RFA One
Většinový vlastník společnosti Rocket Factory Augsburg je i přes neúspěch při testování stále přesvědčen, že společnost letos uskuteční svůj první pokus o orbitální start.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Většinový vlastník společnosti Rocket Factory Augsburg je i přes neúspěch při testování stále přesvědčen, že společnost letos uskuteční svůj první pokus o orbitální start.
Společnost Kepler Communications plánuje v roce 2028 vypustit své družice nové generace pro optický přenos dat na připravované raketě Neutron od společnosti Rocket Lab. Půjde o jednu z několika misí, které má kanadský provozovatel naplánované na rok 2028.
Společnost Rocket Lab uvedla, že vyvinula kontejnerizovaný odpalovací systém pro své rakety Electron a HASTE. Cílem je usnadnit provoz těchto nosičů i z míst mimo stálé startovací základny společnosti a nabídnout vojenským zákazníkům více možností pro orbitální a hypersonické testovací mise.
Dceřiná společnost společnosti Redwire, která se zabývá biotechnologiemi a farmaceutickými aplikacemi ve vesmíru, podepsala dohodu o přepravě výzkumných nákladů pro výzkum v mikrogravitaci na palubě zařízení Starfall společnosti SpaceX.
Společnost Katalyst Space Technologies , která vyvinula družici určenou ke zvýšení oběžné dráhy observatoře SWIFT agentury NASA, uvedla, že se jí daří pokročit v řešení problémů, které postihly družici.
Dnes ve 14:02 vzlétla z kosmodromu Wenchang raketa Dlouhý pochod 7A pravděpodobně s vojenskou komunikační družicí Zhongxing-4B. Minutu a půl po startu však došlo k výbuchu rakety.
Evropská komise dosáhla dohody s průmyslovým konsorciem o pokračování projektu zabezpečené komunikační družicové konstelace IRIS², přičemž se zvýší jak počet družic, tak i náklady na projekt.
Federální komunikační komise (FCC) pověřuje zástupkyni vedoucího oddělení Space Bureau Jennifer Gilsenan, aby zajistila pokračování reformy regulace družic, zatímco se její šéf Jay Schwarz připravuje na konci tohoto měsíce do důchodu.
Americký Senát 7. srpna schválil Ericha Hernandeze-Baquera do funkce dohlížející na pořizování vojenských vesmírných systémů a Rogera Masona do čela Národního průzkumného úřadu (NRO).
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Na začátek Vesmírných výzev přichází reportáž, která potěší české fanoušky kosmonautiky, Aleš Svoboda poletí na Crew Dragon na pozici pilota. Dále se podíváme na nominace posádky mise Artemis III, opravu úniku vzduchu v ruské části ISS nebo americký výstup do volného kosmu. Poté nás čeká první let Ariane 6 s vylepšenými pomocnými motory a starty družic Starfall Demo, BlueBird, SXM-11 a na závěr NROL-179. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00. Vesmírné výzvy jsou součástí Youtube kanálu Kosmonautix, kde najdete například zajímavá kosmonautická videa s českými titulky. Také zde najdete živě a česky komentované přímé přenosy startů raket. Další pořady jako Vesmírné zprávy nebo Vesmírnou techniku nyní najdete na Youtube kanálu SVĚT KOSMONAUTIKY. Starší díly najdete také na internetové televizi Fameplay. Starší pořady můžete najít na Stream.cz pod názvem Dobývání vesmíru, kde stejnojmenný pořad přinášel po mnoho let každý týden události z kosmonautiky. V této sekci je i astronomický pořad Noční obloha a bonusová videa, jako Vesmírné dotazy nebo záznamy kosmonautických přednášek Tomáše Přibyla,
Další týden přinesl mnoho zajímavých kosmonautických událostí. Aleš Svoboda získal svoji misi, posádka byla přidělena také k výpravě Artemis III a třeba Parker Solar Probe provedla 28. oběh kolem Slunce! A právě poslednímu tématu se budeme věnovat v hlavním tématu Kosmotýdeníku. Dále nás čeká start japonské rakety H3, čínský start rakety CZ-5, či pokrok v přípravě očekávané mise Dragonfly. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Na tuhle zprávu jsme čekali od chvíle, kdy se Aleš Svoboda na podzim 2022 dostal do záložního oddílu astronautů Evropské kosmické agentury. Připravovali jsme se na to, ale pořád jsme museli zachovávat nadhled a objektivitu kruté reality – Aleš neměl svůj kosmický let vůbec jistý. Mnoho lidí muselo za poslední roky přiložit ruku k dílu, aby se včera (8. června) sjeli do pražského planetária vrcholní představitelé české vlády i několik astronautů, aby několika stovkám novinářů i hostů z kosmického oboru oznámili, že Evropská kosmická agentura podepsala s americkou společností Vast dohodu o realizaci české orbitální mise, která bude součástí první komerční astronautické mise společnosti Vast k Mezinárodní kosmické stanici. Česká republika tak učinila zásadní krok směrem k historicky první pilotované výpravě samostatné České republiky na Mezinárodní kosmickou stanici.
