SWFO-L1 je nově SOLAR-1
Sonda agentury NOAA provedla 23. ledna závěrečný manévr pro vstup na dráhu kolem libračního bodu L1 a při té příležitosti bylo oznámeno její přejmenování.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Sonda agentury NOAA provedla 23. ledna závěrečný manévr pro vstup na dráhu kolem libračního bodu L1 a při té příležitosti bylo oznámeno její přejmenování.
Ománská průmyslová společnost MB Group si od společnosti Astranis objednala malou geostacionární širokopásmovou družici, jejíž start je plánován na letošní léto.
Jihokorejská společnost Hanwha Systems spolupracuje s kanadskou společností MDA Space na vývoji konstelace obranných družic pro Jižní Koreu.
Divize NASA zabývající se vědou o Zemi zkoumá možnosti partnerství s externími organizacemi na podporu provozu přístrojů instalovaných na Mezinárodní vesmírné stanici a samostatných družicích.
Společnost Blue Origin poprvé znovu použije zachráněný booster rakety New Glenn při dalším startu rakety, která vynese družici pro AST SpaceMobile.
Společnost Space Beyond se sídlem na Floridě plánuje začít příští týden stavět svůj první pamětní cubesat. Za tímto účelem si rezervovala i start v rámci sdílené mise SpaceX v říjnu 2027.
NASA a ministerstvo energetiky se dohodly na spolupráci na vývoji jaderných reaktorů pro Měsíc, zatímco průmysl čeká na zveřejnění závěrečné výzvy k podávání návrhů.
NASA ukončuje finanční podporu několika planetárních vědeckých skupin v rámci širšího omezování poradní struktury agentury.
Společnost Starfish Space získala kontrakt od Agentury pro rozvoj vesmíru (SDA) na de-orbitaci družic z konstelací pro sledování raket a komunikaci z oběžné dráhy.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Blíží se nedělní večer, kterou sebou pravidelně již řadu měsíců přináší pořad Hvězdárny a planetária Brno, který se jmenuje Sedmikrásky. Dokonce i na diskuzním serveru discord, kam bych vás mimochodem chtěl pozvat, jsou pravidelně několik minut před osmou hodinou večerní všichni aktivní návštěvníci zváni na tento pořad. Vystupují v něm ředitel Hvězdárny pan Mgr. Jiří Dušek PhD. a redaktor českého rozhlasu Brno, pan Jiří Kokmotos. Do svého dnešního pořadu si oba hlavní protagonisté pozvali Dušana Majera, šéfredaktora serveru Kosmonautix, Tomáše Přibyla, kurátora Technického muzea v Brně a Norberta Wernera z Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Masarykovy univerzity. Dnešní díl se bude cele věnovat dalekohledu Jamese Webba, který se na svou pouť do libračního bodu L-2 soustavy Země-Slunce. Jedna se o naprosto přelomový astronomický přístroj, který má velkou šanci výrazně rozšířit naše vědecké poznatky. Tento nesmírně nákladný teleskop vynesen do vesmíru raketou Ariane 5 25. prosince roku 2022. V současné době se tento přístroj stále rozkládá a připravuje na svůj provoz. Pozvaní odborníci budou dnes nejen odpovídat na otázky obou Jirků, ale jsou připraveni i na případné dotazy vás diváků. Dnes ve 20:00 jste srdečně
