Štítek ‘AF-M315E’

„Lunární svítilna“ čeká na start

Start amerického CubeSatu Lunar Flashlight je v tuto chvíli plánován na dnešních 9:39 SEČ. Až raketa Falcon 9 s touto misí odstartuje, vydá se její náklad (ve kterém najdeme i zmíněný CubeSat) na tři měsíce dlouhou cestu k Měsíci. Zvolená nízkoenergetická dráha sice není ani zdaleka tak rychlá, jako profil, po kterém k Měsíci létaly lodě Apollo, nebo nyní Orion. Její výhodou však je velká hospodárnost – dlouhý přeletový čas je vyvážen nízkými nároky na energii potřebnou k vypuštění. Náklad se při své cestě dostane až daleko za Měsíc a poté začne být pomalu ovlivňován gravitací Země i Slunce. I s pomocí gravitačních manévrů nakonec náklad dosáhne cílové dráhy, kde se jeho úkoly rozdělí – lander HAKUTO-R se pokusí přistát, zatímco Lunar Flashlight vstoupí na dráhu kolem Měsíce, kde bude pátrat po stopách vodního ledu na dnech kráterů, kam už miliardy let nedopadly sluneční paprsky.

Končí mise, která úspěšně ozkoušela nové palivo

Vloni na Falconu Heavy vypuštěná družice GPIM zahájila manévry, které zajistí její stažení z oběžné dráhy. Družice financovaná NASA v uplynulých měsících úspěšně prokázala efektivitu použití netoxického paliva, které by mohlo najít využití u příštích kosmických misí a nahradit tak hydrazin. Tato látka totiž vyžaduje, aby se s ní před startem pracovalo velmi opatrně. Zkratka, pod kterou družici známe, vznikla z názvu Green Propellant Infusion Mission a této družici již zbývají poslední týdny, než shoří v atmosféře. Pozemní týmy během uplynulého roku vyzkoušely pět trysek na GPIM v různých operačních režimech. Testovala se jejich schopnost řídit orientaci družice v prostoru a ověřovala se také efektivita zážehů při změnách oběžné dráhy.

Netoxické palivo družic na obzoru

Green Propellant Infusion Mission

Rakety používají široké spektrum různých motorů, které spalují nejrůznější druhy paliva – od pevných směsí, přes kyslík s vodíkem, kyslík s leteckým petrolejem, nebo nově metan s kyslíkem. Když se ale podíváme na možnosti pohonu družic ve vesmíru, zjistíme, že zdejší nabídka je poměrně chudá, protože se v drtivé většině případů používají deriváty hydrazinu. Což o to, omezená nabídka nemusí být vždy na škodu, ale mnohem horší je, že hydrazin je opravdu nebezpečný jak pro pozemní obsluhu, tak pro životní prostředí. Naštěstí však již několik let probíhá snaha o nalezení alternativy, která bude nejen bezpečnější, ale také účinnější. Družice, která novou směs otestuje, by mohla letět do vesmíru ještě letos na palubě Falconu Heavy.