sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Lunar Outpos oznámila 21. listopadu, že podepsala dohodu se SpaceX o použití kosmické lodi Starship pro přepravu lunárního roveru Lunar Outpost Eagle na Měsíc. Společnosti nezveřejnily harmonogram spuštění ani další podmínky obchodu.
Společnost Maxar Intelligence se zaměřuje na začátek roku 2025, kdy dojde k vynesení poslední dvojice družic WorldView Legion. Znamená to tak dokončení ambiciózní konstelace pro pozorování Země.
Agentury JAXA a ESA 20. listopadu v Tsukubě v Japonsku vydaly společné prohlášení, ve kterém načrtli novou spolupráci v oblastech planetární obrany, pozorování Země, aktivity po ISS na nízké oběžné dráze Země, vesmírná věda a průzkum Marsu.
Společnost SEOPS na Space Tech Expo Europe 19. listopadu oznámila, že podepsala smlouvu se společností SpaceX na vynesení mise plánované na konec roku 2028 z Floridy. Do roku 2028 také získává kapacitu pro blíže nespecifikované další starty SpaceX.
Francouzský startup Latitude podepsal víceletou smlouvu se společností Atmos Space Cargo, společností vyvíjející komerční návratová zařízení. Atmos koupí minimálně pět startů rakety Zephyr ročně, a to v letech 2028 až 2032.
Německý společnost Exolaunch použije svůj nový adaptér Exotube počínaje rokem 2026. Exotube je univerzální modulární adaptér pro integraci, start a rozmístění družic od cubesatů až po 500 kg družice.
Čína provedla úspěšný test oddělení aerodynamického krytu užitečného zatížení pro raketu Dlouhý pochod 10. Test hodnotil design krytů, strukturu připojení, plán oddělení a maximální dostupnou obálku. Všechny testované parametry splňovaly jejich konstrukční požadavky.
Společnost Lockheed Martin 19. listopadu oznámila, že její nová družicová platforma střední velikosti LM 400 bude mít svou orbitální premiéru příští rok na palubě rakety Firefly Aerospace.
Společnosti Teledyne Space Imaging a Satlantis oznámily partnerství na Space Tech Expo Europe. Jedná se o vývoj elektroniky senzoru pro pozorování Země a planetární průzkum. Satlantis vyvine Front-end Electronics (FEE) pro vyvíjený detektor CIS125 TDI Teledyne.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Během celé historie kosmonautiky se odehrálo několik tisíc startů raket a protože každé úspěšné lidské konání se neobejde bez překážek a selhání, odehrály se v kosmonautice i stovky selhání různých raket. Nejčastěji startující raketou světa je sovětský/ruský Sojuz, který absolvoval více než tisíc startů, má však za sebou i 28 selhání z nejrůznějších příčin. Pokud bychom do rodiny raket Sojuz započítali i rakety Molnija a Vostok, naroste nám počet úspěšných startů o několik set, ale budeme nuceni připočíst i dalších téměř padesát selhání těchto nosičů. Jednou z nejúspěšnějších a nejslavnějších raket současnosti je americký Atlas V. Rakety Atlas jsou tu s námi již od 50. let a mají za sebou více než 300 orbitálních startů, ovšem i 49 selhání. Takhle bychom mohly procházet jednotlivou rodinu raket za druhou. Na závěr svého krátkého shrnutí proto ještě představím rakety Proton, které absolvovaly 423 orbitálních startů, 48 z nich však neskončilo úspěšně. O selháních raket nám ve své přednášce povypráví redaktor serveru kosmonautix pan Ing. Tomáš Přibyl. Přednáška se uskutečnila na půdě Hvězdárny a planetária Brno.