Jak jsem již sliboval, po vyčerpání archivních přednášek budeme na tomto serveru hlavně upozorňovat na přednášky budoucí. Ta, na kterou bych vás dnes rád pozval, by vám měla představit nejzajímavější události, které se odehrály v posledním čtvrtletí roku 2021. Autorem této přednášky je šéfredaktor serveru Kosmonautix, Dušan Majer. Tak jako v každém z předchozích dílů si připravil kosmonautické zajímavosti, které se odehrály v říjnu, listopadu a prosinci. V říjnu se nám poprvé představila nová jihokorejská raketa KSLV-II Nuri. Odstartovala též mise Lucy, která je určená k průzkumu Jupiterovy rodiny asteroidů. Třetí velmi zajímavou událostí tohoto měsíce pak byla mise Sojuz MS-19, kdy mezi cestujícími téhle mise byl i ruský režisér a herečka, kteří na ISS natáčely záběry pro budoucí film. Ani listopad nás poté neochudil. Nejprve ruská protidružicová střela rozstřelila na oběžné dráze vysloužilý sovětský satelit Kosmos 1408, poté se k mezinárodní kosmické stanici připojil nový modul Pričal a na špici rakety Falcon 9 se do vesmíru vydala sonda DART. Pokud předchozí dva měsíce byly zajímavé, tak prosinec byl velice nadupaný. I další start Sojuzu nepřinesl na ISS posádku dlouhodobé expedice, ale
Na tomto webu se už více než rok snažíme našim čtenářům a divákům nabízet záznamy zajímavých přednášek které se více, či méně zabývají kosmonautikou. Jedinou výjimkou z tohoto zaběhlého schématu je pravidelný pořad Hvězdárny a planetária Brno, který se jmenuje Sedmikrásky. Dokonce i na diskuzním serveru discord, kam bych vás mimochodem chtěl pozvat, jsou pravidelně několik minut před osmou hodinou večerní všichni aktivní návštěvníci zváni na tento pořad. Vystupují v něm ředitel Hvězdárny pan Mgr. Jiří Dušek PhD. a redaktor českého rozhlasu Brno, pan Jiří Kokmotos. Do svého dnešního pořadu si oba hlavní protagonisté pozvali prvního a jediného československého kosmonauta. Pan Ing. Vladimír Remek byl prvním neamerickým a nesovětským občanem, který se podíval do vesmíru. Jeho vesmírná cesta se započala 2. března 1978. Během ní se Vladimír Remek spolu se svým velitelem Alexejem Gubarevem v kabině Sojuzu 28 navštívil orbitální stanici Saljut 6 a prováděl na ní během následujících dní řadu vědeckých experimentů. Ze své cesty se posléze vrátil 10. března 1978.
Dnes bych vám po nějaké době opět rád pozval na budoucí kosmonautickou přednášku. Dušan Majer, šéfredaktor serveru kosmonautix.cz se uvolil, že v rámci přednáškového cyklu Pátečníků přednese svoji zbrusu novou přednášku, která pohovoří o nejzajímavějších momentech SpaceX v roce 2021. SpaceX uskutečnilo do dnešního dne v roce 2021 celkem 27 startů na orbitální dráhu a do konce roku se v současné době plánují ještě čtyři další mise. Nebylo tedy snadné vybrat ty nejzajímavější události. My si je nyní pokusíme v rychlosti shrnout. V posledních týdnech budila velkou pozornost mise DART, která vynesla do vesmíru stejnojmennou sondu, která se příští rok pokusí změnit oběžnou dráhu planetky Dimorphos. Druhý zajímavý moment se udál už koncem ledna, tehdy raketa Falcon 9 v rámci mise Transporter-1 vynesla na oběžnou dráhu rekordní počet družic. Velkou kontroverzi způsobila v řadách amerických kosmických společností událost třetí, kterou byl výběr měsíčního landeru pro NASA. Namísto plánovaných dvou landerů totiž americká agentura vybrala firmou jedinou a to kalifornskou SpaceX a její vyvíjenou loď Starship. U této lodi zůstaneme i v předposledním bodě, protože první polovinu roku nás provázely její testy, které probíhali na základně