Do České republiky už příští týden dorazí jedinečná populárně-vzdělávací atrakce zaměřená na studenty i další zájemce o kosmonautiku z řad veřejnosti. SpaceBuzz, tahač s 18 metrů dlouhou zjednodušenou maketou rakety, má svou první zastávku naplánovanou na 18. května v Brně na Moravském náměstí, kde se chystá i rozsáhlý doprovodný program. Zájemcům z bran bude SpaceBuzz k dispozici i o den později, 19. května, ale už bez doprovodného programu. Následně se celá atrakce přesune do Znojma (20. května), Hodonína (21. května), Ždánic (22. května) a Slavkova u Brna (23. května), kde se chystá víkendová akce pro veřejnost. Další týden bude následovat severní Morava – Krnov (25. května), kde proběhne také tisková konference, Bruntál (26. května), Havířov (27. května), Nový Jičín (28. května), Dolní Vítkovice (29.–30. května), kde bude k dispozici školní program + velká veřejná akce, Dětský den. Těšit se ale mohou i zájemci v Plzeňském kraji (1.–2. června v Plzni pro veřejnost + školy, velká veřejná akce a tisková konference 1. června, dál Tachov (3. června), Přeštice (4. června), Domažlice (5. června) a Klatovy (6. června) – víkendová akce pro veřejnost), či Středočeském kraji (Praha bude v období 7.–10. června, kdy proběhne velká veřejná akce + tisková
Závěrečný, sedmý týden třetí části základního výcviku v European Astronaut Centre uzavřel celý základní blok ESA Astronaut Reserve Training. Byl to mix astronomie, systémového pohledu na bezpečnost a jednoho z mála opravdu „fyzických“ tréninků, který simuluje omezení práce ve skafandru.
Týden šest třetí části základního výcviku v European Astronaut Centre byl kombinací teorie, aplikací a reálného kontaktu s tím, jak se kosmické mise skutečně připravují a realizují. Program se tentokrát výrazně opřel o oblast pozorování Země a zároveň nás na pár dní vytrhl z Kolína nad Rýnem směrem do technologického centra European Space Research and Technology Centre v nizozemském Noordwijku. Začátek týdne patřil základům, které jsou sice „učebnicové“, ale dávají pilotovaným kosmickým letům zajímavý kontext. Přednáška o Slunci jako nejbližší hvězdě nebyla jen o astronomii, ale hlavně o pochopení zdroje energie, který ovlivňuje jak provoz satelitů, tak prostředí, ve kterém se pohybujeme na oběžné dráze. Na to navázal úvod do dálkového průzkumu Země a přehled programů a aplikací. Tohle je oblast, která dnes stojí na pomezí vědy, byznysu a bezpečnosti. Od monitoringu klimatu přes zemědělství až po krizové řízení. Data z oběžné dráhy jsou jedním z klíčových vstupů pro rozhodování na Zemi. V úterý se to propojilo s provozem ISS. Jak se Earth Observation integruje do každodenní práce posádky, jaké jsou limity, jak se plánují experimenty a snímkování.
