sociální sítě

Přímé přenosy

PSLV-XL (Proba-3)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Dlouhý pochod 10

Čína provedla úspěšný test oddělení aerodynamického krytu užitečného zatížení pro raketu Dlouhý pochod 10. Test hodnotil design krytů, strukturu připojení, plán oddělení a maximální dostupnou obálku. Všechny testované parametry splňovaly jejich konstrukční požadavky.

LM 400

Společnost Lockheed Martin 19. listopadu oznámila, že její nová družicová platforma střední velikosti LM 400 bude mít svou orbitální premiéru příští rok na palubě rakety Firefly Aerospace.

Teledyne Space Imaging

Společnosti Teledyne Space Imaging a Satlantis oznámily partnerství na Space Tech Expo Europe. Jedná se o vývoj elektroniky senzoru pro pozorování Země a planetární průzkum. Satlantis vyvine Front-end Electronics (FEE) pro vyvíjený detektor CIS125 TDI Teledyne.

Iceye

Společnost Lockheed Martin začala spolupracovat s konsorciem vedeným společností Iceye, finskou společností provádějící pozorování Země, která se specializuje na družice pro radarové zobrazování. Společnosti pracují na vývoji technologií rozpoznávání cílů s umělou inteligencí pro finskou armádu.

Chance Saltzman

Generál Chance Saltzman, velitel vesmírných operací U.S. Space Force, navštívil Starbase v Boca Chica během šestého zkušebního letu rakety SH/SS. Saltzman byl pozván SpaceX, aby sledoval zkušební let a zúčastnil se dvoudenního hodnocení programu.

Space ISAC

Středisko pro sdílení a analýzu vesmírných informací (Space ISAC) otevřelo své první mezinárodní operační středisko v Austrálii. Expanze přichází v době rostoucích obav o zranitelnosti kybernetické bezpečnosti v orbitálních systémech.

Boost!

ESA 19. listopadu oznámila, že prodlužuje smlouvy se společnostmi HyImpulse, Isar Aerospace, Orbex a Rocket Factory Augsburg (RFA) v celkové hodnotě 44,22 milionů eur prostřednictvím svého programu „Boost!“, který má pomoc při integrovaném testování nosných raket

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Záznamy přednášek

Petr Tomek – Raketa Atlas (28.06.2017)

Dnešní přednáška bude pokračovat v tématu tohoto týdne, kterým jsou raketové nosiče. Bude poněkud kratší, ale za to v ní zabrousíme hluboko do historie americké kosmonautiky a podíváme se na raketu Atlas, která byla navrhována jako mezikontinentální balistická raketa. Její vývoj byl zahájen v druhé polovině 40 let a operačního nasazení se dočkala až v roce 1957. Po několika letech však byla ze služby vyřazena. Spalovala v prvním stupni kapalný kyslík a kerosen. Z této rakety pak byl odvozen i nosič Atlas LV-3B, který dopravil na oběžnou dráhu prvního Američana, Johna Glenna. Ten se do vesmíru podíval na několik hodin v únoru roku 1962. Raketa Atlas byl jeden a půl stupňový nosič a jeho největší zvláštností byly palivové nádrže, které byly balónové a musely být neustále pod tlakem. Tato raketa a její následníci Atlasy II, III a V tvořily a tvoří už více než 60 let páteř amerického kosmického programu. V několika nejbližších letech však bude jejich dlouhá historie ukončena, když ji v polovině dvacátých let 21. století má plně nahradit nový nosič Vulcan. Dnešním přednášejícím je novinář, spisovatel a člen Kosmo Klubu Petr Tomek. Přednáška byla pronesena v rámci schůzky Kosmo Klubu,

Jaroslav Kousal – Electron hnaný Rutherfordem (29.04.2015)