Když se malého dítěte zeptáte, zda je důležitější Slunce či Měsíc, můžete se dozvědět, že důležitější je samozřejmě Měsíc, protože ten svítí v noci, když není vidět, zatímco Slunce je méně důležité, protože svítí ve dne, kdy je dobře vidět. Podstatu celé pravdy samozřejmě znáte, Měsíc by bez Slunce neznamenal nic. O tom, co je vlastně Slunce zač, jsme ovšem jako lidstvo mohli dlouhá léta pouze spekulovat, pomohl sice vynález dalekohledu, ale všichni také víme, že koukat dalekohledem není zrovna ten nejlepší nápad. Ale abychom lépe mohli pozorovat Slunce a přitom si nepoškodit zrak, muselo lidstvo zkonstruovat řadu sofistikovaných přístrojů. Jedním z nich je i koronograf, což je dalekohled, který zastíní jasný kotouček Slunce a umožní tak pozorovat sluneční korónu a protuberance. Jako řada jiných astronomických přístrojů i koronograf bývá umisťován na vědecké sondy a vysílán do vesmíru. Když se v únoru 2020 vydala na heliocentrickou dráhu evropská sonda Solar Orbiter, jedním z přístrojů na její palubě byl i koronograf, na němž se podíleli i čeští vědci. Víte o tomto přístroji se pak dozvíte v dnešní přednášce Ing. Víta Lédla, Ph.D., z Ústavu fyziky plazmatu, AV
Na tomto webu se už více než rok snažíme našim čtenářům a divákům nabízet záznamy zajímavých přednášek které se více, či méně zabývají kosmonautikou. Jedinou výjimkou z tohoto zaběhlého schématu je pravidelný pořad Hvězdárny a planetária Brno, který se jmenuje Sedmikrásky. Dokonce i na diskuzním serveru discord, kam bych vás mimochodem chtěl pozvat, jsou pravidelně několik minut před osmou hodinou večerní všichni aktivní návštěvníci zváni na tento pořad. Vystupují v něm ředitel Hvězdárny pan Mgr. Jiří Dušek PhD. a redaktor českého rozhlasu Brno, pan Jiří Kokmotos. Témata jejich rozhovorů jsou obsáhlá, ale dají se jednoduše shrnout do dvou slov, kosmonautika a astronomie. Čas od času je do tohoto pořadu zván zajímavý host, který tu vypráví o astrofotografii, jindy o světelném smogu a někdy tento host vypráví o kosmonautice. Pro dnešní večer si oba pánové pozvali známého popularizátora kosmonautiky, redaktora serveru kosmonautix, pana Ing. Tomáše Přibyla, kurátora letectví a kosmonautiky Technického muzea v Brně. Tématem jejich pořadu bude planeta Venuše. Přestože jde svou velikostí o planetu snad nejvíce podobnou Zemi, víme již řadu let s naprostou jistotou, že jde o velmi nehostinné těleso, které svými vysokými teplotami
Již staří Řekové, touto obligátní frází se dá začít i u tématu planet u jiných hvězd. Uvažoval o nich totiž již Epikúros ze Samu, později ve středověku měli podobné myšlenky třeba Galileo Galilei nebo Isaac Newton. Přesto je skutečný výzkum exoplanet veskrze moderní záležitostí. Po sérii mnoha odvolaných a zpochybněných detekcí působili lidé zabývající se touto problematikou trochu jako podivíni a pseudovědci. Prvních potvrzených objevů exoplanet jsme se tak dočkali až v 90. letech minulého století a připravily nám velké překvapení. Do té doby jsme se totiž domnívali, že všechny planetární systémy by měly vypadat jako ten náš. Ale jaký byl šok odborné veřejnosti po objevu planety u pulsaru, pozůstatku po výbuchu supernovy. A aby toho nebylo málo, hned o 3 roky později byla objevena planeta o hmotnosti Jupiteru u hvězdy hlavní posloupnosti a to ve vzdálenosti mnohem bližší než Merkur od Slunce. Dnes už známe více než 4 500 nejrůznějších typů, velikostí a hmotností planet u tisíců různých hvězd. A hledání dále pokračuje rovněž za pomoci řady kosmických sond. Patrně hlavním cílem našeho snažení je nalezení života ve vesmíru, popřípadě alespoň planety s podmínkami co nejpříznivějšími možnosti hostit případné
