sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Slingshot Aerospace

Slingshot Aerospace, společnost zabývající se analýzou vesmírných dat, získala kontrakt z programu AFWERX amerického letectva na zdokonalení techniky identifikace družic na oběžné dráze pomocí fotometrických dat a umělé inteligence.

Frontgrade Gaisler

Švédská národní kosmická agentura (SNSA) udělila společnosti Frontgrade Gaisler, poskytovateli radiačně odolných mikroprocesorů pro vesmírné mise, kontrakt na komercializaci prvního neuromorfního zařízení System on Chip (SoC) pro vesmírné aplikace.

ULA

United Launch Alliance se chystá vynést prvních 27 družic z více než 3 200 plánovaných kusů pro širokopásmovou konstelaci Amazon Project Kuiper. Start je naplánován na 9. dubna. Družice vynese raketa Atlas V.

Starship

NASA 28. března oznámila, že přidala vesmírnou loď Starship od společnosti SpaceX do své smlouvy NASA Launch Services (NLS) II. Smlouvu NLS II využívá agentura k získávání služeb startu pro mnoho vědeckých a průzkumných misí.

GITAI

Specialista na vesmírnou robotiku GITAI dokončil koncepční studii mechanického ramene, které by bylo připraveno podporovat japonský lunární rover s posádkou.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: antena

3D tištěná anténa se hlásí o pozornost

Na podzim roku 2024 se expertům z NASA podařilo vyvinout a otestovat 3D tištěnou anténu, na které chtěli demonstrovat nízkonákladové možnosti přenosu vědeckých dat na Zemi. Anténa, která byla otestována na atmosférickém meteobalónu, by mohla otevřít dveře 3D tisku, který by se mohl stát cenově efektivním vývojovým řešením pro stále se zvyšující počet vědeckých a průzkumných misí. Pro demonstraci této technologie se inženýři z projektu sítě Near Space Network pustili do návrhu, stavby a zkoušek. Ty se nejprve zaměřily na spolupráci antény s přenosovými družicemi a poté došlo na zmíněný let na meteobalónu.

Hardware ke zkouškám nových evropských antén

Na titulním obrázku tohoto článku vidíte pečlivě vyrobený hardware, který sice nepoletí do kosmického prostoru, ale poslouží jako společný testovací cíl pro přední evropská zařízení k testování družicových antén. Oficiální název zní Sub-Millimetre Wave Validation Standard Antenna, zkráceně VAST (pozor, neplést se stejnojmennou americkou soukromou firmou). Použití tohoto hardwaru zajistí, že všechny tyto zkušební komory budou správně a konzistentně měřit nejnáročnější rádiové frekvence, které se budou používat při budoucích vesmírných misích. „VAST je dobře charakterizovaná, mechanicky a tepelně stabilní vícefrekvenční reflektorová anténa pokrývající šest frekvenčních kanálů – 89 GHz, 118 GHz, 183 GHz, 325 GHz, 664 GHz a 1,2 THz,“ vysvětluje inženýr ESA, Paul Moseley a dodává: „Nadcházející generace telekomunikačních družic, ale i družic snímkujících Zemi, či vědeckých misí, bude využívat stále vyšší a vyšší rádiové frekvence zahrnující submilimetrové vlny, aby dosáhly rychlejších datových přenosů a přesnějšího vědeckého výzkumu. Jenže s tím, jak jdeme do vyšších frekvenčních pásem, je neustále složitější a dražší je správně měřit. VAST byl proto vyroben jako užitečný způsob ověřování výkonnosti různých zkušebních zařízení pro antény

Jak se evropská sonda Hera ozve domů?

Na titulním snímku tohoto článku vidíte fotografii antény, přes kterou budou proudit první podrobné snímky planetky Dimorphos pořízené poté, co její oběžnou dráhu pozměnila plánovaná kolize s americkou sondou DART. Vysokozisková anténa evropské sondy Hera o průměru 1,13 metru si prošla týden trvající testovací kampaní na Compact Antenna Test Range (CATR), což je součást technologického střediska ESTEC v Nizozemí. Kovové stěny testovací komory odcloní zvenčí přicházející rádiové signály, zatímco pěnové hroty na stěnách pohlcují rádiové signály vysílané sondou a zabraňují tak jejich odrazům, čímž napodobují pustou prázdnotu kosmického prostoru. Každý jednotlivý test trval více než deset hodin, pak se anténa pootočila a měření mohla pokračovat – výsledkem je 360° model tvaru šíření signálu.

Nová evropská anténa

ESA nyní testuje prototyp antény o průměru 2,6 metru. Jde o reflektorovou anténu z kovové sítě, která představuje významný pokrok pro evropský kosmický sektor. Verze této antény bude možné vyrobit tak, aby představovaly libovolný tvar, který si designéři přejí. Něco takového bylo doposud možné pouze s tradičními pevnými anténami. „Tohle je opravdové evropské prvenství,“ říká s radostí Jean-Christophe Angevain, který má v ESA na starosti návrh antén a dodává: „Čína a USA také pracují na podobných technologiích tvarovaných síťových reflektorů. Je potřeba, aby mohly být na oběžné dráze rozmístěny dostatečně velké antény, které by jinak byly příliš objemné, aby se vešly do krytu rakety a zároveň splňovaly požadované úrovně výkonu.“

Atmospheric Re-Entry Demonstrator (ARD) zdroj: dlr.de

Vyzrajeme na nemožnost komunikace během návratu do atmosféry?!

Úspěšný zážeh hlavního motoru proti směru letu, otočení do správné polohy pomocí trysek RCS, rozdělení soulodí a už se návratový modul začíná nořit do hustých vrstev atmosféry. Za okýnkem se astronautům začínají objevovat první žluté jazyky vznikajícího plazmatu až nakonec výhled obklopí jedno ohnivé inferno. V pozemním středisku houstne atmosféra. Do komunikace s astronauty se nejprve vloudí drobné praskání, které za chvíli zcela pohltí radiový šum. Data na obrazovkách terminálů už v tomto okamžiku také nevypovídají nic o tom, co se aktuálně s lodí děje…

Nafukovací anténa zdroj: mit.edu

Nafukovací anténa pro malé satelity

A máme tady další nápad, který pomalu přesunuje působiště miniaturních satelitů zvaných cubesaty z nízké oběžné dráhy do vzdálenějšího vesmíru. Díky mikroiontovém pohonu, o kterém jsme vás informovali v nedávné době, budou mít tyto drobné kosmické stroje možnost v budoucnu navštívit blízkozemní asteroidy, orbitu Měsíce a možná i další objekty ve Sluneční soustavě. Jedna věc je se do těchto míst dostat a druhá posílat odsud vědecky cenná data. Malé anténky pár set kilometrů nad Zemí stačily, pro vzdálenější kosmos jsou nepoužitelné a pouhé zvětšení kvůli omezenému prostoru v nosné raketě není možné. Naštěstí vyšla opět z dílny americké univerzity MIT (Massachusetts Institute of Technology) další úžasná technologie, která tyto problémy řeší.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.