sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Generální ředitel společnosti Vast, která se zabývá vývojem komerčních vesmírných stanic, uvedl, že podporuje revidovaný přístup NASA k podpoře vývoje komerčních stanic a označil jej za nejlepší způsob, jak se vyhnout mezeře v lidské přítomnosti USA na oběžné dráze.
NASA obnovila kontakt s jednou z dvojice vědeckých družic TRACERS, které vyrobila společnost Millennium Space.
Společnosti Armada, specialista na mobilní edge computing, a Sophia Space začaly spolupracovat na vybudování integrované a škálovatelné výpočetní infrastruktury sahající od Země až do vesmíru.
Francouzská společnost Cailabs, která vyrábí optické pozemní stanice pro družicovou komunikaci, získala 57 milionů eur na rozšíření výroby.
Výrobce družic Apex získal v novém kole financování 200 milionů dolarů, které oceňuje hodnotu společnosti na více než 1 miliardu dolarů.
Startup Rendezvous Robotics získal první kolo financování na komercializaci technologie TESSERAE, která by mohla vytvářet rozsáhlé struktury na oběžné dráze.
Společnost Boeing oznámila, že zahájila 3D tisk konstrukčních panelů, které tvoří páteř solárních panelů pro družice. Tento krok podle společnosti zkrátí výrobní dobu na polovinu a pomůže jí udržet krok s poptávkou.
Společnost Eutelsat se spojila s francouzským startupem Skynopy, který se zabývá družicovou konektivitou, aby prozkoumala možnosti, jak nabídnout operátorům družic pro pozorování Země volnou kapacitu na pozemních stanicích používaných pro OneWeb.
Federální komunikační komise ukončila vyšetřování společnosti EchoStar, která se chystá prodat spektrum společnostem SpaceX a AT&T v rámci obchodů v celkové hodnotě přesahující 40 miliard dolarů.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Dnes slavíme přesně 56 let od historicky prvního pilotovaného přistání lidí na jiném tělese, než je Země. Dne 20. července 1969 přistál lunární modul Eagle v Moři klidu s Neilem Armstrongem a Edwinem Aldrinem na palubě. Samotné přistání se uskutečnilo ve 20:17:40 UTC.
Apollo byl program amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA), jehož cílem bylo přistání lidí na Měsíci a jejich návrat zpět na matičku Zemi. Zahájen byl na počátku roku 1961 a v roce 1968 se uskutečnila první pilotovaná mise pod názvem Apollo 7. V rámci ní byla poprvé odzkoušena kabina nové kosmické lodi. Následující mise, Apollo 8, se uskutečnila na vánoce roku 1968 a byla při ní poprvé dosažena oběžná dráha Měsíce. V březnu byl poprvé odzkoušen lunární modul při misi Apollo 9 a v květnu se při misi Apollo 10 uskutečnila generální zkouška všech systémů. Tím byla prakticky vydlážděna cesta pro první přistání na povrchu našeho Měsíce. Posádka Apolla 11 odstartovala 16. července 1969 a o čtyři dny později, 20. července 1969 se poprvé procházely lidské bytosti na měsíčním povrchu. O tomto letu a dalších detailech programu Apollo vám povypráví redaktor serveru kosmonautix, Ondra Šamárek, který pro náš server píše historické seriály. Přednáška byla přednesena 28.9.2024 na půdě Czech Mars Society.
Už je tomu 55 let. Psal se 20. červenec 1969, když Neil Armstrong sestupoval po žebříku z lunárního modulu a pronášel historickou větu o malém krůčku pro člověka ale obrovském skoku pro lidstvo. Proč ale vlastně právě on? Jakým způsobem uvnitř NASA zvolili prvního člověka na Měsíci? A podle čeho vybrali toho posledního? Program Apollo a dobytí Měsíce nebylo jen dobrodružstvím vědy a technologie ale i zajímavou přehlídkou lidských osudů, které jsou dodnes opředeny některými mýty. Pojďme si představit muže, kteří kráčeli po Měsíci, jejich motivace a nečekané zážitky či kauzy, které jim jejich mise přinesly. Jaký byl třeba příběh „vzpoury“ na palubě Apolla 7 či jak řídil astronauty jejich šéf Deke Slayton? Připomeňme si výročí dosažení Měsíce i z trochu netradičního úhlu. O příběhy astronautů programu Apollo bude přednášek Vít Straka, popularizátor astronomie a kosmonautiky. Přednáška bude pronesena v rámci přednáškového cyklu Pátečníků.
Je krásný den 7. června a v okolí Jones Island letí malý letoun T-34 Mentor, který kdysi sloužil k výcviku pilotních žáků USAF. Letoun přelétl přes ostrov Orcas Island a stočil se nad nedalekým ostrovem Jones Island. Pilot zde má opravdu krásné výhledy během letu. Bohužel zpět na letiště se již letoun i se svým pilotem nevrátil. Z dostupných fotografií a videí je vidět, jak letoun strmě klesá k vodní hladině a pilot se jej snaží do posledních chvíle vybrat, bohužel neúspěšně. Z prozatím neznámých příčin letoun havaroval na vodní hladině a pilot při nehodě zemřel. Tím pilotem byl legendární astronaut William „Bill“ Anders, člen historické mise Apollo 8 a autor ikonické fotografie Země. V době letu mu bylo úctyhodných 90 let.
