sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Josef Aschbacher 13. května při slyšení před výborem Evropského parlamentu prohlásil, že je „zázrak“, že Evropa dosáhla vedoucí role v některých vesmírných oblastech, jako je pozorování Země a navigace, vzhledem k tomu, že její výdaje na vesmír značně zaostávají za Spojenými státy a Čínou.
Norská ministryně obchodu a průmyslu Cecilie Myrsethová podepsala Artemis Accords během akce v sídle Norské kosmické agentury v Oslu, které se zúčastnil šéf agentury a chargé d’affaires velvyslanectví USA v Oslu.
Startup Solestial, který se zabývá solární energií získal v rámci financování série A 17 milionů dolarů na rozšíření výroby křemíkových fotovoltaických panelů pro vesmírné aplikace.
Společnost Ramon.Space, specialista na vesmírné výpočty, 14. května oznámila dohodu o dodávce systémů digitálních komunikačních kanálů pro nejméně 70 připravovaných družic OneWeb, což pomůže s přechodem konstelace na softwarově definovanou síť, kterou lze aktualizovat na oběžné dráze.
Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.
Kanadská společnost Kepler Communications 14. května oznámila, že poprvé úspěšně demonstrovala optické datové spojení mezi prototypem družice na nízké oběžné dráze Země (LEO) a pozemní stanicí partnera.
Saúdskoarabský geostacionární operátor Arabsat podepsal 14. května dohodu o poskytnutí širokopásmové kapacity z navrhované konstelace na nízké oběžné dráze Země se společností Telesat.
Společnost Varda Space Industries oznámila, že 13. května úspěšně přistála její návratová kapsle W-3 v Jižní Austrálii, čímž dokončila svou třetí misi. Mise W-3 se zaměřila na shromažďování dat pro vojenský hypersonický výzkum.
NASA 14. května oznámila, že společnosti Rocket Lab zadala zakázku na vynesení mise Aspera raketou Electron. Start je naplánován nejdříve na první čtvrtletí roku 2026 ze startovacího komplexu 1 společnosti na Novém Zélandu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
V dnešním článku se podíváme na stejné téma jako v přednášce budoucí. Řeč bude o jedné z nejvýraznějších firem dnešní doby, Space Exploration Technologies Corporation, kterou vlastní Elon Musk. Ano, půjde tu o SpaceX. Ve svých vystoupeních o něm přednáší výrazný popularizátor kosmonautiky, kterým je Ing. Tomáš Přibyl. Podobně jako v přednášce Dušana Majera, o které bude řeč příště, se nejprve zaměříme na první soukromě vyvinutou kapalinovou raketu na světě, tedy na Falcon 1. Vrátíme se také na pár chvil na malý ostrůvek v Pacifiku, odkud SpaceX tyto své rakety odpalovala. Přejdeme postupně na vývoj silnější rakety Falcon 9 a nákladní lodi Dragon. Zmíníme se i o obou selháních této jedné z nejpoužívanějších raket světa, tedy o misích CRS-7 a Amos-6. Přednáška pochází z roku 2016, proto jsou v ní plány na pilotované míse spíše jen zmiňovány a v daleké budoucnosti se nachází i první start rakety Falcon Heavy. V závěru přednášky nám pak autor představí i tehdejší plán firmy na kolonizaci Marsu. Pokud jste fanoušky Tomáše Přibyla, nejspíše tuto přednášku již máte dávno zhlédnutou, všem ostatním pak můžu popřát příjemných
Vítáme Vás v roce 2018! Pojďme společně vstoupit do nového roku s dalším dílem seriálu StatistiX. Po hluboké ráně v podobě havárie rakety Falcon 9 v červnu 2015 se SpaceX v prosinci téhož roku vrátila do služby ve velkém stylu. Poprvé odstartovala s novou verzí rakety označovanou jako v1.2 a poprvé také úspěšně přistála s jejím prvním stupněm. Do nového roku 2016 jsme tak vkročili plni očekávání nadcházejících startů a hlavně dalších experimentálních přistání prvních stupňů. A že se bylo na co těšit! Všechny starty Falconu 9 do jednoho totiž zahrnovaly také pokusy o přistání prvních stupňů a to jak na plovoucí plošině ASDS, tak na pevnině. Bez nadsázky tedy můžeme rok 2016 označit jako rok přistávání prvních stupňů. V průběhu několika měsíců totiž firma přešla od experimentování a vychytávání much, ke zdánlivé rutině, která započala dlouhou sérii úspěchů pokračujících do dnešních dní. Pojďme si tedy onen rok přistávání prvních stupňů zopakovat a shrnout.
