Boeing
Společnost Boeing získala kontrakt v hodnotě až 2 miliard dolarů na stavbu dvou vojenských komunikačních družic nové generace pro americké vesmírné síly.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Boeing získala kontrakt v hodnotě až 2 miliard dolarů na stavbu dvou vojenských komunikačních družic nové generace pro americké vesmírné síly.
Generální inspektor NASA ve své nejnovější zprávě varuje, že kapacita startovacích ram se blíží jejich limitům a jaké to představuje problémy pro kosmodromy.
Německá kosmická společnost OHB získá prostřednictvím prodeje akcií přibližně půl miliardy eur, což jí umožní rozšířit zařízení a usilovat o potenciální akvizice.
Společnost Astroscale, která se zabývá servisem družic, pracuje na přechodu od technologických demonstrací k pravidelné sérii misí, k čemuž přispěla i nedávná kapitálová injekce.
Společnost Rocket Lab vynesla družici pro americké vesmírné síly, aby zahájila vojenské cvičení Victus Haze zaměřené na rychlou identifikaci a charakterizaci potenciálních hrozeb ve vesmíru.
Bílý dům vydal výkonné nařízení, jehož cílem je sjednotit a urychlit vývoj kvantových technologií v USA, včetně vesmírných systémů, které by mohly umožnit navigaci, snímání a bezpečnou komunikaci nové generace.
Bezpečnostní poradci NASA uvedli, že ačkoli agentura a Boeing nadále dosahují pokroku v řešení problémů s komerčním kosmickou lodí CST-100 Starliner, může trvat až rok, než bude znovu létat.
Společnost Astrobotic, která vyvíjí lunární přistávací moduly, se rozhodla nechat převzít společností Voyager Technologies, aby mohla rychle rozšířit své kapacity pro očekávané potřeby lunárního programu NASA a splnit tak předpokládané požadavky.
Společnost MDA Space kupuje výrobce malých družic Blue Canyon Technologies (BCT) za 620 milionů dolarů. Kanadské společnosti to poskytne lepší přístup na trh s vládními zakázkami.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Zatím poslední várka družic Starshield byla vynesena na začátku letošního roku, 17. ledna. Poté následovala více než čtvrt roku dlouhá pauza, která se však nyní zřejmě chýlí ke konci. U vzletové rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii probíhají přípravy na start mise NROL-172. Jelikož se jedná o start pro Národní úřad vojenského kosmického zpravodajství, není identita ani množství nákladů oficiálně potvrzeno. Je však pravděpodobné, že se pod aerodynamickým krytem Falconu 9 ukrývá další várka družic, které mají stejný konstrukční základ jako civilní Starlinky, ale navíc disponují vybavením šitým přesně na míru zpravodajským účelům. Pokud tedy budete chtít tento start sledovat, rádi Vás pozveme ke sledování našeho živě a česky komentovaného přenosu.
2. dubna v 0:35 vzlétla z rampy LC-39B na Kennedyho kosmickém středisku raketa SLS na svou druhou misi, čímž začala výprava Artemis II. Ta potrvá lehce přes 9 dnů a je výjimečná tím, že se při ní po cca 53 letech lidstvo vrátí k Měsíci. Takovou mimořádnou událost si nemůžeme nechat ujít a proto jsme pro Vás připravili psaný online přenos, ve kterém vám budeme informovat o aktuálním dění kolem této mise. Aktualizace budou většinou přicházet s rozestupem několika hodin. Není tedy potřeba mít článek neustále otevřený. Nové příspěvky se vám na již otevřené stránce neukáží automaticky – v takovém případě musíte stránku ručně aktualizovat.
Vážení čtenáři, dočkali jsme se. Po více než 50 let dlouhé pauze nás od návratu lidstva k Měsíci dělí možná méně než dva týdny. Na rampě LC-39B již několik dní stojí raketa SLS s kosmickou lodí Orion na svém vrcholu a prochází přípravami na start mise Artemis II. Jisté je, že neodstartuje dříve než v noci ze 6. na 7. února, ale tento termín rozhodně nemůžeme považovat za jistý – minimálně prozatím. Jen v únoru jsou k dispozici další čtyři dny, kdy je možné startovat a to samé platí i pro březen a duben. Bezpečnost čtyřčlenné posádky bude prvořadá a NASA tak určitě nebude zbytečně spěchat a riskovat. Jelikož je mise Artemis II mimořádně významnou událostí, rozhodli jsme poskytnout jí odpovídající informační servis. V tomto průběžně aktualizovaném článku najdete aktuální informace, fotografie a další zajímavosti, které se týkají přípravy startu mise Artemis II. Start samotný budeme samozřejmě komentovat živě a česky – samostatný článek s přenosem vyjde pár hodin před startem a průběžně budeme informovat i o průběhu mise Artemis II.
Společnost Gilmour Space, poskytovatel komerčních startů se sídlem v australském Queenslandu, vyvinul malou raketu Eris. Ačkoliv pusté vnitrozemské pouště australského kontinentu již v éře Studené války hostily několik startů, Eris je první vlastní australskou orbitální raketou. První mise této rakety nese označení TestFlight1 a jeho startovní okno trvající deset hodin se otevírá dnes ve 23:30 našeho času. Místem startu bude základna Bowen Orbital Spaceport na queenslandském pobřeží, která se nachází přibližně 200 kilometrů jihovýchodně od Townsville. Přímý přenos z tohoto startu s největší pravděpodobností nebude realizován.