Dne 7.6 zemřel ve věku 90 let astronaut William ,,Bill“ Anders. V roce 1968, jako člen posádky historické mise Apollo 8, obletěl Měsíc a pořídil nejslavnější fotografii v historii. Zahynul tragicky při pilotáži letounu T-34 Mentor. Čest jeho památce. 10. června 8:30
Před 55 lety odstartovali astronauté Tom Stafford, John Young a Gene Cernan na misi Apollo 10 k Měsíci. Jednalo se o generální zkoušku pro přistání na Měsíci. 63 dní po této misí odstartovala mise Apollo 11. 18. května 20:30
Poslední pátek letošních prázdnin je tu a to znamená jediné. Vychází poslední díl tradiční série TOP5 tohoto roku. Mám tu čest ho pro letošek uzavřít a řekl jsem si, že po řadě složitějších témat zvolím trochu odlehčenější formu. Podíváme se totiž na pětici fotografií z kosmonautiky, o kterých si mnozí myslí, že jsou pravé. Staly se tzv. virální. V mnoha případech dokonce natolik zlidověly, že se používají k propagaci a málokdo se vůbec pozastaví nad tím, že nejsou tak úplně pravé. U úvodního snímku k článku je to snad nad všechnu pochybnost, že se jedná o podvrh, ale některé fotomontáže a úpravy se skutečně povedly a není divu, že matou do dnešních dnů. Tím končí již devátá sezona této řady článků, ale nebojte se, přibližně za 10 měsíců se tento formát vrátí s jubilejní desátou řadou. Poděkování patří všem čtenářům, kteří udržují tento formát stále při životě a všem kolegům z redakce, kteří se podílejí na jeho vzniku.
Lidstvo touží prozkoumat vesmír od doby, kdy naši předkové začali před tisíciletími studovat noční oblohu. To, co jsme dokázali za posledních 65 let, si vyžádalo odhodlání, vytrvalost a představivost bezpočtu lidí. Zatímco mnoho národů pomáhalo v mnoha misích mimo zemskou atmosféru, tak NASA má jako jedna z mála institucí lví podíl na objevitelských prvenstvích. USA úspěšně přistálo s astronauty na povrchu Měsíce, spolupracovalo s evropskými vládami na průzkumu největšího měsíce Saturnu a vyvinulo vesmírné teleskopy, které zachycují vzdálené končiny vesmíru. Tento výčet nemá za cíl popsat všechny významné úspěchy, ale poskytne určitý pohled na to, čeho tato americká vesmírná agentura od svého založení v roce 1958 dokázala dosáhnout.
Tak jako řada jiných oborů lidské činnosti, tak i kosmonautika má své výrazné datumy, tím nejvýraznějším je samozřejmě 4. říjen 1957, kdy se do vesmíru vydalo první umělé těleso, družice Sputnik, dalším je pak jednoznačně 12. duben, kdy se do vesmíru vydal první kosmonaut světa, Jurij Gagarin, jehož výročí jsme si bohatě připomenuli minulý měsíc. K těmto nezapomenutelným a výrazním mezníkům kosmonautiky však patří ještě jeden okamžik, kterým je moment, kdy se noha člověka poprvé dotkla povrchu jiného nebeského tělesa. 21. července 1969 sestoupil po žebříku lunárního modulu velitel mise Apollo 11, Neil Armstrong, a vytvořil na Měsíci první lidskou stopu. Nejednalo se však o náhodný americký pokus, ale o vyvrcholení několikaletého celonárodního úsilí USA, které se koncentrovalo v rámci programu Apollo. Je poněkud paradoxní, že impulsem k jeho zahájení se stal let Jurije Gagarina do vesmíru. O řadě známých i neznámých aspektů, které se týkají mise Apolla 11 nám povypráví známý popularizátor kosmonautiky, pan Ing. Tomáš Přibyl, člen redakce kosmonautixu a kurátor Technického muzea v Brně. Přednáška se uskutečnila v prostorách Muzea Vysočiny v Jihlavě.
Člověku se velmi těžko hledají slova, když má psát vzpomínku na vskutku legendárního astronauta, navíc velmi zajímavého a milého člověka. Je však nevyhnutelným faktem, že mužů, kteří byli u největších momentů v dějinách kosmonautiky, nezadržitelně ubývá. Nezbývá, než se smířit s tím, že přijde den, kdy mezi námi už nebude žádný z nich. To nic neubírá na pocitu ztráty u Mika Collinse, který byl legendou velmi zvláštního duhu a jehož místo v historii bývá širokou veřejností zhusta opomíjeno. Mike totiž nebyl pouze výtečným pilotem, astronautem a účastníkem nejznámější mise v dějinách kosmonautiky, ale také všestranným mužem, jehož nezměnily úspěchy, sláva ani obdiv davů. Jeho typický úsměv, skromnost a lehká ironie ve vztahu k sobě samému byla osvěžujícím závanem v řadách mužů, jejichž společným jmeovatelem bylo povětšinou (byť opodstatněné) olbřímí ego.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
