sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Josef Aschbacher 13. května při slyšení před výborem Evropského parlamentu prohlásil, že je „zázrak“, že Evropa dosáhla vedoucí role v některých vesmírných oblastech, jako je pozorování Země a navigace, vzhledem k tomu, že její výdaje na vesmír značně zaostávají za Spojenými státy a Čínou.
Norská ministryně obchodu a průmyslu Cecilie Myrsethová podepsala Artemis Accords během akce v sídle Norské kosmické agentury v Oslu, které se zúčastnil šéf agentury a chargé d’affaires velvyslanectví USA v Oslu.
Startup Solestial, který se zabývá solární energií získal v rámci financování série A 17 milionů dolarů na rozšíření výroby křemíkových fotovoltaických panelů pro vesmírné aplikace.
Společnost Ramon.Space, specialista na vesmírné výpočty, 14. května oznámila dohodu o dodávce systémů digitálních komunikačních kanálů pro nejméně 70 připravovaných družic OneWeb, což pomůže s přechodem konstelace na softwarově definovanou síť, kterou lze aktualizovat na oběžné dráze.
Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.
Kanadská společnost Kepler Communications 14. května oznámila, že poprvé úspěšně demonstrovala optické datové spojení mezi prototypem družice na nízké oběžné dráze Země (LEO) a pozemní stanicí partnera.
Saúdskoarabský geostacionární operátor Arabsat podepsal 14. května dohodu o poskytnutí širokopásmové kapacity z navrhované konstelace na nízké oběžné dráze Země se společností Telesat.
Společnost Varda Space Industries oznámila, že 13. května úspěšně přistála její návratová kapsle W-3 v Jižní Austrálii, čímž dokončila svou třetí misi. Mise W-3 se zaměřila na shromažďování dat pro vojenský hypersonický výzkum.
NASA 14. května oznámila, že společnosti Rocket Lab zadala zakázku na vynesení mise Aspera raketou Electron. Start je naplánován nejdříve na první čtvrtletí roku 2026 ze startovacího komplexu 1 společnosti na Novém Zélandu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Pro dosažení i nejbližších hvězd je potřeba zajistit odpovídající pohon. Pokud půjde o raketový motor, je třeba zajistit nejen dostatek energie, ale také hybnosti, která zajišťuje zrychlování kosmické lodi. Let rakety a potřebné parametry popisuje Ciolkovského rovnice. Podívejme se na výzvy spojené s mezihvězdným letem, které nám ukazuje.
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická fyzika za standardním modelem hmoty a interakcí. A když bude řeč o cestování, zajisté trochu nakousneme i podmínky, se kterými se budoucí hvězdní cestovatelé v místech, kam dorazí, setkají a s kterými se budou muset vypořádat. Přednášku si pro vás připravil RNDr. Vladimír Wagner, CSc. z ústavu Jaderné fyziky AV ČR, který je i autorem řady článků na našem serveru. Přednášku uspořádala Společnost pro osídlení Marsu v Opavě.
Když mě jeden z našich z našich čtenářů požádal o shrnutí roku 2023 ve fyzice, chtěl jsem nejprve odmítnout. Říkal jsem si, že se zase tolik zajímavých a zásadních událostí v tomto roce v této vědecké oblasti, přesněji v oborech, které sleduji a o něž se zajímám, nestalo. Nakonec jsem si ale řekl, že proč ne. Rozhodl jsem se tedy článek napsat a vydat. A myslím, že z toho můžeme udělat novou tradici, vždy těsně po Novém roce vyjde článek shrnující nejvýznamnější události ve fyzice v předchozím roce. Můj výběr bude samozřejmě čistě subjektivní, jakýkoliv jiný fyzik či popularizátor by na mém místě patrně volil jinak. Dodávám ještě, že ani počet zmíněných událostí nebude vždy stejný, někdy totiž může nastat na mimořádné objevy velmi bohatý rok, jindy naopak rok chudší. Ale dost bylo řečí, pojďme se pustit rovnou do tématu.
Proč je v našem vesmíru naprostá dominance hmoty a antihmota se zde vyskytuje jen výjimečně? Fyzikální zákony jsou přitom velmi často symetrické a invariantní vůči různým změnám. Není důvod předpokládat, že by tomu u antihmoty mělo být jinak. Samozřejmě, kdyby hmota nepřevládla, neexistovali bychom a nemohli bychom se na toto ptát. To je ale argument antropickým principem a ten obvykle moc relevantní není. Existuje však nějaký fyzikální důvod proč v našem vesmíru převládá hmota nad antihmotou? Na to se podíváme v dnešním článku.
Antihmota přitahuje pozornost nejen příznivců světa science-fiction. Jde o něco záhadného a jak dobře vědí nejen psychologové, lidé mají tajemno velmi rádi. Zde jde navíc ještě o kombinaci s také poněkud neznámou fyzikou. Antihmota proto vzbuzuje velká očekávání, ať už jde o možnost rychlého mezihvězdného cestování či neomezeného zdroje energie. Zda se ale tyto vize někdy uskuteční je velká otázka. Faktem je, že už dnes má antihmota praktické využití a to nejen ve výzkumu, ale i v lékařství. Pojďme se dnes podívat na to, co o antihmotě zatím víme.
Kdo by občas nezatoužil podívat se do vzdálených světů, k jiným hvězdám a jejich planetám. Sen mnoha vizionářů a spisovatelů sci-fi však není dnes, i přes ohromný pokrok naší civilizace, o mnoho bližší než před 200 roky. Do civilizace, jakou známe ze Star Wars máme ještě hodně daleko. Nevíme ani zda budou někdy mezihvězdné lety v této podobě realizovatelné. Co to je za nesmysl, říkáte si možná, vždyť přece několik kosmických sond letí ke hvězdám již nyní. Ano, letí, ale poletí ještě stovky tisíc až miliony let, dokud ve velké vzdálenosti neminou tu nejbližší a v té době navíc už s nimi dávno nebudeme mít žádný kontakt. Nás však budou zajímat mise realizovatelné v průběhu jediného lidského života, tedy zhruba v horizontu 100 roků. Pohovoříme dnes o tom, jaké možnosti ve splnění těchto odvážných cílů máme a jaké překážky, které nám klade fyzika musíme překonat. Dozvíme se i jaké vedlejší důsledky by cestování prostorem na velké vzdálenosti mělo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