Tento týden se budeme zabývat činností člověka v kosmonautice. Na tyto činnosti se budeme dívat z různých úhlů. Jedním z těchto pohledů je i lékařství, patří sem ale i zajištění životních potřeb člověka, který se nachází v kosmu. Jaké jsou vlastně potřeby člověka, který se nachází na oběžné dráze, na co vše je potřeba dávat pozor? Jak vypadá zásobování astronautů vodou? Jak si připravují jídlo a jaké jídlo vlastně jedí? Jaké nebezpečí jeho organismu hrozí? Je rozdíl mezi problémy mužů a žen? Jak se provádí hygiena a jak chodí kosmonauté na záchod? Přináší kosmonautika i nějaké pozitiva pro pozemskou medicínu? Které osobnosti stály za zrodem tohoto netradičního oboru? Na tyto a další otázky se vám pokusí odpovědět dnešní přednášející, kterým je Pavel Boháček, člen Kosmoklubu a redaktor kosmonautixu, který vystudoval ošetřovatelství na 3. lékařské fakultě UK. Přednáška byla proslovena v Děčíně, v rámci projektu Café Nobel.
V dnešní přednášce se vrátíme na počátek dubna, kdy vrcholily oslavy 60. výročí letu prvního člověka do vesmíru. Na našem serveru jsme této události věnovali celý týden, během kterého jsme našim divákům nabízeli jen samé živé přenosy a streamy. Dnešní přednášku jsem si tehdy odložil, protože jsem měl pocit, že je už tak trošku přegagarinováno. Ale nyní, kdy se v kalendáři píše již polovina května, se k tomu vystoupení můžeme vrátit. 12. dubna roku 1961 proběhla jedna z největších událostí pilotované kosmonautiky, kdy se do vesmíru podíval první člověk a občan Sovětského Svazu, nadporučík Jurij Gagarin. Jeho rodná země si tímto startem připsala další velký zářez v nevyhlášené válce o kosmická prvenství. Nedávno jsem i zachytil názor, se kterým se dá souhlasit. Když by totiž byli první ve vesmíru Američané, byť by šlo v jejich případě jen o suborbitální skok, tak by patrně nikdy nebyl s takovou velkou vervou zahájen program Apollo a celá historie kosmonautiky by se vyvíjela jiným způsobem. A nyní k samotné přednášce, celý průběh kosmického letu Jurije Gagarina nám představí pan Mgr. Petr Zelený, odborný pracovník Hvězdárny ve Valašském Meziříčí, kde i tato
Popularizace různých vědeckých oborů byla a je důležitá. Vždy se tím dá povědomí širšímu okruhu lidí o tom, čím je daný obor zajímavý a prospěšný. Pro každou věkovou skupinu však přináší něco jiného, ti starší se seznámí například s pokrokem v oblasti, která je vždy zajímala, ale tak nějak se nepředpokládá, že by popularizace změnila život dotyčného. V případě mladšího publika je popularizace vědy zdaleka nepřínosnější. Často totiž mohou tito posluchači být ve věku, kdy si vybírají své budoucí povolání a zajímavá přednáška, hezký článek či vtipný rozhovor mohou nerozhodnutého člověka přitáhnout k bližšímu studiu daného předmětu. Vzpomínám si, že řada astronomů udává, že k zájmu o jejich obor je přitáhnul televizní seriál Okna vesmíru dokořán. Přednáška, kterou vám dnes chci nabídnout, je přednáškou jen napůl. Přednášející, kterým je pracovník Hvězdárny hlavního města Prahy Jan Spratek, hovořil při svém vystoupení o velké spoustě kosmonautických témat. Opravdu se nedá shrnout, o čem jeho vystoupení bylo, protože tu vysvětloval podstatu oběžné dráhy, jindy mluvil o chybách ve filmu Gravitace, či probíral různá selhání raket a kosmických lodí. Jeho výklad byl prokládán dotazy publika, kterým byli studenti
