sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
NASA 17. září oznámila, že udělila kontrakt společnosti Intuitive Machines na podporu Near Space Network. Jedná se o systém, který poskytuje komunikační služby pro mise NASA na oběžné dráze Země a cislunárním prostoru.
Evropští představitelé tvrdí, že změna softwaru by měla vyřešit problém, který nastal při inauguračním startu Ariane 6 v červenci s horním stupněm.
Impulse Space oznámila 16. září kontrakt na zajištění dopravy na geostacionární oběžnou dráhu pro družice od francouzského startupu Space Network Services. Byla to první oznámená dohoda o geostacionární službě Impulse Space, která byla představena v srpnu.
U.S. Space Force udělily téměř 45 milionů dolarů Rochesterskému technologickému institutu a Michiganské univerzitě, aby vedly pokročilý výzkum vesmírné energie a pohonu.
Lockheed Martin získal kontrakt v hodnotě 297,1 milionu dolarů na vývoj mapovačů blesků pro budoucí geostacionární konstelaci Národního úřadu pro oceán a atmosféru.
Smlouva nařizuje vyvinout dva letové přístroje a zahrnuje opce na dva další.
Americké vojenské družice postavené společností York Space Systems si úspěšně vyměňovaly data na oběžné dráze pomocí optických komunikačních terminálů Tesat-Spacecom.
Ursa Major, společnost zabývající se raketovým pohonem se sídlem v Coloradu, získala od americké armády nové finanční prostředky ve výši 12,5 milionu dolarů na pokrok ve vývoji a výrobě raketových motorů na tuhé pohonné látky.
Francouzský startup U-space bude spolupracovat s nadnárodním dodavatelem raket MBDA na vývoji dvojice družic, které budou demonstrovat detekci, charakterizaci a zaměřování družic a jiných zařízení ve vesmíru. Družice spadají do plánů agentury DGA .
Startup Samara Aerospace získal kontrakt společnosti SpaceWERX na vývoj zlepšeného zaměřování družic o hmotnosti o 200 až 500 kilogramů.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Vážení přátelé. Po delší odmlce si vás dovolujeme znovu pozvat na budoucí přednášku, protože se přiblížil čas, aby po čtvrt roce opět zaznělo pokračování již tradiční přednášky Dušana Majera Kosmické aktuality. V ní se zábavnou a přístupnou formou dozvíte o tom nejzajímavějším, co se na poli kosmického výzkumu událo za poslední tři měsíce. Červencovému okénku bude pochopitelně vévodit vesmírný dalekohled Jamese Webba, přesněji pět úchvatných snímků, které byly zveřejněny 12. 7. Dále se podíváme na Wentian, první vědecký modul čínské kosmické stanice Tiangong a neopomeneme ani první start nosné rakety Vega-C s družicí LARES 2. Poté se přesuneme do srpna, kde si povíme zejména o neúspěšném indickém testu malé nosné rakety SSLV (Small Satellite Launch Vehicle) s dvojicí satelitů, ale též o nových motorech pro raketu Antares a startu jihokorejského lunárního orbiteru Danuri. A skončíme u novinek ze září, kdy bude řeč hlavně o testu ochrany lidstva a planety před planetkami provedeném sondou DART, jež zasáhla stosedmdesátimetrový asteroid Dimorphos. Dostane se ovšem též na start pilotovaného Sojuzu MS-22 a těžkosti, které provázejí raketu SLS. Představili jsme si tedy stěžejní témata prezentace, těšit se ale můžete
Počátky spolupráce v kosmonautice lze hledat na počátku 70. let, kdy USA a SSSR začaly uvažovat o společných misích. Prvním výsledkem pak byl program Sojuz-Apollo. V 80. letech následovalo ochlazení vztahů, ale od konce studené války začaly obě kosmonautické velmoci opět spolupracovat a výsledkem této kooperace byla Mezinárodní kosmická stanice, která do dnešních dnů krouží nad našimi hlavami. Dlouhá léta to pak vypadalo, že věčnému soupeření a neshodám je již navždy konec. Bohužel, koncem února letošního roku zaútočila vojska Ruské Federace na Ukrajinu a většina států světa na tyto události zareagovala po svém. Postupně začaly v mnoha oborech lidské činnosti přerušovat své vztahy s Ruskem. Jednou z oblastí, která byla citelně zasažena, byla i kosmonautika. Záznam, který bych vám rád dnes nabídl, je velmi aktualizovaná verze jedné starší přednášky Ing. Tomáše Přibyla, kurátora letectví a kosmonautiky Technického muzea v Brně. Přednáška se uskutečnila v prostorách Muzea Vysočiny v Jihlavě.
