SWFO-L1 je nově SOLAR-1
Sonda agentury NOAA provedla 23. ledna závěrečný manévr pro vstup na dráhu kolem libračního bodu L1 a při té příležitosti bylo oznámeno její přejmenování.
sociální sítě
Přímé přenosy
Žádné plánované přenosy nebyly nalezeny.
krátké zprávy
Sonda agentury NOAA provedla 23. ledna závěrečný manévr pro vstup na dráhu kolem libračního bodu L1 a při té příležitosti bylo oznámeno její přejmenování.
Ománská průmyslová společnost MB Group si od společnosti Astranis objednala malou geostacionární širokopásmovou družici, jejíž start je plánován na letošní léto.
Jihokorejská společnost Hanwha Systems spolupracuje s kanadskou společností MDA Space na vývoji konstelace obranných družic pro Jižní Koreu.
Divize NASA zabývající se vědou o Zemi zkoumá možnosti partnerství s externími organizacemi na podporu provozu přístrojů instalovaných na Mezinárodní vesmírné stanici a samostatných družicích.
Společnost Blue Origin poprvé znovu použije zachráněný booster rakety New Glenn při dalším startu rakety, která vynese družici pro AST SpaceMobile.
Společnost Space Beyond se sídlem na Floridě plánuje začít příští týden stavět svůj první pamětní cubesat. Za tímto účelem si rezervovala i start v rámci sdílené mise SpaceX v říjnu 2027.
NASA a ministerstvo energetiky se dohodly na spolupráci na vývoji jaderných reaktorů pro Měsíc, zatímco průmysl čeká na zveřejnění závěrečné výzvy k podávání návrhů.
NASA ukončuje finanční podporu několika planetárních vědeckých skupin v rámci širšího omezování poradní struktury agentury.
Společnost Starfish Space získala kontrakt od Agentury pro rozvoj vesmíru (SDA) na de-orbitaci družic z konstelací pro sledování raket a komunikaci z oběžné dráhy.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Tak jsem si celý plánovaný program tohoto týdne připravil dopředu, abych ihned v pondělí zjistil, že jsem se nepřipravil dostatečně. V hektickém dění dnešního dne sem zjistil, že se chystá i další pořad. Ten pro vás připravila Hvězdárna a planetárium hlavního města Prahy. Samozřejmě se týká též prvního letu Jurije Gagarina na palubě první kosmické lodi světa Vostok-1. Let to byl poměrně krkolomný, jak se můžete přesvědčit v přednášce Tomáše Přibyla, která probíhala dnes od osmi hodin ráno. Podobně se o celém dění před 60. lety na oběžné dráze určitě vyjádří i Ondřej Šamárek, který bude o této historické události přednášet v 16:30. Již v 18:00 však začne na youtube vysílat pražské planetárium. Zde bych rád své krátké upozornění zakončil a předám slovo tvůrcům pořadu.
Dne 12. dubna 2021 uplyne 60 let od okamžiku, kdy lidé zpřetrhali okovy pozemské gravitace a člověk poprvé vzlétl do vesmíru. Přestože od té doby vzlétli do kosmu lidé více než tisíckrát, zůstane Jurij Alexejevič Gagarin navždy tím prvním, který nás do něj pozval. U příležitosti tohoto světového výročí připravilo Planetárium rekonstrukci historického letu kosmické lodi Vostok 1, která se
12. duben je výjimečný den v dějinách subdomény přednášky na serveru kosmonautix. Nikdy předtím se totiž nestalo, aby na tentýž den připadly dva online přenosy, které se zároveň budou zabývat stejným tématem. Cestu prvního kosmonauta světa na oběžnou dráhu nám bude od pondělního rána až do samotného poledne takřka minutu po minutě mapovat živý přenos Hvězdárny a planetária Brno. Moderátorem tohoto pořadu bude Tomáš Přibyl. Poté si jako posluchači a diváci dostanete příležitost si několik hodin odpočinout. Zbystřit pozornost byste měli po 16. hodině a v poklidu si otevřít počítač či zapnout televizi a naladit si kanál, na kterém už nějakou dobu vysílají své přednášky pátečníci. Od 16:30 zde totiž zahájí přednášku redaktor serveru kosmonautix, Ondra Šamárek, který pro vás píše historické seriály. Již jsme zde vydali jednu jeho přednášku o kosmických skafandrech. Pondělí bude tedy tak nabito kosmonautikou, jak snad ještě nikdy. Přeji vám, abyste jej strávili co nejpříjemněji, jak to bude možné.
Dnešní krátký článek vychází v naprosto netradiční čas, nejedná se totiž o záznam přednášky, ale o upozornění na budoucí kosmonautický program. Upozornění vydávám s jednodenním předstihem, abyste jako příznivci kosmonautiky měli příležitost zorganizovat své aktivity a získali tím příležitost jej shlédnout.
