SWFO-L1 je nově SOLAR-1
Sonda agentury NOAA provedla 23. ledna závěrečný manévr pro vstup na dráhu kolem libračního bodu L1 a při té příležitosti bylo oznámeno její přejmenování.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Sonda agentury NOAA provedla 23. ledna závěrečný manévr pro vstup na dráhu kolem libračního bodu L1 a při té příležitosti bylo oznámeno její přejmenování.
Ománská průmyslová společnost MB Group si od společnosti Astranis objednala malou geostacionární širokopásmovou družici, jejíž start je plánován na letošní léto.
Jihokorejská společnost Hanwha Systems spolupracuje s kanadskou společností MDA Space na vývoji konstelace obranných družic pro Jižní Koreu.
Divize NASA zabývající se vědou o Zemi zkoumá možnosti partnerství s externími organizacemi na podporu provozu přístrojů instalovaných na Mezinárodní vesmírné stanici a samostatných družicích.
Společnost Blue Origin poprvé znovu použije zachráněný booster rakety New Glenn při dalším startu rakety, která vynese družici pro AST SpaceMobile.
Společnost Space Beyond se sídlem na Floridě plánuje začít příští týden stavět svůj první pamětní cubesat. Za tímto účelem si rezervovala i start v rámci sdílené mise SpaceX v říjnu 2027.
NASA a ministerstvo energetiky se dohodly na spolupráci na vývoji jaderných reaktorů pro Měsíc, zatímco průmysl čeká na zveřejnění závěrečné výzvy k podávání návrhů.
NASA ukončuje finanční podporu několika planetárních vědeckých skupin v rámci širšího omezování poradní struktury agentury.
Společnost Starfish Space získala kontrakt od Agentury pro rozvoj vesmíru (SDA) na de-orbitaci družic z konstelací pro sledování raket a komunikaci z oběžné dráhy.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Vážení diváci a milovníci kosmonautiky, vítám vás v Novém roce. Zároveň bych vám také chtěl udělat radost a pozvat vás na přednášku šéfredaktora serveru kosmonautix, Dušana Majera. Ten si pro vás připravil povídání o 5 nejdůležitějších okamžicích kosmonautiky za rok 2022. Šlo o rok naprosto výjimečný, protože se během něj uskutečnilo 186 pokusů o start rakety na oběžnou dráhu, z nich 178 bylo úspěšných. Mimochodem, více než třetinový podíl na tomto počtu má americká raketová společnost SpaceX Elona Muska. Během uplynulého roku jsme se také dočkali kompletního rozložení a zahájení provozu teleskopu Jamese Webba, který doufejme bude zásobovat svými úžasnými objevy vědce ještě řadu let. Koncem září také nadešel okamžik, kdy americká sonda DART narazila do měsíčku planetky Didymos. Dozajista nejdůležitější kosmonautickou událostí loňského roku pak bezesporu byl start nové supertěžké rakety SLS, která v rámci mise Artemis 1 vynesla na cestu k Měsíci novou kosmickou loď Orion. Dění v kosmonautice však neovlivňovali jen starty nových nosných raket či objevy kosmických sond. Koncem února letošního roku napadla vojska Ruské Federace Ukrajinu a následná vlna sankcí západních zemí ovlivnila nejen dění v kosmickém průmyslu, ale
Jednou z nejdůležitějších kosmonautických událostí letošního roku byl bezesporu start nejsilnější rakety současnosti, americké SLS. Tento majestátní nosič po dlouhých letech vývoje a příprav konečně 16. listopadu 2022 v rámci mise Artemis 1 odstartoval a připravil všem divákům nádhernou podívanou. Jde o raketu, která která by již při svém příštím startu měla na oběžnou dráhu Měsíce po více než padesáti letech opět dopravit lidské bytosti. Jaké milníky však musela tato raketa absolvovat, než se tato událost stala skutečností? Jde opravdu o zbrusu novou raketu, nebo bylo při jejím vývoji využito poznatků získaných při programu raketoplánů? O těchto a dalších zajímavých okolnostech, které této misi předcházely, vám dnes povypráví známý popularizátor kosmonautiky, Ing. Tomáš Přibyl, kurátor letectví a kosmonautiky Technického muzea v Brně. Přednáška se uskutečnila v prostorách Muzea Vysočiny v Jihlavě.
Vážení a milí diváci a zájemci o kosmonautiku, po delší době bych vás rád opět pozval na přednášku, která se teprve uskuteční. Přenášejícím bude pan Milan Halousek, známý popularizátor kosmonautiky, pracovník České kosmické kanceláře a předseda Astronautické sekce České astronomické společnosti. Za přenosem stojí IQLANDIA, vědeckotechnické vzdělávací centrum, které v Liberci nabízí dětský vědecký park, science centrum pro starší a provozuje zde i planetárium. Přednáška je plánována na středu 14. prosince v 18:00.