Na tomto serveru jste byli po dlouho dobu zvyklí vídat záznamy přednášek, které se týkají kosmonautiky. Protože jsme však již vyčerpali všechny mě dostupné záznamy, další nové přednášky přichází jen pomalu. Tu dnešní pro vás připravil šéfredaktor serveru Kosmonautix, Dušan Majer, v rámci svého vystoupení na půdě Hvězdárny a planetária Brno. Téma přednášky samotné, jak je ostatně vidět už z jejího názvu, se týká současných plánů americké NASA, která se už od počátku nového tisíciletí snaží o návrat na Měsíc. V prvním desetiletí 21. století se tak dělo pod hlavičkou programu Constellation. Ten však byl v roce 2009 zrušen. Poté následovalo několik let opatrného přešlapování, i tak se však vývoj nezastavil. Úsilí o opětovné dosažení Měsíce bylo následně oficiálně obnoveno v roce 2017, když byl odstartován program Artemis. V jeho rámci by mělo v tomto desetiletí dojít k vybudování stanice Gateway u Měsíce a lidská noha by se měla již navždy vrátit na Měsíc. Pro tyto účely bude vyvinutá obří raketa SLS či kosmická loď Orion, pro kterou dodává servisní modul evropská ESA. O všech těchto podrobnost se více dozvíte v přednášce samotné.
Vážení diváci a čtenáři tohoto webu, dovolte mi vás opět pozvat na přednášku budoucí, která by pro vás měla shrnout kosmonautické dění za druhé čtvrtletí roku 2022. Tuto přednášku pro vás, jako ostatně vždy, připravil šéfredaktor serveru Kosmonautix, Dušan Majer. Protože je tento přehled vždy informačně nabitý, pojďme rovnou na představení jednotlivých bodů a začneme v měsíci dubnu. Tehdy se uskutečnila mise Transproter-4, při které vynesla raketa Falcon 9 mimo jiné i českou družici BDSat-1. Pro další zajímavost zůstaneme u společnosti SpaceX a jen se přesuneme z mysu Canaveral do Kenedyho vesmírného střediska, odkud 8. 4. opět na Falconu 9 odstartovala k ISS první americká soukromá návštěvnická posádka. Poslední dubnová zpráva se zaměří na doporučení vědců, kteří navrhují americké NASA zaměřit svou pozornost na průzkum planety Uran. Měsíc květen nám konečně přinesl úspěšný reparát v podání firmy Boeing a díky kterému se konečně přiblížila první pilotované misi své lodi Starliner. Koncem května jsme se také dočkali 11. české družice Planetum-1 v rámci mise Transporter-5. Stranou pozornosti v tomto měsíci by neměl zůstat i první pokus firmy Rocketlab o záchranu prvního stupně rakety Electron. I měsíc červen nám
Dalekohled Jamese Webba je společným projektem Amerického úřadu pro letectví a vesmír NASA, Evropské kosmické agentury ESA a Kanadské kosmické agentury CSA. Jeho vývoj byl zahájen v polovině 90. let a dokončen byl v roce 2016, kdy započaly rozsáhlé zkoušky. Patrně všichni máme v paměti jeho úspěšný start na raketě Ariane 5, který se odehrál na 1. svátek vánoční roku 2021. Po dosažení cílové oběžné dráhy v libračním bodě L-2 započalo rozkládání, dochlazování a kalibrace všech přístrojů. Tato fáze je v současné chvíli však již za námi a 12. července roku 2021 bychom se měli dočkat prvních barevných vědeckých snímků. Přednášejícím, který by nám měl dnes tento dalekohled představit blíže, je pan RNDr. Michal Zajaček, odborný pracovník Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky z Masarykovy univerzity v Brně. Přednáška byla pronesena na půdě Fakulty matematiky, fyziky a informatiky Univerzity Komenského v Bratislavě.
Vážení diváci a čtenáři našeho webu, po nějaké době bych Vás opět rád pozval na budoucí kosmonautickou přednášku, která se bude zabývat centrálním tělesem naší soustavy, tedy Sluncem. Toto největší těleso naší soustavy je už několik století pozorováno ze Země a od 60. let 20. století je i objektem pozorování kosmických sond. Jen v současné době se sledováním Slunce věnuje aktivně celkem 7 sond. Autor přednášky, kterým je Doc. Mgr. Michal Švanda, Ph.D., pracovník Slunečního oddělení Astronomického ústavu AV ČR, by se však hlavně chtěl věnovat dvěma nejnovějších sondám, kterými jsou Parker Solar Probe a Solar Orbiter. První zmíněnou sondu vyslala ke Slunci v roce 2018 americká NASA na raketě Delta IV a má za cíl lépe prozkoumat sluneční korónu a zjistit více o mechanismu slunečního větru. Sondu Solar Orbiter si nechala postavit evropská ESA, jde však o společný evropsko-americký projekt, a do vesmíru ji dopravila americká raketa Atlas V v roce 2020. Nejzásadnější objevy mají obě sondy teprve před sebou, přesto se již teď nashromáždila řada zajímavých objevů, o kterých by měla být dnešní přednáška. Přednášku můžete shlédnout osobně, pokud se v pátek, 24. 6. 2022, dostavíte v Praze
Jak všichni víte, na tomto serveru se pro vás snažíme již třetím rokem sbírat všechny možné a dostupné přednášky z oblasti kosmonautiky. Jedinou výjimkou z tohoto ustáleného schématu je pořad Sedmikrásky, který pro vás již delší dobu připravuje na serveru youtube Hvězdárna a planetárium Brno. Vystupují v něm ředitel Hvězdárny pan Mgr. Jiří Dušek PhD. a redaktor českého rozhlasu Brno, pan Jiří Kokmotos. Hlávním tématem tohoto pořadu je astronomie, ovšem čas od času se téma pořadu mírně odchýlí a vy máte možnost zavítat i do příbuzných vědních oborů. Většinou tento pořad moderují pouze oba zmínění hlavní protagonisté, ale i čas od času si také pozvou zajímavé hosty, které ustálené schéma zpestří. Na nedělní večer si ovšem pánové pozvali jednoho z nejznámějších popularizátorů kosmonautiky v naší zemi, kterým je Ing. Tomáš Přibyl, kurátor Technického muzea v Brně, který bude hovořit na téma vesmírné spolupráce. Pořad začíná v neděli večer ve 20:00 a vy jste všichni srdečně zváni.