O tom, kolik je vidět na obloze planet, měli starověcí astronomové úplně jasno. No, počítejte sami se mnou, Merkur, Venuše, Mars, Jupiter a Saturn. Je to tak, stačili by vám prsty jedné ruky. A tento údaj se do 18. století v podstatě nezměnil. Až v roce 1781 objevil britský astronom William Herschel planetu Uran. Na sedmou planetu jsme pak čekali až téměř do poloviny století následujícího, když nejprve dva astronomové nezávisle na sobě spočítali, že by měla existovat planeta další. Tu objevil v září roku 1846 Johann Galle. Byla pojmenována Neptun. Za osmou pozorovatelnou planetu bylo pak dlouhá desetiletí považováno Pluto, než bylo administrativním rozhodnutím z tohoto seznamu v roce 2006 vyřazeno. Astronomové také předpokládali, že i kolem jiných hvězd by se měly nacházet planety. Ale až do konce 80. let 20. století se jednalo spíše jen o odhady. První nalezená a všeobecně uznávaná exoplaneta se datuje do roku 1992. Od té doby se s jejich objevy jakoby roztrhl pytel. Pro jejich detekci se používá řada metod, patří sem metoda radiálních rychlostí, mikročočky, transity aj. Do pozorování a detekce exoplanet se zapojily i kosmické sondy. Ty
S výškou jak známo řídne atmosféra a už horolezci mají problém dýchat, pokud se vydávají na vyšší kopec. Podobný problém měli i piloti stíhaček a bombardérů za druhé světové války, když jejich letouny začali létat ve vyšších výškách. Na základě těchto zkušeností začali nejprve posádky těchto letadel dostávat na palubu kyslíkové přístroje a později, když nastala éra proudových letadel, tak začali být vybavováni přetlakovými oděvy. S nástupem kosmonautiky však začal i přechod k oděvům, které umožnili udržovat člověka na živu i v prostředí, kde je už ze všech praktických pohledů vzduchoprázdno. Ze začátku oděvy kosmonautů pochopitelně vycházely z obleků, které využívají vojenští piloti, ale bylo nutno zajít dál. Kosmické skafandry se prakticky dělí na dvě skupiny. Tou první jsou skafandry lehké, které slouží hlavně pro start a přistání a jejich účelem je umožnit kosmonautovi přežít v okamžiku, kdyby na palubě jeho kosmické lodi došlo ke ztrátě tlaku. Druhou skupinou jsou takzvaně těžké skafandry, které jsou určeny pro práci ve volném prostoru. Podskupinou těchto oděvů byly pak ty, které používala americká NASA při výstupech na Měsíci. Musely umožnit astronautům pracovat, zároveň však nesměly být
V závěrečné přednášce tohoto týdne se podíváme směrem k Měsíci. Závod o prvního člověka na Měsíci byl vyhlášen prezidentem Johnem Fitzgeraldem Kennedym v roce 1961. Jeho projev byla reakce na první let člověka do vesmíru. Tím však nebyl Američan ale sovětský občan Jurij Gagarin. Bylo tedy nutno probudit národ, který se cítil pokořen a ohrožen. Po Kennedyho burcujícím projevu se celá země semknula a pod vedením NASA vyvinula raketu Saturn V, lunární modul i kosmickou loď Apollo. V SSSR tomu bylo jinak, hlavní tíha kosmického programu sice ležela na Sergeji Koroljovovi a jeho OKB-1, ale i další konstrukční kanceláře přišly s vlastními plány na dopravu člověka na Měsíc. Navíc částečně nefungovala ani spolupráce mezi jednotlivými konstruktéry. Jedním z těchto konstruktérů byl i Vladimír Čelomej, člověk, který vyvinul balistickou raketu UR-200 i těžký raketový nosič UR-500. Tato raketa je známější pod jménem Proton a létá do dnešních dnů. Pro dobytí Měsíce měl v plánu vyvinout supertěžký nosič UR-700 s nosností přibližně 150 tun na nízkou oběžnou dráhu. O jeho měsíčních plánech nám bude přednášet Ing. Tomáš Přibyl, člen redakce kosmonautixu a kurátor Technického muzea v Brně. Přednáška byla pronesena v rámci
