Štítek ‘Ariane 6’

Kosmotýdeník 584 (20.11. – 26.11.)

Starliner

Pravé nedělní poledne je ideálním časem si shrnout nejzajímavější dění v kosmonautice v právě uplynulých sedmi dnech. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal aktuální stav přípravy pilotované komerční lodi Starliner, kterou připravuje na první pilotovaný let společnost Boeing. Stihnou start v avizovaném termínu? A jaké výzvy jsou ještě před společností, aby loď byla bezpečná? V dalších tématech se podíváme třeba na úspěšný severokorejský start, výrobu obytného lunárního modulu anebo statický zážeh rakety Ariane 6. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Statický zážeh Aeriane 6

Agentura ESA oznámila provedení statického zážehu nové rakety Ariane 6. Motory Vulcain 2.1 byly zažehnuty po dobu sedmi minut. Test byl proveden na startovací rampě v Kourou ve Francouzské Guyaně. 24. listopadu 8:00

Noční zkouška Ariane 6

24. října zástupci agentur ESA a CNES, společně se zástupci firem Arianespace a ArianeGroup na kosmodromu v Kourou ve Francouzské Guyaně dokončili kompletní plnoformátovou zkoušku předstartovních činností nové rakety Ariane 6. Ta byla v rámci testu WDR kromě jiného naplněna pohonnými látkami, které byly poté odčerpány. Celý test trval více než 30 hodin a tři týmy se vystřídaly po desetihodinových směnách. Cílem zkoušky bylo zvýšit robustnost systému a otestovat bezpečnostní postupy za mimořádných situací včetně přerušení odpočtu kvůli simulovaným anomáliím.

První zážeh Ariane 6 na rampě

Na evropském kosmodromu ve Francouzské Guyaně došlo k natankování testovacího exempláře nové evropské rakety Ariane 6 a poté následoval statický zážeh raketového motoru jejího centrálního stupně. Motor Vulcain 2.1 po zážehu hořel podle plánu 4 sekundy a poté byly nespotřebované zbytky kapalného kyslíku a vodíku přečerpány z rakety do podzemních zásobníků. Provedená zkouška byla pokračováním předešlé série testů, které se konaly 18. července. Aktuální zkoušku vedli experti z CNES a ArianeGroup pod dohledem zástupců ESA. Test měl prověřit předstartovní postupy, zážehovou sekvenci a opět prokázat, že systém je možné udržet v bezpečí i v případě zastavení předstartovního odpočtu, což už bylo prokázáno při zmíněné zkoušce 18. července. Naplnění rakety pohonnými látkami a zážeh motoru byly posledními úkoly, které zbývaly ke kompletnímu prověření rakety, rampy, obslužné věže a všem souvisejících palivových a elektrických rozvodů. Hlavní však bylo prověřit, jak tyto jednotlivé systémy fungují společně.

První zážeh Ariane 6

Připravovaná evropská raketa Ariane 6 provedla první krátký zážeh motoru centrálního stupně. Zážeh motoru Vulcain 2.1 trval čtyři sekundy. 6. září 14:30

Top 5 firem v českém kosmickém průmyslu

Týden uběhl a my Vám přinášíme další díl prázdninového seriálu TOP 5. Minulý díl zhodnotil Top 5 momentů Starbase. Dnešním tématem bude Top 5 firem v českém kosmickém průmyslu. Kosmický průmysl je velmi rychle rostoucí odvětví a Česko není výjimkou. Některé firmy se tak dostávají k čím dál zajímavějším projektům a jejich činnost se vyplatí sledovat. V článku se nacházejí firmy, u kterých by mohlo být sporné, zda je lze označit za skutečně české, a tak článek pojednává o firmách, jež se v našem průmyslu pohybují. Výběr těch pěti byl zároveň velmi obtížný. V České republice počet hráčů v tomto odvětví roste a perspektivních, zajímavých firem s ambiciózními projekty je celá řada. Proto se do výběru jen těsně nedostaly firmy jako: esc Aerospace, TRL Space, Zaitra či VZLÚ. I přesto je třeba při čtení článku brát v potaz, že se jedná o velmi subjektivní záležitost a ne každý musí s podobou žebříčku ze sta procent souhlasit.

