Dnes se opět vydáme až na hranice možností současné techniky. Program NIAC cílí na podporu inovativních nápadů, které by jednou mohly změnit obor kosmonautiky, ale zatím jsou na samém počátku dlouhé cesty k praktickému nasazení. Pokud je však budeme chtít za pár desítek let používat, musíme je začít podporovat už nyní. U některých se může v průběhu prvotních analýz ukázat, že jejich nasazení brání nějaká předtím nepředpokládaná překážka. Ale i to je součástí pokroku. Dnes se podíváme na další projekt, který NASA v rámci programu NIAC ocenila a tím mu zajistila prostředky na výzkum a pokroky. Mezi nejzáhadnější objekty v celém širém vesmíru patří obří supermasivní černé díry. Ani po 30 letech výzkumu zatím vědci přesně nevědí, jak tyto objekty vytvářejí svou sílu. K tomuto výzkumu jsou potřeba pozorování v rentgenové části spektra. Špičkové rentgenové snímky z observatoře Chandra (rozlišení ~0.5-1 obloukové vteřiny), ale ani její kvalita nestačí k nasnímání oblastí v okolí supermasivních černých děr, kde dochází k nejenergetičtějšímu chování. Accretion Explorer (AE) je architektura mise, která by mohla přinést průlomové výsledky díky