sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Space Debris 2026

Začal oficiálně druhý ročník konference Space Debris 2026. Konference, kterou pořádá Saúdská kosmická agentura (SSA), se účastní široká mezinárodní veřejnost za účasti předních odborníků.

GOVSATCOM

Evropský komisař pro obranu a vesmír Andrius Kubilius uvedl, že vládní program Evropské unie pro družicovou komunikaci s názvem GOVSATCOM, který sdružuje kapacitu osmi geostacionárních družic na oběžné dráze, zahájil provoz minulý týden.

MB Group

Ománská průmyslová společnost MB Group si od společnosti Astranis objednala malou geostacionární širokopásmovou družici, jejíž start je plánován na letošní léto.

NASA

Divize NASA zabývající se vědou o Zemi zkoumá možnosti partnerství s externími organizacemi na podporu provozu přístrojů instalovaných na Mezinárodní vesmírné stanici a samostatných družicích.

Space Beyond

Společnost Space Beyond se sídlem na Floridě plánuje začít příští týden stavět svůj první pamětní cubesat. Za tímto účelem si rezervovala i start v rámci sdílené mise SpaceX v říjnu 2027.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: ariane-6
Tým Spacemanic

Pionýři prvního letu Ariane 6 – #14 GRBBeta

Už jen čtyři položky zbývají k tomu, abychom si představili všechny cestující prvního letu nové evropské rakety Ariane 6. Takhle před koncem na nás čeká jedna hvězda, na kterou se autor velmi těšil. A ačkoli jsem původně s touto družicí chtěl seriál ukončit, nakonec jsem si řekl, že nemá smysl čekat. Ariane 6 totiž do kosmického prostoru dostala také jednoho slovenského zástupce! GRBBeta je v mnohém skoro nejprofesionálnější a nejkomplexnější družicí, která byla při tomto letu vynesena. Široká mezinárodní spolupráce od Japonska přes Slovensko až do Kanady, nové technologie, unikátní vědecké přístroje a dnes už profesionální firma, která zajistila výrobu družice. To jsme v tomto seriálu snad ještě neměli. Nicméně to v tomto případě, kdy náklad tvoří z velké většiny různé studentské a experimentální mise zase neznamená, že by i GRBBeta nebyla originální. Posuďte sami!

Curium One

Pionýři prvního letu Ariane 6 – #13 Curium One

Radioamatéři, školy, nadšenci a malé výzkumné organizace. Ti všichni by ocenili, kdyby kosmické technologie byly lépe dostupné za méně peněz. Ideálně se zcela otevřeným přístupem typu Open source, který by zahrnoval software, ale i již hotové komponenty se známými parametry. A právě to je cílem dalšího z řady nákladů, které při svém prvním startu vynesla nová evropská raketa Ariane 6. Pojďte společně s námi prozkoumat nápaditou a docela rozměrnou (na to, že je to CubeSat) družici Curium One. Navíc můžete celý článek brát také jako výpravu do zákoutí kosmického průmyslu, která jsme na Kosmonautixu ještě moc neprobádali.

VV_2024_07

Vesmírné výzvy – Červenec 2024

Asi největší kosmonautickou událost má v červenci na svědomí Evropa. Jedná se o premiérový start dlouho očekávané rakety Ariane 6. Dále uvidíte reportáž o problémech Falconu 9, přesun centrálního stupně druhé SLS, zrušení mise VIPER a starty misí ALOS-4, TürkSat 6A a USSF-51. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.

Deployer RAMi

Pionýři prvního letu Ariane 6 – #12 RAMI

Start evropské rakety Ariane 6 představoval důležitý milník evropské kosmonautiky. Evropa má opět přístup do kosmického prostoru. My si postupně představujeme jednotlivé položky nesmírně pestrého nákladu, který při tomto letu dostala Ariane 6 do kosmického prostoru. Tentokrát naším tématem bude družicový deployer. Jeden jsme si už představili v jednom z předchozích dílů, ale i tento stojí za pozornost. Opět se jedná o originální přístup firmy, která jej vyrobila, a opět se tu setkáváme s pokusem o inspiraci mladé generace. Tentokrát stopu na tomto kosmickém zařízení zanechaly vůbec nejmladší děti. Nejmladšímu dokonce byl jen jeden rok! A všichni jsou z jednoho města. Pojďte s námi prozkoumat deployer RAMI.

Náročná cesta k premiérové Ariane 6

9. července si nová evropská raketa Ariane 6 odbyla svou premiéru. Aby k tomu ale mohlo dojít, bylo potřeba udělat celou řadu kroků, z nichž některé byly vidět více než ostatní, ale všechny bez výjimky byly velmi důležité. Na připomínku stovek lidí z mnoha různých států, kteří v posledních měsících pomohli nové evropské raketě odstartovat. Na jejich počest Evropská kosmická agentura vytvořila povedený sestřih zachycující všechny důležité momenty spojené s přípravou prvního startu Ariane 6. Pokud tedy máte volných osm a půl minuty, pohodlně se usaďte a vychutnejte si přiložené video.

