NASA
NASA a ministerstvo energetiky se dohodly na spolupráci na vývoji jaderných reaktorů pro Měsíc, zatímco průmysl čeká na zveřejnění závěrečné výzvy k podávání návrhů.
sociální sítě
Přímé přenosy
Žádné plánované přenosy nebyly nalezeny.
krátké zprávy
NASA a ministerstvo energetiky se dohodly na spolupráci na vývoji jaderných reaktorů pro Měsíc, zatímco průmysl čeká na zveřejnění závěrečné výzvy k podávání návrhů.
NASA ukončuje finanční podporu několika planetárních vědeckých skupin v rámci širšího omezování poradní struktury agentury.
Společnost Starfish Space získala kontrakt od Agentury pro rozvoj vesmíru (SDA) na de-orbitaci družic z konstelací pro sledování raket a komunikaci z oběžné dráhy.
Společnost The Exploration Company jedná o akvizici společnosti Orbex, britského vývojáře malých nosných raket, která se údajně nachází ve finančních potížích.
Australský výrobce nosných raket a družic Gilmour Space Technologies získal dosud největší výši financování na rozšíření výroby raket a kosmických lodí.
Francouzský výrobce sledovačů hvězd a kamer Sodern expanduje do Spojených států s novým výrobním závodem v Coloradu.
Společnost Washington Harbour Partners koupila společnost Radome Services, poskytovatele inspekčních, opravárenských a údržbářských služeb pro pozemní radarová zařízení.
Společnost Eutelsat podepsala dohodu s francouzským startupem MaiaSpace o vynesení některých ze svých družic OneWeb v rámci doplňování počtu.
Americké vesmírné síly ukončily průzkumné úsilí o přidání menších a levnějších navigačních družic k posílení globálního pozičního systému (GPS) a odložily tak program, který byl označen za prioritní.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

V minulém díle jsme se seznámili s představou lunární stanice. Zaměřili jsme se především na vojenské projekty, které spatřovaly v Měsíci obrovský potenciál a mnozí označovali lunární základnu, jako nový prostředek k ovládání Země. Mezi armádními špičkami to bylo označováno, jako nejdůležitější vojenský fakt století. V rámci tohoto uvažování vzniklo mnoho studií, které jsou z veliké části dodnes tajné. Bylo běžné, že ozbrojené složky oslovily průmysl, aby vypracoval studie o možnostech využití určeného vesmírného prostoru. To v praxi znamenalo, že armáda řekla, kam se chce dostat a na průmyslu bylo, aby řekl, co tam bude možné dělat. Prvotní úvahy o lunární základně patřily spíše do oblasti science fiction a úspěšně inspirovaly filmový průmysl. Postupem času a vývojem nových technologií se stále více prokazovala nereálnost těchto představ, kterým nakonec zasadil poslední hřebíček do rakve program Apollo.

V tomto videu si popíšeme poslední tři starty raket Little Joe 1. Mise LJ-5, 5A a 5B odstartovaly ze základny na Wallops Island ve Virginii a všechny byly provázeny technickými problémy, ke kterým došlo v průběhu letu. Naštěstí šlo ve všech případech o mise bez živého tvora na palubě. Závěrečná mise LJ-5B i přes technickou závadu přinesla dostatečně kvalitní výsledky, aby mohl být tento program ukončen. NASA tak měla volnou cestu ke složitějším testům, o nichž bude řeč v příštích dílech našeho pořadu.

Většina našich čtenářů bude patrně vědět, že letová fáze mise vrtulníčku Ingenuity skončila po téměř 3 letech aktivní činnosti letošního 18. ledna, kdy byl do zápisníku letů pořízen poslední záznam s pořadovým číslem 72. Od solu 1035 se z dříve létajícího technologického demonstrátoru stala statická sonda, lander, který se do atmosféry Marsu už nikdy nevznese. O této události a mnoha souhrnných statistických údajích jsme vás informovali v tomto článku. V tomto díle seriálu rozšíříme mozaiku informací o pár novinek, které s veřejností během rozhovorů nasdíleli jedni z nejpovolanějších pracovníků JPL na této misi, dva šéf piloti Ingenuity Håvard Grip a Martin Cacan a vedoucí inženýr Travis Brown. Je docela možné, že některé informace na následujících řádcích už byly v předchozích dílech seriálu zmíněny, ale snad to laskavý čtenář omluví a nebude se na nás za trochu toho opakování zlobit. Nejoblíbenější lety Ingenuity z pohledu pilotů Dr. Håvard F. Grip je aerodynamikem a hlavním řídícím leteckých operací v JPL. Roli vedoucího pilota Ingenuity plnil od počátku mise při letech 1 – 37. Jeho výběr oblíbených letů Ingenuity, obsahujících rozličné výzvy, překvapení a úspěchy, vypadá následovně: Od roku 2014

Zkoušky záchranné věžičky pro americké kosmické lodě Mercury postupně dospěly až k misi LJ-1B, která odstartovala 21. ledna 1961 ze základny Wallops Island. Na palubě makety kosmické lodi byla také kabina s malým primátem – samičkou makaka Rhesus, která dostala jméno Miss Sam, což by se dalo přeložit jako Slečna Samová. Mise LJ-1B byla vyhodnocena jako plně úspěšná a podařilo se splnit všechny stanovené cíle. Bohužel záznam telemetrie byl při tomto letu rakety Little Joe I plný chyb či výpadků a není jej tak možné plně rekonstruovat.

