sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
NASA 17. září oznámila, že udělila kontrakt společnosti Intuitive Machines na podporu Near Space Network. Jedná se o systém, který poskytuje komunikační služby pro mise NASA na oběžné dráze Země a cislunárním prostoru.
Evropští představitelé tvrdí, že změna softwaru by měla vyřešit problém, který nastal při inauguračním startu Ariane 6 v červenci s horním stupněm.
Impulse Space oznámila 16. září kontrakt na zajištění dopravy na geostacionární oběžnou dráhu pro družice od francouzského startupu Space Network Services. Byla to první oznámená dohoda o geostacionární službě Impulse Space, která byla představena v srpnu.
U.S. Space Force udělily téměř 45 milionů dolarů Rochesterskému technologickému institutu a Michiganské univerzitě, aby vedly pokročilý výzkum vesmírné energie a pohonu.
Lockheed Martin získal kontrakt v hodnotě 297,1 milionu dolarů na vývoj mapovačů blesků pro budoucí geostacionární konstelaci Národního úřadu pro oceán a atmosféru.
Smlouva nařizuje vyvinout dva letové přístroje a zahrnuje opce na dva další.
Americké vojenské družice postavené společností York Space Systems si úspěšně vyměňovaly data na oběžné dráze pomocí optických komunikačních terminálů Tesat-Spacecom.
Ursa Major, společnost zabývající se raketovým pohonem se sídlem v Coloradu, získala od americké armády nové finanční prostředky ve výši 12,5 milionu dolarů na pokrok ve vývoji a výrobě raketových motorů na tuhé pohonné látky.
Francouzský startup U-space bude spolupracovat s nadnárodním dodavatelem raket MBDA na vývoji dvojice družic, které budou demonstrovat detekci, charakterizaci a zaměřování družic a jiných zařízení ve vesmíru. Družice spadají do plánů agentury DGA .
Startup Samara Aerospace získal kontrakt společnosti SpaceWERX na vývoj zlepšeného zaměřování družic o hmotnosti o 200 až 500 kilogramů.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Téma raket mi přišlo poměrně dost zajímavé a jsem velice rád, že vám i do třetice mohu tento týden představit zajímavou raketu. Zatím jsme se věnovali nejprve již dávno vyřazenému Atlasu I a pokračovali jsme moderní raketou Electron. Jako poslední eso v rukávu jsem si pak nechal nosič, který je teprve vyvíjen. Půjde o plně znovupoužitelný stroj firmy SpaceX, který se nazývá v současnosti Super Heavy Starship, ikdyž v minulosti měl jména různá. Nejprve se mu říkalo Mars Colonial Transporter, už při jeho představení v roce 2016 však došlo ke změně názvu na Interplanetary Transport System. Ani toto jméno mu však nevydrželo dlouho. Raketa byla na počátku navrhovaná s průměrem 12 metrů a výšce 122 metrů, časem se však její průměr smrskl na 9 metrů. Průběžně se měnily i materiály, ze kterých měla být raketa postavena. Tím byly nejdříve uhlíkové kompozity, ale v roce 2018 byl celý koncept radikálně změněn a v současnosti se k její konstrukci používá nerezová ocel. Po svém dokončení má mít tato raketa nosnost 100-150 tun na nízkou oběžnou dráhu. Raketu i její vývoj nám ve své přednášce představí pan Dušan Majer, šéfredaktor
V dnešní době vysíláme rakety skoro denně. Ale jaké sny hnaly jejich vývoj kupředu, když rakety dělaly první nejisté kroky? Stanutí na Měsíci či navštívení Marsu, to byly sny, jenž poháněli jejich vývoj. Připomene takřka už zapomenutý, ale ambiciózní plán Wernhera von Brauna, sen o dobytí Marsu. A I když tato představa zůstala pouze na papíře, inspirovala další k vytvoření realističtějších plánu, jak Marsu dosáhnout. Žádná z těchto cest by však nebyla možná bez existence propracovanějších raket a plavidel, které pravda, leckdy zůstali pouze v říši čísel a návrhů, ale jiné se dostali k testovacím prototypům či k funkčním strojům, které nás dostali až na Měsíc. Zaslechli jste například zvěsti o projektu NERVA, laserových termálních pohonech či pohonu využívající slanou vodu? S těmito rozdílnými plány a neskutečnými druhy raketových pohonů vás v dnešní přednášce seznámí pan doktor Petr Blaschke, PhD., z Matematického ústavu Slezské Univerzity v Opavě.