12. duben je jedním z nejdůležitějších dat v dějinách kosmonautiky. Před 60 lety se do vesmíru na palubě lodi Vostok vydal první člověk, kterým byl Jurij Alexejevič Gagarin. O 20 let později se odehrál první start amerického raketoplánu Columbia, kdy se v rámci mise STS-1 vydali do vesmíru John W. Young a Robert Crippen. Při příležitosti 60. výročí letu prvního člověka do vesmíru se rozhodla Hvězdárna a planetárium Brno ve spolupráci s Českým rozhlasem Brno a Technickým muzeem Brno uspořádat speciální vysílání, které potrvá od osmi do dvanácti hodin.
Jako první přijde na řadu přednáška Tomáše Přibyla s názvem Dobrý den, majore Gagarine, ve které se nám známý popularizátor kosmonautiky pokusí pomocí unikátních fotografií a videozáběrů představit let Jurije Gagarina takřka minutu po minutě. Poté, od deseti hodin dopoledne bude pak ve vysílání pokračovat Český rozhlas Brno, který si do svého pořadu pozval speciální hosty, mezi
Když bylo v únoru 1930 objeveno Pluto, celý astronomický svět byl šťastný. Devátá planeta sluneční soustavy, po které se už dlouho pátralo, byla najednou tu. Přecházela však pomalu desetiletí a nadšení opadalo, těleso, které bylo nalezeno nemělo parametry, které se od něj očekávaly. Ještě ke všemu byla mohutnými pozemskými dalekohledy v téže oblasti nalézána další a další tělesa podobných rozměrů, jako mělo Pluto. Nakonec se situace stala neudržitelnou a v roce 2006 bylo Pluto ze seznamu planet vyškrtnuto a zařazeno do nově zřízené kategorie trpasličích planet. Co je to planeta a jak se liší od planety trpasličí. Kolik máme trpasličích planet, zamířily už k některé z nich kosmické sondy? A pokud ano, jaké? Na tyto a další otázky se nám ve své přednášce pokusí odpovědět český astronom, popularizátor a námořník Mgr. Petr Schierich PhD, pracovník astronomického ústavu AV ČR. Přednáška samotná pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.
Dlouhou dobu jsme vám na serveru nabízeli hlavně záznamy různě starých přednášek. Poslední dobou se tento trend ale začíná měnit. Stále více popularizátorů se uchyluje k přednášení pomocí streamů a pro vás diváky to znamená, že máte možnost shlédnout více a více přednášek online, v okamžiku kdy vznikají. Navíc tím získáte možnost přednášejícímu položit otázku.
Přednáška, které máte možnost se ve čtvrtek 8.4.2021 v 19:00 zúčastnit, bude svým způsobem premiérou. Autor v ní plánuje pravidelně shrnovat dění v kosmonautice za uplynulé tři měsíce. Přednášející, kterým nebude nikdo jiný než šéfredaktor serveru kosmonautix, Dušan Majer, vždy vybere tři nejzajímavější události v každém z uplynulých měsíců. Přednáška má název Kosmonautické aktuality I/2021, shrne vám tedy v krátkosti dění v kosmonautice v měsících lednu, únoru a březnu. Na závěr přednášky vám pak Dušan v krátkosti nastíní budoucí kosmonautické dění. Přednáška se uskuteční v prostorách Hvězdárny a planetária Brno.
Od počátku kosmonautiky je pozornost všech diváků a příznivců kosmonautiky upřena směrem vzhůru, na ty osoby, které na palubách kosmických lodí překonávají různé rekordy, provádí pokusy, vystupují z útrob lodí na povrch stanice, či kladou svou vlastní nohu na povrch Měsíce, tedy na astronauty samotné. Všechny tyto osoby si tu pozornost zaslouží, protože ony jsou těmi, co musí tyto úkony vykonat. Zároveň ale astronauté tvořili a vždy tvoří špičku ledovce mezi těmi, kteří se podíleli na tom, aby onen čin mohl být ve vesmíru vykonán. Zde mám rozhodně na mysli všechny ty, kteří vyvinuli a postavili kosmickou loď, či raketu. Ale pak je tu ještě další řada lidí, bez kterých by kosmonaut byl někdy doslova slepý a hluchý. Jde o středisko řízení letů, kde za obrazovkami řady monitorů sedí pracovníci a pečlivě sledují činnost kosmické lodi či stanice. Od prosince 2020 je jednou z těchto osob i MSc. Matej Poliacek, zaměstnanec German Aerospace Center (DLR), který je jedním z letových kontrolorů centra řízení provozu evropského modulu Columbus. Přednáška byla proslovena před několika dny na youtube kanále Fakulty matematiky, fyziky a informatiky
