SpaceForest
Polský výrobce raket SpaceForest uskutečnil čtvrtý start své suborbitální rakety PERUN a označil jej za dosud nejúspěšnější test tohoto nosiče.
křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Polský výrobce raket SpaceForest uskutečnil čtvrtý start své suborbitální rakety PERUN a označil jej za dosud nejúspěšnější test tohoto nosiče.
Losangeleský startup Fortastra, který vyvíjí manévrovatelné kosmické zařízení určené k zajištění bezpečnosti na oběžné dráze, získal 30 milionů dolarů v rámci investičního kola série A, které oznámil 8. října.
Společnost Blue Origin oznámila plány na vybudování nového výrobního komplexu v centrální části Texasu. Její zakladatel zároveň uvedl, že firmu může od vstupu na burzu dělit už jen několik let.
Akvizice nízkofrekvenčního rádiového spektra společností SpaceX, která má zlepšit pokrytí službou Starlink Mobile uvnitř budov, by podle analytiků mohla signalizovat zájem firmy získat další frekvence a konkurovat zavedeným gigantům v oblasti pozemních mobilních sítí.
Společnost zabývající se sledováním objektů pod hladinou moře a startup AnySignal zaměřený na kosmickou komunikaci spojily síly s cílem vybudovat nové komunikační propojení mezi podmořskými systémy a družicovými sítěmi. Jejich cílem je usnadnit přenos dat z oceánských hlubin k operátorům kdekoli na světě.
NASA zveřejnila konečnou výzvu k předkládání nabídek pro další fázi svého programu zaměřeného na vývoj komerčních vesmírných stanic. Tím společnostem poskytla určitou úlevu v jedné z klíčových otázek.
Společnost BlackSky Technology oznámila uzavření pilotní smlouvy v hodnotě stovek tisíc dolarů s mezinárodní zpravodajskou agenturou. V rámci smlouvy bude poskytovat celosvětové družicové snímky s vysokým rozlišením na vyžádání.
Litevský kosmický startup Astrolight oznámil úspěšné uvedení do provozu laserového komunikačního spojení mezi družicí a pozemní stanicí. Laserový komunikační terminál ATLAS-1 společnosti Astrolight, umístěný na palubě družice ERMIS-3 typu CubeSat o velikosti 8U, navázal spojení s pozemní optickou stanicí HolOGS-1.
Americké vesmírné síly hledají nové způsoby, jak sledovat vznikající technologie, zjišťovat, kam směřují investice soukromého kapitálu, a pomáhat představitelům rozhodovat, kdy by měly vládní investice doplňovat financování ze soukromého trhu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Minule jsme dopodrobna rozebrali základní informace kolem černých děr. Řekli jsme si něco o jejich vzniku, budoucnosti, fyzikálních vlastnostech, možnostech studia i historii výzkumu. Z této kategorie fascinujících objektů se ovšem jedna přece jen trochu vymyká. Jsou to tzv. supermasivní černé díry, objekty o hmotnostech milionkrát či dokonce miliardkrát vyšší než má Slunce. Tyto černé díry najdeme uprostřed všech slušných galaxií, ta naše nepatří mezi výjimky. Také na ni se dnes podíváme, nejprve si ale stručně zopakujme, jaké druhy černých děr vlastně rozlišujeme.
Černé díry jsou astronomické objekty, které svou tajemností fascinují celou řadu lidí. Mnohé vědce dokonce natolik, že jim zasvětili většinu svého profesního života. Současně jde o skvělé taháky při popularizaci vědy, není proto divu, že o černých dírách již vzniklo množství popularizačních knih i dokumentů. A tyto objekty se dokonce objevují i v mnohých sci-fi filmech. Jejich všeobecná popularita ale zároveň vede k tomu, že se na ně nabaluje množství polopravd, mýtů i vyložených nesmyslů. Pojďme se proto dnes na tyto zajímavé objekty podrobněji podívat z pohledu vědy.
To, že keplerova supernova (katalogové označení SN 1604, kdyby to snad někoho zajímalo) byla typu Ia, se ví už nějakou dobu. Ale do jakého podtypu této zřejmě pestré kategorie keplerova supernova spadá? Díky pozorování observatoře Chandra společně s jejím infračerveným kolegou Spitzerem, teď máme lepší představu o tom, co to vlastně pan Kepler pozoroval. Zdá se, že pětitunová rentgenová observatoř Chandra vypuštěná v roce 1999 z paluby amerického raketoplánu Columbia bude stále platným pomocníkem astronomů, však také její tým tvrdí, že jde stále o zařízení s nejostřejším obrazem v oboru měkkého rentgenového záření.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.