Cestování kosmickým prostorem je patrně snem každého z nás. Rádi bychom se vypravili k vzdáleným hvězdám, na Mars, na Měsíc anebo bychom alespoň chtěli strávit pár dní na palubě Mezinárodní kosmické stanice. Cesty kosmickou lodí sebou ale přináší řadu rizik a jedním z nich jsou účinky kosmického záření. Abychom jako lidské bytosti zvládli cestu mimo ochranu zemského magnetické pole Země, musíme se před tímt zářením umět chránit. V dnešní přednášce se dozvíte, co je to vlastně kosmické záření, jaké jsou jeho druhy a jak jej můžeme měřit. Podíváme se také, jak určovat množství radiace a čím hrozí nám či kosmické lodi. Každé nebeské těleso je také kosmickým zářením ovlivněno jinak. O těchto a dalších zajímavých aspektech kosmického záření nám v dnešní přednášce poví více RNDr. Vladimír Wagner, CSc. z ústavu Jaderné fyziky AV ČR, který je i autorem řady článků na našem serveru. Přednášku uspořádala Společnost pro osídlení Marsu v Opavě.
V pravidelném cyklu přednášek se ohlédneme za právě uplynulým rokem 2023. Nejprve se podíváme na zajímavé astrofyzikální objevy, poté si uděláme takové malé amatérské astronomické okénko, aneb čím žili astrofotografové především z Klubu astronomů Liberecka, chybět nebude ani kosmonautika a novinky z průzkumu Sluneční soustavy. Do objevů v astrofyzice nejvýznaměji promlouvá dalekohled Jamese Webba, ale zajímavý je rovněž plán na mapování gravitačních vln pomocí pulsarů. Amatérské astronomy nepochybně nejvíce potěšila kometa Nišimura, kterou bylo možné pozorovat v září, ale to byla jen jedna ze tří nebo čtyř nejzajímavějších komet. Pozorovatelé se mohli po delší době podívat pořádně na Jupiter vysoko nad obzorem a na částečné zatmění Měsíce, pokud jej nezakryla oblačnost. Skvělé snímky přicházely ze všech koutů Sluneční soustavy, ať už to bylo od malých těles, kde se mimochodem podařilo významné množství hmoty dostat i do pozemských laboratoří, nebo to bylo od Merkuru či z z povrchu Marsu. A na povrch Měsíce se dostala sonda dalšího státu, který tam dosud ještě nepřistál – indická Čandraján. Kosmonautickým vrcholem roku 2023 v kosmonautice pak byly nepochybně testy obří rakety SuperHeavy s lodí Starship. Celkově
Začali jsme psát nový rok, proto nastal čas podívat se, co nám připravilo poslední čtvrtletí loňského roku v kosmonautice. Jako již tradičně nám uplynulé události shrne šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. V měsíci říjnu jsme se dočkali startu meziplanetární sondy Psyche ke stejnojmennému asteroidu a únikového testu nové vyvíjené indické kosmické lodi. Nepříjemnou událostí měsíce pak byl únik chladícího média z modulu Nauka na ISS. Měsíc listopad nám přinesl druhý test rakety Starship firmy SpaceX, sonda Lucy se přiblížila planetce Dinkinesh a dočkali jsme se prvních snímků z nového evropského teleskopu Euclid. V posledním měsíci roku 2023 se na svou sedmou misi vydal miniraketoplán X-37B a první snímky nám poslala sonda Psyche. Ve zbylém čase se přednášející podívá na dění na základně Starbase. Pokud vás zajímá aktuální dění v kosmonautice, nebo prostě jen některá událost, která se ve výzkumu vesmíru nedávno odehrála, přijďte v podvečer 8. ledna roku 2024 do budovy Hvězdárny a planetária Brno, popřípadě si zapněte přenos na YouTube kanálu této organizace. Přednáška, respektive přímý přenos začíná v 18:00.
Dnes zamíříme na dálný východ, do nejlidnatější země světa, která nás už řadu let překvapuje ve všech možných oborech včetně kosmonautiky. Poprvé Číňané dosáhly oběžné dráhy v roce 1970 a od té doby se snažily dohánět obě největší kosmonautické země světa. Dá se říct, že v případě Sovětského Svazu/Ruska se jim to už podařilo a nyní se snaží dohnat i USA. V roce 2003 dostala Čína na oběžnou dráhu prvního astronauta o řadu let později začala budovat i vlastní orbitální stanici. Také se zde, po vzoru USA, snaží řada soukromých firem vyvíjet nové soukromé raketové nosiče a budují se zde nové kosmodromy. Čínský kosmický program je však mnohem rozsáhlejší. Svá velká prvenství dosáhli Číňané již na Měsíci, jsou druhým státem světa, který úspěšně dokázal vysadit vozítko na povrch Marsu a miří také na vzdálenejší planety. O tom, čím vším nás můžou Číňané překvapit v nejbližších letech, nám v dnešní přednášce povypráví nám dnes povypráví známý popularizátor kosmonautiky, Ing. Tomáš Přibyl, kurátor letectví a kosmonautiky Technického muzea v Brně. Přednáška se uskutečnila v prostorách Muzea Vysočiny v Jihlavě.