Dlouhých 57 let již uplynulo od objevu první černé díry Cygnus X-1 v souhvězdí Labutě vzdálené 7 200 světelných let. Od té doby výzkum černých děr pokročil mílovými kroky kupředu. Nalezeno bylo nejen několik dalších černých děr hvězdného typu, jakou je Cygnus X-1, ale i mnohem hmotnější, supermasivní černé díry, o nichž se navíc zjistilo, že jsou ve středu všech větších galaxií. Nejinak je tomu i u naší Mléčné dráhy, kde sídlí černá díry Sagittarius A*o hmotnost 4 milionů hmot Slunce. Před dvěma roky byl dokonce soustavou radioteleskopů Event Horizon Telescope pořízen snímek extrémně hmotné centrální černé díry galaxie M87. Kromě toho se objevila řada zajímavých vlastností těchto exotických objektů, například Hawkingovo vypařování či relativistické výtrysky. Velkou zásobu objevů nám v posledních šesti letech přinesly detektory gravitačních vln LIGO, VIRGO a KAGRA, které pozorují splynutí dvojic černých děr a srážky černých děr s neutronovými hvězdami. Zásluhou toho byla objevena úplně nová kategorie černých děr středních hmotností. Většina současných znalostí o černých děrách však pochází z pozemních pozorování. Co nám mohou o tomto fascinujícím tématu říci budoucí kosmické mise? A to zejména dvě velké projekty
Přednáškou, která vyšla 13.11.2021, jsme sice ukončili vydávání archivních kosmonautických přednášek, dopředu jsem však avizoval, že budu i nadále pokračovat v anoncování budoucích streamů, či záznamů přednášek, které se od té doby objeví. V té dnešní bychom se chtěli zaměřit spíše do budoucnosti a povyprávět si o tom, co budeme jako lidstvo potřebovat k cestě na Mars, tedy na jedinou další planetu naší soustavy, která se může v budoucnu stát místem, na kterém budeme moci žít. Velké kroky pro kolonizaci jiných planet podniká americká NASA ve spolupráci s dalšími kosmickými agenturami, ale je zde i jedna soukromá společnost, která tímto směrem zaměřuje své aktivity a dokonce si kolonizaci Marsu vytkla jako jeden ze svých hlavních cílů. Touto společností je kalifornská firma SpaceX, která vznikla v roce 2002 a během uplynulých let se jí v kosmonautice podařilo způsobit poměrně velkou revoluci. Přednáška se pak zaměří i na výběr prvních kolonizátorů tohoto světa, či na způsoby, jakými si tito osadníci budou obstarávat stravu. Dnešním přednášejícím bude český geolog Mgr. Petr Brož, Ph. D., který se profesně zaměřuje na projevy sopečné činnosti na Marsu. Záznam přednášky vyšel
Řada technologií, které v běžném životě považujeme za samozřejmé a dostupné, je ve volném vesmíru vystavena těžkým zkouškám. Je proto nutno tyto technologie používat jinak, či výrazně je upravit, aby fungovaly správně. Důvod je prostý, kosmický prostor je místo, kde je téměř dokonalé vakuum, už jen tato okolnost výrazně omezuje konstruktéry kosmických lodí. Poletují zde všemožné prachové částice a to nemluvím o okolí naší Země, kde k těmto přirozeným meteoroidům přidává kosmická tříšť, kterou si lidstvo takříkajíc způsobilo samo. Dalším důvodem, který způsobuje všem velké vrásky, je přítomnost elektromagnetického záření všemožných délek. Na naší planetě je toto spektrum díky magnetickému poli a atmosféře výrazně očesané, ale na oběžné dráze již toto omezení nemusí platit. Vysoce energetické částice zde přítomné a mohou způsobovat problémy jak živočichům, tak i kosmické technice. Jednou z těch nejcitlivějších částí kosmických lodí jsou jejich palubní počítače. Pravděpodobně víte, že pokud máte dnes v kapse libovolný smartphone, toto vaše zařízení je o několik řádů rychlejší než palubní počítač přistávacího modulu z programu Apollo. Možná však nevíte, že i dnešní sondy a družice jsou vybaveny počítači, o které byste na Zemi nezavadili ani
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.