Dnes se opět vrátíme do období, které bezprostředně následovalo po druhé světové. Řada velmoci v této době začala využívat ukořistěné německé rakety V2. Armády světa začaly tyto zbraně navíc postupně i vylepšovat a zdokonalovat, ale z hlediska dnešní přednášky je podstatné, že se v té době začaly do kosmického prostoru dostávat první živočichové. Prvními do vesmíru úmyslně vynesenými živými tvory se tak staly octomilky, které se na kořistních německých raketách vydali vstříc svému osudu v únoru 1947. Prvním živým tvorem na oběžné dráze se o 10 let v kabině Sputniku 2 stal pes. V průběhu let se počty zvířecích astronautů postupně navyšovaly a hranici kosmického prostoru navštívila bezobratlá havěť, opice, psi, ryby, obojživelníci, ptáci a dokonce i jedna kočka. O problémech, výcviku a cestách těchto němých tváří do vesmíru nám v dnešní přednášce povypráví Mgr. Lenka Jelena Příplatová, PhD., vědecká pracovnice Filozofického ústavu AV ČR. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.
Pravidelně každé tři měsíce na tomto serveru anoncujeme blížící se přednášku, která shrnuje aktuality týkající se kosmonautiky. Jako obvykle je autorem přednášky šéfredaktor serveru Kosmonautix, Dušan Majer. Za první tři měsíce tohoto roku se v kosmonautice odehrála celá zajímavostí. Asi nejdůležitějšího lednovou událostí bylo bezchybné rozkládání dalekohledu Jamese Webba. V polovině ledna se se také na svou cestu do vesmíru vydal český cubesat VZLUSAT-2, nosičem v tomto případě byla raketa Falcon 9. Poslední lednovou událostí, která bude zmíněna, je příjezd prvního a druhého stupně připravované rakety Ariane 6 na kosmodrom v Kourou. Údálostí, která v únoru všechno ostatní zastínila, se stalo napadení Ukrajiny vojsky Ruské Federace. Napohled pouze pozemská událost však mocně ovlivnila dění v kosmonautice. Tentýž měsíc pro nás připravil šéf společnosti SpaceX Elon Musk svou dlouho odkládanou prezentaci, která se týkala budoucího směřování firmy. I tento měsíc pak pokračovala příprava dalekohledu Jamese Webba. Asi nejzajímavější událostí března je pak bezesporu vývoz rakety SLS na startovní rampu LC-39B. Poslední dvě březnové události se pak týkají pilotované kosmonautiky a mezinárodní vesmírné stanice. K ISS se připojila kosmická loď Sojuz MS-21
Píše se polovina března a již jsou to tři týdny od okamžiku, kdy ruská armáda ruská armáda zahájila ničím nevyprovokovanou válku a zaútočila na území Ukrajiny. Výsledkem je kromě vojenských ztrát i řada mrtvých civilistů včetně žen a dětí. Značné škody navíc utrpěla i pozemní infrastruktura. Byl však tento útok něčím neočekávaným? Přeci jen, již řadu desetiletí operují z oběžné dráhy špionážní družice, jenže jejich záběry jsou nám prostým občanům nedostupné. V posledních 10-15 letech se ovšem na oběžnou dráhu dostávají i družice soukromých firem, které mají sice nižší rozlišovací schopnosti, ale jejich záběry a snímky jsou již běžným smrtelníkům dostupné. Přednáška, kterou bych vám dnes rád nabídl vám nejprve představí historii optické špionáže z oběžné dráhy a poté její autor plynule přejde k současným událostem, které již několik týdnů otřásají světovým děním. Tímto přednášejícím není nikdo jiný než redaktor serveru kosmonautix, pan Ing. Tomáš Přibyl, kurátor letectví a kosmonautiky Technického muzea v Brně. Přednáška vznikla v rámci Science & Technology Club v Brně.
