie v reprezentativním prostředí, tak aby se v budoucnu daly využít v mnohem větším měřítku. Technologické postupy budou propojeny zároveň i s těmi provozními, aby ověřily, zda je podobný koncept vůbec proveditelný a pro koncové zaměření rentabilní. Úkolem bude taktéž identifikovat možná další vylepšení. Vyvíjený zkušební demonstrátor se nazývá Callisto a začít testovat se má od roku 2021.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.