Téma dnešního týdne vzniklo poněkud neobvykle, dá se totiž říct, že vyplynulo z diskuze na discordu, na který bych vás mimochodem velice rád pozval. Můžete se tam setkávat s řadou redaktorů serverů kosmonautix či elonx nebo i s jinými známými popularizátory kosmonautiky u nás. Ale nyní už k tématu, které jsme vybrali, jsou jím totiž rakety. Prvním nosičem tohoto týdne je Elektron, který patří společnosti Rocket Lab. Ta sídlí v USA a vznikla v roce 2006. Své rakety odpaluje ale z Nového Zélandu, z poloostrova Mahia. Přednáška vznikla v době, kdy se raketa Elektron teprve připravovala na svou inaugurační misi, ke které nakonec došlo až v květnu roku 2017. Celkově má tato raketa za sebou 17 startů, z nichž dva skončily neúspěšně. Vynáší náklady nejen pro komerční společnosti, ale i pro americké státní organizace jako NASA či NRO. Společnost Rocket Lab je také známá tím, že každý start své rakety pojmenovává zajímavých názvem, který se nějakým způsobem vztahuje k misi. Jako přednášející se nám představí pan Mgr. Jaroslav Kousal PhD. z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Přednáška byla pronesena v rámci schůzky Kosmo Klubu, které se konají každý

Dušan Majer – 5 momentů Space X v roce 2020 – online přednáška (08.01.2020, 17:00)

Dnešní přednáška je neplánovaná. Na tento týden jsem si vybral téma vesmírných stanic a celý měl být zakončen původně plánovanou přednáškou Michala Václavíka o životě a výzkumu na Mezinárodní vesmírné stanici ISS. Člověk míní a pánbů mění, takže bylo nutno změnit velice rychle téma i přednášejícího. Tím nebude nikdo jiný než šéfredaktor serveru kosmonautix, pan Dušan Majer. Se záznamy jeho přednášek jste se tu u nás na serveru již setkali. I v jeho případě půjde o pozvánku na online stream. Uskuteční se v čase, ve kterém měla původně zaznít přednáška Michala Václavíka. Bude tedy zítra, v pátek 8. ledna 2021, v 17:00.A nyní mi dovolte předat opět slovo přednášejícímu, který sám nejlépe představí své zítřejší vystoupení.

Firma SpaceX ani v roce 2020 nezahálela. Ba právě naopak! Před pár dny skončený rok byl pro ni rekordní z hlediska počtu startů. Mezi nimi najdeme hned celou řadu momentů, které si z nejrůznějších důvodů stojí za to připomenout. V rámci přednášky se zaměříme na pět momentů, které v souvislosti se SpaceX stojí za připomenutí. řeč bude například o budování sítě Starlink, testech prototypů lodí Starship, ale i o první soukromé pilotované kosmické lodi v historii.

Tomáš Přibyl – Kotrmelce vesmírné spolupráce (21.5.2014)

Dnes budeme opět pokračovat v nastoleném tématu, kterými jsou kosmické stanice. Pro tento den sáhneme k již osvědčenému přednášejícímu, kterým je člen redakce serveru kosmonautix, pan Ing. Tomáš Přibyl, kurátor letectví a kosmonautiky Technického muzea v Brně. V současnosti nám krouží nad hlavami každý Mezinárodní vesmírná stanice, která je společným dílem pěti velkých kosmických agentur, americké NASA, ruského Roskosmosu, japonské JAXA, evropské ESA a kanadské CSA. Kde však začíná její příběh? Na počátku 90. let to není, kořeny a počátky spolupráce Sovětského svazu a USA sahají hlouběji do minulosti, do období počátku let 70., do doby, kdy Američané létali na Měsíc pomocí raket Saturn V a Sověti se snažili o totéž prostřednictvím své superrakety N-1. Prvním ovocem mezinárodní spolupráce obou velmocí se pak v roce 1975 stal společný let Apollo-Sojuz. Jejich vzájemná láska či neláska pokračovala pak počátkem 90. let, kdy byly již uzavírány mezinárodní dohody. Prvním ovocem se pak staly návštěvy amerických raketoplánů na stanici MIR, aby pak koncem roku 1998 byla zahájena stavba ISS.