Nyní bych předal slovo Martinu Gembecovi, který pro vás připravil krátké shrnutí mise Apolla 17.
Program Apollo je dnešníma očima neuvěřitelně úspěšný počin v dobývání vesmíru. Bylo to období tzv. studené války, a tak se i hodně riskovalo. Ještě během příprav zahynula přímo na rampě v kosmické lodi posádka Apolla 1. Později je známý případ mise Apollo 13, kdy astronauti museli přežít nehodu na servisním modulu a přežili návrat k Zemi díky zdrojům v lunárním modulu. Také Apollo 8 je zajímavá mise. Šlo teprve o druhý start Saturnu V po jeho úspěšném testu v rámci Apolla 6. A kabina s třemi astronauty tehdy rovnou oblétla Měsíc. Nakonec nejvíce známý je úspěch Apolla 11, kdy došlo k přistání na
Dalekohled Jamese Webba byl na oběžnou dráhu vyslán 25. prosince 2021 z francouzské Guyany, konkrétně z kosmodromu Korou, který zde provozuje Evropská kosmická agentura. Od té doby se pozemnímu řídícímu středisku podařilo jej kompletně rozvinout a uvést do provozu tak, že od 11. července letošního roku začal na Zemi posílat první vědecká data. Jedná se zkrátka o unikátní přístroj a je tak pochopitelné, že se toto zařízení ocitlo v centru pozornosti jak akademické obce, tak i laické veřejnosti. O dalekohledu samotném se sice na našich stránkách hovořilo již často, ale i tak si myslím, že dalekohled samotný si onu pozornost jednoznačně zaslouží. V dnešní přednášce se podíváme nejen na dalekohled samotný, ale i na další budoucí kosmické dalekohledy, které nás doufám v budoucnosti čekají. Dnešní přednášku si pro vás připravila Hvězdárna a planetárium Brno a vystoupili v ní RNDr. Michal Zajaček, odborný pracovník Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky z Masarykovy univerzity v Brně a RNDr. Martin Ferus, Ph.D., z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR.
Dnes se po kratší odmlce vrátíme k meziplanetárním sondám, které spolu s pilotovanou kosmonautikou dozajista patří k těm nejzajímavější misím, které světová kosmonautika nabízí laické i poučené veřejnosti. Sonda InSIGHT, o které bude v dnešní přednášce řeč, dozajista nevyniká žádnou pohyblivostí, přesto se jedná o unikátní sondu, která má za svůj hlavní cíl prozkoumat nitro rudé planety. Její počátky se datují do prvního desetiletí 21. století, kdy tato mise byla jedním z 28 návrhů nízkorozpočtového programu Discovery. O rok později se poté sonda propracovala už mezi finalisty a její realizace byla pak definitivně odklepnuta v srpnu roku 2012. Plánovaná cena této mise byla 425 milionů dolarů, ve kterých nebyla započítána nosná raketa. Původně se start plánoval v roce 2016, ovšem netěsnosti vakuového kontejneru pro seismometr vyústili jednak v dvouletý odklad startu a také v navýšení rozpočtu mise o dalších 150 milionů dolarů. Sonda se nakonec do vesmíru vydala v květnu roku 2018 na raketě Atlas V a na Marsu přistála o dlouhých sedm měsíců později. Více o této sondě se dozvíte v dnešní přednášce. Dnešním přednášejícím bude český geolog Mgr. Petr Brož, Ph. D., který se profesně zaměřuje na projevy sopečné činnosti na
Vážení přátelé. Po delší odmlce si vás dovolujeme znovu pozvat na budoucí přednášku, protože se přiblížil čas, aby po čtvrt roce opět zaznělo pokračování již tradiční přednášky Dušana Majera Kosmické aktuality. V ní se zábavnou a přístupnou formou dozvíte o tom nejzajímavějším, co se na poli kosmického výzkumu událo za poslední tři měsíce. Červencovému okénku bude pochopitelně vévodit vesmírný dalekohled Jamese Webba, přesněji pět úchvatných snímků, které byly zveřejněny 12. 7. Dále se podíváme na Wentian, první vědecký modul čínské kosmické stanice Tiangong a neopomeneme ani první start nosné rakety Vega-C s družicí LARES 2. Poté se přesuneme do srpna, kde si povíme zejména o neúspěšném indickém testu malé nosné rakety SSLV (Small Satellite Launch Vehicle) s dvojicí satelitů, ale též o nových motorech pro raketu Antares a startu jihokorejského lunárního orbiteru Danuri. A skončíme u novinek ze září, kdy bude řeč hlavně o testu ochrany lidstva a planety před planetkami provedeném sondou DART, jež zasáhla stosedmdesátimetrový asteroid Dimorphos. Dostane se ovšem též na start pilotovaného Sojuzu MS-22 a těžkosti, které provázejí raketu SLS. Představili jsme si tedy stěžejní témata prezentace, těšit se ale můžete
Počátky spolupráce v kosmonautice lze hledat na počátku 70. let, kdy USA a SSSR začaly uvažovat o společných misích. Prvním výsledkem pak byl program Sojuz-Apollo. V 80. letech následovalo ochlazení vztahů, ale od konce studené války začaly obě kosmonautické velmoci opět spolupracovat a výsledkem této kooperace byla Mezinárodní kosmická stanice, která do dnešních dnů krouží nad našimi hlavami. Dlouhá léta to pak vypadalo, že věčnému soupeření a neshodám je již navždy konec. Bohužel, koncem února letošního roku zaútočila vojska Ruské Federace na Ukrajinu a většina států světa na tyto události zareagovala po svém. Postupně začaly v mnoha oborech lidské činnosti přerušovat své vztahy s Ruskem. Jednou z oblastí, která byla citelně zasažena, byla i kosmonautika. Záznam, který bych vám rád dnes nabídl, je velmi aktualizovaná verze jedné starší přednášky Ing. Tomáše Přibyla, kurátora letectví a kosmonautiky Technického muzea v Brně. Přednáška se uskutečnila v prostorách Muzea Vysočiny v Jihlavě.