Nové fascinující mise jako je setkání s prolétávajícím mezihvězdným objektem, nebo pozorování více cílů v gravitačním ohnisku Slunce, vyžadují rychlosti, které značně přesahují možnosti běžných raket. Exotické metody slunečních plachetnic mohou umožnit dosažení vzdálených lokalit, ale nejsou schopny později provést potřebné manévry v hlubokém vesmíru. Jaderné pohony jsou velké a drahé systémy s malou schopností doletět na místo. Naproti tomu navrhovaný tenkovrstvý jaderný izotopový motor by měl dostatečnou schopnost pro vyhledávání, setkávání se a následně vracení vzorků ze vzdálených a rychle se pohybujících mezihvězdných objektů. Ano, hádáte správně, je tu další díl o projektech z programu NIAC, které podpořila agentura NASA. I dnes se podíváme na velmi smělou technologii, která se jednou třeba začne používat. Zatím je však pouze ve fázi prvotního návrhu.

V rámci mise LJ-2, tedy dalšího letového testu rakety Little Joe I, už nebyla na palubě pouze měřící aparatura, ale také malý zvířecí astronaut, samec makaka rhesus pojmenovaný Sam. Na výsledky mise již netrpělivě čekala řada odborníků z řad lékařů, ale i inženýrů, kteří měli zhodnotit vliv letu na živý organizmus. Sama proto během suborbitálního letu, při kterém se otestovala záchranná věžička, sledovalo několik přístrojů.

Cílem Lunární expedice je pilotovaný průzkum Měsíce s prvním pilotovaným přistáním a návratem na konci roku 1967. Tento jediný úspěch, pokud bude dosažen před SSSR, poslouží k přesvědčivému prokázání, že tento národ má schopnost vyhrát budoucí soutěž v technologii. Žádný vesmírný úspěch mimo tento cíl nebude mít stejný technologický význam, historický dopad nebo vliv na celý svět.
Měsíc poskytuje základnu pro odvetu s nesrovnatelnými výhodami.
Takto začíná úvod odtajněného dokumentu amerického letectva o projektu LUNEX. O projektu, který měl, stejně jako NASA, dopravit na Měsíc první Američany, ale za naprosto jiným účelem, než byla vědecká expedice. V tomto článku se pokusíme zmapovat tento zapomenutý projekt, který se dlouhou dobu držel v kolonce „TAJNÉ“. V druhé citaci pak navazuje výrok brigádního generála amerického letectva Homera A. Bousheyho, který pronesl při projevu v kongresu.

Po několika týdnech se opět vracíme k dalšímu dílu z nepravidelného seriálu, který se věnuje výzkumům realizovaným v programu NIAC. Agentura NASA tyto projekty podporuje, aby se mohly rozvíjet, ačkoliv jejich praktické použití se dá očekávat až v horizontu desítek let. Přesto (nebo možná právě proto) je program NIAC tak atraktivní. Sdružuje reálné projekty, které se v některých ohledech přibližují sci-fi vizím. Dnes se podíváme na další podpořenou technologii. Pilotovaný kosmický průzkum provází řada překážek – od nedostatku vztlaku, po potřebu spolehlivých, účinných a udržitelných metod pro systémy podpory života. Výroba a hospodaření s kyslíkem a vodíkem mají klíčový význam pro dlouhodobé kosmické výpravy a především pro cestu lidí k Marsu. Současné technologie však nesplňují požadavky na úroveň spolehlivosti a účinnosti, které jsou pro tyto scénáře požadovány.

Záchranné věžičky, ale i mnohé další systémy kosmických lodí Mercury, se z důvodu úspor testovaly na levnějších raketách Little Joe I, které jsme si popsali v minulém díle našeho pořadu. Dnes nás čekají jejich letové testy LJ-1, LJ-6 a LJ-1A. Jak sami uvidíte, testy to nebyly snadné a problémy se jim rozhodně nevyhýbaly. Tyto zkoušky však byly pro další vývoj celého programu Mercury nenahraditelné.

Z našich dosavadních článků o fyzice nízkých teplot si možná pamatujete, že kromě fascinující vlastnosti zvaná supratekutost, která se vyskytuje u kapalného helia, rozlišujeme ještě jinou, neméně podivuhodnou vlastnost, jíž říkáme supravodivost. Ta se projevuje u pevných látek, takže by se mohlo zdát, že se supratekutostí má pramálo společného. Jak ale dnes uvidíme, přesný opak je pravda. V současnosti má supravodivost mnoho potenciálních aplikací, které mohou dosti zásadně změnit náš život. Když ale byla supravodivost na počátku minulého století poprvé pozorována, nikdo nemohl tušit, že takto zcela zásadně ovlivní naše životy.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.