Vít Straka – Mezinárodní vesmírná stanice – čím dál otevřenější brána do vesmíru (21.11.2013)

Rád bych vás dnešní přednáškou přivítal v novém roce 2021. Tento týden jsem se rozhodl věnovat kosmickým stanicím, které v minulosti kroužily, či stále krouží okolo naší Země na oběžné dráze. Naše přednáška se bude zabývat postupně všemi kosmickými stanicemi obou největších kosmických velmocí, tedy stanicemi Saljut 1-7 či Mirem, tak americkým Skylabem, které kroužily na oběžné dráze v letech 1971-2001. Když však došlo k ukončení vzájemného soupeření USA a SSSR počátkem 90. let, rozhodli se oba aktéři místo vzájemného soutěžení pro spolupráci, jejímž výsledkem se stala Mezinárodní vesmírná stanice, ISS. Její výstavba byla zahájena v roce 1998, kdy byl na oběžnou dráhu vynesen modul Zarja a o několik týdnů později ji navštívil americký raketoplán a připojil k ní modul Unity. Budování stanice bylo dokončeno v roce 2011. Celkem se na stavbě podílelo 37 letů raketoplánů a 4 další starty obstaraly rakety Proton (2) a Sojuz (2). Stanice má po svém dokončení rozměry 74 X 108 metrů, vnitřní přetlakový objem téměř 1000 metrů kubických a hmotnost přes 400 tun. Na stanici se během uplynulých 22 let vystřídalo množství astronautů z řady zemí, které na ní provedli

Petr Tomek – Lunární konspirace (01.06.2018)

Máme tu poslední přednášku letošního roku. Tento týden jsme se rozhodli věnovat vyvracení různých konspiračních teorií, i když se patrně jedná o házení hrachu na zeď. První přednášku tohoto týdne měl Dan Černý, který se věnoval konspiračním teoriím z hlediska možností filmové techniky 60. let, jako druhý přišel na řadu Tomáš Přibyl. Poslední slovo tento rok dostane novinář, spisovatel a člen Kosmo Klubu Petr Tomek. Pokud si však myslíte, že jediné konspirační teorie, které se zabývají Měsícem, jsou ty, kde je popíráno přistání Američanů na jeho povrchu, tak se velmi mýlíte. Máme tu teorie o nacistech na Luně, objevují se i zkazky o tom, že na Měsíc nelétáme proto, že se tam nachází základna mimozemšťanů. Další teorie, nazývaná harvest moon pak hovoří o tom, že Američané vlastně nikdy na Měsíc létat nepřestali a že tam budují vojenské základny. Se všemi těmito zajímavými teoriemi vás autor seznámí, rozumí se samo sebou, že vám i vysvětlí, proč jsou nesmyslné. Já bych se s vámi zároveň chtěl pro tento rok rozloučit, popřát vám hodně štěstí v roce novém a uvidíme se tu opět u dalších přednášek 4. ledna 2021.

Tomáš Přibyl – Byli jsme na Měsíci? (07.2018)

V našich přednáškách budeme pokračovat v nastoleném trendu a budeme se snažit střízlivě se podívat na veškeré konspirace a mýty, které panují o přistání na Měsíci. Na tomto místě si dovolím malou vsuvku. Pamatuji si, jak jsem kdysi poslouchal na Českém rozhlase 3 pořad Osudy, ve kterém vystupoval pan Jiří Grygar a hovořil o tom, že napsal několik knížek pro děti. A vždy prý zažil stejnou zkušenost. Po jejím vydání ho kontaktovali dospělí čtenáři a říkali mu, že konečně z této knížky pochopili, o čem ta astronomie vlastně je. A proč jsem zvolil toto nenápadné odbočení? Publikum dnešního přednášejícího, pana Ing. Tomáše Přibyla nebylo tentokrát dospělé, ale byly jím děti na táboře. Ve své přednášce nejprve malým posluchačům vysvětlil, co je to konspirační teorie a potom krůček po krůčku procházel celý seznam mýtů a teorií, u každé se nezapomněl zastavit a v krátkosti jí probral. Na rozdíl od běžných přednášek byla jeho řeč mnohonásobně přerušována dotazy diváků, na které trpělivě odpovídal. Přednáška pochází z archívu Hvězdárny a planetária Brno.