Izraelská společnost Spacecom kontraktovala SpaceX na vynesení dvou nových družic navzdory explozi v září 2016. Informovala o tom agentura Reuters. 19. října 15:17
Nejrůznější typy raket létají do kosmu již desítky let. Na každý start je přitom kladeno množství vysokých nároků, které není radno podceňovat. Chyby se totiž v kosmonautice neodpouští. Je proto trochu těžké pochopit, jak je možné, že stále dochází k selháním, která často končí tím nejhorším možným scénářem. Troufnu si tvrdit, že je to zejména proto, že stále bilancujeme na hranici technických možností a každá další havárie nám opět připomíná, že se nevyplácí tuto hranici překračovat příliš často. Na druhou stránku je ale více než nutné tuto hranici neustále posouvat dál a učit se z předešlých nezdarů. Lze proto říci, že k haváriím bude docházet i nadále. Pozitivní zprávou ale je, a i když se to možná na první pohled nezdá, že v posledních letech k nehodám dochází stále méně. Výjimkou v tomto trendu nebyl ani předešlý rok 2016 na který se podíváme trochu podrobněji. Některá čísla jsou totiž celkem zajímavá a ledacos nám i prozrazují.
V minulých měsících měli odborníci ze SpaceX, ale i z federálního leteckého úřadu FAA (Federal Aviation Administration), amerického letectva USAF, státní agentury NASA a národního ústavu pro bezpečnsot provozu NTSB (National Transportation Safety Board) plné ruce práce s komplexním vyšetřováním nehody rakety Falcon 9 z 1. září, ke které došlo na rampě SLC-40 na floridském mysu Canaveral.Výsledkem vyšetřování byl dokument, který nyní schválila FAA, což je klíčové pro návrat SpaceX do služby.
Pokud k Vašemu nedělnímu obědu patří náš pravidelný seriál Kosmotýdeník, bez kterého by Váš týden nebyl kompletní, máme pro Vás dobrou zprávu. Také dnes se můžete těšit na shrnutí těch nejdůležitějších událostí, které nám v uplynulých sedmi dnech přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se podíváme na novinky okolo vyšetřování havárie rakety Falcon 9 z 1. září a když už budeme u SpaceX, zmíníme se také o dalších drobných novinkách, které prolétly internetovým éterem. Nedělní porce kosmonautických novinek s pořadovým číslem 215 právě začíná.
Září kosmonautickými událostmi opravdu nešetřilo. Hodně jich bylo očekávaných, ale objevily se i neplánované, které fanoušky a zejména kosmické společnosti nepotěšily. Vesmírné výzvy proto přinášejí sedm hlavních reportáží a i stěny kosmonautické kostky mají co dělat, aby tlak vměstnaných informací ustály.
SpaceX zveřejnila na svých stránkách nové informace o vyšetřování výbuchu rakety Falcon 9 z 1. září. Vyšetřovací skupina, která se skládá z odborníků ze SpaceX, NASA, FAA a amerického letectva zkoumá data z 3000 kanálů telemetrie. Od prvních náznaků anomálie do úplného přerušení toku telemetrických údajů uplynulo pouze 93 milisekund, odborníci tedy pracují s velice krátkým časovým úsekem. Většina trosek, které byly po explozi nalezeny, jsou nyní zkoumány a katalogovány v hangáru. Analýza telemetrie a nalezených trosek zatím ukazuje na masivní únik hélia v tlakovacím systému druhého stupně. Nehoda při misi CRS-7 z roku 2015 také souvisela s tlakovacím systémem druhého stupně, tehdy selhala vzpěra u jedné z nádrží na hélium. SpaceX ale nyní potvrdila, že mezi těmito nehodami nebyla nalezena žádná spojitost.
Žádné nové informace o vyšetřování průběhu nehody rakety Falcon 9 zatím nejsou k dispozici, přesto se objevuje světélko na konci tunelu. Peter B. de Selding na Twitteru citoval prezidentku SpaceX, Gwyne Shotwell, která prý očekává návrat raket Falcon do služby v listopadu. To by znamenalo, že by vynucená pauza po havárii 1. září trvala tři měsíce. Nejprve by měly Falcony startovat z floridského kosmodromu a později by se začalo létat i z kalifornské Vandenbergovy základny.
Informací o havárii rakety Falcon, která 1. září explodovala na rampě číslo 40 během přípravy na statický zážeh stále není mnoho. Odborníci se snaží analyzovat všechny dostupné telemetrické údaje, ale nečeká je snadná práce. To přiznává i Elon Musk, který v posledních hodinách vydal na svém Twitteru několik zpráv, které se točí kolem vyšetřování této havárie. Dokud nebude odhaleno, co přesně nehodu způsobilo, nebudou moci rakety Falcon startovat.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