Sobotní brzké odpoledne by nám měl zpestřit start Falconu 9 z Vandenbergovy letecké základny v Kalifornii. Primárním nákladem tajné mise pro Národní průzkumný úřad s označením NROL-145 by měly být družice Starshield. Jedná se o speciálně upravené družice Starlink druhé generace, které jsou pravděpodobně dovybaveny kamerami a dalšími senzory podle potřeb armády. První stupeň se tentokrát pokusí o přistání na mořské plošině Of Course I Still Love You, která bude čekat v Tichém oceánu.
Dnes vypuštěná kosmická loď Cygnus se potýká s problémy souvisejícími s pohonným systémem. Prozatím dostupné informace zmiňují závadu manévrovacích trysek a také neupřesněný únik. Zatím ale není jisté, o jak velký únik jde, ani co přesně z lodi uniká. NASA prý již tuto situaci řeší, ale bližší informace prozatím chybějí. Celou aktuální situaci budeme pokrývat v tomto průběžně aktualizovaném článku, kam budeme postupně přidávat všechny důležité informace, které se objeví na různých místech internetu.
Po dlouhém čekání se fanoušci evropské kosmonautiky konečně dočkali. Dnes nadešel den, kdy by měla být do provozu uvedena nová středně těžká raketa Ariane 6. Jde o náhradu za již vysloužilou Ariane 5, která téměř přesně před rokem absolvovala svoji poslední misi. Výhoda Ariane 6 by měla spočívat v nižší ceně, umožnění vyšší kadence startů a určité modularitě, jelikož bude létat ve dvou verzích. Ariane 62 a 64. Druhé číslo udává počet pomocných urychlovacích stupňů na tuhé pohonné látky, které jsou mimochodem identické s prvními stupni rakety Vega-C, díky čemuž se celý proces výroby zjednoduší. Dnes by měla Ariane 6 odstartovat ve své nejslabší konfiguraci 62, tedy pouze s dvěma pomocnými stupni. Ovšem i v této konfiguraci zvládne na nízkou oběžnou dráhu vynést až 10,35 tuny nákladu. Při inauguračním letu by mělo být také vyneseno několik CubeSatů a zařízení. Za zmínku určitě stojí například družice GRBBeta, za kterou stojí firma Spacemanic, 3U CubeSat Replicator s malou 3D tiskárnou nebo návratovou kapsli SpaceCase. Zde bych Vás rád odkázal na seriál Pionýři
Od prvního integrovaného letového testu Super Heavy Starship uběhl pouze rok a dva měsíce a na zítřejší den SpaceX plánuje již čtvrtý start tohoto kolosu, přičemž naposled startoval teprve před necelými třemi měsíci, což je na největší a nejsilnější raketu v historii lidstva neskutečný výkon. Při minulém letu udělala SpaceX obrovský skok kupředu, ovšem kvůli technickým problémům se ani jednomu stroji nepovedlo splnit hlavní cíl, kterým byl návrat na správné místo. Super Heavy B10 narazila při rychlosti 1 100 kilometrů za hodinu na hladinu Mexického zálivu a Starship S28 vstoupila do atmosféry v rotaci a kvůli tepelnému namáhání.
Raketa, která nikdy neselhala. Raketa, která vynesla sondu Solar Orbiter nebo kosmickou loď Orion na její testovací let. Raketa, která je ve službě již dvacet let a její starty jsou poměrně vzácné, jelikož vždy startovala maximálně jednou do roka. Řeč je samozřejmě o raketě Delta IV Heavy, která se 28. března 2024 vydá na svou poslední misi. Jelikož jde ale o utajenou misi, nemáme žádné oficiální informace o nákladu, nebo oběžné dráze. Ovšem podle neoficiálních zdrojů by se pod aerodynamickým krytem měla nacházet jedna z družic Orion sloužící pro zachytávání telemetrie vojenských střel z Ruska a Číny. Nepůjde ovšem jen o poslední start Delta IV Heavy, ale i celé rodiny raket Delta.
Již na zítra je v plánu pokus o start největší, nejsilnější a nejtěžší rakety, jakou kdy lidstvo postavilo. Řeč samozřejmě není o ničem jiném, než o Super Heavy Starship, která se má vydat na svůj třetí testovací let. Plán pro něj se od prvních dvou velmi liší a nově je tak v plánu dopad Starship do Indického oceánu, tedy již po méně než půl oběhu Země. Během přeletové fáze se má také testovat otevírání dveří nákladového prostoru, přečerpávání pohonných látek mezi nádržemi, nebo deorbitační zážeh. Mohli bychom se také teoreticky dočkat v přímém přenosu záběrů přímo z rakety, jelikož S28 je nově vybavena hned čtyřmi anténami pro komunikaci se sítí Starlink. Pokus o start je aktuálně plánován na 13:00 našeho času ovšem v době vydání článku FAA stále nevydala upravenou startovní licenci.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.