V roce 2002 se jeden mladý milionář plný nápadů rozhodl založit raketovou firmu a do vínku jí dal dva hlavní směry. Tím prvním byla levnější doprava materiálu do vesmíru a tím druhým pak dopravit člověka na Mars. Tento podnikatel se jmenoval Elon Musk a firma, kterou tehdy založil společně s několika dalšími přáteli se dodnes jmenuje Space Exploration Technologies Corp., zkráceně SpaceX. Tato společnost se nejprve vrhla na stavbu malé nosné rakety Falcon 1, která se v září roku 2008 dostala na oběžnou dráhu. Už o několik let dříve však zvítězila ve výběrovém řízení NASA o dopravu nákladů na Mezinárodní vesmírnou stanici ISS. Pro tyto účely Muskova společnost vyvinula daleko větší nosič Falcon 9 spolu s nákladní lodí Dragon. Raketa Falcon 9 začala létat v roce 2010. Nejprve jen zásobovala ISS, ale posléze vstoupila i na komerční trh a začala vynášet telekomunikační i vojenské a špionážní družice. Jedním z velkých úspěchů této firmy je i nově vyvinutá kosmická loď Crew Dragon. V současné době se tato firma snaží na malé základně Boca Chica vyvinout raketu Starship, která by měla jednoho dne dopravit člověka na povrch Marsu.
Dnešní přednášku jsem se rozhodl věnovat astrobiologii. Přednáška, která nás dnes čeká je velmi zajímavá. Na jejím počátku vás autor seznámí s pojmem volného kosmu a vysvětlí, jaké podmínky v něm panují. Poté už přejde k tématu, které vás, jako milovníky kosmonautiky patrně bude zajímat ještě více. Může nějaký živý organismus přežít ve volném kosmu? Pokud ano, tak jak? Značná část příkladů, které uvede, pochází z pozemských simulací ve vakuu, ale ty zbylé nás seznámí i s kosmickými cestovateli z řad živočišné říše. Zvířátka jsou sice zvířátka, ale jak by na toto prostředí zareagoval lidský organismus? Máme z našich dějin příklady lidí, kteří byli vystavení volnému prostoru? Bez zajímavosti nebude ani autorovo povídání o možnostech přenosu živých organismů pomocí meteoritů. O těchto a dalších zajímavých podrobnostech bude dnes vyprávět RNDr. Tomáš Petrásek, PhD., který je pracovníkem Fyziologického ústavy AV ČR. Přednáška samotná pak pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.
Končící týden pro pro vás připravil ještě poslední přenos. Tentokrát však nepůjde o záznam starší přednášky, ale o pozvánku na přenos budoucí. Již více než rok pro své nepřítomné návštěvníky a diváky připravuje Hvězdárna a planetárium online pořad Sedmikrásky, ve kterém pravidelně informují o novinkách na poli astronomie a kosmonautiky. Vždy se dozvíte, co je možno zahlédnout na noční obloze a čas od času si připraví také povídání o různých zajímavostech. V odvysílaných pořadech byla již řeč o reformách kalendáře, světelném znečištění, vesmírných katastrofách či letech na Měsíc v rámci programu Apollo. Průvodci pořadu budou jako obvykle ředitel brněnské hvězdárny a senátor Jiří Dušek společně s redaktorem českého rozhlasu Brno Jiřím Kokmotosem.
Zmínění pánové si také do svého vysílání zvou čas od času různé zajímavé hosty jako jsou například Zdeněk Mikulášek, Norbert Werner, Miloš Tichý, Miloslav Druckmüller a další. Tentokrát se oba hlavní protagonisté opět rozhodli pozvat do svého pořadu experta na kosmonautiku a šéfredaktora serveru kosmonautix.cz Dušana Majera. Tématem jejich rozhovoru bude nedávný start nejsilnější čínské nosné rakety CZ-5, která při svém sedmém startu vynesla na oběžnou dráhu základní modul čínské kosmické stanice Tianhe.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