Na tomto serveru jste byli po dlouho dobu zvyklí vídat záznamy přednášek, které se týkají kosmonautiky. Protože jsme však již vyčerpali všechny mě dostupné záznamy, další nové přednášky přichází jen pomalu. Tu dnešní pro vás připravil šéfredaktor serveru Kosmonautix, Dušan Majer, v rámci svého vystoupení na půdě Hvězdárny a planetária Brno. Téma přednášky samotné, jak je ostatně vidět už z jejího názvu, se týká současných plánů americké NASA, která se už od počátku nového tisíciletí snaží o návrat na Měsíc. V prvním desetiletí 21. století se tak dělo pod hlavičkou programu Constellation. Ten však byl v roce 2009 zrušen. Poté následovalo několik let opatrného přešlapování, i tak se však vývoj nezastavil. Úsilí o opětovné dosažení Měsíce bylo následně oficiálně obnoveno v roce 2017, když byl odstartován program Artemis. V jeho rámci by mělo v tomto desetiletí dojít k vybudování stanice Gateway u Měsíce a lidská noha by se měla již navždy vrátit na Měsíc. Pro tyto účely bude vyvinutá obří raketa SLS či kosmická loď Orion, pro kterou dodává servisní modul evropská ESA. O všech těchto podrobnost se více dozvíte v přednášce samotné.
Vážení diváci a čtenáři tohoto webu, dovolte mi vás opět pozvat na přednášku budoucí, která by pro vás měla shrnout kosmonautické dění za druhé čtvrtletí roku 2022. Tuto přednášku pro vás, jako ostatně vždy, připravil šéfredaktor serveru Kosmonautix, Dušan Majer. Protože je tento přehled vždy informačně nabitý, pojďme rovnou na představení jednotlivých bodů a začneme v měsíci dubnu. Tehdy se uskutečnila mise Transproter-4, při které vynesla raketa Falcon 9 mimo jiné i českou družici BDSat-1. Pro další zajímavost zůstaneme u společnosti SpaceX a jen se přesuneme z mysu Canaveral do Kenedyho vesmírného střediska, odkud 8. 4. opět na Falconu 9 odstartovala k ISS první americká soukromá návštěvnická posádka. Poslední dubnová zpráva se zaměří na doporučení vědců, kteří navrhují americké NASA zaměřit svou pozornost na průzkum planety Uran. Měsíc květen nám konečně přinesl úspěšný reparát v podání firmy Boeing a díky kterému se konečně přiblížila první pilotované misi své lodi Starliner. Koncem května jsme se také dočkali 11. české družice Planetum-1 v rámci mise Transporter-5. Stranou pozornosti v tomto měsíci by neměl zůstat i první pokus firmy Rocketlab o záchranu prvního stupně rakety Electron. I měsíc červen nám
Dalekohled Jamese Webba je společným projektem Amerického úřadu pro letectví a vesmír NASA, Evropské kosmické agentury ESA a Kanadské kosmické agentury CSA. Jeho vývoj byl zahájen v polovině 90. let a dokončen byl v roce 2016, kdy započaly rozsáhlé zkoušky. Patrně všichni máme v paměti jeho úspěšný start na raketě Ariane 5, který se odehrál na 1. svátek vánoční roku 2021. Po dosažení cílové oběžné dráhy v libračním bodě L-2 započalo rozkládání, dochlazování a kalibrace všech přístrojů. Tato fáze je v současné chvíli však již za námi a 12. července roku 2021 bychom se měli dočkat prvních barevných vědeckých snímků. Přednášejícím, který by nám měl dnes tento dalekohled představit blíže, je pan RNDr. Michal Zajaček, odborný pracovník Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky z Masarykovy univerzity v Brně. Přednáška byla pronesena na půdě Fakulty matematiky, fyziky a informatiky Univerzity Komenského v Bratislavě.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.