SIDLOC

Pionýři prvního letu Ariane 6 #11 SIDLOC

Ještě nám zbývá několik zajímavých nákladů, které byly vyneseny při prvním startu rakety Ariane 6. Ariane Group a ESA poskytly při prvním letu prostor řadě nízkonákladových a zkušebních misí, které se tak mohly relativně jednoduše dostat do kosmického prostoru – byť s rizikem, které představuje každý první start nového nosiče. Dnešním tématem bude budoucnost rozvíjející se kosmické infrastruktury. S přibývajícím počtem družic a zařízení, která jsou na oběžné dráze, je kladen stále větší důraz na zvýšení bezpečnosti provozu tolika zařízení. Odpovědí je například experiment SIDLOC, který pomůže vytvořit bezpečnou identifikaci jednotlivých objektů na oběžné dráze. Tento článek také ukazuje, do jak širokých rámců se můžeme při zájmu o kosmonautiku dostat. Kosmonautika je totiž stále více průmyslová a komerční, což s sebou nese snahu o vytvoření pravidel a jasných postupů. SIDLOC je navíc spojen se snahou o otevřenost a open-source filosofii. Rozhodně je to zajímavý experiment, který má šanci se stát jedním ze základních prvků budoucí kosmické infrastruktury.

GAREF AEROSPATIAL

Pionýři prvního letu Ariane 6 – #10 PariSat

Devátého července ve 21:00 SELČ úspěšně odstartovala nová evropská raketa Ariane 6 a předvedla ukázkový start a navedení nákladu na oběžnou dráhu. Hned osm družic bylo úspěšně vypuštěno. Let to však nebyl bez poskvrny. Při přípravě na třetí a poslední zážeh došlo k problémům s pomocnou jednotkou APU a nebylo tak možné tento manévr provést. Z nákladů, které měly být při tomto letu vyneseny, tak dva nemohly provést svůj úkol – vstoupit do atmosféry a ověřit technologie návratu tělesa zpět na Zemi. Většina nákladů však provedla své úkoly. Risk, letět při inauguračním letu nového nosiče, se tak většině vyplatil. A my v našem seriálu, který popisuje zajímavou sortu zařízení vynesených při prvním startu Ariane 6, budeme pokračovat. Dovyprávíme neskutečně zajímavý příběh řady jedinečných či inspirativních zařízení, které se staly pionýry doprovázejícími první cestu nového evropského nosiče. Navíc máme jedinečnou příležitost porovnat záměry jednotlivých vědeckých experimentů s tím, jak nakonec skutečně dopadly. Tentokrát nás čeká zařízení PariSat, které patří k těm, které měly zůstat na palubě druhého stupně rakety. Navíc je to projekt

Návrat posádky

Kosmotýdeník 617 (8. 7. – 14. 7.)

Ne každý týden se v kosmonautice jen daří. Tento náročný obor občas přináší i nezdary. V pravidelném souhrnu aktuálních kosmonautických událostí zmíníme hned tři. Dva z těch nezdarů jsou naštěstí jen malé. V hlavním tématu se však budeme věnovat návratu čtyřčlenné posádky, která podstoupila roční simulovaný pobyt na Marsu. Jak tito odvážlivci vnímali hned po výstupu z jejich základny tuto výzvu? V dalších tématech se podíváme problémy s přípravou sondy Europa Clipper, stavbu druhé obslužné věže na Boca Chica a nevynecháme ani tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Ariane 6 byla úspěšná až na malou kaňku v závěru

9. července ve 21:00 našeho času se na zbrusu nové startovní rampě ELA-4 kosmodromu CSG zažehly motory prvního letového exempláře rakety Ariane 6. Tento start byl pečlivě vyhlížen, protože Ariane 6 má Evropě zajistit samostatnost a nezávislost v dopravě těžších nákladů na oběžnou dráhu. Navíc české firmy se podílely nejen na stavbě dílů pro rakety, ale i pro pozemní infrastrukturu rampy. O ATC Space z Klatov, kde se vyrábějí například prstence pro pomocné motory na tuhé pohonné látky, se mluví poměrně často, ale sluší se připomenout třeba firmu UNEX z Uničova, která dodala těžkotonážní podvozky pro obslužnou věž, nebo společnost MCE ze Slaného, která vyrobila deflektor spalin pod startovním stolem. Jaký tedy byl premiérový start nové evropské rakety?

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.