Dan Černý: Šok! Američané na Měsíci opravdu přistáli! – online stream (22.12.2020 – 17:00)

Začíná nový týden, ve kterém se pokusíme z různých stran podívat na to, zda přistání Američanů na Měsíci bylo podvodem či nikoliv. Na toto téma existuje řada konspiračních teorií o tom, proč to či ono nebylo možno uskutečnit, kde všude by skutečná technika narazila na své meze. Mezi tyto mýty patří například nemožnost průletu Van Allenovými pásy, rozbíhavé stíny na měsíčním povrchu, vlající vlajka, mokré šlápoty v regolitu a samozřejmě nesmíme zapomínat ani na věčné téma, kterým jsou chybějící hvězdy na fotografiích či filmových záběrech

Nezačneme však ničím menším, než pozvánkou na stream, který se uskuteční zítra, 22. prosince 2020 v 17:00. Vystoupí v něm ilustrátor, autor komiksů, animátor, filmař a amatérský hudebník, pan Dan Černý, který je absolventem Vysoké odborné školy filmové ve Zlíně a v nedávné době se stal členem týmu, který pro společnost Walt Disney kreslí kačera Donalda. Ve svém vystoupení se pokusí fanouškům kosmonautiky, obyčejným divákům či konspirátorům vysvětlit, proč nebylo možné přistání na Měsíci v letech 1969-72 zfalšovat pomocí filmové techniky. Přednášející nemá v plánu zabíhat do technických oblastí raketové techniky či fyziky kosmického letu, zaměří se

Tomáš Kocourek – Gravitační prak (26.4.2017)

Kosmické sondy, které jsou určeny k průzkumu sluneční soustavy, jsou stejně jako družice vynášeny na oběžnou dráhu raketami. Při těchto misích se často používají i nejsilnější dostupné rakety s velmi výkonnými horními stupni. I s jejich použitím by však cesta sond k vnějším planetám byla buď přímo nemožná, nebo velice nákladná. Aby bylo možno navštívit planety Saturn, Uran či Neptun, jsou nejdříve směrovány k Jupiteru, který příslušným způsobem upraví dráhu a rychlost sondy, aby mohla namířit ke svému cíli. Tato úprava letové trajektorie se nazývá gravitační manévr, v širší populaci je však lépe známá jako gravitační prak. Tato metoda je však používána i v případě, pokud se rozhodne některá kosmická agentura rozhodne zkoumat kupříkladu planetu Merkur či navštívit sondou polární oblasti našeho Slunce. Téma gravitačního praku se vám v dnešní přednášce pokusí představit Ing. Tomáš Kocourek, Ph.D., vědecký pracovník Fyzikálního Ústavu Akademie Věd ČR, Fakulty Biomedicínského Inženýrství ČVUT v Praze a člen Kosmo Klubu. Přednáška byla pronesena v rámci schůzky Kosmo Klubu, které se konají každý měsíc a jsou zde mimo jiné prezentovány zajímavosti ze světa kosmonautiky.

Dušan Majer – Jednoduché kosmonautické výpočty (16.7.2014)

Přednášejícím pro dnešní den bude Dušan Majer, šéfredaktor serveru kosmonautix.cz. Přednáška je již staršího data, ale protože nepojednává o aktuálních událostech, dá se o ní jednoznačně říct, že nestárne. Její výhodou navíc je, že je určena v podstatě začátečníkům. Představte si jednoduchou věc, jste družice a nacházíte se na oběžné dráze v určité výšce. Jakou rychlostí se přitom musíte pohybovat, abyste nespadli zpět na Zemi. V dalším kroku s vámi autor probere, jakou rychlostí se budete pohybovat v nejvzdálenějším bodě vaší dráhy a v nejbližším. Telekomunikační společnosti však své družice neposílají na nízkou oběžnou dráhu, ale nejčastěji míří na dráhu geostacionární. Jak se na ni však dostat? Je třeba zapálit raketový motor, přidat družici rychlost a tím upravit její oběžnou dráhu. Jak velkou změnu rychlosti potřebujete, aby družice mohla změnit sklon své oběžné dráhy. Proč SpaceX, když začínalo s vynáškami družic ke geostacionární dráze, používalo jiný letový profil než ostatní společnosti? Na všechny tyto otázky se vám doufám dostane v dnešní přednášce odpovědi. Protože však přednášející neodhadl délku svého vystoupení, druhou polovinu přednášky tvoří vesmírné dotazy. Jedná se o formát, kdy odpovídá na dotazy

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.