Ariane 6 prošla prvním odpočtem

Týmy, které připravují raketu Ariane 6 na její uvedení do služby, 18. července na kosmodromu v Kourou poprvé úspěšně dokončily proces přípravy spojený se sekvencí předstartovního odpočtu. Zástupci ESA, hlavního řešitele projektu Ariane 6, tedy firmy Arianegroup, řešitele startovní rampy a test provádějící agentury CNES, dokončili důležité úkoly pro kvalifikaci systémů a provedli sérii činností, které plně odpovídají předstartovní chronologii. Simulace startu obnášela i odsun mobilní obslužné věže, chlazení palivových rozvodů na rampě i v raketě, chlazení nádrží horního i centrálního stupně kapalným vodíkem (-253 °C) a kapalným kyslíkem (-183 °C). Na konci testovací sekvence proběhly také kroky pozemního systému, které souvisí s odpočtem. Ten se zastavil před okamžikem, kdy by došlo k zážehu motoru Vulcain 2.1.

Kosmotýdeník 562 (19.6. – 25.6.)

Dalších sedm dní mizí nezadržitelně v propadlišti historie a než skočíme rovnýma nohama do nového týdne, musíme si ještě připomenout, co nám vlastně uplynulé dny přinesly na poli kosmonautiky. V duchu nejlepších tradic posledních let jsme se ani tentokrát nenudili. V hlavním tématu si posvítíme na důležitý test při vývoji evropských technologií pro přistávání raket. U evropských nosičů ještě zůstaneme, protože na kosmodromu v Kourou se naskytl první pohled na raketu Ariane 6 na rampě. Dočkáte se ale i zmínky o novém rekordu firmy SpaceX, nevynecháme ani test Starship 25 a ukážeme si krásné fotky ze startu rakety Delta IV Heavy. Jak sami vidíte, čeká nás toho hodně, tak pojďme na to.

Nová high-tech loď ArianeGroup dokončena

Zatímco realizace částečně znovupoužitelné rakety z Evropy je zatím v nedohlednu, tak v podstatě bez většího zpoždění se podařilo postavit moderní nákladní loď Canopée (Baldachýn) určenou nejen pro přepravu dílů pro rakety Ariane 6 na kosmodrom v Kourou. Z toho lze usoudit, že v lodním stavitelství „kosmonautické konstanty“ neplatí. Lépe řečeno stavby lodí lze realizovat bez větších odkladů, a není to vždy jen otázkou složitosti. No, nerad bych zacházel do zbytečných detailů. Podstatné je, že Canopée je připravena na transport částí první rakety Ariane 6 a dalších nákladů z Evropy. Právě tam totiž začíná jejich cesta končící ve vesmíru. Nová loď rozhodně nevznikla jako rozmar Evropské kosmické agentury. Měla by zaručit snížení nákladů a věřte, že i v této oblasti je stále prostor pro inovace.

Na co se těšit v roce 2023? (Bezpilotní kosmonautika)

Ke každoročnímu koloritu přelomu dvou roků už na našem webu neodmyslitelně patří série článků, ve kterých nejprve rozebíráme, na co se v dalším roce těšit a následně si zrekapitulujeme uplynulý rok. Jelikož se toho děje stále více, budou obě zmíněné kategorie článků rozděleny na kosmonautiku bezpilotní a kosmonautiku pilotovanou, do které si ale přidáme i provoz kosmických stanic včetně startů bezpilotních nákladních lodí. Dnes se proto podíváme na to, co nás v roce 2023 čeká na poli bezpilotní kosmonautiky. A nebude toho věru málo! Můžeme se těšit na premiéry nových kosmických raket, starty nových sond, ale i nové objevy těch, které již ve vesmíru jsou. Stejně jako každý rok je potřeba i tentokrát připomenout, že všechny v článku uvedené informace se zakládají na údajích, které jsou na konci roku 2022 veřejně dostupné. Je tedy možné, že některé zmíněné projekty potká odklad na další rok(y). Stejně tak je jasné, že si pro nás kosmonautika připraví celou řadu událostí, které se dopředu nedají čekat. Věřme však, že to budou jen potěšující překvapení ve formě nečekaných objevů a nikoliv havárií a problémů.