sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (IMAP)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Geost

Nově získaná dceřiná společnost Geost společnosti Rocket Lab si zajistila rozšíření kontraktu s americkými vesmírnými silami na výrobu dvou optických užitečných nákladů pro mise na geostacionární oběžné dráze.

Nuview

Nuview, americký startup, který buduje konstelaci lidarových družic, 28. srpna oznámil získání 5 milionů dolarů z programu Národního bezpečnostního inovačního kapitálu (NSIC) ministerstva obrany.

Pentagon

Pentagon se chystá přepracovat způsob, jakým spolupracuje se soukromým sektorem, s cílem rychleji zavést technologie nové generace, uvedl 27. srpna náměstek ministra obrany pro výzkum a inženýrství Emil Michael.

Satlyt

Startup Satlyt ze San Francisca, který vyvíjí software pro konverzi družic na virtuální datová centra, je mezi čtyřmi společnostmi, které získaly financování z prvního městského pobídkového programu pro umělou inteligenci v San José.

ESA

Evropská kosmická agentura a Evropská komise vybraly společnosti Avio a Isar Aerospace k vynesení prvních misí v rámci iniciativy na podporu technologického rozvoje a evropského průmyslu nosných raket.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: ariane-5

Jaký byl rok 2023? (Nepilotovaná kosmonautika)

Dámy a pánové, dovolte mi, abych Vás jménem celé redakce portálu kosmonautix.cz přivítal v roce 2024. O tom, že nás v tomto roce čeká řada úžasných kosmonautických událostí, není potřeba dlouze diskutovat. Ostatně stačí se podívat na naše nedávné články, které se věnovaly očekávaným událostem v nepilotované i pilotované kosmonautice roku 2024. Dnes se však naopak otočíme zpět a podíváme se na to, jaký byl rok 2023. Také tentokrát začneme kosmonautikou nepilotovanou a zítra si posvítíme na kosmonautiku pilotovanou. V obou směrech byl totiž právě skončený rok velmi bohatý.

X-Planes / Dělníci kosmonautiky (26.díl)

V minulém díle jsme se věnovali návrhu záchranné lodi pro vesmírnou stanici, který se bohužel nakonec neuskutečnil. Samotný stroj byl výsledek kombinace domácího výzkumu a vývoje vztlakových těles s přihlédnutím k výsledkům objevené sovětské práce, tedy stroje BOR-4. Kombinací studií vznikl návrh, který i dnes promlouvá do budoucnosti v podobě stroje Dream Chaser. Nás však dnes bude zajímat úplně jiný stroj. Na první pohled by čtenář mohl usoudit, že už něco podobného viděl a měl by naprostou pravdu. Jedná se o další ze strojů, který se inspiroval vývojem vztlakových těles. V tomto případě se jedná o evoluci slavného a velmi úspěšného návrhu SV-5, jinak také X-24A. V tomto případě se opět jednalo o možnost využití stroje, jako záchranné kosmické lodi, ale s jednou novinkou, která se u předchozích pilotovaných strojů nepoužila.

VV_2023_07

Vesmírné výzvy – červenec 2023

Na úvod červencových Vesmírných výzev se podíváme na start teleskopu Euclid, pak se rozloučíme s Ariane 5 reportáží z jejího posledního startu. Následují záznamy startů družice Jupiter-3, jež míří na geostacionární dráhu a indické sondy Chandrayaan-3, která vyrazí směrem k Měsíci. Dále se podíváme na pokus o záchranu rakety Electron. Zdokumentujeme dění na Starbase. V samotném závěru nás čeká start šesti misí Starlink. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.

Kosmotýdeník 564 (3.7. – 9.7.)

Další týden utekl jako voda a za ním připlulo nové vydání pravidelného týdenního přehledu nejzajímavějších událostí kosmonautiky. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu věnuje poslednímu startu nejsilnější evropské rakety Ariane 5, jejíž 27 úspěšných let služby si krátce zrekapitulujeme. V dalších tématech se budeme věnovat třeba nácviku vyzvednutí návratového pouzdra z mise OSIRIS-REx či aktuálnímu budování rampy na Boca Chica a přípravě na druhý orbitální let systému Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

ŽIVĚ A ČESKY: Poslední Ariane 5 uzavírá službu skvělé rakety

Je tomu opravdu tak. Po sto šestnácti startech, které raketa Ariane 5 absolvovala, je 6. července 2023 na řadě vůbec poslední start této krásné a velmi úspěšné evropské rakety. Ze všech sto šestnácti startů potkalo Ariane 5 pouze pět selhání a z toho tři jsou brána jako částečná selhání. Úplná selhání má tak Ariane 5 na kontě pouze dvě, a jde tak vskutku o famózní výkon. Za svou službu také vynášela spoustu zajímavých misí, například Rosettu, Planck, zásobovací lodě ATV, Teleskop Jamese Webba a další. Ariane 5 za svou službu odvedla opravdu velké množství práce především vynášením telekomunikačních družic na geostacionární oběžnou dráhu a ani při posledním startu tomu nebude jinak.