Pátý týden třetího bloku základního astronautského výcviku se posunul víc k pochopení Země jako systému, ze kterého startujeme a do kterého se vracíme. Program byl kombinací geologie, meteorologie a atmosférických věd, doplněný o další kontakt s rolí EUROCOM. V pondělí jsme začali evolucí Země a vulkanismem. Nešlo o klasickou „školní“ geologii, ale o souvislosti, které mají reálný dopad na kosmické operace a pozorování Země z oběžné dráhy. Odpoledne navázala tektonika a topografie, tedy jak číst strukturu povrchu planety a chápat, co se vlastně se Zemí děje a co vidíme z orbity. Součástí dne byl i úvod do role EUROCOM, což je spojovací článek mezi posádkou a řídicím střediskem Col-CC, které řídí činnost evropského modulu Columbus. Komunikace je tady přesně definovaná, stručná a bez velkého prostoru pro improvizaci. Přestože řídící středisko Col-CC je poblíž Mnichova, konzole EUROCOM se nachází v EAC v Kolíně nad Rýnem a je s Mnichovem spojena optickým kabelem. Úterý bylo věnované vnitřní struktuře Země a magnetickému poli. Seismologie a struktura planetárního nitra dávají kontext pro pochopení magnetického pole, které má přímý vliv na radiační prostředí na nízké oběžné dráze. Témata
Čtvrtý týden třetí fáze základního astronautského výcviku v EAC byl zaměřený hlavně na operační základy pilotované mise a úvod do nového bloku věnovaného astronomii, astrofyzice a vědám o Zemi. Program byl tentokrát méně fragmentovaný a více „učebnový”.
Třetí týden měl spíše udržovací a rozvojový charakter bez výrazných milníků, ale s důrazem na systematické budování dovedností v několika oblastech. Pondělí dopoledne bylo věnováno pravidelnému psychiatrickému pohovoru, který je standardní součástí požadavků NASA a ESA, a jehož cílem je posoudit mentální zdraví astronauta. Odpoledne následoval druhý ponor se systémem SSDS. Nejprve proběhlo zopakování základních dovedností v malé hloubce, následně pokračoval výcvik přibližně v deseti metrech. Obsahově šlo o standardní procedury známé z rekreačního potápění, jako je kontrola vztlaku, řešení simulovaných problémů a práce s výstrojí, ale v odlišné konfiguraci. Používá se celoobličejová maska, záložní tlaková láhev a přívodní šňůra, která zajišťuje nepřetržitý přísun dýchací směsi a současně i komunikaci s povrchem. Důraz je kladen na přesné dodržování postupů a schopnost řešit situace bez ztráty kontroly nad okolním prostředím.
Druhý týden byl zaměřený hlavně na pochopení infrastruktury, procesů a nástrojů, které stojí za každodenním provozem ISS. Méně „hands-on“, víc systémové pochopení toho, jak celý ekosystém funguje. Pondělí začalo přednáškou na téma „ISS Communications & Tracking“. Přehled komunikační architektury ISS, retranslační satelity (TDRSS), pozemní segment, datové toky, pokrytí a latence. Ke komunikaci se používají především pásma S-Band (2 až 4 GHz) a Ku-Band (12 až 18 GHz). Space-to-Ground hlasovou komunikaci zajišťují až čtyři samostatné kanály. ISS kromě americké konstelace TDRSS (provozováno NASA, hlavní uživatel americké ministerstvo obrany) až donedávna využívala i evropský retranslační systém EDRS. Ten ale v polovině března 2026 ukončil svoji činnost. V současné době jsme tedy zcela závislí na americké infrastruktuře. Ruský segment samozřejmě využívá ruskou analogii TDRSS pod názvem Luč (paprsek). Pro přímé spojení stanice se využívá pásmo VHF a síť pozemních stanic v USA a Rusku. UHF pásmo se používá pro spojení během EVA. Pro spojení s radioamatérskými stanicemi se používá hlavně vybavení v modulu Columbus, včetně dedikovaných antén (systém Col
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.