Jedním z nejúžasnějších kosmonautických programů všech dob byl program americké NASA, který měl za cíl zajistit přistání prvního člověka na Měsíci. Všichni známe příběh Neila Armstronga, ale ani on se nevynořil odnikud a jeho první šlápota na měsíčním povrchu byla výsledkém trpělivé a náročné práce statisíců lidí. Jedním z těchto postupných kroků byla i první cesta člověka za nízkou oběžnou dráhu Země. V prosinci roku 1968 ji podnikla posádka Apolla 8 ve složení Frank Borman, James Lovell a William Anders. V rámci této mise se pánové dostali na oběžnou dráhu Měsíce, kde prováděli fotografování měsíčního povrchu pro účely budoucích misí programu Apollo. Osobně jejich misi považuju za jednu z nejodvážnějších a nejsložitějších v rámci celého programu. O jejich slavné misi vám v dnešní přednášce řekne více známý popularizátor kosmonautiky, pan Milan Halousek, pracovník České kosmické kanceláře a předseda Astronautické sekce České astronomické společnosti. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.
Zveme vás na přednášku zaměřenou mimo jiné na informace o řízení misí Evropské vesmírné agentury (ESA). Ing. Jana Mulačová má dlouholeté zkušenosti s řízením kvality projektů a misí v rámci ESA. Její povídání nás provede všemi fázemi projektu vesmírné mise od základního designu až po úskalí vesmírné bezpečnosti. Přiblížíme si také to, čím se jednotlivá centra ESA zabývají. Speciální program proběhne v rámci cyklu Večery pod hvězdami. Tato setání v planetáriu v Liberci mají dlouholetou tradici a nabízí návštěvníkům s hlubším zájmem o dění na obloze a v kosmonautice dozvědět se, co se děje nového. Přednášky bývají vhodné pro návštěvníky zhruba od 10 let, setkání jsou bezplatná (vstupné dobrovolné). Přednáška se bude konat v Liberci, ale všichni ostatní mají šanci ji shlédnout v přímém přenosu na youtube ve čtvrtek 7. 12. 2023 v 18:00. Jste vítáni.
Patrně asi nikoho nepřekvapím prohlášením, že čtenáři tohoto serveru mají rádi kosmonautiku. Často sledují online starty raket, přečtou si zajímavý článek, zajdou si na zajímavou přednášku anebo navštíví výstavu, kde jsou občas možno shlédnout různé zajímavosti z oblasti kosmonautiky. Najdou se však ještě větší nadšenci, kteří vyráží na zajímavé cesty po muzeích v zahraničí, či dokonce zamíří na kosmodrom a sledují zde start rakety naživo. Někdo si však může kosmonautiku vytknout jako svůj životní cíl a jdou si za ním. Jedním z těchto lidí je i Ing. Filip Soukup, absolvent Fakulty strojní, Českého Vysokého Učení Technického v Praze, který své studium dokončil v roce 2023 a už více než rok je zaměstnancem Evropské kosmické agentury. O tom jak probíhala jeho studia a jak se do ESA dostal vám v následující přednášce povypráví on sám. Přednáška samotná byla proslovena na FS ČVUT v Praze letos v říjnu.
24. února roku 2022 zahájila vojska Ruské Federace invazi na území Ukrajiny. Šlo o nevyprovokovanou agresi, nicméně během pár dní se následky této událostí rozšířily do celého světa. Západní země na tyto vojenské akce reagovaly blokádou ruského zboží a dalších komodit, navíc se řada firem se začala i zbavovat svých podílů v ruských firmách. Pokud jde o kosmonautiku, západní kosmické agentury přerušovaly takřka jakoukoliv spolupráci s ruským Roskosmosem s výjimkou mezinárodní kosmické stanice ISS. Ruská oficiální místa si to však nenechala líbit, takže začala podnikat i protiakce. Zakázala například vývoz ruských motorů na území USA a přestala i dodávat orgranizaci ESA nosné rakety Sojuz, které řadu let startovaly z kosmodromu v Kourou v Jižní Americe. O těchto i dalších událostech v kosmonautice vás v dnešní přednášce bude informovat známý popularizátor kosmonautiky, pan Milan Halousek, pracovník České kosmické kanceláře a předseda Astronautické sekce České astronomické společnosti. Přednáška se uskutečnila v rámci fyzikálních čtvrtků. Jde o volný volný cyklus přednášek a seminářů, které pořádá katedra fyziky FEL-ČVUT pro studenty, jejich učitele a odborné pracovníky i širší veřejnost.