Dnešní přednáška si, přes svůj kapku bombastický název, dala za cíl představit vývoj poznání o Měsíci v posledních několika desetiletích, po ukončení programu Apollo, který samozřejmě nelze z přednášek o Měsíci vynechat. Zmíněn bude průzkum měsíčního povrchu pomocí ruských sond Luna. Po roce 1976 však až do roku 1994 nezamířila k Měsíci jediná sonda. Tehdy se k Měsíci vypravila sonda Clementine, která prováděla optické snímání povrchu a měřila výškový profil. Dnešní přednášející zmíní i další sondy, kterými byly Lunar Prospector (1998), Kaguya (2007), Chandrayaan-1 (2008), GRAIL (2011) a především LRO (2009), která nás dodnes nepřestává zásobovat úžasnými fotkami měsíčního povrchu. Autor se ve své přednášce neomezí jen na průzkum pomocí kosmických sond, zmíní i pokroky na poli teoretickém, jehož cílem bylo především vysvětlit původ Měsíce, který před dnes jednoznačně rozšířenou představu nevznikl patrně srážkou s planetou o velikosti Marsu. Dostaneme se i k otázce, proč je přivrácená strana Měsíce tak velmi odlišná od té přivrácené. Autor přednášky je rovněž vášnivým fotografem, proto nás i seznámí s fotkami, které udělal. Přednášejícím je Mgr. Pavel Gabzdyl, který pracuje na Hvězdárně a planetáriu Mikuláše Koperníka v Brně. Přednáška, která je poněkud
Apollo 13 bylo sedmým pilotovaným letem programu Apollo a patá mise k Měsíci. Na svou cestu se vydala 11. dubna 1970. Jejím velitelem byl první čtyřnásobný astronaut, Jim Lovell. Posádku tvořili dva nováčci, pilotem velitelského modulu byl John Swigert, pilotem lunárního modulu byl Fred Haise. V rámci této posádky se uskutečnila řada různých personálních výměn. Původní posádku měla nejprve tvořit trojice Cooper, Eisele, Mitchell, kteří si již odsloužili zálohu Apolla 10 a podle tehdejších zvyklostí se měli o tři mise dále stát posádkou hlavní. Jenže Gordon Cooper i Donn Eisele měli oba škraloupy u svých nadřízených, takže byli oba z nominace vyřazeni. Nahradit je měla trojice Shepard, Roosa, Mitchel, ovšem toto se zase nelíbilo vedení NASA, kterému se zdálo, že Alan Shepard neměl po svém dlouholetém vyřazení z oddílu astronautů dost času na výcvik a rozhodla se pro misi Apolla 13 použít záložní posádku Apolla 11. Ta fungovala ve složení Lovell, Mattingly a Haise. Tato posádka se spolu připravovala řadu měsíců a vše vypadalo v pořádku až do počátku měsíce dubna, kdy se člen záložní posádky Charles Duke nakazil od svých dětí zarděnkami. Rychlá
Téma Apolla jsme tu už několikrát rozebírali, ať už před vánoci, kdy jsme se podívali na řadu různých konspiračních teorií, anebo na konci měsíce ledna, kdy jsme si připomněli výročí požáru kabiny Apolla 1. Na kalendáři se nám pomaličku blíží měsíc duben, který je velice nabitý co se týká kosmonautických událostí. Abychom se proto vyhnuli zmatkům a tlačenici, která logicky přijde, rozhodl jsem se zavzpomínat na tento program poněkud v předstihu. Práce na programu Apollo byly zahájeny krátce po Kennedyho projevu. Pro přistání na Měsíci bylo nutno vyřešit skafandry, způsob přistání, kosmickou loď. Hlavně a především však bylo nutno postavit raketu, která bude schopna americký národ na povrch Měsíce dopravit. Touto raketou se stal nejsilnější a největší doposud realizovaný raketový nosič Saturn V. Každý stupeň této rakety stavěla jiná firma, první stupeň, SIC, zajistil Boeing, druhý, S-II, zajistil North American Aviation, který zároveň vyvíjel loď Apollo a třetí stupeň, S-IVB dodala firma Douglas Aircraft Company. Z dnešního pohledu je popis výrobce snadnější, po sérii sloučení a nákupů lze jednoduše prohlásit, že raketu dodal Boeing. S vývojem rakety Saturn
První umělá družice spatřila světlo světa v říjnu roku 1957, když se do vesmíru vypravil sovětský Sputnik 1. O pár měsíců později Sověty následoval národ druhý, kterým byli Američané. Postupně se k nim přidávali další a další národy. Vznikly i různé spolupráce, jednou z nich byl i program Interkosmos. Ten vznikl v roce 1965, když SSSR tehdy přizval ke spolupráci i další země východního bloku. Jednou z členských zemí se stala i Československá socialistická republika. Čeští odborníci se začali podílet na vývoji přístrojů, které létaly do vesmíru nejprve na sovětských sondách a posléze i na sondách Interkosmos. Jednoho dne si pak při přípravě družice povšimli, že raketa je před startem vyvažována kusy betonu a začali zjišťovat, jestli by se tato vyvažovací závaží nedala nahradit něčím užitečnějším, například družicí. Ukázalo se že ano a tak se zrodil nápad na první československou družici, kterou se posléze stal Magion-1. Ten se do vesmíru vydal v říjnu 1978 na palubě rakety Kosmos 3M. Jméno družici dala oblast, kterou družice zkoumala, tedy MAGnetosféra a IONosféra. Celkem se do vesmíru postupně dostalo 5 družic Magion. O podrobnostech vzniku družice Magion nám ve své přednášce
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.