Aleš Svoboda

Kosmotýdeník 561 (12.6. – 18.6.)

Další týden utekl jako voda a pro vás je nyní připraveno nejnovější vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších událostí, které v uplynulém týdnu přinesla kosmonautika. V hlavním tématu tentokrát Kosmotýdeník přinese nečekané oznámení o možnosti využít služeb společnosti Axiom pro let českého člena záložního týmu astronautů ESA Aleše Svobody. Využije Česká republika tuto možnost a naplní místní vědecké instituce a firmy vědecký čas mise? V dalších tématech se podíváme na odložení posledního startu evropské rakety Ariane 5 či na dění na Boca Chica. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Petr Kulhánek – Dalekohled Jamese Webba (01.12.2022)

Vážení čtenáři našeho webu, po určité odmlce bychom vám opět chtěli nabídnout zajímavou kosmonautickou přednášku. Připravil si ji pro vás známý popularizátor přírodních věd a zejména pak fyziky, pan prof. RNDr. Petr Kulhánek. A jak je již z názvu patrné, přednáška bude na téma dalekohledu Jamese Webba, společného projektu NASA, Evropské kosmické agentury ESA a Kanadské kosmické agentury CSA. V přednášce se nejprve podíváme na samotný kosmodrom a poté si budeme moci v krátkosti zopakovat i celý start dalekohledu pod štítem rakety Ariane 5. Budeme si moci zavzpomínat i na cestu dalekohledu do libračního bodu L2 soustavy Slunce-Země. Řeč přijde pochopitelně i na předchůdce dalekohledu Jamese Webba, na dalekohled samotný, na jeho zrcadlo, termální štít, na pozorovací cíle a na první snímky, které obletěly celý svět. Přednáška se uskutečnila v prostorách restaurace a kavárny Refugio v Tisé na Ústecku.

ŽIVĚ A ČESKY: Ariane 5 vynáší evropskou sondu JUICE

Již 13. dubna by měla z evropského kosmodromu ve Francouzské Guyaně odstartovat raketa Ariane 5 a pod svým aerodynamickým krytem bude ukrývat evropskou vědeckou sondu JUICE (Jupiter Icy Moons Explorer). Její mise je zkoumat tři Jupiterovy měsíce, kterými jsou Ganymed, Callisto a Europa u nichž je předpoklad, že pod svým povrchem ukrývají kapalnou vodu. K Jupiteru JUICE dorazí v červenci roku 2031, v roce 2034 vstoupí sonda na oběžnou dráhu kolem Ganymedu a stane se první sondou, která bude obíhat jiný měsíc než Měsíc Země. Vědecká fáze mise se nyní odhaduje na čtyři roky. U takto významné události pro Vás samozřejmě máme připravený česky komentovaný přenos.

Progress MS-21

Kosmotýdeník 544 (13.2. – 19.2)

Další týden utekl jako voda a před vámi je připraveno aktuální vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších zpráv, které se staly v kosmonautice. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal odlet poškozené nákladní lodi Progress MS-21 od Mezinárodní kosmické stanice. V dalších tématech se podíváme na výrobu prvních modulů komerční stanice Axiom, anebo přípravy na start lodi Starliner. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Jiří Dušek, Jiří Kokmotos – Sedmikrásky online 99 – JWST s Norbertem Wernerem (22.1. 2023) v 20:00

Kromě přednášek vám na tomto serveru čas od času nabízíme i jiné pořady, které se týkají kosmonautiky. Jedním z nich je i pravidelný pořad Sedmikrásky, který pro vás již delší dobu připravuje na serveru youtube Hvězdárna a planetárium Brno. Vystupují v něm ředitel Hvězdárny pan Mgr. Jiří Dušek PhD. a redaktor českého rozhlasu Brno, pan Jiří Kokmotos. Hlávním tématem tohoto pořadu je astronomie, ovšem čas od času se téma pořadu mírně odchýlí a vy máte možnost zavítat i do příbuzných vědních oborů. Většinou tento pořad moderují pouze oba zmínění hlavní protagonisté, ale i čas od času si také pozvou zajímavé hosty, které ustálené schéma zpestří. Na tento večer si oba Jirkové pozvali Norberta Wernera z z Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Masarykovy univerzity. Dnešní díl se bude cele věnovat dalekohledu Jamese Webba a objevům, které se dalekohledu podařily za uplynulý rok. Pořad začíná v neděli večer ve 20:00 a vy jste všichni srdečně zváni.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.