sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

LeoLabs

Společnost LeoLabs, kalifornský provozovatel pozemních radarů pro sledování objektů na nízké oběžné dráze Země, získala v rámci amerického vojenského programu financování ve výši 4 milionů dolarů na modernizaci svého mobilního sledovacího radaru.

Skynopy

Francouzská kosmická agentura přispěla do kola financování ve výši téměř 18 milionů dolarů pro místní startup Skynopy, čímž podpořila úsilí o rychlý rozvoj sítě pozemních stanic.

NOAA

Ministerstvo obchodu zveřejnilo 30. června dlouho odkládaný dokument Kongresu s odůvodněním návrhu rozpočtu Národního úřadu pro oceán a atmosféru na fiskální rok 2026. Dokument poskytuje více podrobností o návrhu rozpočtu. Ministerstvo obchodu navrhuje ukončit financování programu koordinace vesmírného provozu.

EchoStar

Společnost EchoStar odložila možné podání návrhu na vyhlášení bankrotu, aby měla více času na jednání s regulačními orgány, které přezkoumají, zda americký družicový operátor dodržuje podmínky vázané na jeho licence.

GOSAT-GW

Japonská raketa H-2A 28. června úspěšně vynesla vědeckou družici GOSAT-GW neboli Ibuki GW, na sluneční synchronní oběžnou dráhu. Družice bude snímat skleníkové plyny a koloběh vody. Start byl posledním letem rakety H-2A.

Muon Space

Společnost Muon Space zveřejnila první tepelné infračervené snímky ze své družice FireSat Protoflight, což představuje milník pro konstelaci družice specializovanou na detekci lesních požárů. Snímky jsou pořízené pomocí šestikanálového multispektrálního infračerveného přístroje.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: 2019

Milan Halousek – Kalendář pilotované kosmonautiky v roce 2020 (17.3.2021)

Dnes se vrátíme do roku 2020 a podíváme se, co se událo v oblasti pilotované kosmonautiky. V roce 2020 se uskutečnilo celkem 114 pokusů o start, z toho 104 bylo úspěšných. Provedeny byly 4 pilotované starty a astronauté podnikli celkem 8 výstupů do volného prostoru. Z vědeckého hlediska pak asi největší význam měly tři mise, které všechny odstartovali v létě 2020 a zamířily k Marsu. Samozřejmě šlo o americkou misi Mars 2020, čínskou Tianwen-1 a misi Hope Spojených Arabských Emirátů. 8 raket v tomto roce uskutečnilo svůj první start a rozloučili jsme se v něm s japonskou HII-B. Pokud jde o mě samotného, mě se asi nejvíc vybaví v hlavě pilotované mise SpaceX, na prvním místě je to samozřejmě Demo-2, kdy se po devíti letech poprvé z americké půdy vydala do vesmíru pilotovaná loď, na jejíž palubě byli astronauté Bob Behnken a Doug Hurley. Jako druhá v pořadí to bude asi mise Crew-1 a jako třetí to pak budou bezesporu starty s družicemi Starlink. Bylo jich hodně a dá se říct, že vláčky družic vyvolali po celé zemi vlnu zájmu o noční nebe. Ale teď

Milan Halousek – Kalendář pilotované kosmonautiky 2019 (24.1.2020)

Dnes se vrátíme do roku 2019 a podíváme se, co se dělo zajímavého v oblasti pilotované kosmonautiky. Z obecného hlediska se jednalo o celkem průměrný rok. Uskutečnilo se celkem 103 pokusů o start a 5 z nich skončilo selháním. Abych jak se říká nepopisoval celou přednášku, pokusím se spíše zavzpomínat já sám, čím mě osobně utkvěl tento rok v paměti. Asi tím nejdůležitějším momentem roku byl okamžik, kdy výrobek lidských rukou poprvé měkce dosedl na odvrácené straně Měsíce, konkrétně šlo o čínskou misi Chang’e 4. V tomtéž roce se na oběžnou dráhu Měsíce dostal i první soukromý lunární lander Beresheet. Celým rokem se jako tenká nit táhlo i vzpomínání na 50 let starý okamžik, kdy lidstvo poprvé kráčelo po Měsíci. Řada z vás jsou také diváci kosmických startů, proto bych rád připomněl dva z nejatraktivnějších startů roku 2019, samozřejmě se jedná o raketu SpaceX Falcon Heavy, konkrétně šlo o mise STP-2 a Arabsat-6A. Ale teď už k přednášce, v jejímž rámci si připomeneme všechny jednotlivé události, které se v pilotované kosmonautice přihodili, ať už šlo o starty pilotovaných a zásobovacích lodí či

Michal Václavík – Kosmické sondy a jejich objevy, 2019 – 2020 (28.11.2020)

Dlouho dobu jsem přemýšlel, zda zde uvádět kosmonautické přednášky, které se týkají objevů kosmických sond, či zajímavých startů raket v určitém období. Jedná se totiž o přednášky, které jsou aktuální hlavně v čase, kdy byly předneseny, časem sice obsahově nezastarávají, ale zájem o jejich zhlédnutí se výrazně snižuje. Přesto jsem se rozhodl přidávat i je, proto se v budoucnu s těmito přednáškami budete setkávat i zde. Přeci jen, cílem je shromáždit na jednom místě všechny známé a publikované přednášky, které se zabývají kosmonautikou a vše, co s ní souvisí. Dnešní přednáška nám nabídne přehled kosmických sond, které se nachází mimo oběžnou dráhu Země. Půjde tedy o sondy zkoumající sluneční soustavu, v našem přehledu zavítáme k naší centrální hvězdě i planetám Merkur, Venuše, Mars či Jupiter a nezapomene ani na asteroidy, Měsíc či sondy New Horizons, která stále opouští naší sluneční soustavu. Přednášejícím, který nám ty nejzajímavější sondy představí, je Ing. Michal Václavík, zaměstnanec České kosmické kanceláře, který od roku 2007 spolupracuje s ČVUT v Praze a podílí se zde na výuce předmětů Základy kosmonautiky, Kosmické systémy, Nosiče a družice a Kosmický

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.